Ochránce 6. díl: Veřejný nepřítel

Tak jsem se dočkal! Konečně nějaký učitel udělal v seriálu něco pozitivního. Pedagožka vytáhla žáka z vody, kde byl skoro utopený. Sice to zavinila tím, jak špatně celou třídu dětí hlídala, ale co na tom? Hrdinský čin byl vykonán. Už vidím, jak probíhala porada tvůrců seriálu, kteří velmi zvláštně údajně oslavují práci učitelů.

„Hele, už šestej díl a ještě žádný učitelce neumřelo dítě. Něco je špatně. Musíme přitvrdit.“

„Jo, jasně. Ať umře. Ale víš co? Nebylo by lepší, kdyby to dítě bylo nejdřív v kómatu? Pak bychom mohli tenhle doják rozehrávat přes celej díl! Můžeme lidi nechat říkat takový ty srajdy typu: doktor říkal, že je naděje a podobně.“

„Super! Sice je to ohraný jak kráva, ale vždycky to funguje. Nojo, máš pravdu! A víš co? Ta učitelka, co pro něj skočí do vody, bude těhotná a voda ji tím jejím placákem do vody praskne a potratí!“

„Jo! Ale počekej, to by možná nešlo dobře natočit. Učitelce praskne ve vodě voda… na český seriál moc vody a málo chlastu, kámo. Aby to ta naše cílovka ještě pobrala, vole.“

„Tak bude ta úča alkáč! Tím se voda a chlast vyváží! Chce to balanc, kámo.“ 

Ale zpět k realitě seriálu, kde se rozehrávaly podivné konverzace typu: „Marie udělala vše správně, já jsem byla u toho“. No, kdyby udělala vše správně, tak by nenechala žáka ve vodě a neodvedla neúplnou třídu bez jakéhokoliv počítání dětí pryč, ne? Mimochodem, pamatuji se na opatření, kdy jsem byl před mnoha lety na harcerském táboře u polského Baltu. Jeden dospělý v moři na mělčině na šest dětí, druhý to pozoroval ze břehu. Nikdo nesměl do hloubky. A takhle se dokola střídal celý oddíl dětí, i když bylo moře hladké skoro jako zrcadlo. Proč mě napadl ten polský prázdninový tábor? Protože v seriálu vlastně taky šlo o letní příměstský tábor. Ombudsman ale nezahálí. Ředitel vesnické školy neví, kde mu hlava stojí, dítě na přístrojích, ale Vaculík už mu podává prohlášení pro tisk hezky černé na bílém v eurofólii. Nejspíš to vytisknul v té své papalášské škodovce za jízdy. Tam také sesmolil na velký plakát desatero školy při úmrtí žáka. Co na tom, že náš chlapec ještě dýchá? A nejspíš ještě zblblý z té cesty říká náš ombudsman ostatním učitelkám dané školy: „To, co se stalo, se dříve nebo později stane na každé škole.“ Co se nám tím scénarista Tomáš Feřtek snaží říci? Není to šíření poplašné zprávy? Chce tím rodičům / divákům naznačit, že na školních výletech a táborech jde o kejhák a budeme mít ztráty? V České republice je přes 4000 základních škol. Takže dříve nebo později se nám tu utopí tisíce dětí. Neměli bychom něco dělat? Třeba zavřít bazény a ohradit rybníky?

Díl nás také zavede mezi další učitelky, jako vždy v seriálu velmi pitomé a nesnášenlivé. Jedna to hned prezentuje: „Copak já za to můžu, že byl nevychovanej a málem se utopil?“ Ano, topí se totiž jen nevychované děti. A Feřtek opět „pomáhá“ prestiži učitelů tím, že je nechá říkat ty nejstupidnější věty typu: „Jak s dětma vyjdete ven, jste jednou nohou v kriminále!“ a „Dneska si rodiče o učitele přijdou akorát utřít boty.“ No jistě. Nevím, kdo učil Feřteka psát, ale první zásada v kurzu začínajících autorů je: vyhněte se klišé! A já konečně začínám chápat, o co Feřtekovi jde. On nechtěl zvýšit prestiž učitelské profese tím, že by sem tam nějakého ukázal v dobrém světle. On chtěl z učitelů udělat takovou bídu, že už si do ní ani vandrák nekopne. Aha! Učitelku pak pronásledují novináři, štáby a paparazzi málem jako nebohou lady Dianu. Mezitím Vaculík, aby zapadl mezi lid, obléká tričko svého šoféra a poprvé v seriálu odhazuje svůj skvěle padnoucí oblek ve stylu James Bonda. A co náš učitelský inspektor Maigret objevil? Že učitelka, co měla dozorovat, je alkoholička. Nu, co chcete? Každý český učitel je alkoholik! Buď aktuální, léčený, vyléčený nebo alespoň potencionální. Jak to říká jedna učitelka druhé: copak vy nemáte ve škole schovaný rum? Kdo zná realitu české sborovny, neví, proč to vůbec někam schovávali. Alkohol je běžně ve sborovnách a kabinetech v lednici a šuplících, nikdo s tím nedělá žádné ciráty. No problemo. Vaculík pak gentlemansky zasahuje do vyšetřování a brání učitelku / alkoholičku před kriminalistou slovy: „Vyslýcháte tady někoho, kdo se už nikdy pořádně nevyspí. Můžete si odpustit tu úřední aroganci?“ Policista do té doby kladl relevantní a velmi jasné otázky, které se týkaly organizace koupání a mně se jevilo očividné, že arogantní byl právě v tu chvíli jen a jen Vaculík. Přiznávám ale, že ombudsmanské školy nemám. Zato Vaculík nejspíš ano. Když chtěl ředitel školy vyjádřit účast rodině vlastními slovy, Vaculík ho sprdnul, že nemá říkat to, co mu zakazuje strana dva nějaké stupidní příručky MŠMT, nejspíše s názvem „Co má a nemá říkat ředitel školy“.

Papláštví Vaculíka a jeho ministerského řidiče poté tak dožralo místní kovboje, že jsme v závěru dílu viděli takový malý a hezký vesnický lynč. To víte, když se u nás chlapi poperou… takže lítaly kameny do okna učitelky, Vaculík dostával na budku od místních boys, jeho ministerská škodovka se měnila ve vrak a do tragické hudby přichází telefonát: Filip umřel! No, to trochu změnilo žánr dílu, do té doby to bylo hodně jako Slunce, seno a pár facek. Jenom jaksi bez humoru. Takže nakonec Vaculík opět nic nevyřešil a po dojemné řeči k bandě učitelek, kterým bych nesvěřil ani rybičky v neprůstřelném akváriu, odjíždí ve své škodovce za západu slunce ku Praze. Uff, mám to za sebou. O škole to moc nebylo, zato o kvalitě českých seriálů a schopnosti scénáristů hodně. Tuhle skvadru učitelek z dílu bych ale nepřál nikomu.

Recenze předchozích dílů:

Ochránce 1. díl: Slabý kus. Recenze.

Ochránce 3. díl: Andílek. Recenze.

Ochránce 4. a 5. díl: Mužská záležitost a Džungle před tabulí