Ondřej Šteffl už se dokonale zbláznil?
Tak už je to tady, Ondřej Šteffl se zřejmě zbláznil. Jestli se to stalo v důsledku jeho funkce poradce nebo snad jako reakce na Kovyho skvělé reportáže (jedna je lepší než druhá), nevíme. Něco naznačovaly už jeho nápady, aby se na gympl místo přijímaček losovalo a také jeho zoufalá výzva, aby ten, kdo se nedostane na studijní školu, raději někde makal, než aby šel na učňák. Tam je to prý zoufalé. Řekl jsem si, že takový nedostatek respektu k učňovským školám poradce ministra školství prostě nemůže projevit, leda by byl blázen. Ale nějak jsem to vytěsnil – je to prostě Šteffl se svou maskou „vizionáře“. Ale někde tam se to už v jeho hlavě míchalo, až se to pomíchalo.
Ale pak přišel se schématem, který je buď obrovskou pitomostí a ztrátou soudnosti nebo to musí být způsobeno náhle propuknuvším šílenstvím. No jen se na to podívejte:
Na téhle konině si hned povšimnete několika věcí. Já uvedu pět, které mi padly do oka.
1. Je nebetyčná drzost srovnávat nějaké ScioŠkoly s Montessori nebo Waldorfem. Nějakých pět zmatených ScioŠkol není pro pedagogiku významné ani z tisíciny, ba ani z milióntiny jako dvě jmenované alternativy, za kterými stojí stovky škol a desetiletí skvělé pedagogické praxe.
2. Je srandovní, že víceletá gymnázia připravují pro život tak málo, ale na druhém místě je „Pruská kadetka“. Takže pruská kadetka podle Šteffla připravuje na život mnohem více, než třeba odborné školy nebo „středoevropské školství“ (ať je to, co je to). Co se dělo v pruské „kadetce“? Nejdřív patnáctileté chlapce čekalo „Realgymnasium“, po dvou letech šli na půl roku k pluku a pak převážně vojenský výcvik. A ty předměty: náboženství, krasopis, ústrojní předpisy, výuka zbraní, polní služba, pořadová cvičení – to se bude vyjímat ve strukturovaném životopisu, až si půjdete do praxe hledat místo. Mimochodem, ty kadetky byly velmi segregované, jen pro chlapce – syny důstojníků, šlechticů, měšťanů. Štefflovo SCIO posiluje nerovnost ve vzdělávání, tak se nedivte, že se mu líbí elitářské školy.
3. Mimochodem, když děláte osu, na jejím konci musí být opaky. Například u temperamentu jsou na konci osy „stabilní“ a „labilní“. Ale Šteffl tam má „poslušnost“ a „svobodu a autonomii“. Všechny ty tři pojmy jsou o něčem jiném! A všechny mají jiné opačné póly. Nedává to smysl.
4. Je tady jasné, že podle Šteffla je jeho ScioMarketing nejlepší školou. Co je ale na ní tak skvělé pro život? Jenom si připomeňme některé prvky, které tam nalezli překvapení rodiče: a) děti mohou přecházet z projektu do projektu, nemusí tedy svůj dokončit a podle libosti ho kdykoliv opustí, b) ve ScioŠkolách se skoro vůbec nepíše, takže děti ztrácejí cit pro jazyk – také je tu výrazně méně hodin mateřského jazyka, což je obrovský nedostatek pro dovednost čtení s porozuměním, c) žáci jsou vedeni tak liberálně, že jim chybí dovednosti řízení, týmové práce, time managementu a další důležité dovednosti. Takto bych mohl pokračovat, ale zaměřím se na pointu: se svobodou musí ve vzdělávání nutně přijít odpovědnost, na tu se ale ve ScioŠkolách zapomnělo – co je tedy staví na čelo žebříčku „škol pro život a praxi“? To, že se učí na prvním stupni psát dopisy politikům nebo petice plné pravopisných chyb?
5. Je s podivem, že tuhle koninu na veřejnost vynese někdo, kdo vydělává obrovské peníze na výzkumech a měření. Taková amatérština. Doslova legrační je pak způsob, jakým Šteffl do jednoho pytle hodí a na graf umístí kategorie jako „středoevropské školství“, „americké školství“, „tradiční ZŠ“… co to je? To má nějaké společné charakteristiky? Co myslí tím středoevropským školstvím? Rakouské nebo slovenské? Nebo polské? Možná maďarské? Mezi těmito jmenovanými je obrovský rozdíl. Velké rozdíly jsou mezi školami samozřejmě i v každém systému – to by věděl i šesťáček. Co to jsou ty „odborné školy“? To jsou asi ty, které mají děti podle Šteffla vynechat a jít makat, přestože jsou v tabulce „pro život a praxi“ na tom lépe, než Montessori nebo Waldorf? Vlastně i waldorfští a montessori žáci by tedy měli raději jít někam makat – tak poznají život nejlépe. A úplně nejlépe „pro život a praxi“ uděláme, když všichni narveme děti do ScioŠkol. Tam se jim dostane nejspíše skvělé vzdělání, i když bez odpovědnosti a krasopisu. Ale není pro všichny, samozřejmě, jen pro ty, co mají prachy na to přemrštěné školné. Stejně jako ty přípravné kurzy, co Scio prodává bohatým. Pruská kadetka (oprava: SciŠkola plná svobody) není pro všechny!
Já jsem se ovšem grafem Ondřeje Šteffla inspiroval – to přiznám bez mučení – a vytvořil jsem také graf. Jmenuje se Významní pedagogové.
