„Odborníci“ ve spolku Pedagogická komora, díl 3.: JANA KARVAIOVÁ

Třetí díl seriálu o „odbornících“ z falešné Pedagogické komory je věnován Janě Karvaiové. Někdo by si řekl, proč vlastně podobné texty píšu, nemám něco lepšího na práci? Mám, ale mám i důvody, proč se tomu věnovat. Beru to jako svou službu pedagogické obci. Tito lidé, kteří sprostě vytunelovali název „Pedagogická komora“ a ukradli ho všem českým pedagogům, se s drzostí sobě vlastní pokoušejí za ně vystupovat. Hrstka, která se vysmívá „expertům“ a přitom si myslí, že mohou vytrubovat kdejakou pitomost, protože „mluví za praxi“. Proto je dobré se podívat na zoubek jejich erudici. Veřejnosti a nepoučeným novinářům, kteří nemají čas zabývat se složením a legitimitou učitelských spolků, totiž může připadat, že tito samozvanci vlastně reprezentují podobnou profesní komoru, jakou mají třeba lékaři. Netuší, že jde o stalinistickou stranu jednoho muže, který má za zády jen několik nohsledů a aniž by vůbec byl učitelem, jedná jen ve svůj prospěch. Zaslepený velikášstvím, kombinovaným s napoleonským komplexem, pak útočí i na ty, kteří by měli být spojenci a spolupracovníci v práci na zlepšení vzdělávání u nás. Na to ovšem kašle jako Bílý Tesák na polární záři. Záda mu kryje Jana Karvaiová, která vede sekci speciálních pedagogů spolku PK a je na sociálních sítích ze všech členů Falešné pedagogické komory vlastně nejviditelnější. Bohužel, stejně viditelná je i její pedagogická zaostalost a negativní vztah k žáků a rodičům, tak nepochopitelný u speciální pedagožky.

Kauza domácí vzdělávání aneb odbornice na baterky dělá vycpávku

„Odborný názor“ z pavlače.

Jak je to s odborností Jany Karvaiové, dobře ukázal případ její rozhlasové prezentace domácího vzdělávání, který jsem už na blogu rozebral. Nyní bych na něm ilustroval právě „odbornost“ Komory. Jana se v rozhovoru ztrapnila, vůbec nevěděla, o čem mluví, rodiče domácích školáků urážela a ukázalo se, že jediný zdroj jejích poznatků o domácím vzdělávání je několik návštěv jejich facebookové skupiny. Tam navíc diskutuje celá řada lidí, kteří o tom vědí stejné kulové, jako Karvaiová a vzájemně si potvrzují své omyly a hlouposti. Na Facebookové stránce spolku Pedagogická komora si pak na Karvaiovou přímo stěžovaly učitelky domškoláků a jedna z nich napsala: „PEDAGOGICKÁ KOMORA Hledáme, co nás spojuje. Potřebujeme více svobody, důvěry a spolupráce…. V duchu „spolupráce bych očekávala, že hlavní aktéři (komory)… budou chtít s takovými lidmi (učiteli domškoláků) spolupracovat a zjistit si nejen relevantní informace z praxe, ale budou nadšeni, že do médií mohou takové pedagogy doporučit, aby veřejnost laická, tak veřejná mohla být objektivně informována. Namísto toho je zde hanlivě komentováno už jen pouhé členství v Asociaci domácího vzdělávání. Jsem skutečně vděčná za to, že v mojí praxi pedagožky, která se na oblast IV (individuální vzdělávání) specializuje, potkávám řadu pedagogů „klasických státních škol“… kteří skutečnou spolupráci dokáží praktikovat bez předsudků, hovoří na veřejnosti o tématech, kterým z vlastní praxe skutečně rozumí a k IV se staví profesionálně, tedy jako k rovnocenné variantě dané zákony o vzdělávání ČR.“  Taková „profesionálka“ ovšem Karvaiová není, ta jen IV jen naházela špínu a vykládala nesmysly. Myslíte si, že se zastyděla a omluvila? Ani náhodou. Tohle je její vysvětlení: „Vy pořád nechápete novinařinu. Prostě se zeptali pedagoga. Nechtěli sehnat někoho, specializujícího se na DV. Byla to v podstatě rozhlasová vata.“ Ponechme stranou přiznání, že někdo dělá vatu a ani mu to není blbé. Karvaiová ovšem lže. Každý redaktor a každá produkce, jak rozhlasová, tak televizní, se snaží, aby host o tématu něco věděl. Nechtějí, aby jejich posluchači dostali nějaké plky nebo „vatu“. Produkce se jistě předtím ptala, jestli tomu tématu Karvaiová rozumí a dokáže odpovědět na otázky. Jenomže se ukázalo, že redaktor byl dobře připraven a věděl o tom mnohem více, než jeho host Karvaiová.

Na námitku učitelky IV, že by se k tématu neměl vyjadřovat nikdo, kdo „o něm nemá žádné relevantní informace“ a měl by mluvit někdo „kdo má k tématu co říct“, Karvaiová velmi arogantně odpovídá: „Pochopila jste, že oni z rozhlasu ani nechtěli nějaké superinformce?… jelikož mám pár rozhlasových nahrávek za sebou už vím, když potřebují vycpávku a kdy je to o skutečném poznání.“ Takže Karvaiová zkrátka nebyla schopná redaktorovi nebo produkci odpovědět, že tématu nerozumí, vyhodnotila domácí vzdělávání jako „vatu“ a „vycpávku“ a celé to bez výčitek zprasila. To, že pak všichni, kteří se tím opravdu zabývají, skřípou zuby, ji nezajímá. Jsou vatou, vycpávkou! A nikomu, kdo poslouchá rozhovor o individuálním vzdělávání, přece nejde o „poznání!“ Je jisté, že Jana Karvaiová označením „vata“ nebo „vycpávka“ vlastně uráží i pracovníky rozhlasu, speciálně tohoto pořadu. A Radek Sárközi, završil notnou míru hlouposti svou poznámkou na téma domácí vzdělávání: „V zásadě jde o okrajový jev, který má v médiích neadekvátně velký prostor. Na rozdíl od hlavních témat, která se do médií často nedostanou… Co vlastně o tomto okrajovém způsobu vzdělávání říkat? Že je v Německu zakázaný? Že si ho v USA oblíbily náboženské sekty?“  Ano, takové stupidity píše v diskuzi o domácím vzdělávání „pan prezident“ konsternovaným učitelkám domškoláků a opět po svém hledá „co všechny spojuje“. Hezká čerstvá znalost z Wikipedie, Radku! Jsi stejný „odborník“ jako Karvaiová, pitomost na vás dvou přímo kvete. Mimochodem, IV se u nás týká tisíců žáků (a tedy i tisíců pedagogů IV) a každý rok jejich počet vzroste o desítky procent.

Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička!

Slavnou hlášku lze aplikovat tak, že Jana Karvaiová už musí nutně létat ve stratosféře, pro obyčejné holubičky nedostupné. Její nekompetentnost je doslova nekonečná a já jsem vybral jen některé z jejich „hlubokých“ myšlenek, vlastně takové moje nejoblíbenější:

• Je to prostě potřeba lidi pozurážet. A člověk, po celodenní makačce, už nemá dost sil být slušný. na hrubý pytel hrubá záplata. A to jsem hodně tolerantní člověk.
• Opakování je matka moudrosti – Komenský. Proto i já budu tyhle body pořád opakovat, třeba do zblbnutí. A doufám, že jiní také. (Latinské přísloví nemá samozřejmě s Komenským nic společného)
• A tak přeji panu Feřtekovi z celého srdce, aby mu nějaký ten nevychovaný žáček (svobodomyslný, aser naser…tivní atd.) dal přes ústa.
• Soft skills podceňovány nejsou a dělají se od dob socialismu. Jen se tomu říkalo výchovné cíle.
• Očekávané výstupy: co když je někdo nezvládá ani na konci devíti let vzdělávání? Je to chyba učitelů nebo žáků společně s rodiči? Já tvrdím, že to druhé.“
• Alternativní – to jest jiný, zástupný, náhradní… Tedy náhražka. Něco jako cikorka? Neobsahuje kofein, takže je vhodná i pro děti. Ale jinak nic moc.
• Je možné, že paní učitelka má dost zkušeností s tím kolektivem a tuší, že musí zvolit cestu výhružky. (Komentář k případu učitelky, která vzkázala žákovi: „napiš dvanáct stránek jinak dostaneš tři pětky„)
• Nikdy nebylo prokázáno, že chytří táhnou horší děti. Stále dokola se tím operuje a pravda to není. Což vidíme dnes a denně na základce.
• Škola není povinná jakkoli cokoli zabezpečovat pro žáky co se týká IT. I když to některé udělaly. Řvát v médiích, že to měly školy udělat? Blbost
• Jak jsem už psala, mám vychování, dobré srdce a nadhled. Ale i velmi slušný člověk o vás může říci, že se chováte jak hovado. Velehovado.
• A spojení slovního a formativního hodnocení – to je ještě větší blábol, protože obojí je o něčem jiném.
• Několikrát jsem hlásila, že máme šanci získat darem noťasy. Nic pouze jedna rodina a teď, když je honíme, tak žvaní, že nemají nic, jen mobil. Tak ať jdou do někam. Mohli to mít zadara, takhle mají prd. Ale kdyby je oslovil novinář, byli by lepší jak Němcová s Erbenem dohromady, proč nemohli a že škola se na ně vykašlala.
• Tak známky od jednotlivých učitelů nemají tu správnou výpovědní hodnotu, ale slovní hodnocení ji mít bude? A když se bude přihlížet k slovnímu hodnocení, nebudou se pak žáci učit jen proto, aby tam měli napsáno „pilný a snaživý“?
• Integrované kurikulum: vznešený název pro mezipředmětové vztahy?
• Až mě zase bude chtít někdo zesměšňovat, pak by sám měl studovat. Já jsem, na rozdíl od jiných, stále ve stavu – vím, že nic nevím.

Ano, ve stavu „nic nevím“ je Jana permanentně. Vidíme zkrátka, že pedagogická znalost, empatie nebo solidarita je něco, co Jana Karvaiová citelně postrádá. Má ráda děti, to možná ano, ale ne ty z určitých rodin. Je to rasistické a diskriminační? Rozhodně jsou to postoje nehodné jakékoliv speciální pedagožky, natož té, která vede jakousi sekci. Nejsou moje hodnotící slova příliš silná, nejsem snad k Janě příliš nemilosrdný? Posuďte sami v další kapitolce.

Tohle je myšlení speciální pedagožky?  Učitelky v české škole?

Jana Karvaiová nepochybně zastává elitářské, rasistické a protiromské postoje. Někdy z ní vytrysknou i na svět. Například: „I když, kdybych měla dodržovat vše, co mi sami Romové radí, tak nevím. např. několik z nich mi radilo, že mám mluvit jejich jazykem. když jsem namítla, že romštinu asi nedám, kromě pár slov, tak mi bylo naznačeno, že mám více používat sprostá slova.“ Nebo: „Naše školství je zdarma. Mnoho rodin nevyužívá ani to. Tak proč bránit těm, kteří si třeba i chtějí utrhnout od úst a připlatit si na děti? Já zatím vidím mnoho sociálně slabých rodičů, co víc peněz věnují chlastu, cigaretám a hazardu než vlastním dětem. A vůbec mě nezajímá, co s nimi. Je to jejich svobodná vůle. Jak tohle chcete změnit? Protože to není práce školství, to je práce sociálního sektoru, církví a neziskovek“. Tak neziskovek? Těch, na které Spolek pedagogická komora jen hází špínu? O kterých sama Karvaiová píše, že jsou „přisáté na státní peníze“? Chápe Karvaiová, že slovy „a vůbec mě nezajímá, co s nimi“ vlastně hovoří i o dětech z těchto rodin? Pravděpodobně ano. A když někdo víc peněz „věnuje chlastu, cigaretám a hazardu“, tak se na jeho děti máme vykašlat? Ano, zvlášť pokud je to Rom (které občas nazývá „gipsis“), jak vysvětluje Karvaiová jinde: „Kdybychom se na Romy vykašlali a nechali je na pospas náhodě (jako třeba ve Francii GB nebo Itálii), kde mají až 50% negramotnost, nemuseli jsme teď poslouchat výtky z Bruselu a řešit rozsudek D.H. Jenže snaha ČR o vzdělání Romů se nám, jak vidno, vymstila. Pro dobrotu na žebrotu. Nevadí. To je pro poučení do příště.“

Podle Karvaiové nikdy pracovat nebudu a prý to vím už nyní. #fuckrasism

To, že má Jana Karvaiová evidentně rasistické názory, dobře ilustroval i výrok: „…že se inkluzí řeší sociální nepolitika – opět jasné. Někteří jedinci sotva prolezou školu a již od první třídy jsou přesvědčeni, že pracovat prostě nikdy nebudou. A je fuk, kterou školu si odsedí. Je to jejich životní filozofie a tu inkluze nenapraví.“ Od první třídy? Viděla tahle „speciální pedagožka“ živého prvňáčka? Životní filozofií prvňáka je nepracovat? Být ředitelem školy, kde Karvaiová pracuje (to by se ovšem stát z mnoha důvodů nemohlo), druhý den by mi na koberečku vysvětlovala, jak vůbec může s tímto postojem s takovými žáky kvalitně pracovat!

Jan Černý, ředitel programů sociální integrace Člověka v tísni, ihned zareagoval: „Kdo by ji ze zdejších diskutujících doporučil jako učitelku svým známým či svým dětem? Problémem systému by neměly být děti z chudého prostředí, ale předsudečné rasistické učitelky a učitelé, kteří se v posledních měsících odkopávají v diskuzích pod články o změně financování dodatečných vzdělávacích podpor. Že se Jano nestydíte.“ A dále uvedl: „Dovodil jsem z vašeho vyjádření předsudek vůči dětem, se kterými pracujete. Je jedno zda je vůči šestiletým dětem nezaměstnaných rodičů nebo dětí z romských rodin (sociální diskriminace i etnická má v zubech stejný jed). Je to sprosté a neprofesionální vůči dětem si nechávat takové věci v hlavě, druhý level je šířit je a nosit na veřejnost, kde vystupujete jako expertka a vaše tvrzení mají tak větší váhu a ovlivňují úsudky dalších lidí. Nikdy nebudou pracovat, řikala to učitelka, celý život s nimi dělá. Je jí to jasné už od první třídy. Skutečně věříte že mají děti v šesti letech životní filozofii? Natož filozofii nepracovat? Kde je vaše vzdělání, kde jsou základy vaší profese, vývojová psychologie?“ Kdo si myslí, že Jana Karvaiová uzná, že přestřelila, omluví se nebo zmírní své rasistické a diskriminační výlevy, ten Janu stále ještě nezná. Její reakci bylo, že panu Černému odvětila: „A to je člověk, který údajně pomáhá lidem. Asi bych mu nesvěřila do péče své staré rodiče. To bych jim nemohla udělat. Stále doufám, že si to nějak uvědomí. Ale asi ne. Fakt je mi ho líto.“ Škoda, že Janě Karvaiové není líto žáků, které šmahem odsoudila. Rasismus a hroší kůže je ta nejhorší kombinace. A tu Karvaiová projevila, když oslavována několika dalšími hlupáky a rasisty napsala: „To, že pan Černý kope kolem sebe jak umanutý mě vede k tomu, že jsem něco přesně vystihla. A to mě těší.“ A také: „A víte co, nechci omluvu. Mě by to nijak netěšilo. To by muselo být od srdce, ne z donucení. A o takovou omluvu opravdu nestojím.“

Podle Karvaiové by se mělo kašlat na to, abychom chodili do školy? #fuckrasism

Někdo upozorní tu starou rasistku na to, že její výroky jsou xenofobní a diskriminační a pak se za to má ještě omlouvat? A navíc „od srdce“? Do psí díry, kde to žijeme? Tahle osoba už je mimo realitu zdravého rozumu. Létá jak měchýřek žluči někde v pokřiveném vesmíru nesnášenlivosti a lidské hlouposti.

Cti a mravnosti moc nepobrala

Je třeba dodat, že Jana Karvaiová figuruje na sociálních sítích nejen pod svým jménem – ale ještě pod nickem Pěnice Skalicová. Budiž jí to přáno a nikomu by do toho nic nebylo, kdybychom ale nebyli svědky zbabělého a podlého úkazu. Pěnice totiž komentuje sama sebe a své výroky, aniž by účastníci diskuze věděli, že jde o jednu a tu samou osobu. Dělala to třeba právě třeba ve skupině o Domácím vzdělávání, kdy byl její rozhovor pro rádio kritizován. Ona na členky skupiny útočila a jen jim opomněla sdělit maličkost – totiž, že píše sama o sobě! Na přímou otázku po jejím demaskování druhými: „To jste se vážně chtěla připojit do diskuse, která je o vašem příspěvku a ostatním nesdělit, že jste Jana Karvaiová?“ odpověděla: „Ano. Nějak to vadí nebo co? Nechápu.“ A pro toho, kdo její zbabělé krytí vyzradil, hned měla nadávku „podrazák“. To, že sama podrazila celou komunitu skvělých domácích pedagogů, si nebyla schopna uvědomit. Natož se omluvit nebo napsat, že ji zpackaná prezentace domácího vzdělávání mrzí. Reakce lidí ze skupiny „Domácí a komunitní vzdělávání“ nakonec stručně asi nejlépe shrnula jedna z diskutujících takto: „Člověk, který veřejně plácá o něčem, co sám nezná, nestojí ani za rozčilení ani za smích. Prostě lidsky nestojí za nic.“

To stejné chování Jana Karvaiová předvedla například v diskuzi u článku Jana Čulíka „Ostuda: Problémem jsou špatné školy, nikoliv romské děti. Dokazují to sami čeští učitelé.“ Tam je její rasistický výrok o romech pod nickem Pěnice Skalicová citován, spolu se stejně nevhodným citátem Sotoláře, načež jako Jana Karvaiová v diskuzi pod článkem píše: „Jen mi není jasné, co chtěli říci těmi dvěma, asi rasistickými, xenofobními a vůbec pro ně fujanými, příspěvky těch dvou učitelů. Pravda bolí, co?“ Těch dvou učitelů?! Ne, milá zbabělá paní Karvaiová, to není „těch učitelů“, to je váš vlastní příspěvek! Pravda sice bolí, ale srážka s blbcem víc, jak by asi řekl Werich. Nebo snad Komenský?

Nechci být tím, kdo slyší trávu růst, ale ukazuje se, že se Falešná pedagogická komora stává tribunou pro šíření hloupostí a pedagogického zpátečnictví. Její představitelé: nepoučený brebta a lhář Sárközi, bezskrupulózní čistič Wágner, „úča typ ´80“ soudružka Kunšteková, rasistka Karvaiová, ale i třeba pomatená Růžičková, mimoň Mikuláš a další vysílají do sociálního prostoru signály antipedagogiky, zaprděného konzervatismu a negativismu. Kdyby tahle partička reprezentovala nějakou opravdu významnou skupinu učitelů, tak bychom to tady mohli rovnou zabalit.

Fotografie prvňáčků jsou ze článku „Po dvou měsících dětem zase začala škola“

Předchozí díly „Odborníci“ ve spolku Pedagogická komora:

díl 1.: RADEK SÁRKÖZI

díl 2.: JANA KUNŠTEKOVÁ

P.S.: Jako gesto dobré vůle, která mi je vlastní (protože i já „mám vychování, dobré srdce a nadhled„), rád stáhnu tento text, pokud se Jana Karvaiová za své rasistické výroky omluví. Třeba i krátkou zprávou: Chybila jsem, omlouvám se, mrzí mě to. Možná se chytí za nos a snad to bude i „od srdce, ne z donucení“.