ScioBot – příprava na hodinu od AI: recenze

Umělá inteligence může učitelům velmi pomoci. Zajímavým způsobem pracuje ScioBot, který je k dispozici pro tvorbu příprav na hodinu. Na jeho stránkách se uvádí: „ScioBot vám vygeneruje kompletní přípravu na hodinu. Získáte jasně definované cíle, aktivity pro žáky a řadu dalších inspirativních zdrojů. Vše lze přizpůsobit vašim potřebám.“ Ok, vyzkoušel jsem tento ScioBot a mohu napsat své hodnocení. Nejprve obecně k mému recenznímu přístupu. Zadával jsem témata, která souvisejí s očekávanými výstupy, žádné blbosti. Když se před vámi objeví cíle, ponechal jsem rozdílné množství, od jednoho po tři, ale nikdy ne čtyři. Vybral jsem předměty, ve kterých jsem mnoho příprav sám realizoval, takže mám sám s tématy zkušenost.

Hodina občanky: V této hodině jsem chtěl, aby se žáci sedmé třídy dozvěděli, co je to reklama a její základní funkce a také demonstrovali pozitivní a negativní vlivy. Vybral jsem si (z nabízených několika aktivit) „badatelský úkol„. ScioBot vygeneroval dva listy: přípravu na hodinu a list přímo na zadání badatelského úkolu. Jak je v našich krajích nechvalným zvykem, vyučovací hodina vždy jede na koncept EUR: evokace, uvědomění, reflexe. Evokaci ScioBot navrhuje začít brainstormingem. Poté následuje skupinová práce: „Analýza konkrétních reklam a jejich účelu„.  Každá skupina dostane pracovní list s třemi různými reklamami. Skupiny analyzují tyto reklamy a určí jejich hlavní funkci. ScioBot navrhuje, abych využil pracovní list s otázkami: 1. Jaký produkt nebo služba je propagován? 2. Jaká je cílová skupina této reklamy? 3. Jaké informace reklama poskytuje? 4. Jakým způsobem se reklama snaží přesvědčit spotřebitele? 5. Připomíná reklama již existující produkt nebo značku? Poté by učitel měl vést diskuzi o třech hlavních funkcích reklamy: Informační, přesvědčovací, připomínací. Tohle vše si představuje ScioBot, že učitel zvládne do 15 minut! A to jsem ještě vynechal pokyny, které jsou vlastně další činností, tedy „Nechám žáky uvést další příklady reklam“ nebo „Na závěr aktivity shrnu…“ apod. Fáze uvědomění by měla být skupinová práce, kdy „pro každou funkci společně vytvoříme myšlenkovou mapu„. K tomu ještě aktivita „Reklamní detektivové“: Žáci ve dvojicích dostanou 3 minuty na to, aby si vzpomněli na co nejvíce reklam, které viděli v posledním týdnu. Tohle je vlastně další evokace. Tohle vše je podle ScioBota na dalších 15 minut. A závěrečné uvědomění by podle ScioBota měla být „debata o pozitivních a negativních vlivech reklamy na spotřebitelské chování“ a „krátká reflexe“ a ještě „závěrečné shrnutí„. Na druhém listu je ona údajná badatelská výuka: prostě zadání pro skupinovou práci, kde je úkolem vytvořit reklamu. Není nijak uvedeno, do jaké části hodiny to patří a je to opět designováno úplně nesmyslnou časovou dotací. Příklad (cituji): „Prezentace a diskuse: 6 minut (2-3 minuty na každou skupinu)„. To určitě. 

Hodnocení. Klady: Je to určitě lepší než frontálka. Je tu dost námětů pro několik vyučovacích hodin. Některé myšlenky by učitele nemusely napadnout a v přípravě je objeví (např. „Reklama na Coca-Colu. Žáci uvažují, proč tak známá značka stále potřebuje reklamu„).  Zápory: Nesmyslné, opravdu stupidní časy aktivit. Pokud by si někdo myslel, že to má stihnou do uvedených časů, neudělal by to pořádně. Nic by nedokončil, žáci by symetricky nekomunikovali. Na jednu hodinu je zde příliš mnoho aktivit, často nakupených beze smyslu. Badatelský úkol vůbec není badatelský. ScioBot nevyhledal obrázky reklam k úkolu, ty si musí učitel najít sám. Práce ve skupinách má hned několikrát příliš mnoho úkolů a těmto úkolům chybí diferenciace. Některé úkoly jsou příliš obtížné. Reflexe se týká učiva, ne výpovědí žáků o jejich práci. Je zde i frontální výuka (například „učitel shrnuje učivo„). Úplně absentuje hodnocení učitelem a také učitele od žáků – tento nedostatek ostatně platí vždy, pro každou Sciobotí hodinu. 2/5

Hodina zeměpisu: Tu jsem vybral jako „zátěžovou“. Nechal jsem ScioBot plnit tři cíle a přiřadil jsem k němu metodu Alfabox, která je zde trochu neobratná. Cíle byly: Žák popíše hlavní faktory ovlivňující změny krajiny v čase. Žák na příkladech demonstruje přirozené a antropogenní změny krajiny. Žák zhodnotí dopady změn krajiny na životní prostředí a lidskou společnost. Osmá třída. ScioBot evokaci pojal jako výklad, kde sám učitel prezentuje změnu krajiny. Píše: „Prezentace pěti párů historických a současných fotografií místní krajiny na interaktivní tabuli. Každý pár fotografií zobrazuje stejné místo v různých časových obdobích (např. před 100 lety a dnes). Fotografie jsou vybrány tak, aby ilustrovaly různé typy změn krajiny. Centrum města – Historická fotografie: Nízké budovy, úzké ulice, koňské povozy, Současná fotografie: Výškové budovy, široké silnice, automobily.“ Výklad s prezentací!? Vážně? Proč by tohle neměli dělat sami žáci? Sami vybrat tyto příklady, sami je prezentovat. To je úkol hodný osmáka. V části uvědomění ScioBot navrhuje myšlenkovou mapu na téma „Společné odvození hlavních faktorů ovlivňujících změny krajiny„. Je tu i aktivita, která podle mého soudu měla být jako evokace: „Každá dvojice dostane sadu kartiček s různými příklady změn krajiny (např. „výstavba přehrady“, „sopečná erupce“, „rozšíření města“, „ústup ledovce“). Dvojice třídí kartičky do dvou kategorií: přirozené změny a antropogenní změny. Následně ke každé kartičce přiřadí odpovídající časové měřítko (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé)“. To je přece skvělá aktivitka na začátek hodiny! Pak už ale ScioBot přejde k té nejhorší frontálce: výklad a řízená diskuze („společně projdeme správné odpovědi a prodiskutujeme případné nejasnosti„, „upozorním na to“ a „shrnu klíčové poznatky„). Fuj.

Reflexe by se měla podle ScioBota konat takto: „Rozdělím třídu do čtyř skupin. Každá skupina obdrží jeden scénář změny krajiny: 1. Odlesnění tropického deštného lesa pro zemědělské účely. 2. Výstavba přehrady na velké řece. 3. Rozšíření města do okolní zemědělské krajiny. 4. Obnova bývalého povrchového dolu na rekreační oblast. Ekologické dopady k zvážení: Biodiverzita (změny v počtu a rozmanitosti druhů). Kvalita vody a půdy. Mikroklima a lokální podnebí. Ekosystémové služby (např. opylování, regulace povodní). Socioekonomické dopady k zvážení: Zaměstnanost a ekonomické příležitosti. Kvalita života místních obyvatel. Kulturní a historické hodnoty. Potravinová bezpečnost.“ A čas na tuhle nálož práce? Nesmyslných 10 minut! Protože pak ještě přijde řízená diskuze („O udržitelném rozvoji krajiny: Vyvážení ekonomického rozvoje a ochrany životního prostředí. Příklady udržitelných přístupů ke změnám krajiny. Vliv místních komunit na rozhodování o změnách krajiny.„) a shrnutí od učitele! A to není vše, protože pak přichází závěrečná aktivita: Žáci individuálně napíší krátkou úvahu (2-3 věty) o tom, jak by mohli přispět k udržitelnému rozvoji krajiny ve svém okolí.

Hodnocení. Klady: Je tu opět dost námětů pro několik vyučovacích hodin. Objeví se zde úkoly, které lze využít. Jedna aktivita je skvělá. Zápory: Opět nesmyslné a vlastně ještě hloupěji určené časy aktivit. Tentokrát jde v přípravě na hodinu o hotové tematické blábolení, je zde nakupeno tolik pojmů a obtížných úkolů, že se pohybujeme v nereálném didaktickém světě. Jako by se student peďáku snažil ohromit tím, co všechno vymyslí, ale bez ohledu na to, jak realizovatelné to je a jakou výukovou logiku má řazení činností. V hodině se několikrát objevuje výklad a diskuze. Bot neposkytl žádné obrázky pro aktivity, kde jsou nezbytné. Nepochybně by velké množství pojmů, objevujících se v úkolech, žáci neznali a není zde prostor pro vzájemné učení. Opět úplně chybí zpětná vazba a hodnocení od učitele. Chybí diferenciace, volba žáků, využití alfa boxu je nesmyslné a nezařazené do hodiny. To nejsou všechny nedostatky, jen ty nejvýraznější. 1/5

Dějepis: Zde jsem byl na ScioBota nejhodnější. Stačil mi jeden cíl a nechal jsem bota vybrat i metodu (i když ten výběr ze zhruba patnácti jím nabízených metod není příliš světoborný). Cílem pro deváťáky bylo: Žák vysvětlí, jak může být technika zneužita pro válečné účely, a uvede konkrétní příklady z historie. ScioBot navrhuje diskuzi, ale v podstatě vytvořil otázky pro zajímavější způsoby práce: 1. Jaké technologie používáte každý den? 2. Jak by vypadal váš den bez moderní techniky? 3. Jaké výhody a nevýhody přináší technika do vašeho života? 4. Myslíte si, že jsme na technice příliš závislí? Pak ScioBot navrhuje využít příběh Alfréda Nobela, který i zkráceně uvádí. I skupinová práce (u které bych já osobně využil metodu 4 rohů) není navržená špatně: Analýza důsledků zneužití techniky ve válkách. Rozdělím třídu do čtyř skupin a každé přidělím jeden z následujících případů zneužití techniky: 1. Vynález dynamitu Alfredem Nobelem. 2. Využití letadel v první světové válce. 3. Vývoj atomové bomby v projektu Manhattan. 4. Kybernetické útoky v moderních konfliktech. Ještě lepší by ovšem byla volba samotných žáků.

Pak ScioBot navrhuje jako reflexi esej (už zase, proboha!), ale pokud učitel nezhloupne, najde tu vlastně zadání pro projektovou výuku, která se pro téma nejvíce hodí: „Vyberte si jednu z technologií: Ve své eseji  projektu se zaměřte na následující body: 1. Původní účel technologie a její vynálezce/tvůrce. 2. Jak byla technologie upravena nebo použita pro válečné účely. 3. Konkrétní příklad jejího použití ve válečném konfliktu. 4. Důsledky tohoto zneužití pro lidstvo 5. Váš osobní názor na etické otázky spojené s vývojem a použitím této technologie„. Bot si jako svou zvolenou metodu vybral úplně nesmyslně kvarteto – sorry, ale já se žáky kvarteto o moru a anthraxu opravdu hrát nebudu.

Hodnocení. Klady: Je tu opět dost námětů pro několik vyučovacích hodin. Objeví se zde úkoly, které lze využít. Úkoly jsou použitelné i pro vyšší stupeň didaktiky a v tomto případě se celkem jednoduše upraví. Jsou zde i obrázky a text o Nobelovi, stejně tak jako dobré příklady válečné techniky, na které by učitel mohl zapomenout. Zápory: Platí téměř všechny předešlé, jen to zde nevypadá tak mimoňsky. I když kvarteto o moru? WTF? A také obvyklá chyba ScioBota: zadá úkol „napiš esej„, ale chybějí zmínky o tom, kdy a jak se bude sdílet/prezentovat a kdo a jak ji bude hodnotit.

CELKOVÉ HODNOCENÍ

ScioBot nikoho nové výukové metody nenaučí. Výčet jeho nedostatků je dlouhý: výběr metod je velmi malý, navíc je používá nesmyslně. Neumí zařadit jakékoliv způsoby hodnocení (sebehodnocení či vzájemného hodnocení), často přeplní aktivity úkoly a učivem, nechává učitele příliš často v centru dění (diskuze, výklad), nepřipraví mu materiály, jak by mohl, neumí diferencovat obtížnost, nepočítá se vzájemným učením, používá příliš obtížné a odborné výrazy, prostě v mnoha ohledech honí příliš mnoho zajíců po poli. Ale jsou tu i klady: je to lepší než výklad, nápady mohou učitele navést na lepší výuku, než navrhuje sám ScioBot, téma je zde někdy zpracováno přehledně a učitel vidí výběr toho, čemu by se mohl věnovat. Náměty ovšem vždy přesáhly objem dvouhodinového bloku, natož jedné vyučovací. Aby hodina fungovala, učitel musí vždy redukovat aktivity, učivo a úkoly, ke kterým musí přiřadit dostatek času a také různé způsoby hodnocení a opravdové, kvalitní reflexe. Věřím, že ScioBot se bude sám učit a zlepšovat, ale zatím je tu v roli jakéhosi pomocníka – poplety, který nakupí věci páté přes deváté panu učiteli, který teprve sám musí dodat výuce náležitou didaktickou kvalitu. To za něj nikdo neudělá. Rozhodně ušetří čas, to ano. Ale pokud sám učitel kvalitní není (z hlediska didaktiky, tedy zejména metod, hodnocení a komunikace), ScioBot ho zlepší jen nepatrně nebo vůbec. Při nevhodném použití těch příprav může naopak učitel napáchat řadu škod. Rozhodně doporučuji zadat mu jen jeden cíl na jednu přípravu, jinak začne pedagogicky blábolit a vypustí od všeho nesmyslnou hromadu. Takže pracujte uváženě s tímhle malým zmatkařem.