Kauza ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí pokračuje

Kauza ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí pokračuje

předchozím blogu jsem psal o ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí. Tato škola vydala Dodatek Školního řádu v rámci distanční výuky (Č.j.: ZSBCUO/100/2021/Re), kde jsem nalezl zejména tyto velmi nepedagogické paragrafy:

  • žákům je během online výuky zakázáno používat „emotikony v podobě např. smajlíků“;
  • žáci nesmějí používat zábavné avatary, ale „jsou povinni používat svou fotografii či nějaký neutrální obrázek“;
  • žáci si mohou nechat dovysvětlit učitelem látku pouzeza předpokladu, že se aktivně účastní hodin a svědomitě termínově plní své zadané úkoly“;
  • je zakázáno pořizovat záznamy nebo típat obrázky z výuky a „pokud by bylo něco podobného zaznamenáno, bude věc bez dalšího interního šetření nahlášena Policii ČR“;
  • rodičům je zakázáno bez dovolení učitele na začátku hodiny při výuce „dovysvětlit žákovi látku, dopomoci s přípravou a kontrolou“;
  • pokud by žák komunikoval se spolužáky bez souhlasu vyučujícího „budou veškerá tato pochybení považována za hrubé porušení kázně při distanční výuce a budou z nich vyvozena příslušná kázeňská opatření.

Dodatek byl plný represí i zákazů (hlavně žádná zábava a radost!) a jasně ukazoval, jak to asi škola myslí s podporou klimatu. Kromě těchto a dalších nařízení, které evokují spíše nějakou trestnici než školu, se ukázalo, že škola dalece přesahuje dobu online výuky. Napsal mi rodič, že jsem „nepochopil rozvrh 3 B. Jako otec žáka 3B vím, že děti jsou rozděleny do dvou skupin a tudíž každý žák má max. dvě hodiny 45 min. denně (1x3hod)“. Nicméně i těchto 165 minut (!) dalece přesahuje v metodice MŠMT doporučené „2 x 30 minut za den“ tedy 60 minut.

Můj blog měl celkem výrazný impakt a v diskuzi se ozvaly hlasy ze dané školy (učitelka a školní psycholožka). A psaly – aniž by ovšem jakkoliv věc upřesnily – že neznám „situaci“ a „.kontext“. Já vždy tvrdím, že některé nepedagogické postupy nejsou omluvitelné žádným kontextem. Jaký kontext může omluvit vyhrožování žákům Policií nebo výhrůžkami, že poslání sms spolužákovi je „hrubé porušení kázně“. A ten „kontext“? Na této škole prostě někteří žáci při distanční výuce pracují dobře a jiní ne, to je celá ta „situace“.

Mezitím jsem dostal několik mailů od rodičů žáků této školy a vyučujících. Je charakteristické, že psali „prosím, nezveřejňovat, můj strach je veliký“ nebo „dal bych smajlíka, ale jsem stále trochu vystrašen a nevím, jestli můžu“ či „možná vypadám jak zbabělec, ale vzhledem k předchozím zkušenostem s jejich jednáním mám strach, aby se to nepodepsalo na dítěti“. Připadá někomu normální, že rodiče nebo učitelé se bojí projevit svůj názor při diskuzi o vzdělávání na své vlastní škole? Tyto hlasy psaly o tom, že „dodatek, který vyšel, otevřel vlastně něco, co se tam odehrává roky: diktátorstvi k dětem, rodičům, kantorům. Spravedlnost žádná“ nebo „tím dodatkem na sebe praskli, jak se tam funguje“.

To, co mě přimělo doplnit celý případ, je dopis, kterým se škola snažila vysvětlit rodičům, proč Dodatek vyšel. Vedení ho rozeslalo rodičům po několika dnech od Dodatku, který vzbudil u mnohých odpor a rozhořčení. Jak rodič uvádí: „byli jsme naprosto v šoku z toho, že v této době si vedení dovolí zveřejnit něco tak sprostého, neosobního a direktivního. Podotýkám, že třídní učitelky nám ho pouze přeposlaly s odůvodněním, že si ho máme prostudovat a seznámit se s ním a že s dětmi probraly obsah při online hodinách. Na této škole neexistuje absolutně žádný individuální přístup, mnohdy je vidět i z komentářů na fb k diskuzi k Vašemu článku, že konkrétní učitelky kolem sebe umí jen kopat, a často poodhalují pravdu o celkové atmosféře školy“. I dopis rodičům je zajímavé, ale především smutné čtení. Ukazuje, jaký je vlastně onen „kontext“. V tomto dopise se mimo jiné píše: „zaúkolovali jsme třídní učitele, aby ve spolupráci s Vámi (myšleno rodiči) rozdělili své žáky do tří skupin (přičemž jsme si samozřejmě byli vědomi, že by se děti “škatulkovat” neměly, ale toto jsme vnímali jako budoucí přínos pro ně samotné). V té první (jak se naštěstí ukázalo) zdaleka největší skupině se tak ocitli žáci, kteří podle všeho nebudou mít při případném znovuzahájení distanční výuky žádný větší problém, jak se do ní zapojit. Druhá skupina (pracovně označená jako skupina “B”) obsahovala žáky, kteří budou při případné distanční výuce nějak limitováni (budou se muset o zařízení dělit se sourozencem/sourozenci, mají nějaké technické omezení – např. nemají kameru nebo mikrofon, apod.). S těmito žáky a jejich problémy byli seznámeni i další v jejich třídách vyučující učitelé a všem se postupně podařilo vždy najít nějaký způsob, jak tento nedostatek eliminovat a realizovat distanční výuku ve svých předmětech. Třetí skupinu (označenou jako “C”) potom tvořili žáci, kteří prohlašovali (a podobně to prezentovali i jejich rodiče), že nemají žádnou možnost, jak se do standardní distanční výuky (tak, jak byla a je dnes vnímána) dlouhodobě zapojit“.

Líný učitel: Takové rozdělení – pokud je realizováno rozumně – je také způsobem, jak splnit rozumný požadavek na učitele, aby věděli, jaké podmínky děti doma mají. Zdánlivě je to rozdělení funkční, ale v ZŠ Bratří Čapků asi neumějí dělat věci správně. Rodič popisoval, že jeho dítě bylo po třídnické hodině vyděšené z hrozby učitelky, že pokud mu bude internet padat, „bude zařazený do tzv. skupiny C a bude vyřazen z online hodin“. Jako někdo, kdo má zakoupený u internetu ten nejrychlejší z celé nabídky tarifů a stejně mu při webináři tu a tam internet spadne, musím konstatovat: hanba. Ano, hanba ať fackuje pedagoga za podobné výhrůžky. Je tedy vidět, že členství ve skupině C je považováno za nějaký trest a vyhnanství, neboť žáci v ní jsou diskriminováni vyřazením z online výuky. Samotný rodič mi pak popsal to, co zná mnoho z nás: stačí dva, tři připojení členové rodiny a internet už vykazuje kolísání a výpadky. I když chápu, že ne každý učitel rozumí IT, každý jen trochu inteligentní člověk by měl pochopit, že o signál se účastnící v daný čas dělí, a tedy každý další připojený ho druhým zhoršuje. Pokud navíc mají výuku například dva sourozenci a rodič pracuje na svém kompu, jsou logicky v jiných místnostech a wifi signál se zhoršuje i proto, že přibývají překážky (třeba zdi). Samozřejmě, věc jde pořešit dráty, signál zesílit, ale ne každý rodič je IT odborník. A protože nejnáročnější na signál jsou videokonference (čili výuka), je na zvážení zda je ok nařízení „Všichni žáci jsou jinak povinni mít kameru zapnutou“. Rozhodně je nepřijatelné vyhrožovat za výpadky internetu žákovi vyřazením z výuky! Hanebnost.

Hodně kontroverzní je i tato pasáž z dopisu: „Dalším velkým problémem byly, čím dál, častější vstupy některých z Vás do on-line komunikace mezi učitelem a jeho žáky. Nevím, jak se díváte na svou práci, ale předpokládám, že by asi většině z Vás vadilo, kdyby Vám začal do Vaší rozdělané práce někdo zasahovat a chtěl ji směrovat jinam, než jak jste to sami měli v úmyslu. Z tohoto důvodu vznikly asi nejvíce kritizované body Dodatku. Ale ani ty nemuseli vzniknout (podobně jako celý Dodatek), kdyby se s prostým vysvětlením, že si takovéto zásahy do vedení výuky vyučující nepřeje, dotyční rodiče smířili a přestali s nimi“.

Líný učitel: Jasně. Škola komanduje rodiče, co a jak smějí nebo nesmějí během výuky ve svých domovech dělat. Dokonce se nesmějí ani pohybovat ve svém bytě, neboť kamera podle mínění školy vytváří jakousi bezletovou zónu, kde se nesmí nic pohnout. viz v Dodatku: “Narušením online výuky je již samotný pohyb člena(ů) rodiny zaznamenaný kamerou žáka”. Co se během několika nepřetržitých hodin dopolední výuky děje v garsonce, když je celé dopoledne výuka. jak se tam všichni plazí pod záběrem kamery a vkleče na zemi vaří oběd, to se mohu jen domýšlet. K tomuto bych chtěl podotknout, že například pokud mě učitelka normální školy vidí u online výuky mého syna (třetí třída), tak to nijak nekomentuje nebo mě pozdraví či zamává. Nemá nic proti tomu – a proč by měla mít? Ráda vidí, když má rodič zájem o výuku, nebo dokonce pomáhá. Ony „zásahy“, když rodič dítěti dovysvětlí úkol a podobně, je možné považovat za týmovou výuku, která je běžná a vítaná na mnoha komunitních nebo alternativních školách. Tam je rodič často v roli asistenta nebo dokonce vedoucího aktivity i při běžné výuce ve třídě, což si mnozí učitelé české veřejné školy ani neumějí představit. Pro ně je rodič vetřelec a to i během online výuky. Proto si tato škola uzurpovala právo rodiči přikazovat, co má a nemá doma zakázáno. A asi tušíte, že ani tak nejde o to, že by tato výuka „rušila“. Maminka píše: „Na jaře jsem byla přítomna několika online hodinám a musela jsme se držet, abych dvěma učitelkám nezasáhla do výuky. Tolik ponižování a neosobního jednání jsem ještě nezažila. Ani se nedivím, že se jim děti následně nechtěly připojovat na hodiny“. Zřejmě i proto by tyto záznamy znamenaly podle Dodatku „nahlášení Policii ČR“. I když by mě hodně zajímalo, co by měli policisté řešit. Rušení nočního klidu to asi nebude. Ono výhružné „stále je zakázáno (je to trestné)“ z Dodatku je nejen podle mého názoru účelová lež. Není zákon, který by žákovi zakázal típat obrázky, které sám využije k učení. Není zákon, který by žákovi zakázal k učení použít screenshoty z prezentace nebo típnutý záběr učitelovy pokreslené tabule ke svému referátu. A dokonce i rodič si může nahrávat výuku učitele – včetně jeho osoby – pokud ji nezveřejní, ale využije nahrávku například k tomu, aby dokladoval vedení školy, jak mizerná ona výuka je. To není stručné shrnutí Líného učitele, to je stručné shrnutí výborného právníka, kterého Líný učitel zná.

Dopis dále obsahuje tyto věty: „Přijatý Dodatek má (a to jsem se Vám zde celou dobu snažíl objasnit) nastavit pravidla tak, aby podobné případy nebyly, ať již žáky nebo Vámi, jejich zákonnými zástupci, opakovaně zneužívány. Pevně věřím, že to cítíte stejně nebo alespoň podobně jako já. Kdo chce brát Dodatek reaktivně, tak ho tak nejspíš i chápe a logicky se staví proti němu. Kdo chce pomoci uchopit pravidla distanční výuky tak, aby pomohla eliminovat zhoršující se kvalitu výuky a přispěla naopak k jejímu zlepšování, měl by jeho přijetí uvítat. “

Líný učitel: Takže je z dopisu jasné, že Dodatek lze brát reaktivně, což podle autora ropisu, zástupce ředitele, není žádoucí. Hned mě napadlo, že pan zástupce ve své mysli možná uvědoměle bojuje s reakcí a také jsem si upomenul „Poučení z krizového vývoje“, kde se psaly věty typu: „ Buď kontrarevoluce, opírající se o podporu mezinárodní reakce, dovrší své zhoubné dílo, nebo se socialistickým silám podaří kontrarevoluci odrazit a uhájit věc socialismu“. Malá jazyková vsuvka pro pana zástupce – slovo „reaktivně“ znamená „reagující na něco“. Napadá mě ale, že to pan zástupce dobře ví a naznačuje, že žádné reakce nechce. Jen vítající stádečko. Takže zástupce vlastně říká: kdo bude na Dodatek reagovat, nechce „eliminovat zhoršující se kvalitu výuky a přispěla naopak k jejímu zlepšování“. Ten, kdo chce zlepšovat výuku, měl by Dodatek „uvítat“. Ale já, někteří učitelé z jeho sborovny a mnozí rodiče si myslí pravý opak. Není kvalitou uvítat represe a zákazy, kvalitní výuka je o věcech úplně opačných! I bez „kontextu“ a znalosti „situace“ je nad slunce jasné, kdo je tu z hlediska pedagogiky „reakcionář“.

Musím tedy konstatovat, že se znalostí dopisu i Dodatku naprosto věřím těm, kdo popisují situaci ve škole jako alarmující nebo se dokonce zmiňují o “teroru“. Na FB v diskuzi pod prvním blogem jedna učitelka z této školy psala o rodičích: „pokud se jim něco nelíbí, mají možnost to s námi řešit a nebo dát dítě pryč, kde si myslí, že mu bude lépe“.  To je opravdu to, co ve škole reálně rodiče slyší, neboť jejich slovy: „Takový přístup mají běžně, nic neřešit, pokud se Ti něco nelíbí, tak si odejdi. Třídní na dotaz jednoho žáka reagovala stejnými slovy: “Pokud máte problém, jděte si jinam.” Někteří v této škole asi zapomněli, že škola není jejich léno a že jsou právě rodičům povinováni a zodpovědní za kvalitní výuku. To je jejich práce! Ne vyřazovat děti z výuky za kolísavý internet a vyhrožovat jim Policií a posílat je jinam.  A to, že prý rodiče se školou „mají možnost to řešit“? Asi takhle, slovy rodiče: „Jednání s nimi se mnohdy rodiče vyhýbají, protože mají oprávněný strach, že by se to vše obrátilo proti jejich dětem.“

Líný učitel: Celý případ potvrzuje to, co popisuji vícekrát. Někteří stále alibisticky omlouvají nekvalitu učitelů a chtějí ji zamést pod koberec. Proč prý takové „pranýřování“? Právě proto, aby školy věděly, že jim podobné věci projít nemusí a pohřbené to nezůstane. Aby se bály vymýšlet podobné antipedagogické a velkopanské hlouposti, protože to pak v důsledku odnesou děti. Některé hlasy se zastávají „dobrých učitelů“ na dané škole. Jistě tam jsou i tací. A ti nepochybně můj text vítají, protože prezentuje i jejich názory. Ale kdo se zastává žáků a jejich rodičů? Mají snad všichni odejít na jinou školu? To je vlastně velmi arogantní a neuctivá poznámka od dané „učitelky“. Nelíbí se vám výuka? Tak ať vaše dítě opustí své kamarády, mnohaleté vazby a ať táhne jinam. Napsala školní psycholožka této školy, že „nemá ráda, když někdo něco soudí, ač zná jen velmi malou část příběhu“. Nechám na čtenáři, aby posoudil, zda už známe dostatečné velkou část příběhu. Za sebe jsme rád, že mám odezvy podobného typu: „Děkuji Vám jako rodič, že jste si tuto školu vzal na paškál, a poukázal tak na jejich přístup, který se prolíná i v normálním režimu do celkové atmosféry školy“.

Celá kauza:

1.díl: Dva dokumenty: distanční vzdělávání očima MŠMT a ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí

3.díl: ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí: poučení z krizového vývoje

4.díl: Kauza ZŠ Bratří Čapků v Ústí nad Orlicí: inspekce píše další díl 

 

 

 

Tags: , , , ,