Líný učitel a škrty v RVP ZV, díl 2.: Dějepis

Líný učitel a škrty v RVP ZV, díl 2.: Dějepis

Na začátek stejný úvod jako v první dílu. Byl jsem odpůrcem změn v RVP už před nějakou dobou. Důvod je jasný: problém nikdy nebyl v rozsahu RVP. Zakopaný pes je, že školy a učitelé nad rámec očekávaných výstupů narvali svá ŠVP a tematické plány učivem anebo ještě hůře – bez znalosti RVP prostě stále jeli své osnovy. Někteří učitelé ani očekávané výstupy svého předmětu neznali, dál jako ovce střídali témata jako by se psal rok 1984. Takže spíše by bylo na místě učit učitele (po všech těch letech!) s RVP a především s očekávanými výstupy správně pracovat, nežli je proškrtat.

Nyní se zaměřím na další předmět, které jsem učil. Dějepis. Původně jsem chtěl text o změnách v dějepisu spojit i se zeměpisem, ale ono jich je celkem dost a tak si zeměpis nechám na příště.  Dokonce si vzpomínám, že v raných dobách některé školy uvažovaly, že dějepis a zeměpis spojí do jednoho předmětu, ale nevím, jestli to tak nějaká škola ještě dnes má. Tedy kromě těch alternativních, které předměty zaplaťodin vůbec neřeší. Tyhle dva předměty to neschytaly to tak, jako Výchova k občanství, kde škrtači řádili jako pominutí bez rozumu a beze smyslu. Ale nějaké významné eliminace očekávaných výstupů tu máme taky.

Dějepis přišel o tyto očekávané výstupy (nebo jejich části):

D-9-2-03 uvede příklady archeologických kultur na našem území

Líný učitel: Tohle máme my, učitelé hradecka a pardubicka jednoduché. Skvělý archeopark ve Všestarech s pěknými úkoly pro žáky a pestrým kalendářem akcí nikdy nezklamal. Tento OV není nijak obtížný a může vést žáky k posílení zájmu o archeologii (včetně hezkých praktických aktivit), takže jeho vyřazení nechápu.

D-9-3-03 demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem

Líný učitel: Tady se trochu zestručňovalo. Asi ani nejde „demonstrovat přínos antiky bez toho, aby žáci pracovali i s „osobnostmi antiky“. Jedno bez druhého? Vyškrtnutí judaismu mi ovšem smysl dává, je to obtížné a podle mého soudu i nedůležité téma, zvláště v nižších ročnících ZŠ. Já jsem zařazoval mnohem raději kapku toho pohanství, to jsou kořeny našich předků. Ne judaismus.

D-9-4-02 porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti

Líný učitel: Porovnávání je vždy dobrou příležitostí rozvinout u žáků vyšší kognitivní dovednosti. Najít rozdílné a společné znaky tříbí kritické myšlení, zvláště pokud má téma takovou spojitost se současným světem. Porovnávat rysy západoevropské a islámské kultury je úkol, kterým se naléhavě zabývají dnešní historici, politologové, sociologové i další. A tento OV je nejen (na rozdíl od mnoha jiných dějepisných témat – velmi aktuální, ale i umožňoval zajímavou práci s myšlenkovými nástroji. Využíval jsem srovnávací tabulku, analýzu artefaktů, ale třeba i individualizované úkoly (zbraně, architektura, móda, věda). Tento OV zkrátka měl v RVP zůstat. Ale už na Výchově k občanství jsme se přesvědčili, že škrtači na aktuální témata kašlou.

D-9-4-03 vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám

Líný učitel: Další hloupý škrt. My, národ husitů, odstraníme z výuky téma „vztah křesťanství ke kacířství“? Jako vážně? Čarodějnické procesy, inkvizice, křížové výpravy… copak, něčemu nebo někomu to téma vadí? Mezi vyškratávači byli pánové z nějakého biskupství? Co je důležitější v českých dějinách: konflikt mezi světskou a církevní mocí nebo konflikt mezi církví a kacíři? Zatímco každý jiný národ by na svá specifická místa výuku dějepisu zaostřil, my svoje jedinečné místo v dějinách Evropy – naši “kacířskou éru” – vymažeme… Někteří možná řeknou, že stále máme OV „žák vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život“, ale je velký rozdíl pracovat s tradicí a se samotným faktem rozporu mezi oficiální církví a těmi, kdo jimi byli označeni za „kacíře“. Což bylo v daném období celé České království! Která kniha o českých dějinách byla po staletí ve Starém světě nejůspěšnější? Piccolominiho “Historie česká”. A jak nás viděl svět podle ní? Jako nejen jako vrahy, zloděje, lháře a opilce, ale předvším jako zatvrzelé kacíře!

D-9-5-01 vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky

D-9-5-03 popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

D-9-5-04 objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie

D-9-5-06 rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek

Líný učitel: Pak tu máme několik kosmetických změn, kdy se příliš ukecané očekávané výstupy zestručnily, aniž by zásadně přišly o svůj význam.

D-9-5-06 na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

Líný učitel: Ovšem také jsme přišli o další výstup, který vedl ke vyšším myšlenkovým procesům. Jen na ilustraci – je rozdíl mezi požadavkem na žáka, aby pouze popsal průběh zámořských objevů a mezi tím, aby na příkladech konkretizoval. Zvláště pokud si je vybere sám v badatelsky zaměřené výuce. To první je pobídka ke šprtání, to druhé je skvělý základ třeba pro projektovou výuku. Samozřejmě, kvalitní učitel dějepisu nepoužívá výklad u žádného z témat, ale hezky to ukazuje didaktickou erudici škrtačů. Já jsem pro taková srovnávání používal expertní skupiny a také SWOT analýzu. Slabé a silné stránky, příležitosti a ohrožení.

D-9-6-04 charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích

Líný učitel: Trochu mi připadá, jako by škrtálníci chtěli z dějin v RVP odstranit vše, co je jen kapku kontroverzní. Kacíře, islám, revoluce… cožpak nejsou revoluce na dějinách skoro to nejzajímavější? V každém případě jsem na tohle měl skvělé hodiny, které vedly až k paralele se současností: jaké jsou vlastně znaky revoluce? Byla „sametová revoluce“ revolucí?

D-9-6-05 na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy

Líný učitel: Vyškrtnutí tohoto očekávaného výstupu je už pak holou stupiditou. To je jako na nějakou objednávku – zařiďte, aby se žáci neorientovali v současném světě. Kdybych měl z celé výuky dějin vybrat jeden očekávaný výstup, který je pro pochopení současného dění nejdůležitější, musel by to být tento. Nyní je ovšem vyškrtnutý. Ovšem podle mě je nezbytný i pro další očekávané výstupy, jako je například „rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů“ nebo „zhodnotí postavení Československa… a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí“. Dávám dole jako přílohu ukázku parádní hodiny na tento OV, autora Jiřího Karena.

Závěr: Víte, co je na těchto změnách nejhorší, kromě té očividné pitomosti škrtů? Že učitelé, kteří se snažili učit moderně a plnit tyto výstupy, nyní přišli o mnoho užitečných, zajímavých a zábavných výukových cílů. Aby mohli dál učit důležité věci, nyní budou dělat mnoho věcí tak trochu partyzánsky. RVP jim nebude oporou, jakou měl být, ale překážkou. A ti pedagogičtí zpátečníci a didaktičtí neumětelové, co stále jedou výkladem osnovy a zkouší letopočty v přepálených testech, jsou v pohodě. RVP / ŠVP je nikdy nezajímalo a pojedou si dál svoje osnovy, které ukazují žákům historii jako školometskou, neužitečnou, nepraktickou a otravnou záležitost. Začnou vykládat pravěk, Sumery, Egypt… blablabla. Žák tuhle „jízdu“ uslyší během své docházky pořád dokola. Tak díky, MŠMT, že jsi zase jednou do něčeho hodilo vidle. Nešlo oslovit nějaké opravdové, živé učitele dějepisu ze ZŠ?

Líný učitel a škrty v RVP ZV, díl 1.: Výchova k občanství

 

Příloha:

Badatelská otázka: Které politické názory vznikly v 19. století?
Cíl hodiny:
žák demonstruje čtyři politické proudy 19. století pomocí přiřazení k výroku
žák hodnotí jednotlivé politické výroky a vyjadřuje svůj postoj k nim
5 MIN. EVOKACE Brainstorming: Co je to politika? Většinou žáci vůbec netuší. Je třeba se dobrat k tomu, že lidé mají různé názory na to, jaká by měla ve společnosti platit pravidla. Učitel uvede, že spousta těchto názorů (nepoužívat “proudy”, ani “ideologie”, nerozumí) vzniklo v 19. století.
10-15 MIN Přiřazování výroků k jednotlivým politickým názorům.
Učitel žákům rozdá výroky a texty, které popisují jednotlivé politické proudy. Texty jsem kompiloval já a výroky jsem vymýšlel (tak prosím o trochu nadhledu). Plánuji ty texty ještě upravit a zjednodušit, jsou pořád na základku příliš nesrozumitelné.
Zde je několik variant postupu – já volím nejjednodušší – přečtete si texty a přiřaďte písmenko (K, S, L, N) k příslušnému názoru. Klíč by měl být zde
10 MIN Reflexe a kontrola odpovědí. Většinou skupinově procházíme výroky a žáci si kontrolují a odškrtávají správné/nesprávné odpovědi.
10 MIN Názorová škála. Aby ta hodina měla alespoň nějaký přesah, zařazuji v této fázi hlasování, ve kterém můžou žáci hlasovat pro ten který politický proud, který jim připadá nejlepší. Ideální je pro to NÁZOROVÁ ŠKÁLA. Žáci se postaví doprostřed místnosti a svým pohybem hlasují pro jednotlivé výroky, které čte učitel. Jedna zeď je naprosto souhlasím s výrokem, druhá naprosto nesouhlasím s výrokem s tím, že žáci můžou samozřejmě škálovat svůj postoj a postavit se třeba doprostřed, pokud neví či jsou nerozhodní. Jiná varianta je hlasování či podobně.
5 – 10 MIN Reflexe – co jsme se naučili? Proč jsme dělali tyto aktivity? Co bylo cílem? Kolik z vás dokáže přiřadit méně než polovinu výroků, kdo více než polovinu výroků? (zde je potenciál pro stanovení určitých kritérií pro formativní hodnocení)
Na úkol jsem navázal fixujícím testem v Kahootu (můžete si zahrát, když dáte “play as guest”)

Tags: , , , ,