Etický kodex učitele: desatero, které budí pobavený úsměv i odpor

2. Učitel přijímá spoluodpovědnost za sebe a svět, v němž žije, a vede k tomu i své žáky. Komentář: Žáci a učitelé mají možnost zažít, co to znamená být aktivním občanem odpovědným za prostředí, jehož jsou spolutvůrci. Učitel i žák tak podporují demokratickou kulturu ve škole.

Líný učitel: Nesmyslná a zmatená formulace, se kterou vůbec nesouzní komentář. Ve formulaci se píše o vlastní osobě a světě, kde učitel žije. V komentáři se píše o prostředí a demokratické kultuře ve škole. To jsou rozdílné věci. Jeden o voze, druhý o koze. A taky: jak může etický kodex v komentáři zmiňovat žáka, který „má možnost zažít“ a něco „podporovat„? Nespletli si to tvůrci s očekávanými výstupy? Když už, tak by to mělo znít „Učitel spoluvytváří a podporuje demokratickou kulturu ve škole„.

3. Učitel uznává své kolegy a jejich profesní sebepojetí. Svoji výuku průběžně podrobuje reflexi a sdílí zkušenosti s ostatními kolegy.

Komentář: Učitel se nechává inspirovat činností svých kolegů a pomáhá jim ve všech fázích profesního rozvoje.

Líný učitel: Totální nesmysl. Jak mi může cokoliv nařizovat „uznávat své kolegy„? Když budu učitel a někdo bude ubližovat žákům psychicky nebo fyzicky, nebudu uznávat „jeho profesní sebepojetí“! Zasáhnu, aby se nic podobného neopakovalo! Když budu ředitel, který zjistí, že učitelka dává prvňáčkům čtyřky a pětky, nebudu uznávat její „profesní sebepojetí“, ale budu jednat, aby s tím okamžitě přestala! Uznávejme jen takové „sebepojetí“, které si to zaslouží a jen z toho čerpejme inspiraci. Ale nebudu uznávat žáky poškozující jednání jakéhokoliv učitele, proti kterému naopak musím bojovat.

4. Učitel respektuje práva rodičů a zákonných zástupců žáka, vnímá je jako partnery a naslouchá jim.

Komentář: Učitel se z pozice své profese aktivně podílí na odstraňování předsudků vůči lidem různých etnických skupin, národností, barvy pleti, náboženství, sociálního původu, sexuální identity a orientace.

Líný učitel: OK, ale opět: komentář by měl být řádným bodem, navíc je důležitější, než paragraf sám.

6. Učitel kontinuálně usiluje o rozvoj své profesní odbornosti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

Komentář: Učitel vědomě vytváří prostor pro zlepšení své vlastní práce a sebe sama. K tomu využívá kvalitní informační zdroje a kriticky přemýšlí o jejich relevanci.

Líný učitel: Tohle je bod o seberozvoji učitele, ale velmi lapidární. Srovnejte to s formulacemi slovenského kodexu: „Učitel na základe sebapoznania, etického zmýšľania a konania rozvíja svoju osobnú identitu a morálnu integritu, čo je predpokladom jeho plnohodnotnej profesijnej realizácie a tým sa stáva vzorom pre žiakov a spoločnosť, disponuje pri výkone pracovnej činnosti slobodou voľby, ale zároveň aj zodpovednosťou v zmysle etického pôsobenia, spája svoju profesionalitu so stotožnením sa s vykonávanou pracovnou činnosťou a prejavovaním úsilia byť morálnou a odbornou autoritou, z hľadiska celoživotného vzdelávania kultivuje svoju osobnosť a vie správnym spôsobom odovzdávať vedomosti a zručnosti vo výchovno-vzdelávacom procese„. Slovenský kodex učitele je na sedmi stránkách, český by se vešel na polovinu jedné a to i hodně velkým fontem. A ty slovenské formulace navíc nejsou tak odfláknuté.

7. Učitel připravuje děti na život ve stále se měnícím světě a soustavně zvyšuje jejich digitální kompetence.

Komentář: Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v on-line světě.

Líný učitel: Tak tohle je totální úlet. Proč by v etickém kodexu měla být upřednostněna zrovna digitální kompetence? Je snad důležitější než třeba sociální nebo komunikační kompetence? Vůbec ne! Tenhle nesmyslný paragraf je úlitbou Brdičkovi z Jednoty školských informatiků, který se na tvorbě desatera podílel? Tak učitel má dodržovat „profesní standardy“ v online světě? A jaké tyhle profesní standardy jsou? V České republice žádné nemáme. Takže komentář postrádá smysl. Kdybych chtěl být škodolibý, zeptám se dalšího z tvůrců tohoto desatera Michala Kaderka: Jak se s tímhle „kodexem“ chování v on-line světě slučuje Kaderkovo vyhazování lidí z FB Učitelé+ za rozdílné názory, když má přece „uznávat své kolegy a jejich profesní sebepojetí„?

8. Učitel pracuje udržitelně, a to s ohledem na své vlastní síly i životní prostředí.

Komentář: Učitel se z pozice své profese aktivně věnuje výzvám, které přináší klimatická změna, úbytek biodiverzity apod., zároveň ale nezapomíná ani na sebe a své potřeby.

Líný učitel: Tohle je největší blábol z celé desítky. Je to tak mimo, že si z toho ani nejde dělat legraci. Napadlo mě třeba tohle: Na zahrádku mi přijde tulavá kočka. Protože mám kočky moc rád, přichystám ji tam nějaké jídlo. Kočka si na to zvykne a tu a tam si přijde sníst svou misku. Právě porušuji etický kodex, protože právě kočky jsou v přírodě největšími zabijáky a výrazně biodiverzitu snižují. Hned na to jsem si vzpoměl, že učitel, který myslí na své potřeby, má jeden z hlavních příznaků vyhoření – ve své profesi začíná upřednostňovat vlastní benefity. Ale neberte tyhle mé myšlenky úplně vážně, jak nelze brát vážně ani tohle celé desatero. Jak napsal kolega Marek Adler: „To je tak, když se míchají pravidla, proklamace, přání, sny a vyložené blbosti„.

9. Učitel nezneužívá svého postavení a nevystupuje vůči žákům z pozice moci.

Komentář: Učitel se všemi účastníky vzdělávacího procesu jedná slušně, s pokorou a s vědomím lidské důstojnosti všech zúčastněných. Je si vědom, že jakékoliv sexuální či erotické vztahy mezi učiteli a žáky jsou nepřípustné.

Líný učitel: Opět je to tak, že paragraf o voze, komentáře o koze. Proč jsou všechny ty body desatera tak roztříštěné a nejednotné, bez společné filozofie a dikce? Kaderka vysvětluje: „V případě nejednoznačnosti se zohlednil názor těch, kteří byli v diskutovaném bodu tematicky zainteresovaní. Např. u vlivu technologií ve vzdělávání se přihlíželo postoji Bořivoje Brdičky či Ondřeje Neumajera, kteří jsou považováni v oblasti nových technologií ve výuce a práci učitele za nejvýznamnější experty. Názor Unie rodičů byl zohledněn u rodičovských témat, postoj organizace UNICEF u životního prostředí apod„. Opravdu, vypadá to, jako kdyby učitel pracoval se třídou rozdílně talentovaných dětí a každá dvojice žáků ve své lavici formovala jeden bod desatera – a pak se to jen poskládalo dohromady bez jakékoliv další úpravy. Jak navíc správně uvedl Rostislav Konopa: „Dokument evidentně nezpracoval ve finále lingvista„.

10. Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka.

Komentář: Učitel aktivně hledá příležitosti, jak využít znalostí a dovedností, jež žáci získali při mimoškolních aktivitách. Vhodně na ně ve výuce navazuje a zamýšlí se, jak je zužitkovat pro naplnění vzdělávacích cílů.

Líný učitel: S tímto bodel lze souhlasit, ale proč jsou tu tak humpolácky zmíněny mimoškolní aktivity (což není to samé jako volnočasové zájmy). Nebylo by lepší hovořit o tom, že učitel ve výuce respektuje a rozvíjí individuální zájmy a potřeby žáka? To by přece lépe ladilo s edukační prací učitele, který by měl diferencovat a individualizovat ve své třídě. Ne pouze hledat příležitosti, jak spojovat mimoškolní činnost s výukou. Hledání není totéž co realizace!

Tohle desatero je prostě zmetek. Jak napsal Jakub Vlach: „A co s tim? Závazné to rozhodně není jak se uvádí v článku, a i kdyby bylo, jsou to tak obecné fráze, že umožňují desatero výkladů„. Některé body jsou mimo zdravý rozum, jiné se věnují margináliím a jiné důležité věci desatero vůbec nezmiňuje. Je zarážející, že o tomhle desateru prohlásil ústřední školní inspektor Tomáše Zatloukal: „Kodex upravuje etický rámec práce učitele a dává najevo jeho postavení, přístup a postoje. Řediteli může pomoci v jeho práci při řešení různých školních situací, kdy se bude moci na něj odvolat.“ Podle tohoto paskvilu snad mají být posuzováni učitelé svým nadřízeným? Naopak: ukázalo se, že pokud chtějí mít školy kvalitní kodex, musejí si ho zpracovat sami. Jako vždy se potvrdilo, že to, co jde z Ministerstva školství a dalších centrálních organizací, nemá potřebou kvalitu. Sorry, inspektore, my máme svůj vlastní školní kodex a tuhle legraci si můžete strčit za klobouk.

Jak napsal Marek Adler: „Zajímavé je, jak málo se kodex věnuje hlavní náplni práce učitele„. Přesně tak. Mnohem více se mi líbí formulace kodexu, které kdysi zpracoval ve svém blogu Jiří Karen už v roce 2019: „Respektuji odlišnosti a unikátnost jednotlivých studentů. Žáky před třídou nesrovnávám, normativně nehodnotím, přistupuji ke každému individuálně. Nejsou lepší a horší žáci. Jsou jen žáci, jejichž kompetence a dovednosti jsou z různých důvodů na různých úrovních. Jednám čestně a férově. Přiznám svou chybu a omluvím se. Svou vlastní chybu reflektuji a považuji ji za důležitý indikátor, který mi umožní posunout se dál. Vím, že nejsem dokonalý, vím, že dělám chyby, a vím, že je to v pořádku. Snažím se, aby mé hodiny byly zábavné, motivující a intelektuálně podnětně. Hlavní aktivita v hodinách připadá žákům. Respektuji jejich názory, akceptuji jejich emoce“. Nebo pasáž z etického kodexu ZŠ Londýnská z roku 2013: „Než pedagogický pracovník užije kázeňský postih, čerpá ze všech možností dostupných pozitivních motivačních prostředků„. Základka i Jiří odvedli mnohem lepší práci, než všichni ti veřejně jmenovaní odborníci, co se na tom desateru podíleli. Předokládám, že účast některých byla jen symbolická. Některé ani neznám, ale jsem si jistý, že takový profesor Rýdl by jistě nebyl rád, kdyby mu podobný text donesl student jako seminární práci.

Jak si představují etické normy sami tvůrci, ukazuje praxe při tvorbě kodexu. Na otázku, proč nebyli přizváni k práci členové (Falešné) pedagogické komory, odpověděl Michal Kaderka: „Vedou ji neučitelé a členy mohou být i neučící.“ Podívejme se tímto pohledem na některé tvůrce desatera. Inspektorka D. Pražáková je neučící, Česká školní inspekce združuje neučící, A. Gergelová je neučící, Unie rodičů sdružuje neučící, M. Broža je neučící, OSN je organizace, kde jsou davy neučících, J. Jiterský je neučící, MŠMT sdružuje neučící, L. Hrzal je neučící, SKAV sdružuje i neučící, Asociace děkanů sdružuje i neučící, Kieu Ngan Nguyen je neučící, Česká středoškolská unie sdružuje pouze neučící, Petr Jan Vinš je neučící, Ekumenická rada církví sdružuje neučící, Aleš Sedláček je neučící, Česká rada dětí a mládeže sdružuje neučící… Výborně, pane Kaderko! Etika v praxi. Kodex připravilo mnohem více neučících, než učitelů!

To, že mnozí vůbec nepochopili, o čem je kodex, vypovídají slova Vojtěcha Hály: „Nemáte třeba pravidla třídy vyvěšená na nástěnce? Je to docela běžné a praxe ukazuje, že to pomáhá. A právě takový je smysl kodexu„. Ano, běžná praxe v českých třídách to je, ale nepomáhá to. To, co pomáhá, je klima v této třídě, které učitel a žáci vytvářejí a podporují reálnou činností. Je zarážející, jak bublina v některých organizacích dostala její představitele úplně mimo realitu našich škol. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová alibisticky tvrdí, že desatero „mělo vyvolat diskuzi“. Ne, nemělo. Je to opět to typicky české „o nás bez nás“. Odborná diskuze se realizuje před definitivním vytvořením a zveřejněním dokumentu. Ne až po halasné a papalášské prezentaci ministrem školství a ústředním inspektorem. Učitelská platforma nedala text ke konzultaci dokonce ani vlastním členům! David Dvořák to dobře vystihl: „V ČR jsou stovky škol a tisíce pedagogů. Proč se navrh kodexu neposlal všem a po široké diskusi se nezveřejnil? Teď mame na světě polotovar se kterým budou mnozí operovat jako se závazným dokumentem. Už se těším na situace, kdy bude pedagog vysvětlovat rodiči, že se s některým bodem neztotožňuje„. Jak to, že tvůrcům nedošlo, že pokud něco takového připraví takhle kradmo a na koleně, učitelská obec to nepřijme? A odmítavé reakce se už hrnou jako velké tsunami.