Před několika dny jsem na FB Líný učitel sdílel skvělý text Filipa Krejčího, vedoucího katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, který kritizoval eliminaci hudební výchovy v nově schváleném rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání svém textu „Revize RVP ZV z pohledu hudební výchovy aneb ještě větší blbost, než jsme doufali„. Velmi přesně, výstižně a věcně tam popisoval naprosté selhání pracovní skupiny, která navzdory doporučení a radám odborníků zmasakrovala vzdělávací oblast UMĚNÍ A KULTURA. Nedávno se objevila reakce zástupců Národního pedagogického institutu (NPI)  a autory textu jsou (není ale pochyb, kdo držel pero) Markéta Pucová, garantka tvůrčí pracovní skupiny Taneční a pohybová výchova v procesu revizí RVP a Radek Marušák, garant vzdělávacího oboru Hudební, taneční a dramatická výchova. Tedy dva tvůrci, přímo zodpovědní za blamáž, s jejími následky se mají školy v budoucnosti potýkat. M. Pucová je jednou z pětilístku (spolu s A. Opavskou, E. Blažíčkovou, Z. Brungot-Svítekovou a K. Klementovou) členek pracovní skupiny „Taneční a pohybová výchova“, které lze všechny charakterizovat takto: pipláme se v tanečních ateliérech s těmi nejlepšími a nejtalentovanějšími, ale v běžnou školu vidíme jen z rychlíku. Radek Marušák je vedoucí katedry výchovné dramatiky na DAMU a hlavní architekt celého toho tanečního/dramatického nesmyslu. Co se při revizi RVP stalo? Přece na ní (slovy ministra Beka) pracovalo přes 600 odborníků! Velká lež, z rodiny té nejhorší propagandy, za kterou ale v současnosti následují další. Jak to ale bylo ve skutečnosti s tou kulturou? Stručně řečeno – akademici, odborníci a učitelé oboru hudební výchova (stejně jako mnozí další) nebyli spokojeni s tím, jak revize probíhá a na protest odešli a práci opustili. Toho Marušák spolu s dalšími využil a k hudební výchově, odtržené od výtvarné výchovy do zcela jiného oboru, hned přivařil taneční a svou dramatickou výchovu. Obral hudebku o její očekávané výstupy a naplnil vzdělávací obsah dramatickou a tanečné výchovou, které byly doposud jen v roli doplňujících vzdělávacích oborů. To, co předtím dělali jen talentovaní a zainteresovaní žáci jako svou volbu, se stalo povinné pro všechny. To, co učitelé integrovali zcela spontánně, pokud měli potřebné dovednosti a školy možnosti, je nyní befelem pro všechny školy.

Námitek proti tomu, co se stalo, je celá řada. Abych stále neopakoval jen své argumenty, ocituji tu Petru Šobáňovou z Univerzity Palackého Olomouc: „Připomeňme, že předmětem kritiky ze strany oborových organizací, vysokoškolských pracovišť a pedagogů je setrvale pojetí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Změny v této vzdělávací oblasti jsou považovány za nekoncepční, zbytečné a kontraproduktivní, došlo k rozpadu pracovní skupiny a dalším kontroverzím. Jednou z nejproblematičtějších změn je od počátku tlak na rozšíření původních oborů výtvarná výchova a hudební výchova o tři další obory, jež byly dosud doplňující. Hlavní směry dokonce výslovně stanovují, že nemá dojít k přidávání nových oborů nebo rozšiřování učiva a ani v zahraničí to není běžné, od počátku NPI s podporou Ministerstva kultury silově prosazoval zrovnoprávnění všech pěti oborů. Už nyní stávající dva obory přežívají bez větší podpory a s minimální časovou dotací. Jak by za takových okolností bylo možné do tohoto stísněného prostoru vměstnat hned 5 oborů? Tento problém nemá řešení, pokud autoři nechtějí rovnou rezignovat na kvalitu a koncepčnost. Integrovaná koncepce nových oborů je už od pohledu slepenec. Zejména propojení hudební, taneční a dramatické výchovy do jednoho oboru je zcela nerealistické a neopodstatněné nejen z hlediska obsahové provázanosti, ale také kvůli absenci pedagogů s odpovídajícími kvalifikacemi. Pokud bude ministerstvo trvat, aby se např. příprava učitelů hudební výchovy proměnila podle nového kurikula, vznikne paobor bez jakékoliv opory v ničem. Už nyní je studium uměleckých oborů vysoce náročné. Tanečník prostě není hudebník, výrazové možnosti divadla jsou zcela jiné než ty, které dokáže obsáhnout kvalitní příprava hudebního pedagoga. Zde nejsme svědkem mezipředmětové integrace, nýbrž zploštění a „zparchantění“ oborů. Kdo takové asi bude chtít studovat? Navíc když uplatnění bude pochybné: však na předmět ve škole zbyde možná jen jedna hodina týdně. Také v evropských zemích se umělecké obory vyučují odděleně, základními obory jsou výtvarná a hudební výchova. Nový návrh kurikula tedy nejen ignoruje aktuální evropské trendy, ale také zbytečně komplikuje již tak přetížené české kurikulum. Realizace nových obsahů (navíc bez potřebné časové dotace) by si vyžádala rovněž rozsáhlé investice do infrastruktury, jako jsou taneční studia… Nyní jsou „díky“ NPI komunity uměleckých oborů mezi sebou rozhádány a výsledek v podobě nového kurikula bude nakonec horší než – vlastně úplně skvělé – kurikulum původní. Revize kurikula měla být příležitostí k zjednodušení a modernizaci českého vzdělávacího systému. Místo toho přináší zbytečné a nekoncepční změny, které učitele a ředitele zbytečně zatíží a oslabí kvalitu a kontinuitu vzdělávání v rámci oblasti Umění a kultura. Nešlo by to vše prosím vrátit zpátky?“

To, jakým způsobem to Marušák (a možná i Pucová, ale spíše ne) ve svém textu obhajují, vyjevilo nepěkné věci. I když je Marušák některými studenty považován za dobrého vysokoškolského učitele, stává se prototypem někoho, kde nezvládl úkol, na který očividně nestačil a  nyní na obranu bije kolem sebe bez jakékoliv sebereflexe. Výsledkem je text, který je jedním slovem ostudný. Několik pasáží z jeho vyjádření tu přiblížím a rozeberu.

Marušák (a možná i Pucová): Obvinění vedení revizí z toho, že nebyla vedena dostatečná diskuze s odborníky na hudební výchovu, nebo že nebyly vypořádány připomínky ve veřejné konzultaci, není možné akceptovat.

Líný učitel: Za tohle by se nemusel stydět ani šéf ruské propagandy. Jak to, že není možné akceptovat, že se nediskutovalo s odborníky na hudební výchovu, když v pracovní komisi úplně chyběli, neboť na protest všichni odešli? S kým tedy Marušák „diskutoval“? Připomenu jen, že už 19. 4. 2023 pozastavilo 14 členů pracovních skupin spolupráci s NPI. V otevřeném dopise psali: „Snažíme se tak alarmovat odbornou veřejnost, protože právě činěná rozhodnutí ovlivní zásadně vzdělávání, kulturu a umění na dalších 20 let v této zemi. Vymezujeme se proti rozmělňování výchovných a vzdělávacích obsahů oblasti Umění a kultura, proti ohrožení rovného přístupu všech žáků základních škol ke vzdělávání. Odmítáme neodborně a rozporně formulované směřování revizí v novém Zadání pro NPI (např. zrušení rozvíjejících vzdělávacích obsahů) a zároveň rozporujeme nepostupování v souladu se Strategií 2030+ a Hlavními směry revize.“ O jaké diskuzi tu Marušák blábolí? Protože ignorovat desítky odborníku a tisíce učitelů, co podepsalo petici („Hudební a výtvarná výchova jako pevná součást základního vzdělávání“)  – to není diskuze. Ignorovat „Otevřený dopis Pedagogických fakult ke koncepci revize vzdělávací oblasti Umění a kultura“ nebo „Nesouhlasné stanovisko vedení České sekce INSEA“ a nesouhlas dalších odborných a učitelských organizací – to není diskuze. Marušák si prostě dělal to, co chtěl on a tanečnice z Lúčnice – a na názory všech okolo se prostě vykašlal.

Marušák (a možná i Pucová): Připomínky z veřejné konzultace výrazně ovlivnily výslednou podobu RVP. Koho by to zajímalo více do hloubky, lze porovnat návrh zveřejněný pro veřejnou konzultaci s finální podobou RVP.

Líný učitel: Masivní kritika těmito tvůrci vytvořených OVU vedla k jejich kosmetickým změnám, takže původní hodně pitomé znění několika z nich už tolik neuráží zdravý rozum. Marušák ale nechce jedné věci rozumět, ale protože snad rozumí alespoň dramatické výchově (doufám), vysvětlím mu to dramaticky: Představte si divadelní číslo, kde je v hlavní roli obecní blázen. Živil se tím, že občas sestavil nějaký trakař. Tomuto bláznovi bůhvíproč svěřili vrtulník. On ho rozflákal na kusy a pak chtěl létat s tím, co hřebíky ztloukl z trakaře. Chodili za ním lidé z celé vesnice a říkali mu, že trakař nikdy dobře létat nebude. Je moc těžký, nemá žádná křídla ani vrtule, nemá motor – je to prostě jen trakař. A ten obecní blázen trakař upravil, něco přitloukl sem, něco támhle  – napsal na něj nápis „letadlo“ a vlekl ho k lomu, kde s ním chtěl seskočit a všem dokázat, že trakař létá. Pokud bude opravdu létat, šrotovalo mu v hlavičce, lidé si ho budou ode mě víc kupovat a já budu rázem důležitý výrobce létajících trakařů! Psát o tom, že připomínky „výrazně ovlivnily výslednou podobu RVP“ je prostě manipulativní lež. Protože (jak jsem už zmínil ve svém blogu) se změnou v tomto oboru vyjádřilo souhlas sedm respondentů z 184, kteří tento obor komentovali. Kdyby připomínky z veřejné konzultace opravdu „výrazně“ ovlivnily finální podobu, musel by ten Marušákův nesmysl z RVP zmizet.

Marušák (a možná i Pucová): Také není pravda, že by v novém RVP mnoho z hudební výchovy nezůstalo. Z celkem 9 očekávaných výsledků učení na 2. stupni se hudební výchovy přímo týká 7 z nich. Požadavek na redukci učiva se týkal všech vzdělávacích oborů, neboť vycházel ze zadání pro revize.

Líný učitel: Tohle je další sprostá, úmyslná a manipulativní lež. Ve stávajícím (starém) RVP měla hudební výchova sedm očekávaných výstupů. V novém RVP má pouhé dva OVU:  1) Oceňuje díky zkušenostem získaným z poslechových činností kvalitu a přínos hudebního díla. 2) Vědomě využívá své hudební schopnosti a dovednosti získané prostřednictvím vokálních, instrumentálních a hudebně pohybových činností v individuálních i skupinových aktivitách. Dva! Zbytek je chytrolínsky sepsán tak, že se do nich vždycky přisomrovala i taneční a dramatický výchova. Jako třeba: Využívá jednoduché postupy a prostředky vycházející z hudby, tance, divadla při samostatných i společných interpretačních a tvůrčích činnostech. Velmi hloupé je tvrzení o „požadavku na redukci“. Nic se nezredukovalo, naopak. Viz například OVU: Reflektuje tvůrčí a interpretační proces s využitím základních oborových pojmů. V předchozím RVP nebylo ani slovo o základních oborových pojmech ani v případě hudební výchovy, nyní má žák znát základní oborové pojmy hned tří oborů? Kde je ta redukce?

Marušák (a možná i Pucová): Vůbec nejde o to, že by MŠMT nutilo učitele hudební výchovy, aby učili např. dramatickou výchovu, pokud jim to není vlastní. Vedení školy by mělo v tom případě společně s pedagogem najít jiné řešení, jak kvalitní výuku dětem zprostředkovat (např. přizvat externistu na projekt, navštívit divadelní představení s lektorským programem). Nevidím problém v tom, aby základy dramatické výchovy předával dětem pedagog hudební výchovy, který je toho schopen, stejně jako existují taneční pedagogové, kteří mohou erudovaně děti seznamovat s notovým zápisem.

Líný učitel: Tohle je věc, kterou mleli všichni z NPI od prvních kulatých stolů – ty věci nejsou psány pro učitele, ale pro „externisty“. Ano, dveře pro tanečníky a dramatiky ve školách se otevírají dokořán! Za jaké peníze? Komu se vytáhnou z kapsy? Už nyní měla hudebka a výtvarka ve školách tvrdý chlebíček, Marušák ji rozmetal na kusy, zničil ji jako výukový předmět a nabízí místo její výuky „externisty na projekt“ –  to se tedy kultura nemusí asi učit vůbec. Ví Marušák vůbec, kolik je v ČR základních škol? Přes 4 tisíce. Kolik vůbec existuje těch jeho „tanečních pedagogů“? Totální stupiditu, že by seznamovali děti s notovým zápisem, nebudu ani komentovat.

Marušák (a možná i Pucová): V procesu revizí se jednalo o různých variantách. Oborově by jistě bylo čistší zachovat v RVP samostatné vzdělávací obory, ale pak by musela být politická i společenská vůle dát v celku RVP vzdělávací oblasti Umění a kultura daleko větší váhu, důležitost a prostor.

Líný učitel: Zcestný argument, který maskuje smutnou pravdu. Revize, kde nám slibovali zapojení a spolupráci celé pedagogické obce se zvrtla ve velkou kamufláž, kdy ministr a NPI svévolně a silově rozhodlo například o výuce cizích jazyků nebo zbastardění kulturních předmětů všem navzdory. Desítky a desítky pedagogů a akademiků podepsaly „Stanovisko akademických pracovníků kateder připravujících učitele HV na pedagogických fakultách v ČR v rámci veřejné konzultace zveřejněného návrhu vzdělávací oblasti Umění a kultura v RVP ZV“. V něm se praví:  „Současný návrh pojetí vzdělávací oblasti Umění a kultura odráží skutečnost, že se na jeho  formulování nepodíleli respektovaní odborníci publikující v oblasti didaktiky hudební výchovy,  zástupci vzdělavatelů budoucích učitelů v oboru hudební výchova a v neposlední řadě zástupci  pedagogické praxe. Vize představené v uvedeném návrhu vzdělávací oblasti Umění a kultura nejsou přesvědčivě  podloženy znalostí školní reality a nevycházejí z dostatečně přesné analýzy možností realizace  vlastního návrhu.“ Proti hlasům těchto odborníků stojí Marušák a taneční soubor Púpava a píše o tom, že obvinění z ignorování odborníků v oblasti hudební výchovy „není možné akceptovat“? Arogance jako Brno.

Marušák (a možná i Pucová): Souhlasím s autorem, že je velmi pravděpodobné, že ani teď, ani za dva roky nebude v celé ČR existovat jediný aprobovaný učitel hudební, taneční a dramatické výchovy. Ale již nyní existují a budou existovat aprobovaní učitelé hudební výchovy, učitelé dramatické výchovy a učitelé taneční a pohybové výchovy, a dále aktivní umělci z těchto oborů (i s pedagogickým vzděláním).

Líný učitel: Naprostý nesmysl. Ano existují „aprobovaní učitelé hudební výchovy“, protože je peďáky celé roky připravovaly. Ale aprobovaní „učitelé dramatické výchovy a učitelé taneční a pohybové výchovy“  jsou výplodem Marušákových vlhkých snů. Kde studovali? Kde nyní jsou? Na základních školách určitě ne. A ti „aktivní umělci„? Ví Marušák, že měl dělat část kurikula pro školy a učitele a ne pro aktivní umělce?

Marušák (a možná i Pucová): Škola bude moct mít i nadále v rozvrhu předmět Hudební výchova, s tím, že očekávané výsledky učení, které se týkají obsahů taneční a dramatické výchovy, naplní formou např. projektových týdnů nebo díky spolupráci s místní kulturní institucí.

Líný učitel: Ano, jistě budou i školy, které na druhům stupni budou mít předmět Hudební výchova, i když ho potřebují jen na dva očekávané výstupy učení. Ale budou to školy, které to udělají Marušákovy a tanečním vílám navzdory a kterým oni sami nebývale zkomplikovali život. Ano, školy zvládnou každou pitomost, kterou MŠMT, CERMAT nebo NPI s Marušákem splácají. Ale právě tímto se ohánět – že to školy zvládnou, i když je Marušák a taneční jednotka Křeč zahnali do kouta – je bezesporu znakem drzé zpupnosti.

Marušák (a možná i Pucová): Každopádně by bylo jistě vhodné, aby pedagogické fakulty reflektovaly ve studijních plánech změny v RVP i společenský vývoj.

Líný učitel: Nic jako „společenský vývoj“ v tomto směru neexistuje. Ani u nás, ani jinde v Evropě, rozhodně ne v oblasti vzdělávání, které Marušák viditelně nerozumí. To, co si vysnil Marušák, loutka v rukou lobbistů z ministerstva kultury, není žádný společenský vývoj. To, co tato společnost požadovala od revize RVP, bylo dobře popsáno v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, který vypracoval panel expertů a ve znění, schváleném poradou vedení MŠMT se uvádí: „Nedoporučujeme dělení nebo reorganizaci současných vzdělávacích oblastí na další obory ani přidávání dalších, nových oborů„. To Marušák a jeho dramatická a taneční klaka nesplnili a úmyslně porušili.  Upozornil na to J. Jiterský z MŠMT který řekl jasně: „„nevznikla opravdu integrovaná oblast“ a snaha o „etablování nových oborů vystrčila z pozornosti samotného žáka, je potřeba „definovat vzdělávací obsah tak, aby byl smysluplný a jemu k užitku – a nikoliv k užitku samotného oboru.“ A o užitek jejich oborů jde Marušákovi a tanečnicím z Lúčnice nejvíc. To ani chtějí obsadit ty kabinety a učebny na peďácích, hrabat granty a ovlivňovat studijní plány fakult. Žádný „společenský vývoj“, jde o násilné převzetí. Ministerstvo kultury si osedlalo Ministerstvo školství a tam nemá nikdo koule na to, aby tuhle invazi zarazil. Takže se děje něco, co pedagogická obec odmítá a v tomto odporu se vzácně shodují všichni – odborníci, akademici, vedení škol i učitelé. To opravdu nic neznamená? Po všech těch řečech, jak se na revizi RVP bude pedagogická praxe podílet?

Marušák (a možná i Pucová): Metodická podpora k novému RVP, jako jsou školení, videa, ilustrace a metodické publikace, mají učitelům pomoci zorientovat se v nových obsazích závazné části RVP (očekávaných výsledcích učení) a posoudit, které z nich mohou sami vyučovat, a které ne, rozhodnout se, zda se v některých dovzdělají, nebo zprostředkují žákům výuku s jiným aprobovaným pedagogem nebo odborníkem.

Líný učitel: Už je to tady zase, prý „zprostředkují žákům výuku s jiným aprobovaným pedagogem nebo odborníkem„. Revize RVP ale neměla stavět takové vzdělávací cíle, které školy a učitelé v nich nezvládnou! Odborníci do školy patří, ale ne na plnění základních úkolů kurikula! Navíc Marušák opět manipuluje, protože žádní aprobovaní učitelé pro bastarda, kterého vytvořil, neexistují! A mnoho let existovat nebudou. A pokud vůbec budou, bude jich zoufale málo. A ta školení a videa? Školství si jistě rádo pustí žilou, aby sehnalo prostředky na realizaci školení, videí, metodik u oboru, který existuje jen u nás a pro který doposud není vytvořeno nic. A všichni víme, jakým obrovským množstvím materiálů doposud zasypalo NPI naše školství u současného RVP. Úplně stejným jako maorské kmeny, tučňáci a cihla z Karlova mostu. Jenže ty na rozdíl od NPI neodsávají prostředky z našeho školství. Cože, že prý se to změní? To určitě. Proč bychom měli věřit, že se něco stane, když nás praxe přesvědčila o tom, že ne? Jsme snad všichni hloupí a naivní?

Marušák (a možná i Pucová): Nový RVP byl schválen, a tak místo „fňukání před pánem jeskyně“ (Ministrem školství) a zdůrazňování toho, co rozhodně nepůjde, spíše dozrál čas začít hledat cesty k tomu, jak by to udělat šlo. 

Líný učitel: Tu největší špínu vytáhl Marušák na závěr. Po všech lžích a manipulacích označil všechny, kdo s jeho činností a výsledkem práce celé pracovní skupiny nejsou spokojeni, za fňukaly. Takže stovky pedagogů, kteří se zděšením sledují, jakou mizernou práci odvedl on a taneční soubor Púpava, jsou fňukalové? A ministr školství je podle něho pán jeskyně? Už chápu lépe, proč jsou docentury uměleckých oborů terčem posměchu. Marušák je docent, ale bez doktorátu. Copak, nepodařilo se obhájit disertační práci na téma hobitích muzikálů? Ano, milý čtenáři, takhle to teď u nás chodí. Podle Marušáka jsou pedagogové, kteří se obracejí na ministra „fňukalové“ a podle mě je zase Marušák nedouk. Ale vážněji: vlastně mi stále není úplně jasné, jak mohou být všichni tak bezmocní proti té nebetyčné nekompetentnosti a fušérství. To se v našem školství už opravdu může stát cokoliv? Máme tu nějakou totalitu, kdy jeden poroučí (ať už je to Bek nebo Marušák) a zbytek musí držet klapačku a šoupat nohama? Nemusíte odpovídat, ano, vím, že máme.

Předchozí text k tématu revize RVP:

Revize RVP: likvidační hudební, taneční a dramatická výchova

Kulatý stůl pro vzdělávací oblast Umění a kultura: selhání NPI jako noha vyvolává všeobecný odpor

První patero „OVU oslovin“ z revidovaného RVP

Revize RVP: poslední ať zhasne

Silvestrovská taškařice: NPI nechává připomínkovat RVP

A starší:

Revize rámcových vzdělávacích programů? Složení komisí je špatný žert!

Líný učitel a předverze RVP: pět prvních postřehů