Základní škola Chýně hostila letošní setkání ředitelů, respektive skupiny s názvem Trvalá obnova školy, kde jsem měl tu čest lektorovat jeden seminář. Pan ředitel v roli štědrého hostitele prováděl účastníky svou školou a neskrýval její klady a zápory. Škola s kapacitou 450 žáků je ojedinělá nejen rychlostí stavby (necelý rok), ale i cenou (250 milionů korun). A nejen to vede k zamyšlení, jak se s takovou sumou naložilo a zda je vůbec o co stát. Ještě dodám, že aktuální vedení školy se k projektu prakticky nemohlo vyjádřit a každou i drobnou změnu muselo vybojovat nebo je nuceno mohutně improvizovat. Nebudu se nyní zaměřovat na věci, které lze přičítat nezaběhlosti školy (má za sebou první školní rok), ale především na ty systémové, které nepominou ani za pět let.
Dobré klima školy není sice dáno stavbou, ale i „fyzické“ prostředí školy jej ovlivňuje. Stačí si například uvědomit, kolikrát půjdete za devět let na kapacitně poddimenzované záchody, abyste si uvědomili, jak jsou některé věci důležité.
Při phledu na školu se nelze zbavit pocitu, že vypadá hodně panelákově. Francouzská projektová kancelář si vzala inspiraci…. kde vlastně? Na Jižním městě?
Třídy jsou sice prosklené, což vytváří dojem vzdušnosti, ale velmi velmi malé. I ty velké jsou malé, natož ty malé. Myslím, že tradiční koberec pro první stupeň bude spíše jen rohožka.
Zato (jak je v zahraničních školách zvykem) na chodbách se prostorem nešetřilo. Druhá věc je že ten prostor neumějí české školy často využít, takže v nich minipódia s hledištěm nebo botanické koutky nebo miniučebny a podobně téměř nevidíte.
Ve třídách je velmi málo úložného prostoru a protože kabinety tu neexistují, stojí škola podle mého soudu před neřešitelným problémem. Asi bude muset skladovat fůru věcí ve „staré škole“ a sem je dovářet…
Tak takto vypadá sborovna. Škola má „velkou“ a „malou“. Velká vypadá jako normální kabinet v běžné škole pro 4 – 6 osob, ta „malá“ je velká jako moje pracovna školního psychologa.. Kde jsem sám. Je to až k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Ani se sem nevejdou všechny židle pro každého z přidělených učitelů. ještě že jsou vždy alespoň někteří na dozoru…
Ano, jedna třída má dvoje dveře. Chybička se francouzským soudruhům vloudila….
Ovšem nástěnky jsou ze skvělého materiálu. Ideální pro špendlíky a nedrolí se!
Miniherna na školní chodbě. Alespoň mají žáci co po sobě házet a uklízečky co zametat.
Školní židle nejsou nastavitelné a rozlepují se. Z toho ohybu na „sedací ploše“ musí pak bolet zadek každému, kdo nesedí přesně ve žlábku,. A z toho, že mnozí rodiče na třídních schůzkách přesahují podstatně nosnost křehkých židliček, si lze už jen dělat srandu.
Koše na třídění jsou ok. Méně ok je dřevotřískové obložení umyvadla. Co s tím udělá voda, je jasné.
Obrovská a na tři části dělitelná tělocvična má vysunovací hlediště, To je skvělé, jak z amerického filmu. Co na tom, že po vysunutí překryje některé čáry hřišť, takže daný sport tím tedy nikdy nebude mít diváky. Ale čert vem házenou, volejbal je důležitější.
Zato k velkému promítacímu plátnu a projektoru nelze mít výhrady! Jen kdyby šla zastínit ta okna. To je viditelně úkol, kteří projektanti nechali na pracovní výchovu žáků.
Že musí být jisté prostory školy ohraničené a zamykatelné, nemohli projektanti pochopit,. Tuto průhlednou stěnu si pan ředitel vybojoval málem na pěsti.
Zato školní knihovna je jedna radost. prostorná, slouží i veřejnosti.
Nádvoří mezi budovami působí neútulně a nezabydleně, jako by se ani nikdy nemělo využívat. Jakoby ani nebylo pro děti.
Pohled do „velké“ sborovny dává představu, jak se mají sardinky v konzervě,
Hezký je nábytek jak v knihovně, tak i na různých odpočívadlech na chodbách. Na tom ale žáci celý vyučování sedět nebudou.
Nechci být příkrý, ale podle mého názoru se celý koncept školy blíží velké blamáži. Projekt působí, jako by nikdo z projektantů vůbec o vyučování nic nevěděl, stavba je zatraceně předražená v poměru cena / užitnost. Pokud bych stavěl školu z boxů, za pětinu, možná i desetinu ceny bych měl školu hezčí, ekonomičtější a funkčnější. Byla by od českých výrobců a vypadala by mnohem lépe! Škoda. Ale jak jsem psal na začátku: stavba klima školy nedělá. Ovšem může zatraceně pomoci tomu, aby se do ní žáci těšili o něco více.
Každý si sám může najít mnoho staveb, jako je tato energeticky úsporná škola ve švédském městě Motala. Stavba obdržela ekologickou certifikace Swan, která dokládá, že příslušný produkt je zdravý, kvalitní a má minimální dopad na životní prostředí. Kvalitní vytápění, chlazení i větrání zajišťuje, že děti dýchají čistý, stále čerstvý vzduch, zcela zbavený prachu či pylů.
A nebo je libo z boxů něco vznosnějšího?
Mateřská školka v Jihlavě, vyrobená za 5 týdnů, postavená za 8 týdnů, českým výrobcem KOMA modular.
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím