Líný učitel a škrty v RVP ZV, díl 4.: Závěr kulatého stůl a diskuze o škrtech, revizi a RVP
Proběhl nám kulatý stůl o změnách v RVP. První část jsem zpracoval a tohle je druhá část komentovaných zajímavostí této besedy, které se účastnily Štěpánka Baierlová, učitelka ZŠ Lerchova Sušice a členka Učitelské platformy, Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků, Michal Černý z Asociace ředitelů ZŠ, Jaroslav Faltýn z MŠMT, Ivo Jupa z Národního pedagogického institutu a Martin Rusek z PedF UK. Diskuzí provázela Petra Skalická.
V první části si zástupci MŠMT a NPI sypali na hlavu popel ze špatně provedené malé revize. Byla špatně vykomunikovaná, pochopení, udělaná – ale prý na tom nezáleží, škrty neplatí, protože teprve velká revize bude ta pravá, správná, patřičně vykomunikovaná a dobře zpracovaná. Tak uvidíme. Z diskuze:
Jaroslav Faltýn z MŠMT: „My se tady už přes hodinu bavíme o škrtech, jestli jsou nějaká data, jak to vzniklo a kdo to škrtal. Škrtalo to prostě ministerstvo. My jsme požádali o konzultaci zástupce asociace ředitelů. Pro mě je důležité zapojení učitelů, kteří řeknou, které výstupy fungují a nefungují. Kurikulum je jedním z nástrojů vzdělávací politiky státu, který má být seshora tvořen nějakými vědeckými koncepty, ale má být také být zezdola reflektován a spoluvytvářen těmi, kdo podle něj učí.“
Líný učitel: Velmi správně, ba výborně! Je to skvělý princip – myslím tím „zezdola reflektován a spoluvytvářen těmi, kdo podle něj učí“, ne ten „škrtalo to prostě ministerstvo! Ale nabízí se otázka: proč se tedy tím správným principem vůbec neřídila malá revize? Proč se ona „reflexe a spoluvytváření“ nyní pořádně nevyzkoušela? Co to je za systém: udělat malou část přesně naopak a pak slíbit, že velká se odehraje úplně obráceně?
Jaroslav Faltýn z MŠMT: „RVP je o výsledcích vzdělávání. Já jsem čekal, že se dneska budeme bavit o tom, proč jsme tu změnu udělali, čeho chceme dosáhnout. Třeba PISA, v několika oblastech jdeme trvale dolů, ale zajímavý zlom nastal ve čtenářství. Vůbec se nebavíme, proč ten zlom nastal. My dneska úplně míjíme podstatu věci. Já bych rád udělal otočku v kapitole o dnešní debatě, škrty, tak jak jsme je udělali platí za ministerstvo, platí. My u ostatních oborů nebudeme nic sáhodlouze pokusně ověřovat, aby se zbytku kurikula nestalo to, co se stalo informatice, to znamená o 17 let zastarávání. Spíš bych tu energii věnoval tomu, abychom v těch ostatních oborech – současně se změnou kurikula, což je papír, který sám o sobě nezajišťuje tu změnu – nabídli synchronně metodickou podporu, včetně úloh, ne spoustu textů, co by se měli dělat, ale především tu hmatatelnou podporu, aby velká revize v roce 2023 byla úspěšná také z hlediska vzdělávacích výsledků.“
Líný učitel: Nu, na tohle je potřeba kyslík, aby to člověk pochopil. Rozhodně je zajímavé, jak zástupce MŠMT dává ostatním sodu, že míjejí podstatu věci, když se v diskuzi o změnách v RVP věnují změnám v RVP. Proč se nemluví o čtenářské gramotnosti? No přece proto, že ta se vůbec netýká změn v RVP, pane Faltýne! A hrozně rád si počkám na tu „metodickou podporu“, která nastane u změn „bez ověřování“. A nejvíce zvědavý jsem na ty „úlohy“, zejména u dovednostních a postojových očekávaných výstupů různých předmětů. Výsledky vzdělávání nejsou matematické příklady se správnými výsledky, pane Faltýne. I když si takový CERMAT myslí opak.
Bořivoj Brdička z JŠI: „Je tady obrovské riziko toho, aby to, co se ověřuje, skutečně odpovídalo tomu, co je skutečným cílem. Pokud budeme ověřovat nějak znalosti, tak to vůbec neodpovídá tomu, co chceme dosáhnout. Musíme se naučit ověřovat kompetence. Někdo to sice považuje za sprosté slovo, ale jinudy cesta nevede.“
Líný učitel: Pan Brdička zaválel, asi za ty roky ví, co znamená slovo „ověřování“ v českém školství.
Štěpánka Baierlová z UP: „Teď, když se bavím s učiteli, mnozí nerozumí rozdílu mezi informatickým myšlením, digitální gramotností. Je třeba vysvětlovat ty pojmy.“
Líný učitel: Vítejte v českém školství! Už nám rok běží distanční vzdělávání pomocí využívání digitálních technologií a učitelé nevědí, co je to digitální gramotnost, přestože ji každodenně vidí při práci a při učení. Nebo Štěpánka potkává nějakou speciální nedovtipnou odrůdu učitelů.
Jaroslav Faltýn z MŠMT: „Chceme kurikulum modernizovat. Bude modernizace, tak i to odstranění přetížení obsahem a kurikulum by mělo být hotové do roku 2023, to je naše přání. Neumím si představit, že budeme pracovat jenom na tom dokumentu, jak to dosud bylo. Ten proces bude participativní, to je naše přání, snad se nám to podaří, protože se ukazuje, že v komunikaci rezervy jsou, ale teď z procesu malé revize máme zkušenosti a je třeba veřejně komunikovat v určitých fázích přípravy. Bude důležité, abychom dali dohromady pohled škol a dohromady pohled odborníků. Vidíte, jak to křeše teď a kolik jisker musíme hasit.
Líný učitel: Ano, jiskry lítají. Já jen, aby bylo úplně jasno – „pohled škol“ NEJSOU názory „kurikulárních didaktiků z ústavu“, protože ti staré očekávané výstupy neučili a nové také učit nebudou. A „pohled škol“ NENÍ pohled akademiků, učitelů z vysokých škol, protože ti staré očekávané výstupy neučili a nové také učit nebudou. A dokonce „pohled škol“ NENÍ dokonce ani názor ředitelů z asociace, protože ani ti většinou staré očekávané výstupy pořádně neučili a nové také pořádně učit nebudou. Chce to učitele ze základních škol! Ale ne v počtu jeden moula ze základky v odborném panelu mezi dvaceti univerzitními chytráky!
Ivo Jupa z NPI: „Považuji za vyloučené, že by velká revize proběhla tak, že bychom o ní nemluvili s odbornou veřejností. Jako se o tom mluvilo s informatiky dva roky a připravovalo se to detailně, tak se teď připravuje proces, kde o tom budeme mluvit stejně detailně se všemi ostatními.“
Líný učitel: Tak teď nevím kdo, ale někdo právě spadl z hrušky. Velká část téhle diskuze je o tom, že byla při malé revizi mizerná komunikace mezi MŠMT, NPI a odbornou veřejností, učitelka informatiky sama řekla, že „tohle se neudělalo dobře“, sypal se kajícný popel po hlavách a za několik minut člověk odpovědný za velkou revizi řekne, že velká revize se bude dělat stejně?! To se pěkně rychle otřepal. K čemu je to, že se něco připravovalo „dva roky“ v úzkém kruhu zasvěcenců, když to pak učitelskou obec nepříjemně překvapilo jak sněhuláky obleva? Vykašlete se na „stejně detailně“ a místo toho se soustřeďte na mnohem více transparentněji!
Ivo Jupa z NPI: „Při přemýšlení o nových obsazích bychom si měli zkusit – a vím, že je to radikální a moc si neumím představit, jak by se to mělo stát – měli bychom přemýšlet, co by se mělo vyškrtnout v jiných oblastech, v jiných oborech, než ty, které jsou naší aprobací.“
Líný učitel: Ale pane Jupo, to není tak radikální. Vždyť vy jste to tak v Národním pedagogickém institutu už dělali právě v malé revizi. Škrty nepochybně prováděli ti lidé, kteří v daném oboru neměli aprobaci. Jinak výsledek jejich práce ani nejde vysvětlit.
Bořivoj Brdička z JŠI: „Informace, které děti potřebují, jsou všude kolem nás, dokonce i mimo učebnice. V mnoha případech vůbec nepotřebuji učebnici, abych něco dělal.“
Líný učitel: Děkujeme, Amerika objevena, velmi správně! Ale proč to neříct natvrdo: nejen, že jsou informace dokonce mimo učebnice, ale kvalitní výuka minimalizuje využívání učebnice!
Bořivoj Brdička z JŠI: „Pojďme disponibilní hodiny udělat ze všech hodin!“
Líný učitel: V druhé části besedy trofej nejmoderněji myslícího pedagoga s přehledem přebírá pan Brdička! Zatímco Martin Rusek navrhuje dva typy ŠVP (No fuj! To je sabotáž na svobodu a autonomii škol), Bořivoj Brdička nezapře svoje angažmá ve SKAV a jde do toho po hlavě správným způsobem. Výborně!
Štěpánka Baierlová z UP: „Nejsem si jistá, jestli je vykomunikovaný cíl velké revize. Já mám nějaký pocit, ale vlastně nevím, jestli ten můj pocit je správný. Proč dělat velkou revizi, když by to nemělo být o obsahu učiva? Základní věc, proč tu revizi děláme, je přechod od znalostí k dovednostem a kompetencím. Já bych strašně moc chtěla věřit, že velká revize bude do roku 2023, ale bojím se, že je to nereálný cíl. Přemýšlejme, jak školám zjednodušit úpravy ŠVP.“
Líný učitel: Jen taková poznámka – o dovednostech a kompetencích je RVP už od roku 2004! Na tohle vědomí potřebujeme velkou revizi?
A závěrečné shrnutí kulatého online stolu, které se týká přání ohledně velké revize?
Štěpánka Baierlová: nemluvila k věci.
Bořivoj Brdička: „Jako informatici jsme s malou revizí spokojeni, ale nenaplňuje to, co jsme chtěli. Třeba když se na to někdo vykašle, není nástroj, jak s tím něco dělat. Existuje velké množství průniků (třeba digitální wellbeing nebo mediální gramotnost) a tam jsme se neposunuli “
Michal Černý: „Nejdůležitější je, aby produktem velké revize byl takový vzdělávací program, který by produkoval absolventy s kompetencemi, které opravdu chceme. Chci, aby velká revize byla pro školy pochopitelná a neujela jim za obzor a aby byla komunikovaná takovým způsobem, aby měla většinovou podporu.“
Martin Rusek: „Mým přáním by bylo, aby revize byla realizována na základě sebraných dat a následného relevantnímu výzkumu.“
Ivo Jupa: „Moc si přeji, abychom se při velké revizi drželi japonského pravidla ptát se pětkrát proč.“
Jaroslav Faltýn: „Nebudeme dělat výzkumy a dlouhé veřejné zakázky. Budeme dělat rychlá šetření, budeme získávat data ze škol. Rámcový harmonogram bude zveřejněn. Kurikulum postavíme kompetenčně. Práce s kurikulem by měl vést k získávání kompetencí žáků. Musíme pracovat s nerovností, která se po současné situaci zvětší a zaměřit se na to podstatné. Nároky na množství obsahu chceme redukovat.
Líný učitel: Amen.
Předchozí díly o malé revizi: škrty ve výchově k občanství, škrty v dějepisu a první díl kulatého stolu.