ZŠ Prokopa Diviše Znojmo: „hlupáku najdu tě, tváříš se nadutě…“

To, co se nyní děje na Základní škole Prokopa Diviše Znojmo – Přímětice není případ, kdy dítě doma pláče a má z učitelky noční můry. Je to ukázka toho, že když se spojí lidská hloupost, profesní nekompetentnost a arogance, může se lehce ublížit žákyni, znechutit rodič a škola předvést jako ústav, kde učí lidé bez mravnosti a hodnot. Protože chyb se zde odehrálo opravdu mnoho, rozdělím děj do přehledných kapitol.

Zločin

Na začátku byl velký zločin. Žákyně osmé třídy Klára si ve škole potáhla z vapky, tedy elektronické cigarety. Po několika dnech se to doneslo ke třídní učitelce Mgr. Miladě Markové. Co měla udělat? Přehnaně represivní postup by narušil klima třídy, zatímco správné pedagogické řešení ho posílí. Protože Klára je žákyně bez kázeňských problémů a poslední roky se vždy učila s vyznamenáním, měla s ní třídní lidsky komunikovat a trochu ji promluvit do duše. Pak měla informovat rodiče Kláry a dohodnout se na společném postupu. Pokud by byla Marková dobrou učitelkou, mohla udělat v hodině aktivitu, kdy by děti pracovaly s článkem o škodlivosti vapování metodou na podporu porozumění textu a třeba vyplňovaly tabulku „plus/minus“ elektronických cigaret. Nebo mohla přenechat podobné věci preventistce, pokud to neumí sama. Nebo mohly děti v hodinách dělat plakáty nebo trička v antivapovací kampani. Tím by kvalitní učitel poskytl třídě potřební informace, které žáci třeba předtím neměli. Nepatří snad k tomuto věku žáků i nevhodné chování, které je ale třeba citlivě řešit a ukázat dětem, v čem a proč chybovaly? Klára si je svého přestupku vědoma a už nyní by pro ni celá situace měla výchovný účinek. To všechno nebo podobné věci by udělal dobrý pedagog. Bohužel, Marková není kvalitní pedagog ani náhodou.

Vyšetřování

Zatímco v dobré škole by s Klárou hovořil pedagog, kterého má Klára ráda a který má neformální autoritu, na ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě mají jiné výslechové strategie. Každý, kdo trochu rozumí psychologii pochopí, že reakce na takto vyvolaný stres může být i regrese nebo popření. Klára tedy nejprve elektronickou cigaretu zapřela, ale ihned, jak se všichni přesunuli do kanceláře zástupců, celou věc přiznala. Na dívku byli v tu chvíli hned čtyři lidé: výchovná poradkyně Mgr. Jarmila Kravcová, zástupce ředitele školy Mgr. Mario Zelený, třídní Mgr. Milada Marková a druhá zástupkyně ředitele Mgr. Lenka Medunová. Jak se říká, šlo se s kanónem na slona. V této škole je za kouření důtka ředitele školy. Zatím to vypadá jako normální represivní svinstvo, jakých se na českých školách děje až příliš. Ale třídní učitelka Kláře navíc zakázala účast na škole v přírodě, která se měla realizovat v Itálii. Vysvětlení? Prý „ztráta důvěry„.

Mario Zelený: proč to nedotáhl do konce?

V celé kauze se ukazuje jeden jediný člověk, který zřejmě má něco pod čepicí a chová se celkem rozumně. Pan zástupce Zelený se v klidu Kláry zeptal, proč vapovala ve třídě. Když mu dívka odpověděla, že neví, že to jen chtěla vyzkoušet a možná být i zajímavá, odpověděl jí, že měla přijít za ním. On by jí prý vysvětlil, že na tom nic zajímavého není. A tady, na tomto místě, vše mohlo a mělo skončit! Pedagog by se ujistil, zda si z toho dívka odnesla poučení – nic víc není třeba. Ale takto neuvažují ve škole, kde je na prvním místě represe. Je také třeba podotknout, že nepravda je uvedena v protokolu. Není totiž pravdivá formulace, že se Klára „nejdříve nepřiznala ani zástupcům ředitele školy„. Přiznala se jim ihned, jako odpověď na jejich první otázku. Sami posuďte, nakolik to celé odpovídá kolonce „podvodné jednání„. Podle mého soudu je to úplně mimo mísu. Říct „ne“ učitelce Markové, která je na Kláru roky zasedlá a následně na rovinu vše přiznat vlastně okamžitě komukoliv jinému z pedagogů, to u mě rozhodně není podvodné jednání.

Ztráta důvěry?

Malá vsuvka. Škola v přírodě je součást výuky. Není možné vyloučit žáky z výuky bez závažných důvodů. Sama škola má na svých stránkách uvedeno, že „školy v přírodě, zahraniční i tuzemské pobyty tvoří jednu z podstatných součástí školního vzdělávacího programu„. A ŠVP je pro všechny žáky povinný!  Co je to za oslovinu, vymyslet si „ztrátu důvěry“? Vyloučit za ní ze školy v přírodě je přímo stupidní. Nejen proto, že se bavíme o bezproblémové jedničkářce. Je jasné, že když taková žákyně ulítne, může pedagog cítit zklamání, ale proč úplně zahodit vzájemný vztah nebo dokonce ho přemrštěně trestat? Když se ono použití vapky vyšetřovalo ve třídě, někteří žáci Kláru kryli. Nemluvili pravdu, když tvrdili, že nekouřila. Lhali. To se ve špatných školách děje, že se žáci bojí trestů, tedy lžou. Jak to, že ta náhlá „ztráta důvěry“ třídní učitelky se týká jenom Kláry? Lhářů má tahle třídní učitelka celou třídu. Ale divíte se tomu? Při tom, jak se tu drasticky trestají jednorázové „klukoviny“? Proč říkat pravdu mstivé a neschopné učitelce? Ve skutečnosti to ona ztratila už dávno důvěru svých žáků. To je také důvod, proč jí lžou. A Klára v tom není ani náhodou jediná. Za chvíli bude také jasné, od koho se žáci lhaní naučili.

Maminka se dožaduje vysvětlení

Maminka Kláry je rodič, kterého se každý dobrý učitel přeje. Má rozumné názory, je komunikativní, uvažuje logicky. Akceptovala ředitelskou důtku, ale nechápala, jak mohou její dceru vyloučit z výuky a nevzít ji na školu v přírodě. Jednala tedy s učitelkou (písemně i ústně) a položila ji rozumné a logické otázky. Například: Jak může škola trestat dvěma tresty jeden přestupek? Kde ve školním řádu je jmenováno kázeňské opatření „vyloučení z výuky“ nebo „vyloučení ze školy v přírodě“? Proč Klára dostala tak nepřiměřený trest, pokud celé roky pracuje bez kázeňských přestupků a dostává za prospěch vyznamenání? Sama maminka citovala z dokumentů školy:  „Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení oznámí neprodleně řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě… Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.“ Mamince nikdo nijak na její otázky neodpověděl. Jen samé výmluvy a mlžení. A také lži, jak uvidíte dále. Nikdo se v této škole nezamýšlí nad tím, jak podobné drakonické tresty působí. Chceme snad ve školách motivovat strachem?

Milada Marková podvádí a lže

Třídní učitelka, vědoma si své vratké pozice, zahrála ještě jednu kartu. Začala tvrdit, že Kláru nebere školu v přírodě, protože neodevzdala přihlášku včas. Ale to sama Marková se dopustila podvodné manipulace s pořadím přihlášek. Klára totiž neodevzdala přihlášku jako poslední. Poslední byl její spolužák, který byl také z tohoto důvodu na pozici náhradníka. Mgr. Marková pak provedla svévolnou změnu s pořadím přihlášek a vyměnila jejich místa. Tuto skutečnost zároveň konfrontačním způsobem oznámila Kláře před jejími spolužáky. Potom i její mamince lhala do očí, když ji sdělovala tento důvod na osobní schůzce. Jako obrovské pokrytectví pak působí to, co Marková mamince napsala: „Na naší škole děti vedeme k tomu, že lhaní není správné a že důvěra je natolik v životě potřebná a cenná, že jí je třeba opečovávat a budovat a pokud v jakémkoli vztahu je důvěra ztracena, je třeba vždy vynaložit velké úsilí k jejímu obnovení.“ Taková drzost a arogance! Přesně podle přísloví: zloděj křičí chyťte zloděje. Takhle se jedná se žákyní, která od první třidy neměla horší známku na vysvědčení než za 2 a s její maminkou, která se pouze dožaduje vysvětlení a fér přístupu? Manipulovat s pořadím přihlášek a lhát žákyni, celé třídě a rodiči?

Druhý zločin 

Protože jednoznačně jde o dva tresty za jeden přestupek proti školnímu řádu, Marková vytasila z dalším argumentem: Klára v předchozích dnech o přestávce použila mobilní telefon a dělala si selfie! Tedy jsou to podle Markové dva tresty za dva přečiny. Takže malá rekapitulace – Klára si zavapovala a udělala si selfie, za to je přece ředitelský důtka a vyloučení ze školy v přírodě v pořádku, nebo ne? Dva za dva. Je vidět, že Marková úplně zaměňuje potřebný individuální přístup za hloupé kupčení ve stylu „kus za kus“. Co by učitelé jako je Marková dělali, kdyby neměli moc nad dětmi, kdyby je nemohli za sebemenší přestupek trestat a neustále jim tak dokazovat svou převahu? Nemají jiné prostředky než strach a represi? Při jednání  s maminkou výchovná poradkyně Kravcová sama řekla, že „takto mají prostě nastavená pravidla a že minulý rok, když se jelo do Anglie nebo na hory, tak se nějaké premiantky také čímsi provinily a taktéž nikam nejely„. Vítejte ve škole, kde trvale kvalitní práce žáků neznamená pro pedagogy nic. Kdyby alespoň oni sami kvalitně dokázali učit a vychovávat! Ale z tohoto pohledu je to skutečná bída.