Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 6. : malý slovníček pojmů
V Základní škole Sokolov, Rokycanova 258 – zvané Centrálka – se dějí věci, které až na dřeň ukazují mnoho špatného, co se děje v našem školství. Přestože se celému případu začínají stále více a více věnovat média a vzbuzuje pozornost odborné i laické veřejnosti, škola stále pokračuje v porušování zákonů, předepsaných norem i základů dobré pedagogiky. Aby bylo zcela zřejmé, co se tam děje, přichystal jsem si malý slovníček pojmů.
A) Bossing. To je „varianta šikany na pracovišti, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Jde o chování vedoucího, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci a postupně se stupňuje. Tato šikana zhoršuje vztahy na pracovišti„.
Paní učitelka Taťána Pohořalová je za to, že trvala na dobrých známkách pro třídu 6.A (plnou romských žáků), terčem šikany od ředitelky Petry Šišková. Ta se projevuje mimo jiné vyzýváním k odchodu ze školy, neoprávněnou, trvale lživou kritikou a nesmyslným vytýkacím dopisem, zákazem účasti na poradách, kde se o paní učitelce jedná, odstraněním její jmenovky ze dveří kabinetu, pokynem, aby ostatní učitelé s paní učtelkou nekomunikovali apod. Čerstvým příkladem je další skoro neuvěřitelný požadavek ředitelky Šiškové. Ta paní učitelce poslala mail ve znění: „žádám Vás o zaslání souhlasu zákonných zástupců třídy 6. A se zveřejněním fotografií jejich dětí na blogu Líný učitel a na facebookové stránce Líný učitel. Souhlasy zašlete dnes do 14 hodin„. Ano, čtete dobře. Škola požaduje po paní učitelce souhlasy se zveřejněním, se kterým nemá paní učitelka nic společného, ve jménu rodičů, které škola nezastupuje a ani zastupovat nemůže! Je to tak, že škola (natož ředitelka školy) nejsou zákonnými zástupci dětí. Čili nejsou povolány domáhat se ochrany jejich osobnostních práv! Natož na blogu, který paní učitelka nespravuje a s jehož obsahem nemá nic společného. Ale když se chce pes bít, klacek se najde. Další ilustrace nesmyslného příkazu ředitelky: našla v elektonické klasifikaci hodnocení v předmětu Německý jazyk, kde u některých žáků bylo označeno N i A. Svolala tedy schůzku předmětové komise NJ a tam chtěla zdůvodnit, proč tomu tak je. Proč testy a písemky nemají chybějící žáci dopsané? Poté nařídila, že si žáci všechny písemky doplní, takže by někteří žáci nyní psali testy ze začátku února! Dokonale absurdní požadavek, nevídaná pitomost i v měřítku nejhorší české školy. Pokud se podíváte na znaky šikany: přehnané kontrolování plnění povinností, arogantní chování, nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika, zesměšňování před kolegy, zadávání nesplnitelných úkolů, zabraňování přístupu k informacím, bezdůvodné vyhrožování výpovědí, různé naschvály a podobně, všechny tyto znaky šikany jsou v tomto případě naplněny.
B) Mobbing. Ten „mívá podobu útoků a psychického násilí ze strany spolupracovníků, kteří jsou v pracovní hierarchii na stejné úrovni. Objevuje se v kolektivech zaměstnanců v podnikové praxi, ale i ve státní sféře, včetně škol všech stupňů„.
Paní učitelka je ve škole i terčem mobbingu, který je přímo řízen a podporován vedením školy. Velká část učitelů paní učitelku nezdraví, nekomunikuje s ní, natož aby s ní spolupracovala. Učitelé se odstěhovali z kabinetů jazyků, kde je místo pěti učitelů nyní paní učitelka sama, v izolaci. Proč se učitelé dopouštějí takového nízkého a odporného chování? Především to, že je někdo učitel, neznamená, že by měl mravnější chování nebo lepší hodnotový žebříček než třeba řidič kamionu. Příklady vidíme neustále. Ředitelka Šišková na této škole kontroluje ostatní pomocí nepotismu: ve škole pracuje její sestra, další člen rodiny založil petici na její podporu. Ředitelka v minulosti ze školy vyštvala hned několik učitelů, takže někteří jsou ji vděčni za své místo, jiní se bojí toho, že by o něj přišli. Ostudné chování mnoha učitelů v této škole nepochybně má rysy kolektivní šikany, mobbingu. Mimochodem, titíž učitelé jsou ti, kteří by měli vytvářením správného klimatu ve třídách zabránit podobným jevům u žáků. Paradox, že? Kozlové a kozy jsou tu zahradníkem. Bezpáteřní lidé se najdou všude, pokud jsou to učitelé, je to ale smutnější pohled.
C) Diskriminace. Tou se rozumí rozlišování lidí či skupin lidí na základě určitého měřítka, nejčastěji pohlaví, etnické příslušnosti apod. Odlišné a nerovné zacházení s lidmi je nepřípustné a protiprávní. Máme zákon 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích před diskriminací, obecně známý jako „antidiskriminační zákon“. Podle trestního zákoníku je diskriminace skupiny lidí trestným činem.
V dané škole (a není u nás jediná) je diskriminována skupina dětí z romských a sociálně slabých rodin tím, že jsou umístěny do speciální třídy. V našem případě do 6.A. To se sice odůvodňuje (i když je to proti pedagogickým zásadám!) rozdílnou obtížností výuky a potřebou jiného způsobu práce. Ředitelka Šišková ale diskriminační charakter nastolila tím, že nutí učitele, aby těmto dětem dávali špatné známky, dobré známky jim sama osobně mazala a celkovou známku zhoršovala neoprávněnou a protiprávní „revokací“. DIskriminace se v této škole děje neustále. Například sama škola zveřejnila aktivitu 6.B a 6.C, které mají kruhový trénink s „nečekanými úkoly“ a „využívají své silné stránky“. Kde je 6.A? Tam žáci nemají silné stránky? Nemohou oni dostávat „nečekané úkoly“? Podobné věci se ději dennodenně. Tyto děti jsou neoprávněně vylučovány ze vzdělávacích aktivit a činností. Když ředitelka a pak i zástupkyně ředitelky nařídila paní učitelce zhoršení známek těmto dětem, porušili antidiskriminační zákon. O to více, že pak sami tyto známky neoprávněně měnily k horšímu. Když paní učitelka Pohořalová realizovala ve výuce slohu popis krajiny, zjistila od žáků, že nikde – na žádném výletě nebo exkurzi – nebyli a to ani ve škole v přírodě. Na rozdíl od všech ostatních dětí ve škole. Přitom zřizovatel školy na začátku školního roku 2020/21 vyčlenil 7,5 mil Kč, aby KAŽDÝ žák z každé školy, i školky, mohl jet na adaptační kurz. Jak se psalo v tisku: „Sokolov dá peníze na školy v přírodě. Mají posílit vzájemné vztahy po covidové izolaci. Město Sokolov přispěje základním školám na takzvané adaptační pobyty v přírodě, které mají dětem pomoci s posílením vzájemných vztahů po dlouhé sociální izolaci kvůli epidemii koronaviru. Radnice na ně vyčlenila sedm a půl milionu korun, na každého žáka tak vychází tři tisíce korun„. Děti ze 6.A ale na žádném adaptačním kurzu nebyly. V dalším roce město poskytlo 5 mil. Kč. Žáci ze 6.A. opět nikde nebyli, nikam nejeli. Ve výroční zprávě školy (2021/22) je však napsáno, že vyjely všechny třídy. Diskriminace těchto dětí spočívá v tom, že nedostávají stejnou kvalitu výuky, nejsou jim poskytovány stejné možnosti, vedení školy nutí učitele, aby práci těchto dětí hodnotili negativně. Nehledě na to, že sama existence takové třídy je diskriminační. Když k tomu přičtete rasistické výroky ředitelky… Jak uvedl jeden z bývalých učitelů v této škole: „Dalo by se vyprávět, rozhodně pokud šlo o žáky neprominentních rodičů, ředitelka netajila, že na její škole nebudou„.
D) Česká školní inspekce. Je to státní instituce, která „získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy, zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů, zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem, vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb, a vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných školám a školským zařízením„.
V tomto případě jde ze strany ředitelky o jasné zneužití pravomoci úřední osoby, neplnění ŠVP, porušování právních předpisů… což také na této škole ČŠI vyšetřovala. Na začátku kalendářního roku. Kde je zpráva ČŠI? Není nikde, i když byla už dávno překročena zákonná lhůta. Hlavně že má ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal silácké řeči kolem mravního kodexu a přitom jeho inspektoři dělají mrtvého brouka a strkají před jasným porušování právních předpisů hlavu do písku.
E) Školský ombudsman. „Funkce, která řeší stížnosti. Provádí pravidelné návštěvy škol, které jsou příkladem ve vytváření bezpečného klimatu nebo naopak, kde mohou být porušována základní práva. Jeho role je preventivní a může být také mediátorem případných sporů, především ve školách a školských zařízeních.“
Školského ombudsmana Ladislava Hrzala jsem o případu informoval. Školu prý zná, ředitelku Šiškovou také. Jak by také ne, když jí v roce 2011 posadil na hlavu korunu Zlatého Ámose – to je soutěž, kterou ombudsman sám organizuje. Z učitelky – šoumenky na pódiu se za ty roky stala ředitelka despota a agresor, která považuje svěřenou školu za své léno a výtah k mocným politikům města. Neváhá z veřejné školy udělat ústav pro děti prominentů, kde děti ze sociálně slabých rodin nejsou vítáni a vzdělávání je jim znepříjemňováno. Navštívil ombudsman nyní tuto školu? Prohlédl si opuštěný kabinet, kde bez jmenovky na dveřích a v izolaci sedí paní učitelka Pohořalová? Jednal nějak v této záležitosti? Medioval konflikt? Ne, nejednal a nic nemedioval. Od čeho máme takového ombudsmana? Opravdu doufám, že se ze své nečinnosti probudí.
Předchozí texty:
Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 1. : ředitelka Šišková svévolně upravuje známky
Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 2. : ředitelka Šišková posílá vytýkací dopis
Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 3. : ředitelka Šišková diskriminuje
Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 4. : bossing ředitelky Šiškové pokračuje
Jak se ničí dobrý učitel v Sokolově, díl 5. : ředitelka Šišková lže České školní inspekci