Když učitelka šikanuje, ředitel zastrašuje a inspekce lže, část III – ryba smrdí od hlavy

Když učitelka šikanuje, ředitel zastrašuje a inspekce lže, část III – ryba smrdí od hlavy

Popsal jsme příběh jedné školy, kde učitelka Soňa Stuchlíková obvinila dítě z podvodu a následně je psychicky týrala. Když se rodiče ohradili, ředitel je zastrašoval. Inspekce pak byla v celé situaci užitečná stejně, jako je mrtvému zimník a když nakonec soudní znalec dokázal, že se učitelka a ředitel mýlili, ti neměli ani základní slušnost uznat chybu a omluvit se. Zjevné bylo, že škola využila situaci k úrtoku na rodiče a vracela jim předešlé konflikty z dávné minulosti i přítomnosti. Jak sám ředitel Pavel Antoš napsal: „Pět let jsme trpěli jejich invektivami, arogancí a nehoráznými požadavky, které prosazovali tak hrubým způsobem… Budou-li z jejich strany pokračovat útoky na školu a její pedagogy, budeme postupně zveřejňovat další kauzy, kterými jsme si prošli„. Výborná ukázka zpupnosti ředitele, který si asi myslí, že má školu jako své léno a moc se dívá na mizerné seriály. Když se o školu někdo otře, my pak na něho zveřejníme nějakou špínu. Je pak jasné, že si to nikdo neche s takovým agresorem v obci rozházet, zvláště když si ruka ruku myje. Vyjádření starosty Jana Herbera je jasné: „S chováním rodičů má vedení obce osobní zkušenost.
Veškeré výše uvedené skutečnosti vedou zřizovatele k jednoznačné podpoře celého kolektivu Masarykovy základní školy, Stará Paka, okres Jičín, v čele s ředitelem školy, Mgr. Pavlem Antošem. Obec Stará Paka odsuzuje pokračující nepochopitelné útoky uvedených rodičů, které výkteré výrazně poškozují dlouhodobě všeobecně vnímanou a přijímanou dobrou pověst staropacké ZŠ„. Takže rodiče – potížisti nepochopitelně útočí na školu, které jenom nespravedlivě obvinila malou holčičku v druhé třídě z podvodu a donutila ji nátlakem k přiznání. Taková maličkost. A my si republiku, tedy školu, rozvracet nedáme! Zvláště když má škola tak „všobecně vnímanou a přijímanou dobrou pověst„.

Ředitel školy pak zveřejnil všechny dokumenty k případu na stránkách školy (viz na obrázku „Kauza H – dokumenty k případu„). Kdybych ještě učil na pedagogické fakultě, všechny bych je využil k semináři pod názvem „jak ve škole pohřbít špínu„. Ale dnes bych se rád pozastavil nad tou dobrou pověstí školy. Napsali mi totiž někteří rodiče z této školy, kteří se bojí vystoupit veřejně – a kdo by se jim také divil? Ředitel školy, který nechá podepisovat rodiče školy petici proti jiným rodičům školy – to je svinstvo ve stylu „dopisu 99 pragováků„. Něco podobného je snad možné jen v českém školství. Ale namísto historických paralel nabídnu mínění jiných rodičů o této škole.

Cituji z jednoho mailu: “ Dobrý den, pane Čapku, píšu vám ohledně článku o incidentu v ZŠ ve Staré Pace. Velmi se mě článek dotkl, proto vám píšu. Mám pocit, že se tady nás rodičů někdo zastal. Navíc někdo, kdo je vzdělaný ve vzdělávání, to má vždy nějakou větší váhu. Velice oceňuji vaši odvahu mluvit takto veřejně a i to, že jste tomu věnoval svůj čas. A děkuju za tuto vaši práci. Věřím tomu, že má smysl o tom psát a má smysl se snažit a poukazovat na bolavá místa systémového vzdělávání, stejně jako vzdělávání těch, kteří mají podobnou vizi jako vy. Kéž by všichni učitelé měli tento motor a chtěli býti lepšími a zábavnějšími pro naše děti. Až s úžasem jsem dočetla vaši naprosto přesnou reakci, že víte, co byste tu na zdejší škole našel“.

Líný učitel: Maminka nyní naráží na moji odpověď řediteli Antošovi, kde jsem psal: Myslím, že oba víme, co bych ve škole viděl. Ocituji vám z jedné zprávy o Vaší škole: „převažovaly tradiční metody a formy výuky, které vycházely z úrovně znalostí a dovedností žáků. Ve velké míře se jednalo o činnosti vedené frontálně, doplňované samostatnou prací žáků, řízeným rozhovorem a prací ve skupinách nebo ve dvojicích“.  Předpokládám tedy, že bych viděl klasickou výuku s nijak kvalitní didaktikou, prostě samou frontálku, kde se této obvyklé bídě někteří učitelé vymykají (doufejme!) a jiní jsou zase velmi špatní.

Maminka pokračuje: „Ano, přesně to co píšete. Zachytil jste i jednu situaci – špičku ledovce. Zmíněná paní učitelka je pro nás místní známé jméno. Děti se jí bojí. Není výjimkou že se bojí natolik, že po 14 dnech první třídy s touto paní učitelkou ráno zvrací, aby nemusely do školy. Po 14 dnech! Viděla jsem úplně červenou písanku prvňáčka, který úkol evidentně splnil jak nejlépe mohl, s poznámkou, že se ale vůbec nesnažilo a že prosí rodiče o dohled nad tím, aby dítě lépe pracovalo. Víme, že před celou třídou jmenovitě poukazuje na to, co kdo udělal špatně nebo co neumí, že děti až zesměšňuje. Má vždy své oblíbené favority, ale jakmile má někdo v něčem třeba pomalejší tempo, začne to mít opravdu těžké. Nebála bych použít i slovo šikana. Obecně se také říká, že Soňa Stuchlíková je přísná učitelka, co dává hodně domácích úkolů„.

Líný učitel: Zvracení prvňáčků? Šikana žáčků učitelkou v první a druhé třídě? To je podle starosty ta „dobrá pověst“? Ten chlap by dobrou školu nepoznal, ani kdyby ji měl doma na dvorku.
Co psal další rodič? Nic veselého: „Vnitřně cítím, že tahle škola zabije tu radost z učení, kterou mé dítě ještě má, určitě nastaví strach z chyb a otřese křehkým dětským sebevědomím. Bohužel jsme na malé vesnici a na výběr v okolí tu není. Jak se říká, že ryba smrdí od hlavy – tak nemyslím, že by pomohl odchod této zmíněné učitelky. Když se tu jedna paní učitelka snažila co nejvíce o slovní zpětnou vazbu dětem, od ředitele školy šly výtky, že rozdává málo známek„.

Líný učitel: Je mi jedno, kdo komu šlápl na kuří oko před lety a nechci to vůbec řešit, ale je smutné a odporné řešit konflikty a nízké pomsty přes dítě. Lem napsal: „být kosmonautem neudělá z člověka anděla“ a já bych parafrázoval: „být pedagogem neudělá z člověka lepšího, někdy bohužel přímo naopak.“ Jsou školy, které uznají chybu, přijmou opatření a snaží se tak o zkvalitnění vzdělávání a zlepšení svého obrazu. A pak jsou školy, jako právě Masarykova Základní Škola Stará Paka, kde dokáží jen kopat kolem sebe a žádné pochybení, ani to nejviditelnější si nepřipustí. Ředitel školy Antoš je odpovědný za mizernou kvalitu vzdělávání, kterou v této škole dostávají ti nejmenší. Je odpovědný i za atmosféru strachu, kterou vyvolává všemi těmi útoky. Rodič píše: „Děti se paní Stuchlíkové bojí, do školy se netěší, brečí, že mají do školy jít. To je pravda. Ale já se se také bojím, abych nezhoršila sobě nebo jiným rodičům situaci. Určitě chápete, že ta hrana je zde velice tenká. A oni s ní v té třídě ještě potřebují „vydržet“ a nějak fungovat. Smutné, že to vůbec musím takhle psát. Každopádně máte moji důvěru a věřím, že to případně napíšete tak, aby to nemohlo žádné konkrétní dítě poškodit nebo mu ublížit. Protože mstít se na dítěti je pak strašně snadné„. Ano, to bohužel je. A že to tahle učitelka a tento ředitel umějí, to už ukázali. Celý případ slouží jako smutná ilustrace toho, jak málo dovolání rodiče někdy mají. Inspekce je na prd, ředitel všechny zastrašuje a vyhrožuje (viz jeho slova: „Ve hře samozřejmě zůstává i právní cesta„), žádná jiná škola široko daleko není. Jaká je tedy cesta ven? Jiná škola, i kdyby byla na kraji světa. Iniciovat změnu ředitele. Bojovat! Nyní Masaryk musí v hrobě studem rotovat.

 

 

 

Předchozí blogy o kauze:

Když učitelka šikanuje, ředitel zastrašuje a inspekce lže

Když učitelka šikanuje, ředitel zastrašuje a inspekce lže II – odpověď řediteli

Tags: , ,