Líný učitel a škrty v RVP ZV, díl 3.: Kulatý stůl a diskuze o škrtech, revizi a RVP

Ufff, dnes to bude kapku delší. Proběhl nám tu kulatý stůl o změnách v RVP, který byl poněkud nevhodně nazvaný „Jak rozumět změnám v RVP?“. To mi kapku připomíná „poučení z krizového vývoje“ a další nechvalně známé materiály, které člověku říkají, jak věc pochopit správně.  Já jsem věc pochopil zřejmě nesprávně (viz mé kritické příspěvky o změnách v občance a zeměpisu), takže jsem se do diskuze zaposlouchal a komu se nechce trávit dvě hodiny stejným způsobem, mám pro něho komentovaný výcuc. Pořádal to SKAV a EDUin. Účastníky byli Štěpánka Baierlová, učitelka ZŠ Lerchova Sušice a členka Učitelské platformy, Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků, Michal Černý z Asociace ředitelů ZŠ, Jaroslav Faltýn z MŠMT, Ivo Jupa z Národního pedagogického institutu a Martin Rusek z PedF UK. Diskuzí provázela Petra Skalická.

Už dopředu říkám, že osobně mi zvýšení hodinové dotace v informatice vůbec nevadí, spíše mi jde o mechanismy změn v RVP. Jak se to diskutuje z odbornou veřejností, kdo a co ověřuje, jaké myšlenky vedou k odstranění konkrétních očekávaných výstupů z různých předmětů, jak a proč se škrtají hodiny a proč na úkor kterého předmětu a podobně. Je jasné, že je informatika a digitální gramotnost důležitá a na změny v této oblasti kritika z pedagogické veřejnosti nesměřuje. Ona cílí spíše na ty nelogické škrty očekávaných výstupů a hodinových dotací této „malé revize“, které se zdají být nahodilé a nekoncepční. Protože jestli se stejným způsobem bude realizovat i „velká revize“, tak potěš koště.

Mezi zajímavé názory, které zazněly, patřily tyto (některé budu citovat, jiné parafrázovat):

Ivo Jupa (NPI): „Kdo nechce vynechat to, co se škrtáním ubralo, tak mu v tom nikdo nebrání.“

Líný učitel: Tahle svoboda je pěkná věc, ovšem má nějaká „ale“. Prvním je jistý filozofický pohled na výuku podle RVP, tedy podle jakési státní zakázky. Pokud se něco v RVP objeví a něco zmizí, stát tím dává najevo, co je pro něj důležité. Pokud například zmizí z očekávaných výstupů „solidarita mezi lidmi“ anebo „vandalství“ anebo „revoluce“, je to určitý signál. A učitel se zcela legitimně ptá: proč na tom najednou nezáleží? A druhá věc, která mě okamžitě napadá, je: řekl o tom někdo České školní inspekci? Protože máme mnoho signálů ze škol, jak tam někteří zmatení a hloupí inspektoři vymáhají přímo stupidní věci typu „to, co není v RVP, se nemůže hodnotit známkou“ a podobně. Takže je hezké, že učitel může partyzánsky vrátit do hry to, co bylo nesmyslně škrtnuto, ale nebylo by lepší, kdyby RVP bylo už rovnou kvalitní a smysluplné?

Martin Rusek (PedF UK): „Naším úkolem je vysvětlovat budoucím učitelům kurikulum a jeho důležitost a význam – a to nyní začíná být svízelné. Škrty nebyly podařené a odměna pro přírodovědce byla ta, že se jim škrtla hodina z dotace. To je neakceptovatelné, zvláště pokud mluvíme o tom, že každá taková změna by měla být dobře prodiskutována. “

Líný učitel: Co na tohle říct? Svatá pravda.

Michal Černý (Asociace ředitelů ZŠ): „Když se někde hodiny přidají, musí se jinde škrtnout. Já předpokládám, že se hodiny vezmou zeměpisu a přírodopisu, to jsou nejvíce předimenzované předměty.“

Líný učitel: Pobavilo mě, jak se některé předměty (protože v diskuzi neměly žádného zástupce) rychle staly takovým lehce akceptovatelným otloukánkem. Jako učitel říkám jen tohle: pokud nějaký předmět klesne na dotaci „jedné hodiny týdně“, je to pro učitele pekelně obtížná výuka. To už je lepší, když zeměpis nebo přírodopis časově vykastrujete, ho v některém z ročníků vůbec neučit a v jiném mu dát minimálně ty dvě hodiny týdně. Jinak má pan Černý ve zvyku říkat „my, ředitelé základních škol“ a já si myslím, že korektnější by bylo „my, ředitelé sdružení v naší asociaci“… není to totéž.

Martin Rusek (PedF UK): „Nejlepší řešení by bylo, aby byly informatické principy zapracovány do výuky. Algoritmizace není nic jiného než přírodovědné myšlení, například plánování přírodovědného pokusu. Proč nepřemýšlet o tom, kterak se může informatika prolnout s výukou přírodovědných předmětů?“

Líný učitel: Martin Rusek, který v diskuzi předvedl nejmodernější pedagogické myšlení, trefil hřebíček na hlavičku. Samozřejmě, MŠMT a další konzervativní organizace přemýšlejí zastarale: co není ve svém předmětu, to jako kdyby se nedalo učit jinak. Zatímco například strategie Líného učitele, prezentovaná v učení „Velkých témat“ naprosto koresponduje s Martinovým názorem. Digitální gramotnost není nové učivo! Ale měl by to být nový pohled na všechny předměty! Bohužel, v tom „malá revize“ jede na staré osnovové myšlení.

Martin Rusek (PedF UK): „V zásadě není rozdíl, zda měřím klasickým teploměrem nebo digitálním nebo zda si výsledky píšu na čtverečkovaný papír nebo do (excelové) tabulky…“

Líný učitel: A to je ta pointa! V zásadě to opravdu rozdíl není, ale myšlenkově, potažmo edukačně je to ohromný skok. Protože zápis na papíře neumožňuje okamžitě vytvořit křivky, grafy nebo okamžité a bezchybné výpočty, jaké umíme v Excelu jedním kliknutím. Právě to je dřeň digitální gramotnosti – využívat naše digitální dovednosti ve všech oborech!

Ivo Jupa (NPI): „Uvažovalo se, jakým způsobem mají digitální gramotnost prolnout další předměty. Verze, že v jednotlivých předmětech se přidají navíc ty gramotnosti, se ukázala jako příliš rozsáhlá. A my si pak řekli, že jednotlivé propisy do předmětů necháme až na velkou revizi.“

Líný učitel: Neboli přeloženo – na něco důležitého jsme se vykašlali a nečekali jsme takový odpor učitelů, takže to zahrajeme do autu a ono se to nějak později vyvrbí. Ivo Jupa také řekl, že škrty prováděli zástupci škol, odborných panelů… což vůbec nekoresponduje s tím, jaké překvapení škrty pak v terénu vyvolaly. Žádné propojení s praxí tam ve skutečnosti nebylo, věc se tajila a tohle je od něj jen další mlžení. Pamatujete na Valachovou, jak „objížděla“ terén s kariérním řádem? Pak se ukázalo, že byla dvakrát na nějaké besedě na peďáku v dopoledních hodinách, bez přítomnosti učitelů, kteří v tu době samozřejmě učili. A hned z toho bylo „prodiskutování na výjezdech s učiteli“. Tohle je stejný případ alibistického mlžení. A ty slavné panely? Tam bývá 95 procent docentů a dalších akademiků, jeden gymnaziální učitel pro okrasu a nula učitelů ze základní školy. Nakonec z Jupy vypadlo, že „redakci měli na starosti didaktici z kurikulárního ústavu, ti to nakonec udělali“. Tak vida.

Štěpánka Baierlová: „My učíme ve škole děti pracovat s chybou. Možná by stálo za to říct, že tohle se neudělalo dobře. Škrty se udělaly narychlo.. nemusíme si hrát na to, že se ty škrty dlouho plánovaly, že jsme je udělali dobře. Prostě se dobře neudělaly a s veřejností se to nekomunikovalo.

Líný učitel: Tušé, Štěpánko. Přesný zásah! Aneb jak v několika větách naplno říct, že celé minuty předchozích blábolů byly jen zastíráním reality a nepravdami. Při Štěpánčiných slovech, že by tyhle stejné chyby neměly opakovat u „velké revize“, všichni kývali hlavou jako plastikoví psíci na zadním skle auta. Jenomže se vsadím, že pánové  Jupa a Faltýn si hnedle za zády zkřížili prsty na ruce. Vsadím se, že realita bude jiná, než plané sliby. Zase to budou akademici, co nikdy žáky zblízka neviděli, možná si své řeknou „panely“, ale hlavní slovo budou mít opět anonymní „didaktici z kurikurálního ústavu“, kteří to podělali už nyní a budou mít jistě šanci podělat to i podruhé. Protože třeba nyní se tihle „didaktici“ na nějaké panely úplně vybodli. Takže odborné panely připravují velkou revizi, ale malá se děje úplně bez nich! Třeba chtěli lépe rozvinout nebo přepracovat nějaké očekávané výstupy – a ony už tam z „malé revize“ nyní budou chybět! Jak pánové řeknou později, nemělo by to vadit. Uvidíme. Panely jsou přesto prozatím na prd. A to tu někdo chce mluvit o nějaké koncepci nebo strategii? Jak správně řekla Štěpánka: „To vyvolává nedůvěru. Dlouho se spekulovalo na sociálních sítích – kdo to škrtnul, proč to škrtnul, co to škrtnul…“

 Štěpánka Baierlová: „Bylo by fajn se v té velké revizi k těm škrtnutým věcem z malé revize vrátit a ještě je prodiskutovat.“

Líný učitel: No ano, ale tím by se tak nějak potvrdilo, že se nyní šilo hodně horkou jehlou. Ale prý to tak bude. Tak to jsem zvědavý.

Martin Rusek (PedF UK): „Učitelé nebere RVP a neučí podle RVP / ŠVP, ale mnozí berou jako základ učebnice. A třeba v chemii hrají prim učebnice publikované v roce 1993 – 1994.“

Líný učitel: A to je to, co Líný učitel tvrdí opakovaně. Nějaké revize RVP jsou totálně na nic, když velká část učitelů ani neumí s kurikulem / očekávanými výstupy zacházet! Učí zkrátka témata – učivo – osnovy – učebnici, ŠVP berou jako zbytečný dokument a vše kolem něho jako byrokratické blbosti. Do tematických plánů si učitelé rvou učivo, které s očekávanými výstupy vůbec nesouvisí a ŠVP své školy ani neznají. Viz stupidní názor toho trapného „prezidenta“ falešné komory Radka Sarkeziho: RVP prý „nic dobrého nepřinesl“. Není sám, kdo si to myslí a mnoho zpátečnických učitelů volá po osnovách, po kterých se jim celé roky stýská. A učitelům, kteří by rádi brali RVP vážně, podobné škrtací ataky RVP moc nepomáhají. Uvidíme, zda MŠMT vyhoví těm všem nářkům a volání po „vzorových ŠVP“, které školy vrátí o 20 let nazpátek.

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „My jsme to na školách nechali. Školy mají možnost pracovat s disponibilními hodinami, to jim zůstalo, mají svobodu… atd. atd.“

Líný učitel: Tak hlavně to někdo řekněte České školní inspekci. Sám znám desítky případů, kdy inspektoři na školách nevhodně intervenovali a vměšovali se do ŠVP, vyžadovali tam to, co oni chtěli. Chovali se jako nějací inkvizitoři jednoho jediného možného způsobu, který základní filozofii ŠVP popíral. A málokterý ředitel měl odvahu se jejich nepodloženým požadavkům postavit.

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „My jsme v České republice trávili léta dohadováním, co v kurikulu změnit a nezměnit. V tisku se nyní objevily bulvární informace, jako že ministerstvo vyškrtlo ze vzdělávání Newtonovy zákony. Ale v tom celku, který se věnuje pohybu těles byly další tři výstupy zachovány. A k těmto výstupům Newtonovy zákony přece patří. A která škola dokázala propojit třeba výuku těchto fyzikálních zákonů s tělocvikem, aby to dokázala každému dítěti zpřítomnit a prožít“?

Líný učitel: A která škola dokázala spojit Archimédův zákon propojit s hudební výchovou, aby to děti „zpřítomnily a prožily“? Ale vážně – opravdu mají naši učitelé fyziky učit tak, že se budou dohadovat, které fyzikální zákony jsou nebo nejsou zachovány v očekávaných výstupech? Nešlo by to při revizi zpracovat tak očekávané výstupy, aby to bylo nad slunce jasnější?

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „Ničemu nepomůžeme, když se tu dál a dál budeme hrdlit o každý slovíčko, které není podstatný.“

Líný učitel: Ano a teď přichází to slíbené „jak to chápat správně“. Lekce přímo z MŠMT. Takže vyřazení mnoha očekávaných výstupů a škrtání hodin – to je „slovíčko“. Kritika toho, že to bylo nepromyšlené a chaotické – to je „hrdlení“. A nemá smysl za to MŠMT a NPI kritizovat – „není to podstatný“.

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „Škrty nejsou udělané skvěle, to netvrdíme. A nejsou udělaný skvěle, protože nešlo o ty obory. Protože my chceme každému oboru věnovat náležitou péči do velký revize.“

Líný učitel: Takže se potvrdilo, co psal Líný učitel a mnozí další. Ty škrty byly náhodné, nesmyslné a vlastně ani jiné být nemohly, protože se čeká – a bude se čekat několik let – na velkou revizi. Tam to prý bude správně. Škoda jen, že MŠMT nepromyslela, jakou škodu ten nedodělek nyní napáchá. Hezký příklad omluvy pro zmetka – „na tom vlastně nezáleží“. Co kdyby si z toho vzali ponaučení žáci, třeba při odevzdávání projektů? Já jsem to nyní odflákl, ale to nevadí, na tom nezáleží, počkejte si dva roky na velký projekt, pane učiteli, tam to bude lepší. A pokud ne lepší, tak alespoň větší.

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „Čteme z výsledků mezinárodních výzkumů, že to žáky přestává bavit. Neupínejme se dál na to kurikulum, pracujme s ním kvalitně.“

Líný učitel: Tohle jsou slova jako z mého semináře! To jsou věci, přesně o kterých píšu i výše. Ale i když se nemáme na kurikulum upínat, mělo by být kvalitní, aby pomáhalo. To je úkol MŠMT.

Jaroslav Faltýn z MŠMT: „Máme jako ministerstvo rezervy v komunikaci. Velký rezervy. Je fakt, že v komunikaci je potřeba, aby ministerstvo fungovalo mnohem lépe. Školy nemusí samy škrtat a své ŠVP upravovat. Škrty jsou otevření prostoru, ale nebylo to tak pochopeno a je to poučení do té komunikace o velké revizi.“

Líný učitel: Vida vida. Dobrá a silná slova.

Ivo Jupa (NPI): „Špatně jsme to vysvětlili, špatně jsme to pojmenovali, to prostě nebylo dobrý. Není sporu o tom, že až se bude dělat velká revize, bude k tomu detailní diskuze, budou do toho všichni zapojeni. Co je teď škrtnuto, je úplně irelevantní, protože každý obor projde zásadní změnou.“

Líný učitel: Ale no tak, kluci, nechte už toho. Nebo se dojetím rozpláču. Tolik upřímné sebekritiky. Ale ještě před tím, než si zaběhnu pro kapesník, bych rád vyslovil přání. Rád bych, aby při velké revizi hlavní slovo měli ti, kdo ty stávající očekávané výstupy opravdu učili a ty nové učit budou. Ne aby hlavní slovo měli akademici z peďáku a „didaktici z kurikurálního ústavu“. Jakže personálně vypadají ty „odborné panely“?

Ivo Jupa (NPI): „Když si dnes vezmete nějakou oblast, kouknete se do RVP, tak tam uvidíte 40 věcí, které jsou povinné. A kouknete se na každou jednu školu, do nějaké učebnice, kterou drží učitel a sešitů dětí, prostě co po nich chce, z těch 40 věcí, co po nich chce, tam najdete 80. A my teď jsme řekli, že z těch 40 tam musí být jenom 37, protože jsme některé škrtli, ale v těch sešitech a učebnicích bude pořád těch 80.“

Líný učitel: Je až komicky trapné, jak někdo z Pedagogického institutu chápe očekávané výstupy. Tohle vysvětlení „pro debily“ odhalilo, že si p. Jupa snad myslí, že očekávané výstupy jsou v učebnicích nebo sešitech. Jaké má vůbec představy o výuce? To si opravdu myslí, že učitelé mají tyhle věci učit z učebnic a žáci se je mají šprtat ze sešitů? Obsahy OV, jako jsou „žák sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti“ nebo „žák objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody“ – to jsou příklady těch 80 věcí „v učebnicích a sešitech“? Vždyť desítky a desítky výstupů v učebnicích a sešitech být ani nemohou, protože představují složitější dovednosti a postoje. Ten člověk si představuje výuku jak Hurvínek válku a to je člověk, zodpovědný za revizi RVP.

Ivo Jupa (NPI): „I kdybychom se rozkrájeli na kostičky, tak já už teď nevím, co by kdo z nás mohl udělat víc, než znova opakovat, že jsme škrtli něco, co vlastně de fakto není škrtnutý.“

Líný učitel: Tak proč jste tedy škrtali to, co údajně není škrtnutý? To jsme opravdu v takovém Kocourkově, že se škrtá něco tak, že to škrtnutí není? Nemusíte se krájet, milý pane Jupo, stačí pouze dělat svou práci dobře. A když jí dělám dobře, tak se za ní nestydět, neschovávat se a normálně a otevřeně o ní komunikovat.

A protože už se naplnila skoro jedna hodina té diskuze, necháme si další díl na později.