Ochránce 1 díl: Slabý kus. Recenze.

Ochránce 1 díl: Slabý kus. Recenze.

Česká televize uvedla s velkou pompou seriál Ochránce. Mezi ty nejdůležitější tvůrce patří scénáristé, v tomto případě jde o autory dva. Úkolem Matěje Podzimka prý bylo: „soustředit se na vztahové drama, na trojrozměrnost postav. Aby všechno profesní bylo zároveň osobní“. A jak je psáno na webu: „Konkrétní materiály pak sbíral Tomáš Feřtek. „Shromáždil jsem případy, které opravdu nějakým způsobem pohnuly či hýbou školstvím, historky, které jsem sledoval jako novinář, a z nich jsem pak vybíral ty, které nesly nějaké podstatné zobecnitelné téma,“ vysvětluje Tomáš Feřtek a kreativní producent Michal Reitler dodává: „Chceme vzdát respekt k práci učitelů“. A já v úvodu pišu: to se zatraceně nepovedlo! Ten chlap lže nebo neví o čem mluví.

Tento první díl je totiž k učitelům velmi krutý. Celá sborovna je vykreslena jako banda nesvéprávných trotlů, doslova zkrachovalých individuí. Jednomu učiteli popadají chlebíčky a sbírá je ze země, druhý lepí koláže z osmdesátkového porna o kolegovi, zástupkyně ředitele je zákeřná a hloupá semetrika, která šmíruje s uchem na dveřích ředitelny, porada má atmosféru schůze ROH a vzájemné vztahy pedagogů jsou jako válka muklů v nějakém lochu. Myslím, že od nikoho z této sborovny by si ani pes kůrku nevzal, doslova učitelská spodina. Hlavně závěr byl doslova kramlí do rakve učitelské pověsti: vedení školy falšovalo dokumentaci a sborovna to jako stádo poslušných ovcí podepisovala, přesně jak to jejich ředitel se zástupkyní rozkázali. Hnus. Je jednoduché spočítat někoho ve sborovně, kdo by se choval se špetkou inteligence nebo slušného chování – je to nula. Nikdo. Kapitolou pro sebe je pak v tomto díle stále kolabující učitelka angličtiny, psychicky nemocná alkoholička, která je tu šikanována žáky.

A tady vidím další zádrhel. Je jasné, že se scénář velmi inspiroval – v podstatě až s popisnou důkladností – případem učitelky jazyků z pražské průmyslovky Na Třebešíně. Také v tomto díle seriálu je to učitelka angličtiny, i zde jsou agresoři tři, také dostali trojku z chování a totožných znaků je tam mnohem víc. Je to tak vzájemně podobné, až i poučený divák nabude dojmu, že to je málem zfilmovaná rekonstrukce. Tohle posilují i závěrečné titulky, které říkají, jak to celé „dopadlo“, kdo byl odsouzen a kdo byl ze školy vyhozen. Ale rekonstrukce to přesná není a to je právě ta potíž. Buď měl být scénář inspirovaný volněji, nebo měl být naopak přesnější. Ale takhle jde o zkreslení známého případu a to je zbytečné a nevhodné. Je to něco jako umístit ve filmu Robin Hood černého „araba“ Morgana Freemana do jeho družiny. Člověk si říká: proč, proboha?

Pochybení děje je tu zejména ve dvou momentech: ve skutečnosti vedení školy vědělo o psychické nezpůsobilosti nebohé učitelky mnohem dříve – a jejich nečinnost a nekompetentnost (a tedy i vina) byla mnohem větší. Jejich nechuť hledat novou angličtinářku a řešit problémy s katastrofální výukou oné učitelky doslova přebila její trvalou a očividnou neschopnost pracovat ve škole. A studenti o tomto stavu referovali na všechny strany dlouhodoběji, ve větším počtu a naléhavěji, než v seriálu ukázané jedno děvče, které nepochodilo u zástupkyně. Tady je tedy potřeba vnímat signál, že Feřtek (byť viditelně prostředí českých škola zná a případ také) nebude váhat si jednotlivé kauzy v seriálu různě upravovat, byť je tím vzdálí skutečnosti. Anebo mu pod rukou z reality dělal guláš Podzimek. Kdo ví? Neříkám, že je to špatně, neříkám, že je to dobře. Ale může to pak být matoucí, neboť u tohoto dílu o veřejně známé kauze tu zkreslení nepochybně je a tahle Feřtekova a Podzimkova „umělecká licence“ pak podle mě ubírá na účinku celého dílu. A pokud to někdo vezme vážně, vlastně jde o dezinterpretaci skutečnosti. Předpokládám, že jiné kauzy v dalších dílech nebudou tak profláknuté, nebo podle tvůrců budou spojené dva případy do jednoho fiktivního a tenhle problém tak zmizí. Ale je trapné pozměnit vyznění celé kauzy a pak titulkovat, jak to „doopravdy dopadlo“, jakoby bychom viděli nějaký dokument z Netflixu.

I když je mi česká televizní tvorba cizí a nejsem žádný znalec českých seriálů (protože fakt není o co stát, současný český seriál je pro mě synonymem pro hloupý amatérismus), nakonec nebyl první díl taková slátanina, jak jsem se obával. Byla to o slátanina o něco menší. Školní prostředí bylo zpracováno relativně realisticky, i když jsem se několikrát nevěřícného zavrtění hlavou neubránil. Největší WTF moment – a nebráním se slovu pitomost – je například volba „učitele“ Vaculíka Zlatým Ámosem, ačkoliv ho podle vlastních slov „půlka školy nemá rádo“ a jeho výuka je ubohá řízená diskuze v pasivní třídě, kde mu odpovídá jen hrstka žáků a to ještě holými větami. Sotva průměrný pedagog v mizerné škole. Ale charisma má, že ano, děvčata? 🙂 A ta upřímná modrá očiska, husky hadr… Mezi další nesmysly patřilo Vaculíkovo vykání stejně starým kolegům ve sborovně a jeho účast jako Ámose v Jílkové pořadu s těmi jeho sebebičujícími proslovy. To už jsme se opravdu ocitli v jakémsi bizarním školském scifi. Člověk zkrátka musí vypnout část mozku, aby vůbec na chvíli uvěřil, že takový klaďas jako Vaculík by v podobném prostředí školy vydržel díle než měsíc, aniž by zástupkyni zaškrtil ve sklepě nebo s řevem blázna běhal nahý po parku. Ale vypadá to, že to byla pro něj ve škole dlouho pohodička, kamarád ředitel, než se nejspíše udeřil do hlavy a náhle „prozřel“. Mimochodem, není také pravdou, že by funkce školního ombudsmana vznikla jako reakce na Třebešínský případ (jak nám tvrdí seriál). Ve skutečnosti školní ombudsman fungoval už roky před ním. A zase: Tomáši Feřteku, proč, proboha? Slova producenta Michala Reitlera: „Snažíme se být autentičtí, jak to jen jde,“ jsou prozatím jedno velké fiasko.

Na druhou stranu, několikrát jsem uslyšel z úst seriálových učitelů přesně ty věty, které jsem opravdu slýchal ve sborovně, hlavně na učňáku. Především tedy ty hlasy učitelů, kteří neměli pro žáky pochopení a nebránili se ani celkem hrubým nadávkám na jejich adresu a běžně s nimi jednali bez respektu a z pozice síly. Zkrátka takoví běžní účastníci Veselé seminářů, řekl bych. Také nevraživost sborovny vůči kolegovi, který má dobrý vztah se žáky, tu byla vykreslena pravdivě. Prozatím to tedy vypadá, že celý seriál bude opakem náborového filmu pro budoucí učitele. Cítil jsem přímo odpuzující efekt a negativní emoci – jak k samotné pedagogické činnosti, tak k učitelům jako profesi. A to opravdu nemám o českém školství iluze.

Docela mě pobavila účast členů Učitelské platformy na předprojekci a následné besedě s tvůrci a hlavně jejich reakce. Já – kdybych byl na té předprojekci – bych řekl tvůrcům o prvním díle zhruba toto: „Z krásy učitelské profese jste neukázali nic. To, že seriál prezentujete jako nějakou pomoc českému školství nebo učitelské profesi, je totální blbost. Děláte pravý opak.“ A Tomášovi bych nejspíš řekl: „Proč, Tome? Tahle věc sice nemůže pokazit všechnu tu kvalitní publicistiku, kterou jsi o našem vzdělávání napsal, ale první díl byl jeden velký vlastní gól.“ Jiní lidé to ale vidí jinak. „Po velmi dlouhé době výrazné dílo ze školního prostředí,“ chválí Ochránce předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. I od dalších kolegů reportuje veskrze dobré ohlasy. „Není to černobílé a stereotypní zobrazení školy a učitelů, má to hloubku a bere to za srdce. Spousta lidí je po zhlédnutí dojatá,“ říká. Ano, není to “černobílé”, protože jakákoliv bílá tam chybí. Asi jsem ale byl na jiném filmu, protože tohle opravdu nebylo žádné „výrazné dílo“, nemělo to „hloubku“ ani omylem a marně přemýšlím, co by kohokoliv „dojalo“. Tedy kromě toho Vaculíkova nebeského kukuče. Že by mě vzaly „za srdce“ další díly? Uvidíme.

Na závěr malé hodnocení 1. dílu:

Popis školního prostředí: 6/10

Realita děje:  6/10

Pravdivé vykreslení učitelů: 5/10

Propagace krásy učitelské profese a podpora respektu k našemu povolání: 1/10

Tags: , , , ,