Gymnázium a střední pedagogická škola Heřmánek jako volba do druhého kola? Určitě ne!
Přichází druhé kolo přihlášek na střední školy. Protože je situace s kapacitami v Praze doslova katastrofická, mohlo by někoho napadnout, že není úplně špatná volba Heřmánek, vždyť je to gymnázium a střední pedagogická škola. Pro Heřmánek je to v podstatě záchrana, protože děti jim z prvního stupně odejdou na konci školního roku a tím zanikne a druhý stupeň? Stejná mizérie. Napsala mi žákyně, která školu navštěvovala a odešla: „Důvodem změny školy bylo neustálé ponižování ze strany profesorů, jak fyzického, tak psychického. Také šikana probíhající ve třídě, kam chodil syn jedné učitelky, a ta jeho chování neustále omlouvala. Tato škola je velmi toxická, žáci se bojí do ní chodit, a zároveň se bojí o čemkoli, co se ve škole děje, mluvit.“
Já bych jen upozornil rodiče a ty, kteří o Heřmánku přemýšlejí jako o nějaké poslední zoufalé možnosti střední školy, aby to zvážili. Protože se mohou stát věci, které budou pro vaše dítě trvale poškozující. Vy sami můžete velmi litovat. Máme tu mnohá svědectví o praktikách Heřmánku ze strany rodičů, kteří se školou řešili doslova neuvěřitelné konflikty a pak museli vymáhat školné pomocí právníků. Máme tu hlasy samotných studentů střední školy, kteří zažívali šikanu a psychické násilí a kteří museli snášet izolaci, řev a zesměšňování vlastní osoby a rodičů. A jsou tu i svědectví nová. Jsem si vědom, že v normální škole by to bylo něco neuvěřitelného, ale tam, kde tomu velí Mirka Adamcová, je možné doslova všechno. Typický Heřmánek: studentům bylo učitelem tělocviku řečeno, že nesmějí používat sportovní obuv do tělocvičny, protože by se údajně ničila školní podlaha! Cvičili tedy pouze v ponožkách. Jak je to nebezpečné, si každý umí představit. Když studentka díky tomu upadla a měla otřes mozku (dva týdny klidu na lůžku), ze školy nepřišla žádná omluva, situace se nijak neřešila…
Pokud rozvažujete podání přihlášky, milí rodiče, zvažte i to, že je velmi pravděpodobné, že Adamcová vás bude pomlouvat a chovat se k vám agresivně. Stačí ji nekápnout v něčem do noty, což se vám povede, ani nevíte jak. Klidně vás pak odstřihne od školního systému, i když ve škole budete mít dítě. Ale co, by jste dospělá osoba, horší věci se dějí dětem ve škole. Může se i stát, že vaše dítě bude učitelka nahrávat, aby „měla důkaz o své vlastní šikaně“. Ano, i takoví jsou učitelé na Heřmánku. Učit nedovedou, ale sbírají důkazy proti svým žákům! Jak řeší Adamcová problémy, už víme. Ona za nic nemůže, to jiní. A když řve na děti, tak za to mohou oni. Když se středoškoláci rozbrečí, tak je to podle Adamcové jen jejich taktika. Ona jim přece pomáhá růst, posunout se. To, že ji při tom posunování chytne amok, je běžná záležitost. Když se dva kamarádi pošťuchovali, najednou k nim přiběhla Adamcová, jednoho z chlapců chytila za mikinu v oblasti u krku a začala soptit, že se jedná o šikanu a že se celá věc bude řešit s rodiči. Celý „případ“ se řešil několik měsíců a bylo uděleno kázeňské opatření. Chlapec, který z toho byl velmi nešťastný, protože šlo o jeho kamaráda, ze školy odešel. Asi nikoho nepřekvapí, že jejich přátelství přetrvalo a dodnes jsou kamarádi.
Adamcová je opravdový despota a tyran, ale není jediný takový učitelský agresor. Napsal mi žák: Dobrý den, píšu Vám anonymně, protože mám strach to řešit otevřeně. Jsem žák na ZŠ Heřmánek a chtěl bych upozornit na to, co se děje v hodinách matematiky a celkově ve škole. Hodiny s učitelem Michalem Slámou jsou pro nás hodně stresující. Skoro každou hodinu na nás křičí, používá sprostá slova a uráží nás. Ze tříd, kde učí, je slyšet opravdu hlasitý řev, někdy to jde slyšet až ven ze školy. Žáci často odcházejí z hodiny s brekem, protože nás ponižuje třeba i před tabulí. Nejde ale jen o křik. Dává studentům silné pohlavky, hází po nás věci (např. pantofle) a když někdo vyrušuje, tak ho vezme za krk a násilně vyvede ze třídy. Zkoušeli jsme to řešit, ale máme pocit, že se nic doopravdy neřeší. Před námi to vypadá, že ano, ale ve skutečnosti se nic nemění. Navíc mám pocit, že škola vyhazuje zaměstnance, se kterými si jako studenti rozumíme a kteří se k nám chovají slušně. Naopak si na škole nechává učitele, kteří se chovají násilně – konkrétně pana Slámu – a ještě ho obhajuje. Na škole je také velký problém s tím, že se neustále střídají zaměstnanci. Přibližně každého půl roku tam přichází noví lidé a já už jsem z toho strašně unavený, protože si pořád musím zvykat na někoho jiného. Všiml jsem si, že ti dobří lidé buď dostanou výpověď, nebo jsou tak vystresovaní vedením, že sami odejdou, protože už to nezvládají. Také jsem si všiml, že se zaměstnanci mezi sebou nemůžou normálně bavit a vytvářet si vztahy. I když si na pana Slámu hodně lidí stěžovalo kvůli jeho chování, pořád na škole učí. Bylo nám řečeno, že si ho tam radši nechají, než aby měli někoho, kdo neumí učit. Přitom je na škole i jiný učitel matematiky, který sice není nejlepší, ale aspoň se nechová násilně.“
A to je další problém. V Heřmánku jsou i učitelé, kteří se později proberou a zírají, kde se to vlastně ocitli. Až později jim dojde, co jsou Adámkovi zač. Napsal mi pedagog z Heřmánku: „Mnozí učitelé na Heřmánku soucítí s tím, co se tam studentům děje – jen málokdo má odvahu proto tomu vystoupit.“ Ale najdou se i takoví hrdinové, jako například Mgr. Václav Ondráček ThD. Ten se postavil proti tomu, aby Adamcová „během mé hodiny odváděla studentky někam ven, odkud se mi vracely uplakané“ a uvědomil o tom širší vedení školy. Co se stalo? Vzápětí se dostavil ředitel Adamec a zástupkyně Černá. Vůbec však neřešili, co se odehrálo mezi studenty a Adamcovou, ale požadovali po něm důkazy, že k něčemu špatnému došlo – které pochopitelně Ondráček neměl, protože učil a neopustil třídu. Co měl dělat? Vytáhnout kameru a vše dokumentovat? Takže mu Adamcová později zavolala a sdělila mu, že se ním rozváže pracovní poměr. Sám Václav Ondráček ale tvrdí: „Kdyby bylo učitelům dovoleno učit a nebyli neustále šikanováni, a kdyby se totéž nedělo s žáky, kteří jsou z většiny také dobří, spolupracující a empatičtí, a nebyli by zastrašováni a ponižováni, mohl by být Heřmánek jednou z nejlepších škol v Praze.“ Možná, škola bez Mirky Adamcové nikdy nebude, takže se to nikdy nedozvíme.
Milí rodičové, tohle se tam běžně děje. Takže je třída na střední škole, kterou matematiku učil učitel P., pak Ondráček, pak opět učitel P., pak Adamcová (!), pak opět Ondráček – kterému je nyní vyhrožováno výpovědí. Maturitní předmět během jednoho školního roku: pět učitelů. A pokud Ondráček odejde, kdo bude matematiku učit? Opět Mirka Adamcová!? Podle svých vlastních slov v recenzích, co si sama píše, je přece skvělá učitelka! To je komedie. Takto, jak se starají o kvalitu vzdělávání, starají se Adamcovi i o materiální podmínky. Škola si platí čtyři budovy, vyučuje se ale jen ve dvou nevyhovujících. Ty ostatní barabizny opravují někteří členové učitelského sboru, kterým asi víc sluší místo u míchačky než u katedry. Člověk by řekl, že tam, kam vstoupí noha Adamcových, tráva neroste. A představte si, ono to platí doslova! Píše mi paní sousedka: „My jsme měli v Satalicích pronajatou část zahrady sousedící se školou Heřmánek. Škola má tento pozemek pronajatý, aby měla školní pozemek a dle neověřeného zdroje díky tomu čerpají dotace z EU. Já vám píši pro informaci, že jednání s paní Adamcovou bylo opravdu peklo. V době kdy si pronajali svoji část, přivezli těžkou techniku, aby svůj prostor vyčistili. Bohužel aby se s touto technikou mohli pohodlně otáčet, zničili i naši část zahrady. Paní Adamcová byla ze začátku milá, ale ve chvíli kdy jsem si stěžovala, že její brigádníci u nás vyhazují odpadky, na náš pozemek chodí na WC a pod, milá přestala být. Náš pozemek už nikdo dohromady nedal. Zatímco na jejich straně zem po vyčištění srovnali, zaseli trávu a vysadili stromy, nám zůstali oči pro pláč, protože my jsme finance na zarovnání neměli. Ostatní sousedé mají s paní Adamcovou podobnou zkušenost. Rvala se o každý centimetr, zabírala si neoprávněně část dalšího sousedního pozemku, půjčovali si bez dovolení nářadí. Vstupovali na naše zahrady, jak už jsem psala, vyhazovali u nás odpadky a chodili si k nám ulevovat. Zajímavé je to, že i když je zahrada vedena jako školní pozemek, děti ji navštěvují velmi ojediněle.“
Předchozí texty:
ZŠ Heřmánek a Mirka Adamcová: „Pozor, jde sem ředitelka!“
Mirka Adamcová ve škole Heřmánek: víme, kde je problém
Mirka Adamcová: v Heřmánku šéfuje toxická osoba
Mirka Adamcová: prý „geniální pedagogika“, ale ve skutečnosti k dětem nepřátelské jednání
Mirka Adamcová ze ZŠ Heřmánek: popis případu, za který by měla skončit u soudu
ZŠ Heřmánek, Mirka Adamcová, Petr Adamec, Olga Černá: ta škola je prohnilá do morku kostí
ZŠ Heřmánek: můžeme věřit podvodníkům?
ZŠ Heřmánek: Adamcová opět podvádí a veřejně lže
ZŠ Heřmánek a Mirka Adamcová: dominuje strach, nepředvídatelnost a konflikty
Škola Heřmánek a Mirka Adamcová: analýza jedné pedagogické blamáže