Cosi smrdí na chodbách Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci – názor studentů

Ukázal jsme na případu jednoho studenta očividné porušování Studijního řádu jeho učitelkou a co bylo nejhorší, následnou komunikaci napříč fakultou. Co na ní bylo děsivé? Minimální, vlastně nulová schopnost uznat nějaké pochybení a házení viny jen na studenta. Arogantní komunikace učitelky PhDr. Michaely Houdkové Ph.D., byla omlouvána, jakoby na ní nebylo nic špatného. Od vedoucího katedry , přes děkana, prorektora až k ombudsmanovi – každý jen mlžil a všechno skončilo výhrůžkou soudem. Takhle si akademici na  Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci představují přípravu budoucích učitelů: kašlat na studenty a těm vzpurným vyhrožovat soukromoprávní žalobou, protože prý „ohrozil důstojnost, vážnost a čest výše uvedených osob„? Docela by mě zajímalo, jak by ten soud skončil, neboť se zdá zjevné, že důstojnost, vážnost a čest některým těmto osobám chybí. Základem vzdělávání je dobrý vztah mezi učitelem a žákem – to platí na všech stupních vzdělávání. I u dospělých osob. Zde se na to viditelně dlabe.

Čerstvá kauza vyvolala ohlasy. Někteří nepochopili, že vůbec nejde o technikálie zda a kolik bodů měl mít student v testu. Šlo o komunikaci vysokoškolských učitelů se svým studentem. Oni jsou tam od toho, aby stduenty vzdělávali a ne od toho, aby s nimi zacházeli jako s onucemi a studenti jim vlastně překáželi. V diskuzi na FB Líný učitel se angažovala i PhDr. Magda Nišponská, Ph.D. ze stejné katedry Pedagogiky a psychologie jako M. Houdková. Myslíte si, že napsala třeba i jen jednou větou něco jako „kolegyně nezvolila šťastný způsob komunikace“ nebo „termínů zkoušky asi mělo být víc“ nebo podobně? Ano náhodou! V jejích příspěvcích stálo například: „Nechtěli byste, aby ten člověk učil vaše děti. Naše práce je někdy těžká. Rozlišit, kdo se na práci učitele hodí a kdo ne a pak jednat.“  Ano, neklame vás zrak. TIHLE lidé se domnívají, že mají mustr na poznání, kdo se hodí nebo nehodí jako učitel a PAK JEDNAJÍ. Vyhodí studenta od státnic? Zablokují mu cestu k diplomu? Pro ně je jednoduché obojí. M. Nišponská mj. napsala: „Já jsem kolegyně paní dr. Houdkové, pana doc. Kaspera a ostatních členů katedry, kteří se snaží poctivě předávat své znalosti studentům… Přála bych si, aby pan Robert Čapek neprezentoval názory jediného studenta, který není schopen plnit kritéria nejen jednoho předmětu, jako měřítko pohledu na situaci na FP TUL, která se snaží mít zájem studentů na prvním místě.“

OK, já tedy nebudu prezentovat názory jediného studenta, ale názory mnoha studentů. Mnozí studenti o případu diskutovali na svých fórech – ukázky vidíte na obrázcích. Někteří mi i napsali.Vůbec se nezdálo, že by měl někdo jejich zájem „na prvním místě“! Naopak. Měli nejen výhrady k jednání akademiků, ale i ke slovům M. Nišponské v diskuzi. Myslíte si však, že je jednoduché napsat veřejně pravdu o učitelích, které pak potkáte u státnic? Jak napsal jeden z nich: „Já si hrdinským chováním v tuto chvíli nechci „naběhnout“. Ono asi nejde ani o „hrdinství“, v tomto případě bych použil Werichovské: „Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem…“ A asi nemám náladu sám za sebe „narážet“ v tuto chvíli. Já nechci nikoho urážet, trhat ho na cti, za zády kout pikle, ale když jsem viděl, že se do Vás některý z odborných asistentů „s chutí“ pustil, ačkoli ví, co se tu často děje i v jiných případech, vzpomněl jsme si na: „Pane učiň mne nástrojem svého pokoje, … abych přinášel pravdu, kde je blud“. Jiný zase uvedl: „Očekával bych dokonce, že opravdu mnozí kantoři číhají jak šelmy u vašeho příspěvku na fb a zapisují si jména autorů komentářů i lajků, porovnávají je se jmény v seznamech… a kádrují, zapisují si… a vyčkávají s odvetou ke zkouškám, státnicím. Toto je jen můj dojem, ale až k takové schizofrenii mě mnohá zkušenost na FP TUL dovedla„. Další studentka píše, že od vyučujícího slyšela: „Kdo si na mě na STAGu stěžoval? Já si to zjistím, to dokážu! Tyhle estébáky mám fakt rád! To si ještě vyřídíme!“ Opravdu skvělé, rovné a plodné komunikační prostředí, není-liž pravda?“

Líný učitel: Myslím, že je dost vypovídající, když vysokoškolský učitel srovnává evaluaci svého předmětu s praktikami STB. Navíc na peďáku! Tam by se přece měli budoucí učitelé dozvědět, že sbírat reflexe své výuky je jedna ze základních činností učitele! Kdo nás hodnotí, ten pro nás pracuje. My hodnotíme žáky, žáci hodnotí naši výuku. Ale musí zde být ochota přijmout reflexi, brát studenty za partnery vzdělávání a chovat se k nim s respektem.

Sám vím, že na každé univerzitě jsou i dobří, kvalitní učitelé, ale k čemu tam jsou, když dělají kamufláž těm druhým? Jistý student mi napsal: To mě na nich teď nejvíce zklamalo. Jsou tu totiž docenti a profesoři, kteří své studenty ponižují, uráží, zesměšňují (často i na základě vzhledu či pohlaví!!!). Opakovaně si studenti a studentky stěžují, ale nepadá to na úrodnou půdu. Vznikají dokonce petice, stížnosti skrze akademický senát, prosby skrze tutory, stížnosti děkanovi apod. Ono se o tom moc dobře ví, ale překvapivě i děkan dělá bezbranného. Argumentuje, pokud vyslyší: „není na výběr, nemáme náhradu, víme o tom, držte se, jak umíte…“ Na vedoucí kateder není dovolání, neboť to jsou často právě ti, kterých se to týká„. Stále je řeč o Pedagogické fakultě TU v Liberci, ale není to tak i jinde? V každém případě je právě tady atmosféra strachu velmi patrná. Přitom studium, zejména učitelství, by měla být radost, objevování a čerpání inspirace!

Některé odezvy studentů jsou někdy úsměvné: „Tohle je prostě liberecká katedra pedopsycho, tam si jedou jinak, všechno je to banda neschopnejch psychopatů„, ale z jiných mrazí: „kádrování, ponižování, utahování si z barvy vlasů, pohlaví a vzhledu, sahání na studentky, vyhrožování, a dokonce zabývání se tím, z jaké SŠ na VŠ nastupujeme, zda máme „středostavovský původ“ … to je zde zcela konkretní akademické jednání„. Při čtení podobných vět se vám najednou zdá zkouškový termín 28. prosince jako maličkost, že? Studentka píše: „Nedávno tu dokonce proběhla určitá petice, která měla mířit na nemístné chování jednoho z pedagogů. Nechci ukazovat prstíkem, ale zajímavý je určitě předmět Pedagogická psychologie a řada dalších předmětů na katedře ped. a psych. (společného jmenovatele si jistojistě dosadíte). Tam jde o psychický teror„.

Abych tedy dodržel své slovo a mluvil za více studentů, než za jednoho, přidávám recenzi vybraných předmětů z informačního systému fakulty. Studenti, tedy alespoň ti, kteří se nebojí, tam zapisují evaluace absolvovaných předmětů. Student píše: „Pro mě je fascinující (!), kolik věcí tam padá, ale NIKDO na to studentům neodpoví. Přitom tam jsou věci, nad kterými by snad NIKDO zavírat oči ani nesměl! To mi hlava zatím nepobrala.“ Mě to hlava také nebere. A co na to třeba takové Otevřeno, organizace studentů učitelství, která prý „mění vzdělávání pedagogů„? Možná by stálo za to pomoci kolegům v Liberci! A co na to PhDr. Magda Nišponská, Ph.D.? Zase se bude zaslepeně bít za tuhle pedagogickou i lidskou bídu? Nezná snad tyto i jiné evaluace výuky, které jsou v systému, kam mají přístup všichni studenti i vyučující z celé fakulty – včetně děkana i onoho slavného univerzitního ombudsmana? Vyučující, co říká studentce, že „bude mít vytahaná prsa„? Další vyučující, co z 90 studentů vyhodí 84 od zkoušky? A jiný, který se během výuku celého semestru dokáže dostat k pouhým 2 okruhům z patnácti a marní čas studentů tlacháním? Nebo docent, kvůli jehož osahávání si znalí studenti raději sedají doprostřed lavic? Haló, probudí se tam někdo? Víte co, paní Nišponská? Co kdybyste se rozhlédla po svých kolezích na fakultě, „rozlišila, kdo se na práci učitele hodí a kdo ne a pak jednala“? Nebo i vám to strach nedovolí?

Další student píše: „Za řadu studentů si dovolím poděkovat Vám za otevření této diskuze, sledujeme ji, doufáme alespoň v to, že se nás někdo přijde někdy zeptat, zda nás něco netrápí do té míry, že končíme se studiem… a to nikoli kvůli výsledkům, ale i kvůli tomu, že jsme někdy jak hadr na podlahu. Kdybyste měl ještě sílu (?), nenechávejte to pro řevnivost diskuze na sítích plavat. Uhodil jste hřebíček na hlavičku; třeba se to dotklo někoho, kdo má (nebo by chtěl mít) svědomí čisté, ale lichost argumentace ve Vašich slovech nevidím. Řadě studentům jste dal sílu k tomu, aby se opětovně zamysleli nad tím, zda má cenu některé problémy znovu řešit… Nemyslím si, že je to málo.“

Líný učitel: Díky, ovšem to, co mě zajímá je jen jedno – je možné tohle změnit a ten smrad z chodeb vyvětrat? Ano, má to cenu, některé problémy řešit! Vypadá to, že v současné době je Pedagogická fakulta v Liberci toxické prostředí, kde nemá kvalitní příprava budoucích učitelů místo. Funguje tam akademický senát anebo se bojí i zástupci studentů? Zapomněli, co slibovali svým kolegům před volbami? Předseda akademického senátu, Mgr. Jan Berki, Ph.D., je poslanec parlamentu, takže asi nemá na univerzitu čas (proč potom vede senát?). Takže on, jako jediný zástupce učitelů z PdF, je viditelně mimo hru. Má nyní jiné preference nebo zavírá oči před všeobecně známými skutečnostmi? Ale je tu Bc. David Zlesák, budoucí učitel občanské výchovy a zeměpis a zeměpisu. Ten je v senátu za studenty. Davide, učit občanku neznamená jen nechat žáky šprtat státní symboly. Je to i tom být jim vzorem, jako by jím měl být každý dobrý učitel. Brát se za slabší, napravovat příkoří, znát a prosazovat správné hodnoty, být občankářem! Milí studenti, tohle je váš zástupce! Dejte mu podněty, pište petic víc, nenechte to plavat a nenechte se odbýt. Víte, co by se stalo, kdyby nějakému učiteli z přednášky odešla na protest celá posluchárna? Kdyby celý ročník žádal děkana o zkoušení jinou osobou? Kdyby nikdo u daného akademika nechtěl od něj vést závěrečnou práci? Kdo by měl stavět barikády za dobrou výuku, když ne studenti, vždy v první linii všech revolucí? Není nikomu z akademiků na Pedagogické fakultě v Liberci hanba a nerozhodnou se jednat? Líbí se lidem z Technické univerzity v Liberci pověst, kterou jim peďák dělá? Je snad MŠMT jedno, jak se připravují na tomto peďáku budoucí učitelé? S jakou vnitřní učitelskou filozofii pak předstoupí absolventi této školy před své žáky? Kdo jim ji předá?