Ať shoří Cermat

Jak jsem den po dni a měsíc po měsíci, stále se ukazuje jako jistota, že CERMAT je přítěží celého našeho vzdělávacího systému. Jako odporná žába na prameni kazí vodu na hnusné bláto. Nejen, že je příliš drahý, zbytečný a ani nedělá svou práci dobře – jak se navíc ukazuje, dokonce sám aktivně české vzdělávání zhoršuje. Nejprve si udělejme rekapitulaci, co nám za ty roky CERMAT ukázal, pořadí neurčuje důležitost ani není úplný:

1. Je drahý a ke kvalitě vzdělávání nic nepřináší.
2. Zvyšuje byrokracii maturit i přijímaček.
3. Zatajuje informace, které by neměl.
4. Chybí tu transparentnost i odpovědnost.
5. Vymýšlí příklady, které jsou vzhledem k realitě ukázkou stupidity.
6. Manipuluje s řešením a přidělováním bodů.
7. Svými požadavky křiví vzdělávání a v nejdůležitějších předmětech relativizuje RVP i Školní vzdělávací programy.
8. Není férový k různým druhům SŠ vzdělávání a ani ke školám navzájem.
9. Ověřuje věci, které by učitelé ani neměli učit.
10. Nedokáže uhlídat správnost příkladů a jednoznačnost řešení.

To poslední se ukázalo v aktuální události, kdy „soud zrušil rozhodnutí ministerstva školství, jež odmítlo změnit výsledek v testu na základě žádosti o přezkum. Tu podal maturant, pro kterého chybějící bod za úlohu č. 11 znamenal, že v testu z matematiky neuspěl. Neúspěšný žadatel napadl postup ministerstva správní žalobou, neboť se v odůvodnění svého rozhodnutí vůbec nezabývalo jeho námitkami.“ Zrekapituluji událost: Soudu nestačilo ani na tvrzení člena Nezávislé odborné komise MŠMT doc. RNDr. Eduarda Fuchse, CSc., podle něhož slovo „úhel“ ve standardní školské terminologii značí i „velikost úhlu“, přičemž ze zadání úlohy č. 11 je zjevné, že studenti hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl. Tvrzení Eduarda Fuchse, podle nějž je v maturitním testu „školská“ matematika platnější než matematika bez přívlastku, přitom zpochybnil sám Cermat. Vyšlo totiž najevo, že u úlohy č. 11 potají uznával jako správnou odpověď nejen samostatný výsledek 248° uvedený v Klíči, ale i dvojici výsledků 248° a 112°. Oldřich Botlík (iniciativa Maturitní data – odtajněno): „Maturant musí vycházet pouze z toho, co si přečetl. Co je psáno, to je dáno. Povinností autora bylo připravit zadání tak, aby jednoznačně vedlo na výsledek, k němuž má maturant dojít. Nesměl předpokládat, že si je maturant svévolně doplní sám. Cermat i E. Fuchs zjevně pokládají výsledek 248° za správnější. Tím ovšem zpochybňují samotný základ matematického uvažování – v něm nelze vycházet z předpokladu, který v zadání chyběl. To by pak Cermat netestoval znalost matematiky, ale schopnost empatie. Pokud Cermat dával bod za výsledek 248°, musí dávat bod i za výsledek 112°, který uvedl žalobce. Podle rozsudku je to soudu jasné. Pokud to není jasné Cermatu ani ministerstvu, pak by s tím měl ministr školství co nejdříve něco udělat.“ Výborně, pane Botlíku! Skvělá práce! Zato CERMAT su*s! Tenhle bordel podle jistých informací odneslo přes 200 studentů, kteří i kvůli chybějícímu bodu z této úlohy maturitu neudělali.

Z dalších námitek učitelů vybírám: „Učitelům vadí, že žáci mají hned ve třech úlohách v testu z českého jazyka najít chybu v textu, čímž se Cermat snaží ověřit znalost pravopisu. Učitelé však takové úlohy označují za nevhodné, protože podle nich ověřují korektorské schopnosti, které ale vůbec nejsou ve školních vzdělávacích programech.“ Nebo: „Úlohy, ve kterých se hledají chyby v textu a pak je třeba je napsat pravopisně správně, jsou navíc podle učitelů noční můrou žáků se specifickými poruchami učení. Pro dysortografiky a dysgrafiky je splnění tohoto úkolu takřka nemožné, po celou dobu studia se na znevýhodnění těchto žáků bere ohled, až didaktický test je s tím najednou v rozporu“. Nebo: „Mohou se zde kumulovat chyby, takže místo ztráty jednoho bodu máte katastrofu. Pokud se jinak v matematice zdatný maturant náhodou neorientuje zrovna ve značení číselných oborů nebo si ve stresu maturitní zkoušky splete obory R a N, může se taková jediná chyba zmnožit a stát ho až 9 bodů.“ Nebo: „Otázky s více odpověďmi umožňují příliš velkou roli náhody a žákům stačí mít více štěstí. Otázky, ve kterých se odpovědi přiřazují ke správným možnostem, jsou zase zákeřné proto, že chyba u jednoho přiřazení zvyšuje pravděpodobnost chyby u dalšího a naopak – kdo přiřadí první pár řešení správně, má větší šanci přiřadit správně i ty poslední, i kdyby je vybíral zcela náhodně vyřazovací metodou.“

Je vidět, že Cermatí testy by se měly vyplňovat v kasínu, neboť příliš často jde víc o kliku, než o cokoliv jiného. Ale objevila se ještě horší věc. Ve své tiskové zprávě z 16. června 2020 CERMAT uvádí: „V porovnání s výsledky loňských testů jednotné přijímací zkoušky (v 1. řádném termínu prvního kola přijímacího řízení) došlo u čtyřletých i víceletých oborů ke zvýšení průměrného procentního skóru, v případě osmiletých gymnázií bylo zvýšení výrazné. Je zřejmé, že zejména u uchazečů o víceletá gymnázia rodiče využili doby, kdy děti nechodily do školy, k intenzivní přípravě na přijímací zkoušky.“ CERMAT se tu dopouští nejen základní chyby, známé jako „chybějící člen“, kdy zapomíná, že letos měli žáci na přijímací test z češtiny 70 minut namísto loňských 60 minut a u matematického testu prodloužení ze 70 minut na 85 minut. Nebude náhodou zlepšení právě zvýšením časové dotace? Ale ponechme to stranou. Co je skandální: bez mrknutí oka se tu vlastně uvádí, že se takto výrazně zvýšil vliv rodičů na úspěšnost jejich dětí u přijímaček. To, že je školní úspěšnost závislá na kvalitně domácího prostředí, je znak mizerného školství! A aby samotná státní instituce tuhle spojitost zvyšovala, brala to jako samozřejmost a skoro nikdo se nad tím ani nepozastavil, je neslýchané! Je to svinstvo. Škola má být férová, má být žebříkem k úspěchu pro každého a ne posilovat sociální rozdíly. Dost na tom, že bohatší rodiče platí svým dětem kondice, ještě se ukazuje, že i cermatí testy podporují tyto významné rozdíly v kvalitě práce rodičů, aniž by tu byla snaha po nějaké korekci. A já vám povím, jaká korekce je třeba: zrušit CERMAT a vrátit přijímačky (a maturity) školám! 

Vždyť kdo se CERMATU už dneska zastává? Kdo z učitelů si myslí, že tam dělají dobrou a užitečnou práci? CERMAT už má zastánce jen několika typů: bohemisté „pitomci“ (když si vypůjčím jejich slovník), CERMATEM zkorumpovaní hodnotitelé z řad učitelů, zaprdění a elitářští ředitelé gymnázií a ti nejkonzervativnější a nejzabedněnější učitelé matematiky. Pak pracovníci CERMATU samotní a to je asi tak všechno. Je ostuda, že učitelské organizace, které si hrají na zlepšování vzdělávání u nás, nemají koule na razantní prohlášení nebo dokonce činy a jen tak nesměle štěbetají. Víte, co se třeba nelíbí Učitelské platformě? Že „se rozbor děl často ani nesnaží cílit na ducha literatury“. Božínku! Ale co chceme po organizaci, která má ve svém čele tolik středoškolských „profesorů“?

Myslím že většina učitelů už má o CERMATU jasnější představu. Tak ten svinčík zapalme a ušetřené peníze dejme třeba do projektu „Učící zahrada“. Nebo na chov včel ve školách. Nebo kamkoliv, protože cokoliv bude užitečnější než CERMAT.