Update aneb Prý “není důstojné, aby vzdělávatel budoucích učitelů pobíral nižší plat než učitel.” Bullshit! část 2
V prosinci jsem napsal blog Prý „není důstojné, aby vzdělávatel budoucích učitelů pobíral nižší plat než učitel.“ Bullshit!, což je asi text s nejdelším názvem ze všech mých téměř dvou stovek blogů. Samořejmě, ten aktuální název ho ještě překonává! Ale vážně: polemizuji v něm s názorem, že by učitelé pedagogických a jiných fakult, připravující buducí učitele, měli mít víc peněz než samotní učitelé a také s tím, že by vůbec méně peněz měli. Tento názor vyslovil (mimo dalších) také docent Kopecký ve svém textu “Máte za sebou mnoho let praxe v základním školství a chcete učit na pedagogické fakultě jako didaktik? Tak se připravte na minimální podprůměrný plat.” To je sugestivní a nepravdivý titulek a já se ve svém blogu snažil doložit, že ve srovnání s učiteli na VŠ pedagogického směru:
- časová náročnost práce je tedy nesrovnatelně náročnější u učitelů na ZŠ a SŠ;
- délka výukového období je nesrovnatelně delší u učitelů na ZŠ a SŠ;
- výchovná práce se žáky je nesrovnatelně náročnější u učitelů na ZŠ a některých SŠ;
- připravit výuku (různé metody a aktivity) je nesrovnatelně náročnější u učitelů na ZŠ, zejména 1. stupně;
- pestrá paleta činností je nesrovnatelně náročnější u učitelů na ZŠ/SŠ;
- možnost zvýšit si příjem je nesrovnatelně obtížnější u učitelů na ZŠ / SŠ.
Takže výsledný rezultát byl: „není fér alibisticky zahánět experty z vysokých škol nabízením minimálního platu, není důstojné lhát o tom, že vzdělavatel budoucích učitelů pobírá plat nižší než učitel a navíc je nemravné předstírat, že by si vůbec zasloužil pobírat vyšší“.
A to když jsem porovnával benefity jednotlivých učitelů (UŠ a SŠ versus akademici na VŠ) vynechal jsem další podstatný rozdíl a tím je konferenční turistika. Samozřejmě, někteří učitelé ZŠ a SŠ se také dostanou do zahraničí na nějaký poznávací zájezd se školou, ale není to běžné a pro velkou část učitelstva je to nedosažitelná záležitost. U VŠ učitelů je to však samozřejmost, pocestovat si po světě a ještě si to nechat univerzitou hezky platit. Kdybych na mapě označil za 17 let mého akademického působení všechny destinace mých kolegů z nevýznamné katedry na nevýznamné univerzitě, to by mi atlas nestačil. Čím je akademik na hierarchii výše, tím více podobných rozmařilostí si může dopřát. Tahle rozežranost s názvem konferenční turistika už tak pokročila, že když jsem hodnotil žádosti o granty doktorandů na Karlově univerzitě, odhadem tak jen malá část z nich neobsahovala hezký výlet do Londýna nebo Madridu či pláže Waikiki. Popisuji to na svém starším blogu „Granty, doktorandi a konferenční turistika aneb jak se to rýmuje?„.
A také docent Kopecký píše: „vůbec se s vámi nepřu o benefity akademického prostředí, sám jsem u nás značným kritikem podobných zvěrstev, jako je konferenční turistika či publikování „výzkumu pro výzkum“ a citační bratrstva. A stejně tak naprosto souhlasím s tím, že se prostředky na konference a vědu a výzkum mrhá, často vznikají věci s nulovou hodnotou. V tom máte naprostou pravdu. Na druhou stranu já tuhle cestu opustil hned po doktorátu a konferenční turistiku od roku cca 2004 neprovozuji, jezdím pouze tam, kde je znatelný a jasný impakt – stejně tak na podobné věci nečerpám žádné finance ani z rozpočtu fakulty či státu. Stejně tak ve vědě a výzkumu jsem se rozhodl cestou jít ryze aplikovaným výzkumem, který má jasný společenský dopad (https://www.e-bezpeci.cz/vyzkum/). Viz právě třeba bezpečnost, dezinformace, fake news nebo mně blízké technologie. A tady je super, že máme partnery, kteří nám pomáhají výzkum realizovat – za což jsem strašně rád.“