ZŠ Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem: škola, vydaná na pospas

V 70 a 80 letech byly velmi frekventované italské filmy o mafii. Sám jejich mistr, režisér Damiano Damiani, obsadil do jednoho z nich skvělého Franka Nera. Film s nádhernou hudbou Ennia Morricone se jmenoval Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Stejně by se mohlo jmenovat i dílo o Základní škole Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, jenom místo skvělých italských herců tu sekundují smutné postavičky místního zastupitelstva, kteří se drží za ruce a společně pějí úmornou dechovku „my Bedřicha nedáme, radši ho zbouráme…“

Zprávu inspekce (jakkoliv je alibistická a inspektorka viditelně odvedla lajdáckou práci) si můžete přečíst (ČŠI_Lysá n.L). Uvidíte, že se v ní potvrzuje — i když škola zatloukala, jak mohla – jak existence udávání žáků na spolužáky na pokyny zástupkyně ředitele a třídního učitele, tak i existence trestné lavice. V obou případech zpráva potvrzuje, že stížnost byla důvodná. Kdybych měl hodnotit zprávu z hlediska objasnění, jde o lajdáckou práci. Čtyři žáci řeknou, že měli sledovat své spolužáky. Čtyři zase, že měli sledovat ukrajinské spolužáky. A inspektorce to stačí. Nechce zápisy, neptá se ředitelky, nepožaduje protokoly, prostě nic. Klidně byste ji nalhali, že ve škole probíhá sklářská průprava – nechtěla by vidět ani výrobek, ani sklářskou pec. To, co jí ředitelka nalže, inspektorka zbaští. Žák ji řekne, že udával, protože se bál třídního. Inspektorce je to jedno, vůbec nechce vědět, proč se žák bojí učitele a proč ve škole neexistuje nikdo, komu by se svěřil. Prostě: inspektorka zjistila rozsáhlý systém udávání vybranými žáky na pokyn zástupkyně Tovarové, ale pak se nechala opít rohlíkem a zbaštila všechny ty lživé důvody i s navijákem. Navíc naprosto nepochopitelně ani nenavrhla, aby organizátorka donášení Tovarová opustila své funkce. Její doporučení pro řešení situace je – nula.

Stejně je toho ve zprávě dost, aby se rodiče znepokojili. Jak to, že od podzimu 2022 se nic nepodniklo a odpovědní lidé dále ve škole působili a škodili? Máme tu i další případy žáků, kteří odcházeli s nespravedlivými ředitelskými důtkami v deváté třídě ze školy. Ale to je historie, že? Žádné obavy, vzkazují nyní zastupitelé, přece jsme vypsali konkurz na ředitelku. Tak proč věci rozmazávat? Nedělali jsme nic předtím, nemusíme nic dělat ani nyní. Velmi ilustrativní je mail, který nedávno – po seznámení se zprávou ČŠI – rozeslala místostarostka Mgr. Radka Bláhová, místostarostka. Protože je dlouhý jako týden před výplatou, vyberu z něj ty nejvíce ilustrativní pasáže:

Radka Bláhová: Událost z podzimu roku 2022: Informace z notýsku pro mě osobně byly šokem. Přitom je nanejvýš zřejmé (já jsem o tom alespoň přesvědčena), že osoba, která… jej poskytla, také nařídila to, aby dané dítě notýsek psalo a to, jak jej má psát.

Líný učitel: Omyl. Ale zároveň hezká ukázka toho, jak může být někdo přesvědčen o něčem, co není pravda – jen proto, že si to myslí. Paní Bláhovou nenapadlo, že to může třeba být i úplně naopak – co když udavačský sešit neměl k dispozici jenom ten, kdo jeho psaní nařídil, ale také ten, proti komu byl jako klacek použit? A ten si mohl uvědomit, že jediná obrana proti tomu je tu neuvěřitelnou a krajně nepatřičnou věc zdokumentovat. V takovém případě bychom neměli sešit od agresora, ale naopak od oběti.

Radka Bláhová: Když se kácí les, létají přeci třísky… stačí jen malé podezření na to, že spolužák / spolužačka něco takového může (stačí jen možnost!) dělat, vůbec k tomu nemuselo dojít, a už se rozšíří informace, že dítě donáší, žaluje a s dítětem se to nese již celou základní školu. Dítě si po celou základní školu ponese nálepku žalobníčka a nemá šanci se z toho postavení, které samo nezavinilo, vymanit… Jen krůček je od toho k šikaně a nezřídka to také šikanou končí.

Líný učitel: Tak za prvé, proč mudrovat o tom, že k udávání nemuselo dojít, když je prokázáno, že k tomu došlo? Ano, mohlo by se stát, že se s dítětem ponese nálepka žalobníčka. Ale víte, co tomu zabrání? Právě to, že se jasně pojmenuje, co se stalo. A stalo se toto: zástupkyně ředitelky Jana Tovarová nařídila starostům třídy, aby tohle dělali. Donášeli, žalovali. Tedy za to nikdo z žáků nemůže, někteří se dokonce stavěli na odpor, nelíbilo se jim to. Obrátili se na své rodiče, na učitele – my to dělat nechceme! Ve zprávě české školní inspekce se třeba píše: „ze strachu z třídního učitele v tom pokračoval a nikomu se nesvěřil„. Tedy by se mělo jasně říct: „Děti, vy jste nechtěli žalovat, ale někteří jste se báli následků toho, co by se stalo, kdybyste neposlechli.“ Kdo by jim něco vyčítal? Laskavě bych ale poprosil milé zastupitele, aby si žáky školy nebrali do pusy. Věc se stala před mnoha měsíci a stále ve škole působí jako zástupkyně stejná osoba, která k tomu děti nutila, zatímco zastupitelstvo se hloupě vymlouvá a neudělalo pro žáky nic. Ani tehdy, ani nyní. Navíc se od té doby staly další hrozné věci, kdy třeba právě tato Jana Tovarová manipulovala se žáky (dokonce prvního stupně) a nevhodně vedenými výslechy je psychicky poškozovala. Kdyby město jako zřizovatel jednalo, mohlo se tomu zabránit.

Radka Bláhová: Z našeho šetření i šetření ČŠI vyplynulo, že věc s notýsky škola sama vyřešila už ke konci roku 2022. Myslím, že ani škola sama v celém rozsahu netušila, jak notýsky dětí vypadaly. Jak jsem pochopila od některých rodičů, pokud to bylo, tak se to zarazilo včas, a tím, že se z toho nedělala veřejná aféra, tak to v roce 2022 nepřerostlo v žádné nálepky ani v šikanu.

Líný učitel: Nic se nevyřešilo! Jen se po odporu žáků a učitelů a rodičů věc stopnula a vedení, které donášení iniciovalo, přišlo se stupidní výmluvou, že ono udávání na spolužáky je vlastně hlídkováním ukrajinských žáků. Tomu ale musel uvěřit jen opravdový hlupák. Ale copak je to, že je někdo donucen přestat ubližovat dětem, nějaké preventivní řešení? Pokud nemá k žákům respekt, samozřejmě jim ubližuje dál. Co je za oslovinu, že „škola sama v celém rozsahu netušila, jak notýsky dětí vypadaly„? Vždyť Tovarová měla starosty pravidelně na koberečku a s udavačským sešitkem v ruce vyhrožovala učitelce! V jakém Kocourkově by sami iniciátoři netušili, jak notýsky vypadají, když jim z nich starostové podávali hlášení? Zastupitelé se prostě rozhodli ukolébat se sami těmi nejhloupějšími argumenty – a ještě je na tom pikantnější, že sama p. Bláhová je advokát. Nu, tu bych určitě nechtěl na své straně. Nevěděla by ani sama „v celém rozsahu“ dokonce ani to, co by měla černé na bílém před svým očima. Asi zapomněla, že tentokrát nemá křišťálově jasné věci „po právnicku“ zamotat, ale jednat, aby se podobné věci už nikdy neopakovaly.

R. Bláhová tvrdí, že řešením je prý to, že se to „zarazilo včas„, ale kde je nějaká osobní odpovědnost za tohle neomluvitelné jednání ze strany „pedagogů“? Kde je citlivá práce s dětmi k této činnosti donucených? To, že „to nepřerostlo v nálepky ani v šikanu“ má jiné důvody, než že se to měsíce tutlalo a tyto děti dospělé iniciátory stále ve škole potkávaly, protože ti stále tu školu řídili! Důvody, proč nepřišla šikana je to, že starostové (voleni celou třídou) mají u spolužáků silnou pozici a dobré vztahy, také proto, že to nedělali dobrovolně, ale byli přinuceni. Šikana má úplně jiné zákonitosti, což R. Bláhová neví, ale klidně se vyjadřuje k pedagogickým otázkám – je přece zastupitel a ti asi vědí všechno nejlépe. Možná, že kdyby ona chtěla nějakou právní poradu, může se zase ona zastavit u klempířů. Vědí o paragrafech zhruba stejně, jako ona o vzdělávání.

Radka Bláhová: „Ze zprávy ČŠI vyplývá, že není možné určit, kdo psaní do notýsků zadával, ani jak měl vypadat obsah. Evidentně bylo více variant, což nasvědčuje tomu, že se nejednalo o cílenou věc jedné konkrétní osoby„.

Líný učitel: Tak tohle je už zjevná lež. Cituji ze zprávy České školní inspekce: „Čtyři starostové uvedli, že je zástupkyně požádala, aby pozorovali chování všech žáků ve třídě.“ A také: „Z rozhovoru s třídními učiteli vyplynulo, že tři z nich byli osloveni starosty třídy, že mají informovat zástupkyni o chování žáků ve třídě“. A ta zástupkyně, milá a nevědomá paní Bláhová, se jmenuje Jana Tovarová. Poznáte ji lehce, protože má ve škole sedm funkcí. Z jedné funkce sama v těchto dnes odstoupila, další ji zůstaly. Ale všechny bohužel dělala a dělá stejně mizerně. Ano, zpráva mluví ještě o třídním učiteli, ale ta osoba, která úkolovala všechny starosty, je Tovarová. Co je na tom nejasného? Musí zastupitelé dostat nakreslený plánek? Těch „více variant“ nastalo právě kvůli tomu, že se věc okamžitě neprošetřila, škola zatlouká, jak může, manipuluje s dětmi a proto se z toho díky mlžení vedení školy stala bramboračka. Ale i přes ten alibismus zpráva inspekce hovoří jasně. Konkrétně. Je opravdu R. Bláhová tak bláhová, že větou „což nasvědčuje tomu, že se nejednalo o cílenou věc jedné konkrétní osoby“ ukazuje svoji nezpůsobilost číst text nebo úmyslně lže? To se, milé děti, už asi nedozvíme.

Radka Bláhová: „S tím, že článek pana Čapka obsahoval informace nepravdivé, zavádějící a účelové, se ztotožňuji. Lež je například již jen titulek „ZŠ Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem: škola dětských udavačů„.

Líný učitel: Nu, ten titulek je skoro stejně šokující jako to, k čemu byli děti ve škole nuceni. Pojďme to stručně rozebrat: jsou starostové děti? Ano, jsou. Udavač je ten, kdo udává, čili tajně označuje někoho za porušivšího zákaz. Synonyma toho slova jsou donašeč, informátor, ale i žalobníček. Pokud (žáci) „mají informovat zástupkyni o chování žáků ve třídě“, a jejich spolužáci, jak se ukázalo, o zápisech a informování nic nevěděli, je věc zcela jasná a okecat ji nejde. Ano, díky činnosti vedení školy se tato ZŠ stala školou dětských udavačů. Bohužel. Titulek je pravdivý! Mě z toho bolí duše víc než ty pokrytecké zastupitele, a tedy na rozdíl od nich konám.

Další zastupitel, V. Šplíchal, napsal do hromadného mailu: „Zároveň také chci říct, že zcela vážně jako rodič žáka, který do této školy chodí, uvažuji, že se připojím na případné právní řešení vůči vaší osobě ohledně pošpinění jména této školy. Moje dítě totiž nechodí do školy udavačů, není vystaveno žádné nepřiměřené šikaně ze strany učitelů a nezaslouží si být objektem mediálního lynče na kohokoliv z jeho pedagogů„.

Líný učitel: Ano, pane Šplíchale, výhrůžky nyní hodně pomohou. Třeba i zakryjí to, že ve městě nikdo celé měsíce nejednal a nechal ve vedoucích funkcích školy až do dnešních dnů všechny ty pokřivené osoby, které se zdráhám označit slovem „pedagog“. Jistě jste moc a moc spokojený, jak to ve škole vedly a stále vedou. Měl byste si uvědomit, že to škola udavačů byla a to, že současnost je malinko jiná (ne o moc), není rozhodně zásluha těch, co mají školu řídit ani města, kterému se mají zodpovídat. Nikdo z města totiž nehnul ani prstem, naopak, starosta to jednání kryl. A je jedno, který ze současných zastupitelů tu tehdy seděl a která neseděl. A teď najednou budete dělat ramena a machrovat? Ale já vám otevřeně vzkazuji – nebuďte kvákačka a pojďte do toho. Připojte se k nějakému „právnímu řešení“. Prosím, prosím. Pak se vy, zastupitelé, budete muset přestat tvářit jako hlupáci, co si ani neumějí přečíst zprávu České školní inspekce. Už se za ni neschováte, protože celá ta směšná lež o sledování ukrajinských žáků splaskne jako velká bublina. Vaše dítě chodí do školy, kde se vedení školy, konkrétně pak zástupkyně ředitelky a výchovná poradkyně snažila udělat z těch nejvybranějších dětí práskače. Asi to chcete mít černé na bílém ještě právnicky potvrzené. Bude ku prospěchu věci, když se vynoří konkrétní jména. Ne dětí, ale dospělých, kteří jsou za to zodpovědní a nyní se maskují řečmi o „ochraně dětí“ a „klimatu školy“. Vězte, že vinu nenese ten, kdo na to a současnou nečinnost starosty a města upozornil, ale ten, kdo tak ve škole konal. A to, že vy a právnička Bláhová a ostatní strkáte hlavu do písku je směšné a smutné zároveň. Mezitím, co jste nechali ředitelku a její zástupkyně řádit ve škole, z ní například vyhodily kvalitní učitelku, paní Houžvičkovou, o které sami rodiče napsali: „Paní učitelku Hanu Houžvičkovou známe mnoho let, ještě z doby, kdy dělala učitelku v mateřské škole.. Děti ji milovaly, měla přezdívku Hanička sluníčko. Naše dcera k ní chodila. V žádném případě nevěříme z čeho ji obviňují.“ A nebo: „Přesně tak, i teď k ní děti chodily rády. Ona jen chtěla učit ve škole a ne dělat bachařku ve vězení jak si představuje paní ředitelka„. Tato učitelka je pryč, stejně jako dobrá pověst školy.

Na své poslední schůzi zastupitelstvo jednalo o škole a vydalo prohlášení: „Město jako zřizovatel Základní školy Bedřicha Hrozného vydalo na základě článku z pondělí 18. března 2024 zveřejněného na sociálních sítích, kde se řeší situace z podzimu 2022, prohlášení, jehož cílem bylo primárně ochránit děti před negativními vlivy médií a zabránit vzniku nepříznivého klimatu ve škole, kde se děti vzdělávají. Vzhledem k tomu, že se v celé kauze jedná především o naše děti, je cílem chránit je před zbytečnou medializací a zajistit klidné klima ve škole. Kromě pečlivého výběru ředitele – kvalitního pedagogického lídra a systému hodnocení a odměn ředitelům nemá zřizovatel výrazně jiné nástroje k ovlivnění řízení škol. Předpokladem je dlouhodobé budování vzájemné důvěry mezi všemi účastníky v procesu vzdělávání.“

O tom nestoudném prohlášení z 18. března 2024 jsem už psal. Jak si město představovalo, že „ochrání děti před negativními vlivy médií“ a „zajistí klidné klima ve škole„? Tím, že v tom prohlášení otevřeně lhalo: „není pravdou, že by učitelé nutili žáky donášet na své spolužáky„? Tím, že ředitel hned běžel do školy vyslovit viníkům svou podporu? Město obelhávalo žáky i rodiče a co horšího: udělali ze všech žáků, kteří donášení potvrdili, lháře. Ano, někteří učitelé a někteří žáci se donášení postavili na odpor, šli proti svému vedení školy, statečně riskovali a vymohli si zastavení té ostudné záležitosti – a město? Tvrdí, že se nic nedělo. Současně s tím, že se to už vyřešilo. Takže vyšetřování skončilo, zapomeňte. Přeji té škole dobrého ředitele. Najde ve sborovně dobré učitele, ale i smetí, které bude muset vynést. Jestli věřím tomu, že tihle zastupitelé vyberou opravdu dobrého – pokud se jim někdo takový vůbec přihlásí? No, současnou ředitelku Irenu Jarešovou vybrali, i když za sebou měla na předchozí škole zpronevěru peněz a opravdu mizerné výsledky. Co nestačilo v Přerově, to bylo dobré pro Lysou nad Labem. A pokud budou v komisi lidé, jako je R. Bláhová a V. Šplíchal… Prý „budování důvěry“. To jim snad ještě někdo důvěřuje?

Ale já mám nápad. Tovarová se s ohromnou drzostí bezostyšně nominovala na titul Zlatý Ámos za letošní rok. Nedělám si srandu, opravdu! Tohle nevymyslíte. Podívejte se na kartu ze soutěže – není to vzor všech učitelů? Prosím všechny zastupitele: hlasujte pro ni. A poproste všechny, kteří vás volili ve volbách, ať udělají totéž. To by bylo, aby Lysá nad Labem neukázala, na čem jim opravdu záleží a za čím si stojí. Jedna vítězka Zlatého Ámose je rasistická ředitelka školy, která otevřeně diskriminuje romské děti. Druhá by mohla tedy být zástupkyně ředitelky z Lysé nad Labem, která se snažila ve škole udělat ze žáků svou donašečskou síť. Obě by se k sobě hodily a hezky by to vykreslilo nejen kvalitu té učitelské estrády, ze které se Ámos otáčí v hrobě, ale také tu starostlivost, co mají v českých obcích zastupitelé o školy. Ano, co se týká pivovarů, jsme nejspíše světová špička, ale ve školství jsme opravdový Blbákov. I kvůli takovým „pedagogům“ a „zastupitelům“, jaké nosí na své půdě Lysá nad Labem. A hlavně: nezapomeňte si všichni společně vyhrnout rukávy a vyrazit proti společnému nepříteli. To samozřejmě nejsou ti, kdo to všechno ve škole způsobili a poškozovali děti, ale ten, kdo o tom informoval rodiče žáků a veřejnost. Hlavně klid na práci, soudružky a soudruzi.

První text o škole: ZŠ Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem: škola dětských udavačů

Druhý text o škole: ZŠ Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem: škola, která zabíjí sny

Třetí text o škole: ZŠ Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem: škola, která se lživě vymlouvá na ukrajinské žáky