Projektová výuka v dějepisu

Předal mi kolega z jedné pražské školy své zadání projektu (viz obrázek) a zeptal se, co na to říkám. Já jsem hrozně rád, když vidím příklady dobré praxe a byl jsem z jeho nápadů nadšen. Ale každá věc může být ještě lepší a tedy bych rád sdílel, jak podle mého soudu být ještě lepší. Moje hodnocení zní tedy takto:

Je to až marnotratné hýření nápadů a NENÍ to projektová výuka. Jak bych postupoval sám? Je v tom tolik dobrých námětů, že je škoda, aby je nevyužili všichni žáci. Tedy by moje hodiny / úkoly vypadaly takto (vycházím z úkolů kolegova projektu a nemusely by být přesně v tomto pořadí):

Hodina 1: Výroba 3D modelu.

Žáci si vyberou z nabízených témat nebo si vyberou vlastní (viz model tzv. dlouhého domu, Stonehenge, keltského oppida, pravěkého zvířete apod.) Byla by škoda, kdyby žáci přišli o možnost udělat z těchto modelů galerii, vzájemně si ji hodnotit a pak si takový skvělý výrobek odnést domů. Pokud to bude skupinová práce, může výrobek sloužit jako ozdoba třídy.

Hodina 2: Didaktická pomůcka pro primu   

Opět – proč nerozvinout dovednost žáků nějaké téma didaktizovat pro mladší spolužáky ve škole a nezkusit pracovat v roli učitele? Když potom budou své výtvory starší žáci předávat, určitě rádi uvidí radost svých mladších spolužáků. Jde o vzájemné učení, o posílení školního klimatu, o důležité softskills.

Hodina 3: Desková /kartičková hra na tma pravěk

Téma deskových nebo karetních her je tak široké, že i zde je velká paleta možností. A velký bonus: když se v dalších hodinách budou ty hry hrát – jde zase o vzájemné učení a zábavou aplikaci tématu. Tohle by také mohl být nepovinný zábavný domácí úkol s příslibem, že pokud se týmům podaří tuto hru zpracovat, v další hodině dějepisu budeme realizované hry všichni ve třídě hrát a poskytneme autorům objektivní uživatelské recenze. To žákům prohloubí dovednost kriteriálního hodnocení.

Hodina 4: Živá archeologie

 Tohle může být zlatý hřeb celého školního roku! Vzít žáky ven, na předem vhodně připravená stanoviště a dělat s nimi „vykopávky“, rozdělávat oheň a vyrábět pravěké zbraně nebo plácat keramiku – to je přece edukačně i zážitkově hotová paráda! Tady by se ovšem hodil dvouhodinový blok nebo dokonce celé pravěké dopoledne.

Hodina 5: Pravěké kreslení

Po představení různých pravěkých maleb a způsobu kreslení mají žáci za úkol podobným způsobem ztvárnit svůj den „Živé archeologie“. Sami sebe v roli lovců a výrobců nástrojů nebo ztvárnit výjevy ze života pravěkého člověka. Já nyní jen načtrtávám náměty hodin, vlastně jen hrubé obrysy, ale dokázal bych si i zde představit různé typy úkolů. Nemusí se žáci pokoušet jen o napodobeninu pravěkých kreseb. Ti talentovanější se mohou pokusit o „pravěký komiks“ anebo o precizní obrazový manuál „jak vyrobit pazourkový oštěp“.  Úplně se pak nabízí vzájemné hodnocení formou „Galerie“. A máme další produkty žákovské kreativity, které ozdobí a didaktizují třídu a později přivedou rodiče v úžas nad šikovností své ratolesti. A nabízí se tu i otázka: proč nemít třídu vyzdobenou alespoň na půl roku po vzoru pravěké jeskyně? Potom by tato hodina byla úplně první z celé řady, abychom měli po celou dobu náležitou atmosféru. Na fantazii učitele už nechávám, zda v některých hodinách komunikovat jen posunky a skřeky nebo jiné vhodné blázniviny. Vzdělávání je radost, nezapomínejme na to.

(Hodina 6: Pravěké vaření)

Přiznám se, že tuhle hodinu zařazuji jen abych plně vyčerpal kolegův seznam až do posledního zrnka inspirace, ale osobně bych raději udělal spíše později „středověké vaření“. Protože se zachovalo velké množství středověkých receptů a bylo by zajímavé vařit na základě skutečných historických pramenů, tedy kronik.  

Hodina 6: Pravěké sochaření

Nahradím tedy vaření raději soškami. Různé Venuše pro nás mohou být inspirací, ale pravěcí lidé tvořili i sošky zvířat: býků, mamutů nebo koní. My je nebudeme vyřezávat ze dřeva nebo z kosti, použijeme například modurit nebo modelínu  – bonusem by mohlo také být, že se žáci naučí dělat domácí ekologickou modelínu. To se nám bude hodit i do renesance, až budeme vytvářet repliku sochy Davida (ať už Donatellova nebo Michelangelova) a další klasické sochy.

Hodina 7 a 8: Projektová výuka

A  nyní, když jsme využili pro celou třídu ty skvělé nápady, přichází opravdová projektová výuka. Ta má totiž tyto parametry (cituji z „Moderní didaktiky“):

1. žáci přebírají odpovědnost za splnění úkolů projektu;
2. projekt obsahuje výrazné mezipředmětové (resp. mezioborové) znaky;
3. zaměření projektu je praktické, opravdově sepjaté s realitou;
4. žáci mohou sami svobodně volit, jak zadané úkoly plnit – tedy produkty žákovské práce (resp. řešení projektů) budou v jednotlivých skupinách odlišné;
5. v případě skupinové práce mají žáci volbu,  jaké činnosti se budou věnovat (tedy ve skupině existuje svobodná dělba práce).

V kolegově zadání tedy nebyl splněn bod d) žáci mohou sami svobodně volit, jak zadané úkoly plnit. V původním zadání projektu bylo hodně nápadů, ale nebyl tam prostor pro opravdu svobodné rozhodnutí a vlastní řešení. Žáky přece vedeme ke studijní autonomii. Takže úkol projektové výuky může třeba znít takto: vytvoř předmět, který by ti pomohl nebo tě potěšil v životě pravěkého člověka a který nebude obsahovat nic z pozdějších technologií. Co by to mohlo být? Nářadí, zbraň, oděv, obuv nebo snad nádoba nebo vak? Anebo hračka pro pravěké dítě, hudební nástroj, šperk či talisman? To je už volba žáka. První hodina na promyšlení, projektování úkolu, zápis kroků do projektového listu, práce s prameny, následuje práce doma (jediné domácí učení za celý měísc), druhá hodina na prezentaci, prohídku výtvorů ostatních, sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků. A samozřejmě pro zpětnou vazbu od učitele.

Vlastně tu máme celý „Měsíc v pravěku“. Edukace způsobem, kterému říkám „Velké téma“. Bez frontálky, bez výkladu, bez zápisu do sešitu, bez šprtání z učebnice, bez zkoušení a testů – zato plný činností žáka. Kvalitní výuka přesně podle gusta Líného učitele.