Jak vytvořit test?

Jak vytvořit test?

Testování nebohých žáků se věnuji celkem pravidelně, protože mi od rodičů, učitelů i samotných žáků chodí mnoho nepovedených testů. Některým se věnuji v blogu, jiným jen na FB Líný učitel. Například zde je odporný test z dějepisu, tady z češtiny  a zde je bídně hodnocený test. Protože se v odkazech pod test, který jsem nedávno zveřejnil, množí otázky, jak test napsat – věnuji tomu tento blog. Onen oprávněně kritizovaný test pro třeťáky připojuji v obrázku. Proč je špatný? Z mnoha duvodů: je otravně nudný, ptá se na školometské věci, mluví se v něm příliš odborně, vyžaduje po třeťácích osnovové znalosti… prostě česká klasika.

Jak udělat testy lépe? Není to těžké. Nejprve obecně, pro jakýkoliv test (celý text Líný učitel testuje vyšel v časopise „Učitelský měsíčník“): “První požadavek na test je atraktivita a X faktor testu nebo pracovního listu. Měl by být dostatečně motivující, zábavný a rozvíjející. Nikdo učitele nenutí, aby to byla nezáživná suchařina. Rozhodně by také neměl být zdrojem stresu, ani svou obtížností, ale ani třeba nedostatkem času na vypracování. Učitel by měl ukázat svou didaktickou vybavenost i tím, že by měl umožnit diferenciaci obtížnosti například volitelnými úkoly v testu. A co je hlavní: na test by se žáci neměli doma vůbec učit! Test by neměl ověřovat, jak dobře se žáci doma memorovali, ale jak byly efektivní ve výukové hodině použité aktivity a metody. Učitel může například přinést do třídy text, číst ho se žáky metodou, podporující čtení s porozuměním, následně ho interpretovat pomocí metody „Poslední slovo patří mě“ a poté, třeba za dva týdny, se zeptat na některé myšlenky toho textu v testu. Tím uvidí, jaký impakt ony aktivity měly a to je pro něho i žáky výborná zpětná vazba.     

Co se týká hodnocení testů, nejdůležitější zásada je tato: žádný pracující žák by neměl z testu dostat špatnou známku. To je úkol pro učitele, aby takto test nebo pracovní list vytvářel. Nemusí totiž být v testu pouze otázky s přepínačem správně / chybně. Svůj velký význam mají i otázky tvůrčí nebo evaluační: „kam bys v Evropě nejraději cestoval a co bys tam rád viděl?“, „jaký dnešní vynález by ve středověku nejvíce ocenili?“, „jakou počítačovou hru rád hraješ a co tě podle tvého názoru učí?“ nebo „kdybychom ve škole dělali střepinkový soud, jakého učitele bys poslal na 10 let do vyhnanství a proč?“.

V „Líném učiteli“ zase píšu: „Zakončili jsme téma „Asie“ a připravujeme písemku. Místo otázek typu „Vyjmenuj plodiny, které se pěstují v Asii“ a podobně zadáme úkol: napiš pět klíčových slov, které ti v mysli představují Asii. Žák píše: rýže, čaj, džunka, hedvábí… jiný zase: samuraj, gejša, šuriken, katana… a další: počítače, roboti, manga… je to nejen zajímavá diagnostika, co je při aktivitách o Asii zaujalo, ale i ilustrace toho, co považují za důležité. Učitel tu vidí i určitou zájmovou profilaci žáka, kterou může motivačně použít. A hlavně: každá odpověď je správně! Také v téže knize píšu o tzv. „třístupňovém testu“: „Nyní jsme zakončili téma Jižní Ameriky a učitel připraví třístupňový test. Jsou v něm otázky „prvního stupně“ – na vědomosti: například deštný prales nebo kultura Jižní Ameriky byla témata, kterým jsme dvěma aktivitami už věnovali. Otázky tedy budou „Jaký je rozdíl mezi deštným pralesem a naším českým jehličnatým lesem?“ nebo „Které využití deštného pralesa je pro tebe přijatelné a které už ne?“  nebo „Jaký je rozdíl mezi jihoamerickým a severoamerickým indiánem?“ Vidíme, že otázky nejsou zaměřeny na pouhou reprodukci, ale na vyšší úrovně myšlení. Žáci se je – opět! – nenašprtali v sešitu nebo učebnici, ale přišli na ně v předchozí aktivitě. „Druhý stupeň“ testu je prověření dovedností: „Vysvětli, kde je více srážek – v Hradci Králové nebo v Santiago de Chile a proč?“ Tady nehodnotíme pouze správně / špatně, ale celkové zeměpisné myšlení. Žák při odpovědi využívá atlas.  „Třetí stupeň“ je postoj: „Do které jihoamerické země bys jel jako turista a proč? Tato otázka, která navazuje na předchozí projekt „Cestovní kancelář“.

To jsou tedy nějaké obecné zásady. Jak tedy udělat lépe onen bídný test pro třeťáky? Nejprve je potřeba promyslet, jaké cíle jím chceme plnit. Řekněme, podle toho, co tam daná učitelka naplácala, že se snaží splnit OV „žák pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích“ a „žák objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka“. Samozřejmě, plnění těchto cílů je dlouhodobá záležitost a v podstatě není možné je kvalitně splnit bez vědeckých vycházek do přírody. Ale pokud se učitel rozhodně pro test nebo pracovní list, mohl by vypadat třeba tak, jak na druhém obrázku (níže je test v pdf). Je zjevné, že podobné otázky vedou k vyšším myšlenkovým operacím (žák zobecňuje i konkretizuje, analyzuje a interpetuje), vedou ke sdílení zkušeností a poznatků a podporují vzájemné učení. Vyplnění tohoto testu / pracovního listu je nepochybně pro žáka zábavnější – ale zároveň vyžaduje více přemýšlení. Zápis žáka o pozorování přírody a změn období je základem pro pozdější náročnější badatelské učení. Doufám, že rozdíl mezi oběma testy je zřejmý. Méně znamená více a kvalita vzdělávání spočívá v motivovanosti a kvalitě myšlení. Můj test také umožňuje individualizaci a diferenciaci obtížnosti. Dodatek: test v pdf: List z přírody

Tags: , , ,