Jak žákovi zhnusit matematiku?
Ano, bude to o matematice a o úkolech v distančním vzdělávání. Ale nejen o nich. Tu a tam přemýšlím, kdo jsou to vlastně ti členové Pedagogické komory. Nevadí jim, že mají prezidenta místo předsedy spolku, nevadí jim, že to ani není učitel, nevadí jim ani, že je to lhář a podvodník, který jimi manipuluje. Opravdu jde v naší krásné učitelské profesi jen o to nejhlasitěji křičet peníze, peníze, aby vás někdo reprezentoval? Jací jsou to vlastně učitelé, tihle členové? Občas narazím na výplody intelektuální „špičky“ této podvodné komory (trojici blogerů Karvaiová, Růžičková, Klabal) a tam se to jen hemží rasistickými, nepedagogickými a hloupými názory. Tahle trojka dokáže vyrobit a pustit do světa tolik pitomosti, že by to umořilo stádo oslů. Jaký směr tihle nedovtipové vlastně prezentují? Jak vypadá typický člen falešné Pedagogické komory, který ty jejich hlouposti čte a souhlasně u toho pokyvuje hlavou? Tak mě napadlo, že typický člen téhle jejich pedagogické komory je nejspíše vyhořelá učitelka, věčně nas* / štvaná na svět a školství obecně, na žáky, co je s nimi marné práce a na jejich rodiče, co za všechno můžou. Nesnáší neziskovky, sluníčkář je pro ni nadávka, školní parlament by zrušila na minutu a demokracie do školy nepatří. Žák má poslouchat na slovo učitele, ať řekne cokoliv, protože příchodem do školy ztratil všechna práva kromě toho poslouchat a držet klapačku. Všechno moderní je nesmysl, RVP nikdy nepochopila, kompetence jsou grantový nesmysl, osnovy byly skvělé a nikdy se jich nevzdá. Jede podle učebnic, frontálka nade vše, žáky je třeba drilovat a těm, co to neumějí, nasází pětky a šmytec. Prostě bída a smutek.
A tyhe vyhořelé a nekompetentní osoby se houfují do stáda na FB Pedagogické komory, kde jim prezident dodává pořádnou negativní energii, dává rozkazy, kterému poslanci třeba spamovat mail a kterou stránku je třeba řádně vytrollit. Občas se tam řeší i výukové věci, ale to je opravdu obrázek pro boha. Například když tam kolega postnul obrázky úkolů, které byly zadány v distanční výuce ve třetí třídě, hned na první týden po Novém roce. Já bych je nazval totální ztráta soudnosti učitele nebo jak žákovi co nejrychleji zhnusit matematiku. Mrkněte na tu „nádheru“:
Je to zcela nepochybně a bez diskuzí nechutný, formalistický, nekreativní, drilovací, nesmyslný a hloupý úkol. Někteří kolegové v diskuzi na FK P. komory projevili svůj nesouhlas tímhle pedagogickým zvěrstvem, ale nebyli bychom v opravdové učitelské stoce, kdyby nebyli ukřičeni. Většina totiž projevuje opravdu minimální pedagogické cítění:
Parádní opakování – tyhle početní operace se nejlíp ukotví přesně tímhle drilem. /// To je super na zautomatizování počítání. /// Buďte Rádi. Aspoň nemusíte trávit hodiny vymýšlením vlastních. /// Za mě super!!!!….jak jinak se naucit pocitat?! /// Počítání se cvičí počítáním. Chvála takovému učiteli, dítě bude perfektně ovládat spoje.. Ne, povídat si o počítání, ne usmívat se a motivovat dítě Veselým obrázkem, bude umět počítat!!!! Nebo už nám ten národ opravdu zdebilni…
No jistě, národ totiž zmoudří nekonečným, únavným drilem. Doslova mimoňské je tohle: „My to neměli ve škole jinak. Jen jsme měli takové gumovací průhledné šablony, protože za nás se tolik nekopírovalo ani netisklo. A jako pedagog jsem taky přesvědčená, že přesně tenhle dril důležitý.“ Tomu říkám „pedagogický“ argument. My, před třiceti nebo čtyřiceti nebo dokonce padesáti lety „to neměli ve škole jinak“. Před půl stoletím, do pytle! To byl ještě prezident Zápotocký! To by přece měl být argument proti, ne pro.
Požadavek, aby úkoly byly kreativní, jsou šmahem odbyty, členka „komory“ píše: „Kreativita? To tam měla nakreslit kytičky? Nebo to měla orámovat po deseti příkladech, aby to nevypadalo jen jako suchá stránka s příklady? Nebo mi řekněte, jak byste si představoval kreativně zadané příklady na procvičování, zase na PC s milionem animací, které jen zdržují? Jak? Tyto předchystané pracovní sešity a listy nám šetří moře času, který můžeme věnovat jiné činnosti do výuky. Některé jsou barevnější, některé jsou sušší. Ale učit se z toho má dítě, ne aby to za každou cenu rodič hodnotil.“ Slyšíš to, milý rodiči? Drž klapačku, nehodnoť za každou cenu a věz, že nějaké animace zdržují! Natož kytičky! Proč by vlastně měly být výukové materiály pro žáka prvního stupně pěkné? Když kolegyně oprávněně napíše: „Tohle vidět můj syn, tak s nim sekne“, hned je uvědoměle poučena: „A to je úkol pro vás, mu vhodně vysvětlit, že je to pro jeho dobro, že mu to pomůže v dalším studiu…“ Na tohle je totiž rodič: když přijde úkol jako ze školního pasťáku, má žákovi vhodně vysvětlit, že je to pro jeho dobro. I kdyby to byl ten nejstupidnější úkol, učitel přece vždy ví, co dělá! A jak se ukazuje, rodič může za všechno: „Slovo dril rodice tretaku nemaji radi…nechteji pochopit, ze to ve 3. tride bez toho nepujde…“ Nebo: „K tomu potom není co dodat, když si rodič neporadí s vlastním dítětem. Co s ním potom má dělat učitel ve škole…“ Co má dělat? Kvalitně učit! Tak, aby rodič důtky na své dítě nepotřeboval.
Nejhorší ale není to, že ty nejhloupější komenty mají nejvíce lajků a jsou členy té nelítostné smečky nejvíce podporovány. Mnohem horší je jakási nevysvětlitelná zloba, která je z některých vyjádření cítit. Tohle jsou také učitelé, co mají v péči svěřené děti? Viz: „No jo no, chudáčci, třeba by se mohli i něco naučit. Ale nebudeme je přetěžovat. Nemyslící úředníci a vysokoškoláci vznikají právě v dnešní době, kdy je vzdělávání ušlapáno experty a lidmi, kteří si myslí, že procvičování někoho zabije. Doufám, že někdo z těch odborníků, jak to jde jinak, napíše knihu a budou si ji moci učitelé přečíst, aby to konečně dělali dobře.“ Ok, challenge accepted! A ano, tohle je učitelka pro 1. stupeň. Katastrofa.
Naštěstí ještě nevymřeli učitelé s rozumnými názory: „Mne to teda moc super nepřijde… Max pro děti, které jsou nadané a jde jim to samo… Ale děti s vyšší potřebou podpory se budou dost trápit… Určitě existují možnosti, já učivo lépe nakrokovat, popř. zadat přes aplikaci, např. matika.in, kde se podobné úkoly zobrazí po jednom příkladu s lepší grafikou a samo to opraví chyby za učitele… Sloupečky v rozumné míře ok, ale tohle podle mne demotivuje většinu žáků….“ Nebo: „však já nerozporuji potřebu počítání… Jen mám zkušenost s dětmi, se kterými by to seklo vidět tolik příkladu a celý týden nepočítat nic jiného… těm to rozhodně nepomůže… A taky mám zkušenost, že to jde i jinak… Docela mě mrzí a děsí, kolik učitelů tady takový přístup kvituje.“ Ale tohle jistě členky té ultrakonzervativní Pedagogické komory nebudou. Asi nejlépe to pak popsal sám rodič / učitel, který celé to zadání zveřejnil: „Já si nestěžuji, jen mě zajímal většinový názor. Jsem učitel matematiky, a výuku bych vedl úplně jinak, tedy mluvím tady o té distanční matematice své dcery. Pokusil jsem se s ní cvičit tohle téma i jinak, na netu je spousta dobrých online prostředí, bavilo ji to víc, u takového zadání, které jsem zveřejnil naprosto chybí motivace, láska k matematice jde postupně do háje. Ale rád si poslechnu názory druhých, to co si myslím já, nemusí být 100% pravda, navíc patřím k učitelům, kteří přikládají velký důraz na motivaci, a nikdy nepoužívám k motivaci známku. Tedy děkuji všem za názor, který jsem úmyslně nechával dlouho bez komentáře, opravdu si je všechny přečtu a promyslím, i když s mnoha nesouhlasím. Ještě bych připojil i jednu materiální stránku. Tisknout doma na inkoustovce každý den ty zašedlé materiály stojí dost peněz a času. Mám takové děti na prvním stupni dvě.“ A také správně píše kolegyně: „Tak tu čtu vaši diskuzi a nevím, zda se smát nebo plakat. Je fakt, ze pointa příspěvku mi asi unikla, nicméně mnohé reakce jsou dle mého zbytečné… Kladu si otázku, proč je tu tolik komentářů o drilu a chvalozpěv na století nezměněné způsoby výuky? No budu předpokládat ze jste z těch dětí a techniky vyčerpaní a něco nového vymýšlet vás prostě už nebaví, chápu. Škoda, představuji si jak jste bývali krásní, chytří a kreativní, kdysi na počátku kariéry. Proč byste jinak dělali ve školství, že? Jsme učitelé, učíme nové generace musíme jít s dobou a učit se, třeba i jen přijímat změny.
To je na medaili, milá kolegyně. Je jen otázka času, kdy jako mnozí nebude už schopna znášet tu žluč na FB Pedagogické komory a klikne na tlačítko „opustit skupinu„. Na závěr jen pro ilustraci připojím, jak reagoval „intelektuální výkvět“ falešné Pedagogické komory, Jan „Ras“ Klabal: „A ublížilo mu to nějak, vypočítat pár příkladů navíc?“ Pár příkladů! Svatá prostoto!