Jak na mizerného kolegu ve sborovně?

České školství je mizerné, to víme všichni. A ta bída spočívá v tom, že mnoho učitelů pracuje špatně. V čem jiném je největší problém? Právě v tom, jak se špatně učí na stovkách a tisícovkách škol. Ale je tu také plné skvělých lidí a kvalitních učitelů. Jenomže co dělat, když jsou spolu v jedné sborovně? Kvalitní, empatický, moderní pedagog je v jedné škole s nekompetentním, vyhořelým, hloupým či arogantním učitelem.  Když jste ředitel školy a jde vám o kvalitní výuku, můžete s učiteli – svými podřízenými – nějak pracovat. Něco o tom jsem psal v starším blogu.

Ale co dělat, když jde jen o vztah učitel / učitel? Napsal mi jeden kolega: V rámci třídnické hodiny jsme dělali klasickou schránku důvěry, napište cokoliv, co mi chcete říct, a hoďte to do klobouku. Každý třetí lístek se týká toho stejného kolegy. A na těch lístečcích stálo:

„My to jakž takž chápeme, ale z testů máme 3 a 4. Moc rychle učí. Píšeme přepadovky. A furt nám nadává, že jsme nevychovaní a že je to chyba rodičů. Neumí vysvětlovat. Chci zpátky minulou paní učitelku.“

„Vadí mi pan učitel, protože když něco nechápeme, tak nám říká, že jsme měli dávat pozor a neptat se furt.“

„Pan učitel nás ponižuje, zesměšňuje, vyhrožuje nám a směje se nám.“

„Trošku mě mrzí, že v matice bereme různý témata hrozně krátkou dobu a píšeme hrozně moc testů. Nemůžeme jít v hodině matiky ani na WC nebo se jít k umyvadlu vysmrkat.“

„Pan učitel na matiku učí moc rychle a nejde to od něho pochopit.. Furt nám říká, jak jsme nevychovaní.“

„Je arogantní, když něco nechápeme.“

Vidíme jasný případ hloupého, arogantního, povýšeného učitele, která jedná se žáky bez respektu a sám předvádí mizernou práci. Neumí učit, hodnotit ani komunikovat. Co dělat? Především si na začátku připomeňme, kdo je to třídní učitel. Není to jen osoba, který vyplňuje třídní výkazy a kontroluje třídnici. Pro mě to vždy byl hlavní průvodce vzděláváním a ochránce svěřených žáků před nástrahami školního světa. Je tedy zřejmé, že jeho působení se musí týkat i kolegů, kteří ubližují žákům nebo se k nim chovají nečestně nebo arogantně. Doporučuji tedy kolegovi třídnímu učiteli následně popsané kroky a nechám na konkrétní situaci, v jakém pořadí nebo termínech je bude konat. Ale aby si mohl vážit sám sebe, aby se mohl podívat dětem, tedy svým žákům a jejich rodičům do tváře, konat musí.

1. Rozmluva s kolegou. Ať je náš vztah jakýkoliv, je třeba mu ukázat znepokojení s tím, co v naší třídě dělá. Kamarádsky, kolegiálně nebo jen slušně, ale rozhodně jasně a nesmlouvavě. Zpětná vazba, kterou třídní od žáků dostal, je problém, který je třeba řešit. Vzít ji bod po bodu a zeptat se, co mohlo podobný názor žáků způsobit a jak se ho vyvarovat. Přitom je ale třeba bedlivě sledovat reakce kolegy a promyslet, zda tu je šance na zlepšení stavu a zda je případně zájem kolegy o nápravu opravdová. Pokud je, je třeba pomoci mu a krok za krokem ho dostat z jeho modu „učitel – pitomec“.
2. Měření klimatu. Protože se daného učitele týkala jen podstatní část evaluace, je třeba se zaměřit na získání co nejobjektivějšího obrazu. To nám poskytne například měření nástrojem CES, kdy necháme žáky vyplňovat dotazník na měření klimatu s otázkami typu Ano / Ne. Klima se neměří v „7.B.“, ale v „7.B v hodině matematiky“. Uvidíme pak celistvý obraz výuky v daném předmětu, včetně položek jako je jasnost pravidel, pomoc a podpora učitele, pořádek a organizovanost a další. Jsou tu i předešlé konkrétní výroky, které můžeme využít k analýze, jako je například výrok „tento učitel nám dokáže pomoci“ a mnohé další. Měřením získáme názor celé třídy, který objektivizuje a doplní písemnou zpětnou vazbu žáků. Pokud si někdo z nějakého důvodu netroufne na měření klimatu, existuje velké množství dalších nástrojů, které nám poslouží. Důležité je získat názor celé třídy. Ovšem před výrobou vlastních dotazníků varuji, vetšinou je to katastrofa. Často se tam vloudí dvouhlavňové nebo sugestivní otázky, takže pokud už jdeme touto cestou, ponechme prostor pro volné odpovědi.
3. Rozmluva s vedením školy. Žáci poukázali mnoha hlasy na stav, který je třeba řešit. Co hůře, špatná výuka matematiky může mít dopad i na jejich studijní budoucnost! To by mělo vedení školy zajímat. Jestliže by nedošlo k nápravě, utrpěla by nejen kvalita výuky matematiky, ale i zhoršení obrazu školy na veřejnosti. Protože mizerný učitel je něco, co se na veřejnost dostane a co je předmětem diskuzí rodičů. Je v nejlepším zájmu dobrého vedení školy na kvalitní výuku ve škole dbát, to je dokonce jejich povinnost. Měli by zasáhnout a nástroje na to mají. A třídní učitel zase má v ruce výsledky své diagnostiky (včetně výše zmíněných lístečků z klobouku), čímž může své názory podpořit.
4. A propos rodiče: pokud je třeba, vůbec bych neváhal je zapojit. Od svých dětí toho jistě o daném učiteli slyšeli dost, mnozí by jistě rádi jednali také. A  třídní učitel je může tak trochu vést, směrovat. Ať již otevřeně nebo skrytě. Zažil jsem několikrát, že tlak rodičů způsobil přesun učitele z dané třídy. Zejména forma petic a společného postupu rodičů je velmi účinná. Učitel je žákům a jejich rodičům povinován odvádět kvalitní prací!

 Může se podobnými opatřeními stát z mizerného učitele kvalitní pedagog? Jen těžko, je to skoro vyloučené. Takový člověk nemívá základní pedagogické dovednosti, profesionální postoj k profesi, kladný vztah k dětem a často ani lidskou kvalitu k tomu, aby dokázal překonat svoje omezení, zlepšit jednání se žáky nebo zvitřnit základní pedagogické principy. Ale podle mých zkušeností lze takto zabránit těm nejhorším excesům. Takový nekompetentní kantor se pak cítí pod drobnohledem, zvláště jde-li tlak na něj z více směrů. Snaží se zmírnit svůj jindy bezohledný styl a agresivní, sarkastickou nebo ponižující komunikaci se žáky, zmírní své hodnocení a nechá třídě vydechnout. Bohužel, lepší didaktik z něj bude snad jen zázrakem a ty se v našem školství moc nedějí.

A pokud se vedení školy zajímat nebude, kolega si nedá říci a masakr v hodinách matematiky bude pokračovat? Potom přichází na řadu válka! Nejde o ego, jde přece o děti a nakonec i o dobré jméno školy. A bitvy je třeba vybojovat všude, kde je to účinné a možné. Například: třídní učitel zakáže své třídě psát jakoukoliv přepadovku. Pokud bude mít čas, bude se na hodiny matematiky chodit dívat. Bude sbírat zpětnou vazbu žáků a vytvoří si z evaluace o výuce tohoto matematikáře hezkou nástěnku. Bude se hlásit na poradě a ty nejzajímavější reflexe žáků bude předčítat všem kolegům. A tak podobně. Jak to zpívají Rage? „You’re laughing in the devils face, Never give up!“ Nikdy se nevzdávej!