Martin Roman, PORG a bílé tabulky
Martin Roman je exšéf ČEZu, dneska filantrop a předseda správní rady gymnázií PORG. V rozhovorech líčí své názory na vzdělávání a nešetří kritickými slovy. Potud v pořádku. Ale jako obvykle mě překvapilo, jak málo z didaktiky vědí ti, kdo o ní hovoří.
M. Roman říká: „Dneska typicky učitel položí otázku, přihlásí se 3 nejchytřejší žáci, on se jednoho z nich zeptá. Ten odpoví správně, učitel je spokojený a řekne: Výborně, můžeme jít dál. Ale to je strašně zkreslená zpětná vazba. Správná zpětná vazba je taková, že odpovídá v maximálním možném počtu celá třída. Můj oblíbený nástroj je bílá tabulka, která stojí 50 korun i s hadříkem. Každá škola si je může dovolit. Učitel položí otázku, děti odpoví na tabulku a ukážou ji všechny najednou. Tím jsou všechny zapojené. Když to není možné, položí se otázka, učitel počká 3 sekundy, to je strašně důležité, to jsou klíčové 3 sekundy, kdy děti vytahují z paměti informaci nebo znalost, v tom okamžiku se vytváří neuronové spoje, a potom náhodně řekne jméno studenta. Student musí odpovědět, to znamená, že do poslední chvilky se všechny děti na odpověď musí připravovat, protože vědí, že můžou odpovídat před celou třídou.“
Vlastně je to řečeno: „3 sekundy, kdy děti vytahují z paměti informaci“. Žák tedy vytáhne informaci (pokud ji má) a napíše ji na tabulku. A co se děje? To je právě to – nic moc. Trochu to připomíná středověk a sborové odpovědi žáků. Mechanické, bez přemýšlení.A jak chcete prosadit, aby se bílé tabulky rozšířily i do dalších škol? „My jsme na PORGu od letošního roku zahájili vzdělávání pro učitele státních škol. Protože projekt PORG není o tom vytvořit jednu skvělou školu, na počátku byla moje motivace posunout celé české školství…“
Je oztázka, zda vůbec PORG je „skvělá škola“, o čemž mám nejen já pochybnosti. Ale metoda „bílé tabulky“ rozhodně není žádná didaktická první liga. Dokonce ani druhá liga.