Silvestrovská taškařice: NPI nechává připomínkovat RVP
V minulém textu jsem psal, že se budu samostatně věnovat připomínkování revidovaného RVP. Není náhoda, že tento blog vychází na Silvestra, protože tohle připomínkování lze směle označit za silvestrovskou taškařici. Rád bych jen pro uvedl několik postřehů, které ukazují, jak toto připomínkování bylo nekvalitní a manipulativní. Tvrzení ředitele Národního pedagogického institutu (NPI) Ivo Jupy: „Považuji za vyloučené, že by velká revize proběhla tak, že bychom o ní nemluvili s odbornou veřejností. Připravuje se proces, kde o tom budeme mluvit detailně se všemi“ se v této podobě stalo výsměchem. Už jen tento údaj hovoří za vše a podle mě dobře vyjadřuje úmyslně nízkou uživatelskou přívětivost formátu: NPI obdrželo 8851 dotazníků, z nichž ale jenom 4 382 bylo vyplněno tak, aby mohly být zpracovány. Tedy větší polovina byla vyřazena! Souhlasím s tvrzením mnohých, že ono „připomínkování“ bylo jen alibistické a úplně zbytečné. Ale i přesto, že bylo připomínkování provedeno nevhodně, přineslo své výsledky, které hovoří jasně: revidovaný RVP nebyl přijat ani těmi, kdo měli zájem ho připomínkovat. Co teprve zbytek učitelů? Předesílám, že se budu věnovat výsledkům, které se týkají RVP ZV. Tedy tomu, jak v té době RVP ZV vypadal, protože – a to je první vážná blamáž – připomínkován byl nedefinitivní dokument, který ještě nebyl ani pořádně hotový od samotných tvůrců. Připomíná to situaci, kdy byste měli recenzovat knihu, ale bez závěrečných kapitol, protože ty „přijdou později“. Navíc je vytvoří jiní spisovatelé, než ty první. Ale ani u těch už neznáme původní autory. Obrovská fluktuace byla pravidlem téměř ve všech pracovních skupinách. A nyní nepíšu jen o hudebkářích, kteří to na protest zabalili kompletně. Mnozí i z ostatních pracovních skupin utíkali houfem. Důvodem bylo nerespektování jejich názoru, mizerná komunikace, nejasné cíle, nesouhlas s tím, kam se revize dostala a podobně.
Vzorek
Můžeme zhruba říct, že mezi připomínkujícími byla větší polovina pedagogů, zejména učitelů. Tedy 2533 učitelů, 574 členů vedení škol, 390 koordinátorů ŠVP. Rodičů bylo 2166, zhruba 600 expertů a akademiků. Nešlo v žádném případě o reprezentativní vzorek pedagogů a expertů, na to nezapomeňme. Šlo o ty pedagogy a experty (a rodiče), kteří měli chuť, čas a energii se tomu nepříliš přívětivému způsobu předávání zpětné vazby věnovat. Rodiče ve své analýze pominu, experty až na výjimky také, nyní půjde primárně o to, jak připomínkovali učitelé ze škol. Jsou to oni, kdo budou ŠVP tvořit a poté ve třídách realizovat. Tedy – měli by.
Druhá věc ovšem je, že se často názor učitelů nedozvíme. Zatímco u některých odpovědí je zjevné, jak se vyjádřily všechny čtyři kategorie /tedy 1. Učitel/ka, 2. Rodič, 3. Expert (akad./výzk. sektor) a 4. Expert (veř./nez./souk. sektor)/, jindy je vše splácané dohromady. Takže třeba na otázku Chcete nám zanechat komentář průřezovému tématu Společnost pro všechny? odpovědělo ze 133 respondentů hned 51% toto: věková nepřiměřenost témat gender, digitální technologie (ve zprávě opakovaně označována jako techlologie) a sexuální výchova. Na otázku: Chcete nám zanechat komentář ke Čtenářské a pisatelské gramotnosti? odpovědělo ze 119 respondentů 45% toto: věková nepřiměřenost témat gender, digitální technologie a sexuální výchova. Je pravděpodobné, že skupina organizovaných a dezolátních rodičů ovlivnila čísla, ale tady se to ze zprávy z nějakého důvodu nedozvíme. Bůhvíproč nyní kategorie respondentů chybí. Nebo to byli experti, co odmítají gender téma? 😊
Nesouhlas!
To nejdůležitější je z výsledků zřejmé okamžitě: že připomínkující (a to ze všech kategorií, včetně učitelů) nevidí v novém RVP žádné podstatné benefity. V podstatě ho odmítli na mnoho způsobů. Představte si, že dáte do automobilu výkonnější motor a zeptáte se řidičů, mechaniků a taxikářů: „je nový motor výkonnější? Kolik očekáváte souhlasných odpovědí? 99%? Nebo snad jen 93%? Proč by to mělo být méně? Každý by to přece měl vidět, slyšet, cítit! Jenomže „souhlas“ s různými otázkami, přestože jsou často až nepřijatelně sugestivně položené, se většinou pohyboval od 30 do 50 procent a jen naprosto výjimečně je poloviční hranice překročena. Celá čtvrtina respondentů (!) tvrdí, že u RVP „přednosti nejsou“. Nevidí žádné.
Nyní malá metodologická vsuvka. Uvedl jsem výše, že vzorek respondentů nebyl reprezentativní pro české pedagogy obecně. Reprezentuje ale dobře jinou část populace – ty, kteří se zajímají o revizi RVP natolik, že mají chuť revidovaný RVP připomínkovat. Jsou zvědaví, mají revizi spojenou s nějakým očekáváním, rozhodně to není žádná šedá zóna nebo pasivní průměr. A každý čtvrtý z nich odmítá, že by nové RVP mělo jakoukoliv přednost. Není to o tom, že třeba „rozvoj kompetencí se nepovedl, ale můj předmět je lépe zpracovaný„. Prostě je to krajně odmítavý názor celé čtvrtiny lidí, co nový RVP studovali, mnozí se na něj těšili, vkládali do něj nějaké očekávání – a nyní ve všech těch změnách nevidí pozitivního nic. Nula. Mimochodem, objevuje se tu i krajně trapná praxe, která prochází celou zprávou a kterou se NPI snaží klamně manipulovat výsledky v pozitivním světle. Například NPI uvádí: „Pro 18 % respondentů je revize něčím novým, co reaguje na změny ve společnosti a současné trendy, a už tím je pro ně hodnotná.“ Ale respondenti jen uvedli různými způsoby názor, že RVP „přináší něco nového, reaguje na na změny a trendy„. To je pro ně přínos, ale také to může být jen úvod k silné kritice toho, jakým způsobem je to zpracováno. V každém případě jakékoliv slovo o „hodnotnosti“, tedy trvalé kvalitě, nikde nepadlo. To k tomu přilepili jen v NPI. Stále je to pouze 18% respondentů – a na tom se nic změnit nedá – kteří uznali, že by RVP přinášel něco nového nebo reagoval na změny. To je přece zoufale málo! Nejsmutnější a zároveň komicky vtipné je to, že RVP by měl být ještě více kompetenční než jeho předchůdce, ale všimlo si toho jen 16% respondentů.
To, co si každý u výsledků všimne kromě obecného nesouhlasu je také to, že novému RVP větší část respondentů nerozumí – a to v mnoha ohledech. 
Třeba „Z RVP je mi zřejmé, jak by podle pojetí klíčových kompetencí a základních gramotností v navrženém RVP měl vypadat školní vzdělávací program“ – souhlasí 38% učitelů. S výrokem „Z RVP je mi zřejmé, jak by se průřezová témata měla promítat do výuky ve škole.“ – souhlasí 48% učitelů. A s výrokem „Z RVP je mi zřejmé, jak by se rozvoj klíčových kompetencí měl promítat do výuky ve škole“ souhlasí 45% učitelů. Je tedy opravdu zřejmé, že mnohokrát proklamovaný cíl, aby se RVP stal srozumitelný, se nepodařilo splnit. Kdo to půjde učitelům do tisícovek škol vysvětlovat, když se oproti předchozímu zavádění RVP vůbec nepočítá s plošným proškolením koordinátorů ŠVP? Snad ne ti mimoni z NPI? Nebo snad Česká školní inspekce? To by to dopadlo! Stejně bídně, jako když celá desetiletí mrvili svými pokřivenými „instrukcemi“ ŠVP ve školách.
Jedním z cílů revize RVP také bylo zajistit lepší podporu ŠVP ve školách. Jak se to tomuto návrhu povedlo? Moc dobře ne. Jen ubohých 35% učitelů souhlasí s tím, že „navržený RVP je dobře využitelný pro tvorbu školních vzdělávacích programů„, což se později potvrdilo i prakticky na vybraných školách, kde se jim ŠVP vytvořit nepodařilo. Vrchol marnosti je ovšem to, že 51% učitelů tvrdí, že „nejlepší by bylo vrátit se k jednotným osnovám“. Výborně, soudružky a soudruzi v NPI! To se vám moc povedlo. Třeba dostanete další zakázku: na vytvoření jednotných socialistických osnov. Když jste nyní odvedli tak „skvělou“ práci, kdo jiný by to měl dělat?
Umění a kultura? Dějepis? Svět práce?
Výrazný nesouhlas si odneslo ono humpolácké a nesmyslné rozdělení oboru Umění a kultura na 1. výtvarnou a filmovou výchovu a 2. hudební, taneční a dramatickou výchovu. V připomínkách se na to téma objevovaly mnohé námitky, neustále dokola opakované učiteli a experty také na sociálních sítích, kulatých stolech, článcích a peticích. Je to nereálné, nerealizovatelné, učitelé nemají tyto kompetence a podobně. Víte, kolik respondentů vyjádřilo souhlas se změnou v této podobě? Přesně 7. Sedm ze 184, kteří tento obor komentovali. Hezký výsledek, je to vlastně změna proti vůli všech. Kolik arogance a drzosti musí NPI mít, aby neustále podsouvala tohoto bastarda (nyní míněn obor Umění a kultura) školské veřejnosti, přestože je stále dokola a dokola odmítán z mnoha dobrých důvodů? Někteří by si už mohli myslet, jestli není Jupa nějaký tajný baleťák, co má ve skříni piškoty jako svou tajnou lásku. Jak jinak lze tohle vysvětlit? Pedagogicky, didakticky ani zdravým rozumem už to prostě nejde. A máme tu další tragicko – žertovný moment! NPI se manipulativně ptá v přímém výroku respondentů: „Integraci témat filmové, dramatické a tanečně- pohybové výchovy k oborům výtvarná a hudební výchova považuji za dostatečnou.“ Chachacha! Dostatečnou! Integrace je v původním slova smyslu spojování. Ale tedy se nespojovalo, ale výrazně upřednostnilo něco na úkor druhého, což spočívá ve výrazné eliminace výtvarky a v podstatě likvidace hudebky. To není integrace, ale invaze. To se nám jen NPI se snaží klamavě podsouvat, že šlo o integraci.
Slíznul to také dějepis a občanka, protože změny si nezískaly ani poloviční souhlas respondentů. Přitom to mohlo být tak jednoduché! Prostě se učitelů dějepisu zeptám, které očekávané výstupy považují za důležité, které se jim učily špatně, které by potřebovaly zlepšit formulaci a které ponechat. Potom reviduji to, co sami navrhovali zlepšit – a musím získat minimálně dvojnásobek, ale spíše trojnásobek podpory, než je upocených 30%! Experimenty s občankou jsou daní za to, že snad každá pracovní skupina podlehla klamu, že čím víc to rozvrtá, tím lepší revize. Je to v podstatě pořád to stejné dokola. Oblast člověk, jeho osobnost a svět práce je další ukázkou nekompetentnosti NPI. Má to tam na starost Ing. Kateřina Lichtenberková, což je manažerka, nikoliv pedagog. Nevím, proč nejde třeba řídit vlak. že tomu nerozumí? A vzdělávání ve školách rozumí? Proč je to „člověk, osobnost a svět práce“ a ne třeba „člověk, osobnost a svět vědy“? Proč je to „práce“ a ne „profesní příprava“? To bychom se o tom mohli bavit do půlnoci. Vlastně ne, NPI se nebaví s nikým. Takže nyní tato oblast zahrnuje obor „Osobnostní a sociální výchova“ a zároveň obor „Polytechnická výchova a praktické činnosti„. Tedy se věci, spojené s psychologií a osobnostním rozvojem z nějakého neznámého důvodu přilepily k dílnám. Takže OVU typu, kdy žák „stanoví si plán osobnostního rozvoje“ nebo „respektuje pravidla etického chování“ jsou ve stejné oblasti jako „používá běžné nářadí a nástroje pro péči o domácnost“ a nebo „zhotovuje výrobky z technického materiálu„. Proč? Na to se mě neptejte. V NPI je možné všechno. Zato respondenti jasně uvedli, že u této oblasti mají výhrady (38%), měli i návrhy na změny (28%) a nesouhlasili s vymezením této oblasti (20%). Kolik respondentů návrh přijalo? Krásných 10%, tedy 9 lidí.
Závěr
To, jak budou výsledky připomínkování akceptovány, výrazně ukáže také téma „druhý cizí jazyk“. Byla to věc, na které se v podstatě ukázala větší shoda: podle respondentů by měl být školami povinně nabízený, ale pro žáka by měl být volitelný. To je pravý opak toho, co káže náš ministr školství. Tak podle koho to bude: podle mínění pedagogické obce nebo podle mínění jednoho ministra? My už dnes víme, že si ministr jako nějaký car prosadil to, co chtěl on. Hlavně, že má Národní konvent o vzdělávání. To je ale stejné alibi, jako tohle připomínkování. Prostě se seberou ohlasy zleva zprava, však on se tam najde nějaký, jaký bude chtít. Tohle připomínkování ukázalo jasně, že RVP v této podobě si pedagogy nezískal a velkou většinu toho, co přináší, výrazně odmítají. Připomínkování – a hlavně to, jaké jsou na něj v současnosti reakce ze strany NPI – ale zároveň budí jistotu, že ho nikdo vážně nezamýšlel a že se jeho výsledky prostě budou ignorovat, stejně jako názory oponentů, expertních skupin, odborníků z kulatých stolů a předmětových organizací učitelů. Jak se stále více učitelů, odborníků, didaktiků seznamují s touto verzí RVP, kritiky přibývá. A to také v oblastech, které vůbec připomínkováním neprošly a přitom jsou pro výuku nejdůležitější – tedy například v rozpracování jednotlivých OVU. Oborový didaktik S. Štěpáník například uvedl, že v českém jazyce se tam „mnohde objevují nesmysly, oborové i didaktické chyby, některá zastaralá pojetí jazykových i oborově didaktických jevů. Jako by se autoři sami nedokázali vyrovnat s napětím mezi tradicí a inovací. Jako by věděli, že inovace je nutná, ale přitom nechtěli opustit stávající tradiční stav – o kterém přitom vědí, že je v některých ohledech málo funkční a je potřeba jej překonat. Jsou tak zřetelné rozpory mezi inovativní formulací výstupu a mnohdy zcela tradicionalistickým rozpracováním. Zásadně problematické je pak rozpracování v tzv. metodické podpoře (nezávazná část), které do značné míry současný stav petrifikuje úplně, příp. ho pozměňuje jen velmi drobně, kosmeticky.“ Myslí si někdo, že u jiných předmětů to je výrazně odlišné? Pro všechny předměty platí, že „NPI ČR deklaruje, že pro školy chystá modelové školní vzdělávací programy a dostatečnou metodickou podporu učitelům při implementaci revidovaného kurikula. Pokud však výstupy inovativně pojatého kurikula budou operacionalizovány veskrze tradičními, až tradicionalistickými příklady, výsledkem bude spíše zmatek a formalismus implementace revize než kýžená změna v práci škol.“ NPI a metodickou podporu? Chachá! Metodickou podporu čeho? Toho, co většina odmítá? Ale můžete se na hlavu stavět, NPI si to zase udělá po svém, smiřte se s tím a hezký Silvestr. Poslední žertovná věc na konec: ukázalo se, že učitelé jsou si vědomi, že metody výuky je potřeba modernizovat. Dokonce 83%, což je téměř největší souhlas s čímkoliv v celé zprávě! Není to skvělé? No tak, vážení kolegové, na co čekáte? Na tenhle zmrvený pokus o revizi RVP? Ta vám s tím nijak nepomůže. Nečekejte, modernizovat metody výuky můžete klidně od nového roku. Jen do toho. Ale teď to bude těžší. Protože máme – slovy světa Zaklínače – tuhle Potracenku, nové RVP.
Další texty o revizi RVP:
Revize RVP: poslední ať zhasne
Revize RVP: likvidační hudební, taneční a dramatická výchova
Kulatý stůl pro vzdělávací oblast Umění a kultura: selhání NPI jako noha vyvolává všeobecný odpor
Líný učitel a předverze RVP: pět prvních postřehů
Revize rámcových vzdělávacích programů? Složení komisí je špatný žert!