Klasifikační řád a jeho nedostatky
Znovu se opakují případy, kdy učitelé naprosto nevhodně hodnotí žáky – a chráněni před jejich zběsilostí nejsou bohužel ani ti nejmenší. Učitelka udělí prvňáčovi už v září čtyřku a nepřijde jí na tom nic divného. Na prvním stupni totiž běžně padají čtyřky a pětky a pak se nelze divit žákům, kteří jsou demotivovaní a jejich vztah ke vzdělávání strmě padá dolů. Učitelé naprosto bez rozpaků je doslova utloukají špatným hodnocením a neúspěšné žáky z nich vyrábějí jako na bažícím pásu.
S hodnocením je to totiž těžké, když učitelé nechápou základní principy hodnocení. Je to podivné, jak dlouho už si nechávají v hlavách ty staré krámy, které se týkají výkonového, osnovového, srovnávajícího hodnocení. Namísto aby používali podporující, formativní, kriteriální a procesní hodnocení, raději se vymlouvají třeba na to, že to po nich chtějí rodiče nebo na Klasifikační řád. To je vůbec divný dokument, ten Klasifikační řád. Většinou ve školách přežil právě z doby osnov a jednotné socialistické výchovy, ačkoliv kolem něho se už řádně svět pootočil a dávno už je v rozporu jak s RVP, tak i s ŠVP školy. Ale v hlavách některých učitelů je zakotven pevně. Ne že by ho znali, nikdo z nich není schopen například ani zacitovat, jak přesně je charakterizován stupeň „chvalitebně“ a podobně. Ale tak nějak tuší, o čem to je a tak ho mají jako alibi, i když si každý stejně hodnotí jak chce.
Kdyby ve škole byl kvalitní klasifikační řád a hodnocení bylo vhodně zpracováno v ŠVP a učitelé věděli, k čemu má hodnocení sloužit a uměli ho používat ve prospěch žáků – to by bylo krásně ve škole! Chci toho tak příliš? Proč je realita tak jiná?
Pojďme se podívat na konkrétní příklad, úplně náhodný. Třeba na Základní školu Jihlava, Křížová 33. Je to běžná, spíše průměrná až podprůměrná škola. Podle čeho tak soudím, když nemám na výuce kamery? 😊 Stačí se podívat, s jak slabou invencí a nepříliš vysokým intelektem mají zpracované ty nejdůležitější školní dokumenty. Ono to hodně svědčí o kvalitě, jak ukáži dále. Je to přesně ten příklad školy, který má bůhvíproč zpracované své vlastné školní výstupy. Jak vypadá ten paskvil? Třeba takto: očekávaný výstup v Občanské výchově zní „žák objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám.“ Ovšem školní výstup, který je k tomu přiřazený v ŠVP té školy, zní takto: „Vybaví si změny v přírodě, významné dny a tradice“, a učivo, na kterém to pedagog zrealizuje je: „Státní svátky a významné dny, život v čase, kalendář, roční období – změny v přírodě, podzim – památné dny 28.09., 28.10., 17.11., zima – vánoční svátky, jaro – Velikonoce, 8.5…“ Dává to někomu smysl? Učitel naučí státní svátky (nejspiš jen hloupým zápisem do sešitu ) a čáry máry fuk! Už splnil očekávaný výstup o tolerantním postoji k menšinám a respektu ke kulturním zvláštostem. O čemž jinak celé ŠVP už cudně mlčí. Podobně i jiné předměty. Například zeměpis plní očekávaný výstup „žák zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich“ tak, že učitel učí školní výstup „Amerika, Obecná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika světadílu Kanada, USA, Mexiko, Brazílie, Argentina, Asie, Obecná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika světadílu, Jihozápadní Asie, Jižní Asie, Jihovýchodní Asie, Východní Asie, Japonsko, Čína, Centrální Asie, Rusko, Evropa, Obecná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika světadílu, Jižní Evropa, Severní Evropa, Západní Evropa, Země Beneluxu, Střední Evropa, Jihovýchodní Evropa, Východní Evropa.“ Komu to ještě nedocvaklo, tedy je překlad: v této škole se prostě pořád jedou osnovy, i po desetiletích existence RVP / ŠVP. Očekávané výstupy tu nikoho neinteresují. Ale kdo by to té škole vyčítal, když je to prostě česká realita? Proto tedy píšu „průměrná až podprůměrná škola“. Jen trochu kvalitní učitel by se podobného mrzačení prostě nezúčastnil a jen trochu kvalitní vedení školy by podobný paskvil nevyrobilo.
Ale soustřeďme se nyní na ten klasifikační řád, který zase považujme za typický pro školy podobné úrovně. Jaké jsou největší hlouposti v něm obsažené?
Nedostatek jedna: předměty jsou rozdělené do tří skupin na ty „s převahou teoretického zaměření, s převahou praktických činností a s převahou výchovného zaměření“. Copak na základní škole by měly být nějaké primárně teoretické předměty? A jaké to jako jsou? To, že učitel udělá ze svého předmětu teoretický, je znak jeho nekompetentnosti a mizerných didaktických dovedností. O podobném rozdělení předmětů nemluví ani RVP nebo jiné školské dokumenty – je to jen prostě další z pitomostí této a dalších škol.
Nedostatek dva: ani zde – jak je obvyklé – nechybí slovní charakteristika jednotlivých klasifikačních stupňů. To znamená (tradičně, jak je tomu na mnoha jiných školách v jejich dokumentech), že třeba žák na výbornou musí „myslet logicky správně, jeho ústní a grafický projev je přesný, výstižná, estetický a správný“ a podobné bláboly. Hlavně neuděat chybu, že? Kolik takových žáků mají ve třídě? To by jedničku nikdy nemohl dostat třeba žádný introvert! A také nikdo byť jen kapku nešikovný nebo pomalejší – ale pečlivý, neboť jedničkář musí „pohotově vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti“! Z opačné stránky smutně pobaví charakteristika žáka na nedostatečnou, který je popisován mj. jako někdo, kdo si „vlastní práci nedokáže zorganizovat“. Není to náhodou znak mnohých zdejších učitelů? Mimochodem, to, že někdo „nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie“ by nemělo být důvodem pro kouli, ale základem pro vzdělávání v oblasti environmentální výchovy!
Nedostatek třetí: Škola používá takové ty přihlouplé tabulky, kdy třeba žák na stupni dobrý je ten, kdo má „menší samostatnost myšlení“ a podobně. Než bych se opět posmíval některým učitelům, že přesně tohle se týká jich, raději podotknu, že takové tabulky jsou v jasném rozporu s individuálním přístupem k žákovi. To by měl být klíč k hodnocení kvalitního učitele, ne podobné tabulky.
Nedostatek čtvrtý: A jak je u mizerných škol zvykem, je třeba učitele zaúkolovat, aby dávali pořebný počet známek. Takže se musí taxativně stanovit, že pokud máte 3 hodiny týdne, musíte mít za čtvrtletí minimálně 4 známky a podobně. Učitelé jsou tu totiž zřejmě nesvéprávní hlupáčci anebo na známky jinak úplně kašlou. Ach jo.
Nedostatek pátý: Česká škola, nedotčená současnou vlnou propagace formativního hodnocení a kvalitní didaktikou samozřejmě hodnotí výkonově a tohle pravidlo vnucuje všem učitelům prostřednictvím klasifikačního řádu. Takže i ten, kdo se chce vyhnout tomu, aby hodnotil jako padlý na hlavu, musí porušit klasifikační řád. Ten mu totiž nakazuje, aby jedničku dával pouze tomu, kdo má 100 – 90% jevů správně. Hodnotící Kocourkov.
Nedostatek šestý: A když už je škola mizerná v klasifikaci, pojďme také zmrvit kázeňská opatření. Takže tu v klasifikačním řádu najdeme i taxonomii kázeňských opatření, kdy je třídní důtka za 10 poznámek a 30 zapomenutí a dvojka z chování za 15 poznámek a nebo 30 + zapomenutí. Individuální přístup k žákům? Proč, když jde všechno normovat! Škola je totiž montovna, jede se na normy a výrobu zmetků. Žák říká naštvaně: „Do pytle, zapomněl jsem si blbou učebnici nebo sešit nanejvýš třikrát za měsíc a nakonec mám dvojku z chování!“ Chachachá! To tě naučí! Ale co přesně ho to vlastně naučí?
Nedostatek sedmý: Tak já už nevím, jestli to není ze strany ZŠ Jihlava, Křížová 33 vtip, ale mají i speciální výpočty pro žáky s poradnou diagnostikovaným ADHD. Takový žák má toleranci +5 k obvylému počtu poznámek nebo zapomínání. Tedy třídní důtka je za 10/15 poznámek (nediagnostikovaní to mají za 10, pamatujete?) a dvojka z chování je za 15 / 20 poznámek (nediagnostikovaní to mají za 15). Nejsou tu na té škole hotoví grandi? A v zapomínání také plus pět, tak to se vyplatí. Opravdu, pokud bych měl o něčem napsat, že je to na téhle škole výsměch kvalitní učitelské práci, bude to přesně tohle.
Chtěli byste mít své dítě na téhle škole? Někomu se možná nabízí odpověď: proč ne, když nebude mít poznámky, nebude zapomínat a bude myslet logicky správně a vůbec nechybovat, tak mu tady bude možná fajn. Dejme tomu, že takové vaše dítě je. Ale já si vždycky říkám: když učí učitel špatně a škola je také špatná a vedení viditelně neví, co dělá, nevede se tam dobře ani těm nejlepším žákům. Jak by jim bylo skvěle, kdyby s nimi pracovali opravdu kvalitní a moderní učitelé!! Ti by mnohem lépe dokázali využít jejich potenciál a rozvíjet je. To platí u horších, lepších i nejlepších žáků. Protože kvalita vzdělávání ve škole se neukáže jenom při práci s těmi nejlepšími, ale zejména při práce s těmi, kdo potřebují trpělivost, oprimismus i individuální a přátelský přístup. A to jsou vlastně všichni žáci.