Je Ondřej Šteffl rozbíječ? Ne, jen oportunista anebo pokrytec.
Jmenování Ondřeje Šteffla poradcem nového ministra školství vzbudilo rozruch. Proč si ho ministr Petr Gazdík vybral? Možná proto, že chce do týmu mediálně známou tvář, která budí dojem vizionáře. Pokud si Gazdík myslí, že jde o nějak ve školství populární osobu, tak se mýlí. Běžného učitele Šteffl štve, poučenější pedagogy irituje svými naivními představami a u alternativního pedagoga budí nedůvěru. Dokonce byl v jednom čerstvém článku nazván „rozbíječem„. Vyokoškolský učitel a žurnalista Vladimír Barák mimo jiné píše: „Nad některými jmény zůstává rozum stát. Na ministerstvu školství se tak třeba zjevil podnikatel v oblasti vzdělávání Ondřej Šteffl. S čím konkrétně bude Šteffl novému ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) radit, není jasné. Jím vlastněná společnost Scio dlouhodobě připravuje standardizované přijímací zkoušky na střední i vysoké školy a paralelně pořádá kurzy, kde mladé učí, jak se na tyto zkoušky připravit. Kromě toho Scio provozuje několik základních škol. Ty jsou známé pro své nepříliš vysoké požadavky na děti. Šteffl sám je příznivcem alternativního proudu, podle něhož má děti škola zejména bavit. Ve školách je také podle něj zbytečně moc předmětů, a tak si Scio školy vystačí se třemi. Navíc tu nemají učitele, ale „průvodce“. A praktické předměty? Ty jsou překonané. Je prý zbytečné učit mladé zemědělce jezdit na traktoru, protože brzy jejich práci zastanou roboti s GPS navigací. Šteffl tedy kritizuje na tuzemském školství prakticky všechno. Někteří lidé jeho vizionářství oceňují, ale běžného učitele či učitelku, kteří do výuky dětí dávají všechno, jeho postoje často jen vytočí. Proč poslouchat někoho, kdo na kritice vystavěl své podnikání? Kdo zbohatl na kritizování druhých? Od Gazdíka si odborníci slibovali opravdu hodně. Kvalita ministra se ale pozná mimo jiné podle toho, jakými lidmi se obklopí. A nechat si našeptávat od člověka, který tuzemské školství neposouvá, ale spíše destruuje, to je opravdu k nevíře„.
Nemyslím si, že Šteffl je rozbíječ. Naopak: je velmi úspěšný v některých svých projektech. Marketing ovšem umí nejlíp. I to, co se mu nepovede, přetaví v úspěch, alespoň mediální. S médii pracuje dobře, své myšlenky prezentuje srozumitelně, má čas psát různé články a účastnit se různých stolů a panelů. Někdy u toho vznikají směšné situace. Jako onehdy, kdy byl – bůhvíproč – pozván na panel, který měl řešit komunikaci ministerstva školství s veřejnými školami. On, jako v podstatě konkurence veřejných škol (!), se pak ujal kritiky a všechny blahosklonně poučoval, jak má ona komunikace probíhat, aniž by vůbec byl kdykoliv účastníkem této komunikace.
Jenomže mít ho v pozici poradce je opravdu nesmyslné. Má totiž dvě tváře: jedna říká „na Scio Školách se netestuje„, jeho druhá tvář si na testování postavila velký byznys. Jedna tvář je proti centrálních přijímačkám, ale můžeme mu věřit, že nechce do pootevřených dveří strčit svou nohu a postavit na tom vlastní finanční profit? Jako majitel sítě škol a firmy na testování a přípravu na přijímačky je prostě v mnoha důležitých otázkách v takovém střetu zájmů, že Babiš na ministerstvu zemědělství by proti němu byl úplná nicka. Jen si představte, že si jako ministr jdete pro radu. Kdo vám odpoví: Šteffl „vzdělávací vizionář“ nebo Šteffl podnikatel se vzděláváním a testováním? Pokud by v přijímačkách na střední školy převzal roli Cermatu, znamenalo by to pro něj mnohamilionový zisk každý jeden školní rok. Já osobně chci také zrušení státních přijímaček – ale ne proto, aby tento monopol převzal jiný moloch! A to ten, kdo ani neumí moc dobře testovat a dosud se to nenaučil.
Jeden pohled je, že Šteffl naše školství doslova dojí. Nevadí mi, když někdo vydělává a nabízí kvalitu. Ale to není případ Šteffla, ten bohatne ze strachu rodičů a žáků z neúspěchu při přijímačkách. Nedává to smysl – přijímačky by měly přece škole ukázat, zda je jejich potencionální absolvent schopný studia, dostatečně talentovaný i motivovaný, správným způsobem zaměřený a zjistit, kam po dobu základní školní docházky směřoval. A ne to, kolik mu jsou ochotni rodiče zaplatit za krátkodobou nalejvárnu. Státní maturity jsou hloupé, škodí vzdělávání. Šteffl to ví, ale v pohodě si na nich maže kapsu. Víte, kolik třeba stojí jen hloupá kniha „SCIO – oficiální průvodce přípravou na test OSP“? 950 Kč. Víte, kolik stojí pětidenní online příprava na přijímačky pro děváťáky? 4390 Kč. Víte, kolik stojí 18 hodin videokurzu jako příprava na přijímačky z matematiky? 16990 Kč. Takových produktů dělají ve Sciu desítky a to nemuvím o takových maličkostech, jako je třeba online kurz pro sedmáky za 500 Kč. Proč testovat sedmáky? Jen tak, pro srovnání. Pokud je pravda, co Scio tvrdí, takto vyinkasovali už 200 000 žáků (čili pěněženky jejich rodičů). A to je jen příprava na ten hlavní byznys, kterým je realizace přijímaček. Tedy to, co Scio s úpěchem dělá pro vysoké školy. Scio se tak výrazně, až fatálně podílí na tom, že naše školství NIKDY nemůže být férové, protože tenhle obchod se strachem je jen pro sociálně zdatné. Je to mravní bída. Opravdu se divím, že má Ondřej Šteffl kuráž někde vykládat o změnách ve školství a podobně. Hanba by ho měla fackovat.
Osobně si kladu otázku, jak to vlastně je? Připadalo by mi úplně stupidní, kdyby si třeba Zdeňek Pohlreich – po tom všem, co o vaření z polotovarů prohlásil a napsal – postavil byznys na výrobě a prodeji polotovarů do mikrovlnky. Něco podobného vlastně dělá Šteffl celé roky. Hraje si na pedagogického vizionáře jako zástěrku pro svůj špinavý byznys nebo je ve svých myšlenkách upřimný, ale prachy mu nesmrdí? Je to pokrytec nebo oportunista? Co je vlastně horší? Kdyby stále nezveřejňoval své texty a neprojevoval „vize“, je to všechno jeho soukromá věc. Ale být stále ve světlech pozornosti médií, kázat vodu a pít víno? Ne, to není dobré přirovnání. Spíše kázat vodu a lít do našeho vzdělávání hnusnou smradlavou břečku a majetným prodávat víno. To je přesnější příměr.
Takže na závěr si dovolím tři odpovědi: je Ondřej Šteffl člověk vhodný poradce ministra? Určitě ne. Je takový člověk „rozbíječ“ školství? To úplně také ne. Nějaké pozitivní prvky tu jsou. Přináší do našeho vzdělávání kvalitu, zlepšuje jeho činnost náš vzdělávací systém? To vůbec ne, právě naopak. Našemu vzdělávání škodí.