Ochránce 10. díl: Tichá dohoda. Recenze.

Tak už je to za námi. Seriál, do kterého jsem vkládal opatrnou naději a který se vybarvil úplně opačně, skončil. Jeho celkové hodnocení ještě připravím, ale poslední díl byl taky pěkné „maso“. Dokonce doslova, protože začíná scénou ve sprše. Nu, bulvarizace školního prostředí nemohla sex minout, zločinu a tragédií už bylo v seriálu dost a pavlač by se mohla přesytit. Sexuální obtěžování probíhá ve škole, kde ombudsman učil. Takže se na začátku z kdekým vítá a najednou se dozvídáme, že z učitelů „zná jen ty starší“. Takže jak je dlouho ombudsmanem? V seriálu se zdá, že to lze počítat na měsíce a najednou ve své bývalé škole už zná jen veterány? Nakonec jsem zjistil, že učil ve dvou školách. To všechno je ale jen maličkost.

Nahlas jsem se rozesmál, jak ředitel školy Langmajer „vyšetřoval“ to sexuální obtěžování žáka učitelem: zvedl telefon a do ředitelny povolal výchovnou poradkyni a – tělocvikáře! Nevěděl jsem, že mají tělocvikáři takové diagnostické skilly. Nebo tak špatnou pověst? Lámu si hlavu, na co ho tam chtěl. Nicméně Vaculík se svého stylu „nekňuba s dlouhým vedením“ nezbavil. Bývalí žáci mu říkají o řediteli, který osahává kluky a ombudsman na to: „No, vždyť má trenérskou kvalifikaci.“ Opět mám ten pocit, že jde o sitkom a čekám přimixovaný výbuch smíchu. A vida, ono se to obtěžování dělo už za přítomnosti Vaculíka / učitele roku ve škole. Proč se tomu vůbec nedivím? Tady scénárista Feřtek zaválel: učitel roku pochází ze školy, kde žáci šikanovali učitelku alkoholičku a ředitel obtěžuje celé roky žáky ve sprchách. Ještě že z té školy Vaculík odešel, protože ta jeho milenka / maturantka je vlastně také ze stejné alma mater. Proč tomuto skvělému učiteli – ombudsmanovi žáci za celou dobu jeho působení nic neřekli? Jak to, že nevěděl to, co viditelně věděl ve sborovně každý? Hmmm… že by k tomuto mezičlánku mezi Komenským a Jamesem Bondem neměli žáci důvěru? A přitom, „že je říďa na kluky, ví každej. Čím mladší, tím lepší.“ A už zase letíme balónem do oblak nebetyčné pitomosti, když se Vaculík – potom, co mu čtyři bývalí žáci chování ředitele potvrdili – rozčiluje, že jde o „pomluvu“ a „pomstu za špatnou známku“. Ty bláho, čte někdo ten scénář střízlivý, než se začne točit? Musí divák úplně vypnout hlavu, když se dívá na původní český seriál nebo je tak stupidní jen tento? Nevím, nejsem specialista na českou televizní tvorbu. Načež náš učitel roku vypouští moudra, že aby učitel naučil, musí ho mít žák „na piedestalu“ a učitel musí „dominovat“. Herbart by měl radost.

Hledání normálního, rozumného učitele má v desátém díle nepřekvapivý výsledek = nula. Do seriálového bestiáře přibyla bezradná a zbabělá učitelka, která si myslí, že problém vyřeší buvár a zástupce ředitele, který sexuální eskapády svého šéfa kryje. A taky učitel „slizák“, který rozdává holkám švihadla, aby pozoroval, jak jim „skáčou prsa“. Ve sborovně „dělali, že o ničem nevěděli“, ale všichni o tom věděli. Ti učitelé, řekne si divák u tohoto seriálu znovu a znovu, to jsou pěkní zaprodanci a zbabělé krysy! Jeden jako druhý! Škoda, že k tomu diváci nemají příručku, že Feřtek nikdy v žádné škole neučil a tohle prostředí nezná. Jen vyčerpal všechny kriminální případy ze škol za posledních 20 let, které si ohnul do hloupoučké fikce. Ale něco se tvůrcům povedlo, konečně se objevil problém, kde nemáme jednoznačný návod, jak to „chápat“. Nejdřív jsme sice přetrpěli Feřtekovo oblíbené a manipulativní „to je na každé škole“, aby pak ředitel Langmajer vpálil Vaculákovi jeho studentku. V čem je rozdíl? V tom, že jeden má pracovní poměr a druhý ne? Vždyť Vaculík jako učitel harašil také. Zeptal se své maturantky, jestli podle ní s ní jako učitel flirtoval a ona jen: „no jasně“. Chachá! Jak mu Langmajer také řekl: jeden holky, druhý kluky. V čem je rozdíl? Ale je tu jeden rozdíl, milý Langoši: jenom jeden z vás dvou je učitel roku – a ty to nejsi! Řidič, lidový mudrc, na to má ale jiný názor: „přece byste nebyl tak blbej, abyste si nezačal s holkou z vlastní třídy?!“ Ale ano, byl. A Feřtek / bulvární divák / pavlačové báby se radují: jen houšť.  A taky ano, soudy, odškodné, žaloby, manželka ví všechno, zastupující ředitelka se zoufale ptá: „co mám dělat“? Musí být opravdu v úplném pytli, když se na radu ptá – Vaculíka! Od toho by si jinak pes kůrku nevzal. A nejen proto, že tahle dlouholetá kamarádka a kolegyně dala bulváru všechny možné fotky studentek, takto obětí ambudsmana. Tak co to vlastně byl za člověka, ten ombudsman Pelán? Vlastní žáci mu roky neřeknou, co ví každý, tři bývalí kolegové ho pomlouvají a donášejí bulváru. A proč? Protože všichni věděli, že budoucí ombudsman a holky…  nu, co byste od Vaculíka chtěli? Ombudsman prý byl „jako smrt, bere všechno“. Absurdní divadlo pokračuje, ty holky prý pak měly „zlomené srdce“ a učitelce „brečely v kabinetu“. Tak tohle překonává i argentinské telenovely.

Feřtek svou bulvární smrští nepošetřil ani Českou školní inspekci. Sice se v díle objevil inspektor jen jeden, ale zato plnohodnotný pitomec. I když zjistil, že na škole ředitel obtěžoval své žáky dvacet let, uklidnil všechny, že někteří za to měli omluvenky. Tedy, podle inspektora, šlo o „výměnný obchod“ a odškodné pro rodiče od školy by tedy nemuselo být tak velké. Hurá, tak to jsem rád, že na tom vyšetřujícímu inspktorovi tak záleží. To víte, když patnáctiletému klukovi vtrhne ředitel školy do sprchy a chce, aby mu žák vyhonil, tak je to přece „výměnný obchod“! Další profese, která Feřtekovi nepoděkuje. Ale možná, že ano, protože tvůrci přece „otevřeli problém“. A hloupost inpektorů je přece obrovský problém, který naše školství trápí. Určitě větší, než uspokojování ředitelů ve sprchách. Možná, že Feřtek nechává v této sérii inspektory spát, ale počkejte na další seriál, který připravuje pod názvem „Inspektor“. Asi vás nepřekvapí, že inspektora zase bude hrát Vaculík. A opět bude „ochraňovat“. Především tedy svůj flek. Ale zpět k našemu dílu: nakonec obrovský doják. Ombudsman, vykopnutý manželkou, troska a zoufalec, leží na kavalci a před očima mu běží všechny ty postavy ze všech možných dílů, kdy se choval jako slon v porceláně. Ochránce, který nikoho neochránil, tedy skončil a Meky Žbirka k tomu zpívá „vtačie cesty“. Byl by to kýčovitý konec, ale alespoň nějaký. Vaculík bude nyní vozit svou ženu do alternativní školy, kde si našla místo – jak jí to už slíbil – a možná najde cestu i k nějaké své osobní katarzi. Ale kdyby to takhle skončilo, to by nesměla být ta černá kronika, jakou Ochránce vlastně je. Všechno je jinak. To, k čemu v závěru seriálu Vaculíka dovedli tvůrci, lze nazvat jen jako vymáchání ve výkalech. Když totiž přišel na ministerstvo, nepodal rezignaci. Víme přece, že u nás se jen tak nerezignuje. Pokud vás nevyhodí nebo nezavřou, odpovědnost je jen chiméra. Ne že by Vaculík provedl nějakou sebereflexi nebo se vypořádal s vlastní nekompenteností, to ne. Ani ždibec sebekritiky. Jen svému šéfovi vypočítal články buváru, které se týkají pádu vlády a články, které se týkají jeho a jeho milenky / maturantky a dalších svedených obětí. A protože se o něm už nyní nepíše, v seriálu padla vláda a to zaměstnává média, je vlastně všechno v pohodě. Co bulvár nepere, to nikoho nebolí. Takhle se bojuje na ministerstvu! Nepočítají se činy, počítají se bulvární články. A divák si řekne: panečku, to je cesta! Z mizerného pedagoga učitel roku, z mouly bez empatie bezpáteřní kariérista. Televizní omdusman dosáhl svého dna. Hlouběji to už nejde. A symfoňák na konci tu bídu nezakryje. Děkujeme Tomáši Feřtekovi, děkujeme České televizi. Takhle má vypadat Televarieté pro bulvárem příjemně vystrašená a senzacemi rozechvělá telátka.

Ochránce 1. díl: Slabý kus. Recenze.

Ochránce 3. díl: Andílek. Recenze.

Ochránce 4. a 5. díl: Mužská záležitost a Džungle před tabulí

Ochránce 6. díl: Veřejný nepřítel

Ochránce 7. díl: Vrabčák. Recenze.

Ochránce 8. díl: Ahoj táto. Recenze.

Ochránce 9. díl: Hidžáb. Recenze.