Církevní gymnázium v Plzni: sex, zločin a trest
Fanfiction je žánr, kdy autor využije známé postavy a vytvoří z nich svůj vlastní příběh. Tento v zahraničí velmi populární žánr má své podskupiny, například slash fiction, která se zaměřuje na romantické nebo sexuální vztahy mezi postavami stejného pohlaví. Typickými hrdiny pro tuto tvorbu byli a jsou Kirk a Spock ze Star Treku, v současnosti jsou asi nejpopulárnější postavy ze světa Harryho Pottera. Je třeba uvést, že první autoři slash fiction v Anglii se museli obávat zatčení, protože porušovali tehdejší zákony o obscénosti. Ale postupem času se fan fikce stala předmětem pozoruhodných akademických studií jako součást kulturních studií v rámci humanitních věd. Autoři i fanoušci jsou hodnoceni jako ti, kdo nepřizvukují oficiální kultuře. Fan fikce se týká i skutečných, známých osob a může se jednat o texty, obrázky, fotografie, videa i další formáty.
Na Církevním gymnáziu v Plzni dva žáci kvarty vytvářeli sexuální příběhy, kde účinkovali učitelé a žáci jejich třídy. Z ředitelství školy přišel rodičům dopis (viz obrázek), který prezentoval několik velmi neobratných řešení. Pokud si ho přečtete, vyvstanou okamžitě palčivé otazníky. Volali jsme si s ředitelem této školy a po konstruktivním rozhovoru mám od něho jeho názor na tyto moje otázky.
- Jaké ustanovení školního řádu žáci porušili?
Líný učitel: Pročetl jsem si celý Školní řád Církevního gymnázia v Plzni a nenalezl jsem žádný bod, který by žáci porušili. Chat s texty byl soukromý. Snad jen „Chovat se v souladu s obecně platnými společenskými normami“, ale domnívám se, že umělecká tvorba – jakkoliv pro některé šokující – je v souladu s platnými společenskými normami.
Ředitel školy si je vědom, že žáci vlastně neporušili Školský řád ani jiné ustanovení a normy, nicméně vzhledem k obrazu školy na veřejnosti se rozhodl věc řešit.
Líný učitel: Ovšem právě tímto „řešením“ z toho udělal věc veřejnou, z čehož velkou radost samozřejmě nemá. Když do něčeho intervenuje ředitel školy a zapojí rodiče, hned tomu přidá vážnost, to je jasné.
- Jak může být žák (a třída) trestáni za to, co se odehrávalo v jejich volném čase – tedy mimo dosah školy?
Líný učitel: Školní řád je totiž interním dokumentem školy, který reguluje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a provoz a vnitřní režim školy (podle § 30 školského zákona). Platí, že školní řád má obsahovat pouze ta práva a povinnosti žáků, která se týkají poskytovaného vzdělávání nebo školských služeb. Pravidla školního řádu nemají nařizovat, nebo zakazovat chování žáků nad tento rámec. Školní řád nemůže stanovovat pravidla chování ve volném čase žáků nebo mimo areál školy. Taková pravidla by byla zásahem do rodičovských práv a škola by v tomto směru překročila svou pravomoc.
Ředitel školy si je tohoto omezení vědom.
- Proč škola informovala Českou školní inspekci?
Líný učitel: Na této škole pracuje okolo padesáti pedagogů. Včetně školního psychologa. Nikdo z nich nemůže klukům normálně vysvětlit, v čem je možná jejich tvorba nevhodná a proč by se takové věci mohly některých učitelů dotknout? Neumějí věci vyřešit ve škole, hned se musí volat inspekce? A co udělá slavná ČŠI? Je to alibistické, zbabělé řešení. Jakoby jedna banda břídilů předala věc druhé podobné bandě.
Ředitel školy mi potvrdil, že právě díky volnočasovému charakteru této aktivity a neporušení Školského řádu ani jiných norem chtěl mít „odborný“ názor. Inspektorka tvrdila – aniž to ovšem podložila jakýmkoliv předpisem – že by to řešit měl.
Líný učitel: To jen ukazuje, jak „kvalitních“ rad se člověk od ČŠI může dočkat.
Jak může být kdokoliv trestán za umělecké dílo?
Líný učitel: Dějiny umění jsou plné příběhů, kdy prudérní a šosácké mínění odsuzovalo sexuální obsah tvorby nebo témata, které provokovala a šokovala. Sexualita ve škole byla zpracována tolikrát, že by mi nestačila disertační práce, abych všechny významná díla zpracoval. Sex samotný k životu i umění neodmyslitelně patří a to i v té hraniční formě. Podívejme se příkladmo na 120 dnů Sodomy, která vstoupila do dějin literatury, přestože budí odpor mainstreamového publika dodnes.
Ředitel školy mě informoval, že podnět přišel od toho, kdo na interním chatu třídy text četli a necítli se při tom příjemně. Je si ale vědom, že se pohybuje na citlivém bodě.
Líný učitel: Ten citlivý bod spočívá samozřejmě v cenzuře. Když se někomu něco nelíbí, má text přestat číst, film vypnout nebo galerii opustit. Sám přece číst začal, kino navštívil, k obrazu přistoupil. Kdybychom trestali autory za to, že se někomu něco nelíbí, kde bychom byli? Vím, že někdo má chuť říct: „v dnešní době„, ale dnes to zase není tak hrozné (místo cenzury přece jen mnohé více štve dnešní „ultrakorektnost“) a hlavně – proč prudérnost a nesnášenlivost přenášet ještě na novou generaci?
- Se žáky kvarty má být realizován preventivní program. Čeho se bude týkat?
Líný učitel: Preventivní programy se týkají rizikových jevů: drog, šikany, poruchy příjmu potravy, záškoláctví a podobně. Co má preventovat tento zmíněný program? Sexualitu? Bude se snad na církevním gymnáziu preventovat sexualita?
Ředitel školy mi sdělil, že to bude temabuldingový program. Vzájemným vztahům věnují na této škole velkou pozornost.
Líný učitel: Zmíním jen, že dobrá výuka sama je teambuildingová. Buď každodenně posiluje dobré vztahy nebo ne. Pokud ne, potom jsou programy zbytečné. Samotný vodácký kurz – o který třída přišla – je sám o sobě ovšem mocným teambuildingovým podnětem, podobně jako lyžařský výcvik nebo škola v přírodě. Pokud je správným způsobem vedena a má vhodný program. Takže zákaz kurzu působí i z tohoto pohledu kontraproduktivně.
- Proč byl třídě kvarta A udělen kolektivní trest (zákaz kurzu vodní turistiky), který je nepedagogický a diskriminační?
Líný učitel: Už prvákům na peďáku se ani nemusí vysvětlovat, proč je kolektivní trest nepřijatelný. Vedení gymnázia se rozhodlo udělit třídě kolektivní trest. To je antipedagogické a ukazuje to jen na bezradnost vedení školy. Šilo se to příliš horkou jehlou! Je to jako mor českého školství – místo výchovy represe. Místo práce s osobním rozvojem- trest. Nehledě na to, že kurz vodní turistiky měl žákům přinést některé dovednosti a naučit je různé věci, o které nyní přijdou. To je proti jiným třídám a ostatním žákům diskriminační.
Ředitel školy přiznal, že ne všechna opatření – jak se mu zpětně ukázalo – uvedená v dopise rodičům, jsou správná. Celá věc je čerstvá a některé kroky se podnikly bez potřebného odstupu a rozmyslu.
Líný učitel: Na celé věci jsou opravdu vidět pedagogické chyby. Snaha všechno trestat, vymýtit a pokořit viníky nemá v moderním vzdělávání místo. Divím se rodičům (a pan ředitel se také divil), že na ten skandální dopis od vedení školy alespoň někteří neragovali zásadním nesouhlasem. Že by obava z odvety učitelského sboru? V každém případě to byl (zdánlivě paradoxně) právě zřizovatel této školy, kdo radil k citlivému přístupu. To se podle mého názoru nepodařilo a na komára se šlo s kanónem. Výslechy za přítomnosti ředitele, přizvání rodičů, třídní aktiv, zákaz pro celou třídu, preventisté, celý ten humbuk lze jen těžko nazvat „citlivým přístupem“. A přitom by býval stačil jen rozhovor s autory a následně malá třídnická hodina s celou milou kvartou… V současné době se případ uzavírá a prozatím ještě nad oběma chlapci visí důtky, jedna ředitelská, druhá třídního učitele. Snažil jsem se seznámit pana ředitele s myšlenkou, že samotné šetření a další okolnosti byly pro oba chlapce dostatečnou lekcí, která jistě stačila a pan ředitel to nijak zásadně nerozporoval. Proč dále trestat? Uvidíme, jak se věci dále udějí. Samozřejmě záleží i na dalších okolnostech, ale není vyloučené, že nakonec třída (možná v dalším školním roce) nakonec vyrazí i na ten vodácký kurz. Byla by škoda, kdyby se lidé ze svých chyb nepoučili (tím myslím nejen chlapce, ale i vedení školy) a zbyly by tu pocity křivdy a přehnané odvety.
UPDATE: Dostal jsem později zprávu: „Dneska se na Církevním gymnáziu v Plzni rozdávala vysvědčení. Všichni žáci se sešli v nedalekém kostele, vznešená přetvářka na konci školního roku. A náš milý autor povídek vyfasoval dvojku z chování. Hanba řediteli, hanba celé sborovně!“ Souhlasím, je to hanebné a škola si udělala ostudu. Takhle si zde tedy představují „citlivý přístup“! Jako drastický trest za volnočasovou věc, kterou škola ani nemá pravomoc trestat. Ukázalo se zřetelně, že ředitel školy v našem rozhovoru mlžil a lhal. Lhal mně a lhal si i do vlastní kapsy. Někdo dvojku z chování navrhuje, ale pak se o ní hlasuje na pedagogické radě. Úplně vidím, jak soudružky „profesorky“, omámené vlastní zaprděnou důležitostí, zvedají s pomstychtivým výrazem ruku. Dvojka z chování není nic výchovného, je to jen projev msty. Tradice inkvizice a cenzury je v této instituci zakořeněna více, než jsme si mysleli. Anebo by takto antipedagogicky a mocensky jednalo 95% všech gymnázií?