„Odborníci“ ve spolku Pedagogická komora, díl 4.: RADEK SÁRKÖZI a JANA KARVAIOVÁ v akci
Když probíhala prezentace Strategie 2030+, velmi mě zaujaly poznámky předsedy Falešné pedagogické komory Radka Sárköziho, který tam soudružsky kádroval, kdo a jak je v panelech zastoupen. Ale zajímavější byla jeho věta: „Pedagogická komora, z. s., sdružuje více než 2 800 učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických pracovníků, kteří budou v praxi Strategii 2030+ realizovat. Jejich připomínky by měly být akceptovány.“ Bez ironie, na tom něco bude! Představte si organizaci, která by takový závažný dokument dala k připomínkování této mase pedagogů, mezi kterými jsou (předpokládám) i někteří chytří lidé. Kdybych byl členem tohoto spolku (samozřejmě v jiném vesmíru, než v tom, kde prezidentuje podvodník Radek Sárközi), opravdu by mě zajímalo, jaké připomínky k dokumentu členové spolku mají. V tomto vesmíru me to zajímá právě jako nečlena.
Takže jsem šel na stránku Spolku Pedagogická komora a dokument s připomínkami si pročetl. A musím říct, že ty připomínky jsou silná káva. V celé Strategii, která má 44 stran, je jedna jediná připomínka Radka Sárköziho. Ano, jen jedna. Doslovně tato: „Nejen úvod, ale celý dokument působí jako snůška frází, které se neustále opakují…“ A je hotovo. Takto si ten pedagogický nedouk představuje připomínkování dokumentu. Napíše hned v nadpisu, že jde o fráze a je „opřipomínkováno“. A to jeho mozeček stále nechápe, proč je v panelech Eduin a ne on. Co by tam dělal a čím by přispíval? Ale šaškárna nekončí, protože druhý – a jediný – poznámkovač z Komory je další člen vedení, Jana Karvaiová. A otevřete si popcorn, protože to je četba jak z nějaké italské komedie. Nejednou jsem si vzpomněl na Járu Cimrmana, který hostinskému za pivo zdobil hospodu nápisy a s každým dalším pivem kvalita nápisů klesala, takže od dojemných říkanek typu „Hospodský je naše máma“ a návodné „Nechoďte na dvorek, máme tu záchodek“ se dostal až k lapidárnímu „Chlast – slast“. A podobně i Jana Karvaiová, i když není známo, jaký alkohol poháněl její pisatelské střevo.
V poznámkách Karvaiové je samozřejmě viditelný i její rasismus, kdy pasáž „snižování sociální nerovnosti ve vzdělávání“ opoznámkovala takto: „snižování sociálních nerovností ve vzdělávání nelze dosáhnout bez aktivní účasti samotných sociálně slabých. jejich pasivita je dlouhodobým problémem, který nebyl zatím řešen“. To, že tuto „pasivitu“ by měl u žáků řešit především učitel ve třídě a u rodičů škola, Karvaiová nechápe a očekává, že to „bude řešeno“ nejspíš nějakým zákonem. Nebo internačními tábory, co, Jano? Ale hlavně, tato nerovnost – zmiňována v dokumentu – vůbec není o nějaké „pasivitě“, což ovšem Karvaiové rozum vůbec nepobírá. Ona si představuje snižování sociální nerovnosti tak, že děti ze sociálně znevýhodněných rodin (a jejich rodiče) budou pracovat stejně skvěle, jako její milovaní jedničkáři. Blahoslavení chudí duchem, opravdu. Velmi často jsme svědky toho, že Strategie mluví o voze, ale Karvaiová o koze. K pasáži, že probíhá práce na Strategii, Karvaiová připomínkuje: „Většina hlavních aktérů – tedy samotných pedagogů, snad ani netuší, že se něco chystá, popřípadě má jen matné představy, že se „nahoře něco děje“. O nás bez nás.“ To, že právě sama Strategii připomínkuje – i když pitomě – a tedy sama vyvrací svá slova, je opravdu legrační. Když se Strategie zmiňuje o kurikulu, které bude vycházet z doporučení EU, Jana se žene do boje: „nesouhlasím – Eu nemá co promlouvat do našeho vzdělávacího systému a nemá ani potuchy o národních zvyklostech a tradicích.“ Ano, náklonnost Jany k našim „zvyklostem a tradicím“, tedy osnovám, frontální výuce a jednotné socialistické výchově, je dostatečné známá. Ale pokud budou naši – pro Janu speciálně dodávám – čeští tvůrci Strategie vycházet z doporučení EU, rozhodně nejde o zasahování EU do našeho vzdělávacího systému. Víš, Jano, když se člověk po Evropské unii rozhlédne, skoro každý vzdělávací systém je kvalitnější než ten náš, bohužel. Těch zvyklostí a tradic, pro které ty horuješ, se právě musíme zbavit. A pak následují opět příklady, jak Jana Karvaiová vůbec nechápe, o čem dokument pojednává. Že by hladina alkoholu cimrmanovsky stoupala? Pasáž o „informační a datové gramotnosti, komunikaci a spolupráci“ komentuje: „spojeno s ohromným množství peněz vkládaných do nejnovějších technologií v každé škole – bude toto možné???“ Proboha, kde je tu souvislost? Za co by se ty ohromné peníze měly utrácet? Za rovnou a férovou komunikaci ve třídách a za podporu spolupráce žáků? Jaké „nejnovější technologie“ má na mysli? Na rozvíjení informační gramotnosti přece vůbec nepotřebujeme například brýle s rozšířenou realitou. Stejně by učitelé didakticky zaseklí v osmdesátkách – jako třeba Karvaiová – nevěděli, na co je použít. V pasáži, kdy „občanské vzdělání povede žáky k respektu a toleranci“, Jana doplňuje: „Vzdělávání nerovná se se automotaickému respektu a toleranci ve skutečnosti!!!“ Odpusťme jí, že se jí složitější slova už „motaí“ v hlavě a přiznejme jí pravdu. Vzdělávání se toleranci opravdu nerovná. Ona sama je tím nejlepším příkladem, školy má a tolerantní je zhruba jako člen Klanu. Navíc: o tomhle konkrétně vůbec ve Strategii řeč není, ani to nikdo netvrdí. Jde tu o vzdělávání „občanské“, které má nějaké vzdělávací cíle a didaktické prostředky, jak potřebné dovednosti a postoje prohloubit. V další části „připomínkování“ už Jana, která zřejmě přesáhla míru, fakt vůbec nic nechápe. K naprosto srozumitelné větě „Ve školách posílíme metody formativního hodnocení“ připsala: „Čím je posílíte? Povinností učitelů?“, což je tak hloupé a mimoňské, že je pro mě opravdu těžké o tom vymyslet vtipnou narážku. Jana Karvaiová také vícekrát se v textu ukázala celkem směšnou domněnku, že připomínkování dokumentu spočívá v pokládání ignorantských otázek „jak?“. Takže například text hovoří o potřebě „zkvalitni výuku a posílit možnost individualizace“, načež Jana připomínkuje své typické „jak?“ Nu, Jano, asi ti nikdo neřekl, že Strategie 2030+ není základní didaktickou příručkou, která tě má naučit to, co bys ve svém věku a při své profesi učitelky už měla dávno vědět. A jak dokument pokračuje, přímo hmatatelně cítíme snižování už tak nízké schopnosti Jany Karvaiové porozumět textu. Takže ke slovech o „využívání zdrojů, včetně učeben, sportovišť a didaktických materiálů“, připisuje „budeme jediní, kde nebude fungovat právo na duševní vlastnictví???“ Proč zrovna tohle píše, ví už jen ona sama.
Když Strategie uvádí, že škola musí „zasypávat tzv. digitální propast“, Karvaiová píše: „neproveditelné bez IT v rodině“ – což je naprostý opak celého vyznění textu a otočení cíle onoho opatření. Právě proto, že IT není v rodině, se ta „propast“ zasypává! Haló, Jano, budíček! Stejně hloupá je její opakovaná poznámka v textu „dělá se dávno“. Něco jako kdyby někdo chtěl zvýšit bezpečnost na silnicích a jiný by oponoval: dělá se dávno. No a co, jsme v tom snad tak skvělí, že s tím máme přestat? A právě jedna z těchto poznámek „dělá se“ na straně 20 je poslední poznámka Jany Karvaiové (potažmo tragického spolku Pedagogická komora) ke Strategii 2030+. Druhá polovina dokumentu její „moudrosti“ už unikla. Míra se naplnila, představuji si, že Janina hlava klesla k prázdné lahvi a přišel útěšný spánek.
Na celé té směšně – tragické věci mě fascinuje několik záležitostí. První je samozřejmě ukázka nekompetentnosti a odborné ignorance představitelů spolku Pedagogická komora. Ti si spletli pavlačové remcání s připomínkováním strategického dokumentu. Ono se to ukázalo už u oné kampaně proti kariérnímu řádu, kterou si Radek později přivlastnil. On tam měl ve skutečnosti jen funkci posatelny, v podstatě pošťáka a fakticky jen pokradl odborné námitky ode všech okolo, neboť on sám nebyl nějakého oponentského vhledu vůbec schopen. Co by tam napsal on sám? Že dokument „působí jako snůška frází“? Ale no tak, Radku. Nyní ukázal, jaké „oponentury“ je schopen. A ukázka Karvaiové čtení s porozuměním nedělá jednotnému socialistickému vzdělávání moc dobrou reklamu. Co je ale opravdu záhada? Ti dva přece neztrapňují jen sami sebe. Někoho reprezentují. Spolek Falešná pedagogické komora se honosí i otitulovanými jmény, například Doc. PhDr. Hana Marešová, Ph.D nebo RNDr. Pavel Pešat, Ph.D. Jejími členy jsou i někteří úspěšní ředitelé a rozumní učitelé. Těmto lidem nevadí, že ve vedení jejich organizace jsou hlupáci, kteří oponují dokument způsobem, který by vypadal pitomě i na ročníkové práci šesťáka? Nevadí jim, že mají ve vedení spolku neumětely, kteří ze sebe dělají šašky a zaštiťují se i jejich členstvím? Mně nad tím zůstává rozum stát. Další záhada našeho školství.
Předchozí díly seriálu:
díl 1.: RADEK SÁRKÖZI
díl 2.: JANA KUNŠTEKOVÁ
díl 3. JANA KARVAIOVÁ