Zapalte CERMAT, díl 1. aneb přijímačky na SŠ jde dělat mnohem lépe bez něho!

Nedávno jsem v České televizi diskutoval o CERMATU a přijímačkách. Myslím, že by bylo užitečné dát pár věcí do souvislého textu, aby bylo jasno a vše dávalo větší smysl, než několik minut odpovědí. Státní přijímačky (tzv. jednotné přijímací zkoušky) byly povinně zavedeny od školního roku 2016/2017. Organizaci má na starosti CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) a konají se z český jazyka a literatury + matematiky. Každý rok se účastní přibližně 100–110 tisíc žáků. Je to drahá legrace, protože nás to každoročně stojí kolem 130 milionů Kč, takže od roku 2016 vyletěla komínem pryč zhruba jedna miliarda. Jen za přijímačky. Co vše je dnešním způsobu přijímaček špatně?

CERMAT kašle na RVP

Přestože se v CERMATU dušují, že veškeré úkoly vycházejí z RVP, není to pravda. Vždy se v textech vyskytnou příklady, které se jakoby o RVP opírají, ale v očekávaných výstupech RVP nejsou. Například dělení desetinných čísel číslem desetinným není výslovně uvedeno v RVP, příklady typu (2x+3)(x−1)(2x + 3)(x – 1)(2x+3)(x−1), jsou vhodné spíše pro SŠ, stejně tak složitá prostorová geometrie. Konkrétní příklad? OK, třeba „vypočítejte: 3,6 ÷ 0,12„, což je operace, která by se měla probírat až na střední škole. A to už nemluvím o „praktických“ úkolech typu „Vypočítejte objem jehlanu s pravoúhlou trojúhelníkovou podstavou, kde délky odvěsen jsou 6 cm a 8 cm, a výška jehlanu je 10 cm.“ Nebo se objevila úloha „Maminka zmenšila recept v poměru 2:3„, ovšem poměr 2:3 lze vyložit různě, některé děti počítaly 2 z 5, jiné 2/3. V každém případě RVP nevyžaduje práci s poměrovým zmenšováním v reálném kontextu. Také v Českém jazyce nalezneme úkoly, které nemají na ZŠ co dělat a podle mého soudu nemají co dělat nikde – například „Určete větný člen podtrženého výrazu ve větě: „Přestože pršelo, rozhodli jsme se pokračovat v cestě.“ Ach jo. Další věc, fonetika (hláskosloví) v RVP ZV vůbec nefiguruje jako samostatná složka. Znalosti jako počet hlásek/slabik/slovní kořen z hláskové stránky nejsou závazně vyžadovány. Přesto se v testech opakovaně objevují. Tohle byl jen výběr, je toho bohužel mnohem více.

CERMAT má každoročně v testech chybné úkoly

Není rok, aby se v testech neobjevil úkol, který CERMAT určil špatně nebo může mít dvě řešení – což pak vede k mediálním přestřelkám, nervozitě a oprávněném zpochybnění testů. Nejednou se stalo, že CERMAT musel uznávat dvě odpovědi – tedy i tu, kterou původně označoval jako chybnou. Například Úloha s vánočním cukrovím, které měla zadání: „Paní Šťastná chystá krabičky s vánočním cukrovím. Do každé krabičky dává 300 g cukroví. Už rozdělila čtyři pětiny napečeného cukroví a zbývá jí 1,2 kg. Kolik krabiček nachystala paní Šťastná?“ Protože není jasné, zda se má do výsledku zahrnout i zbývajících 1,2 kg cukroví, CERMAT nakonec uznal obě odpovědi – 16 i 20 krabiček – jako správné. Někdy ovšem CERMAT paličatě stojí za svým, jako v případě Úlohy o spotřebě paliva, které má zadání : „Auto vyjíždělo na cestu s polovinou nádrže. Po 100 km jízdy zbývala ještě třetina nádrže a při příjezdu do cíle jen pětina nádrže. Spotřeba paliva je přímo úměrná ujeté vzdálenosti. Vypočtěte, kolik kilometrů auto ujelo.“ Je zřejmé, že formulace „spotřeba paliva je přímo úměrná ujeté vzdálenosti“ je zavádějící, protože spotřeba by měla být konstantní, ale CERMAT oprávněné námitky ignoroval. V českém jazyce je toho také plno, například Úloha s kořenem slova měla zadání „Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek?“ a z možností A) objevili, B) zabručeli, C) rozběhla, D) nevydržela byla původně jako správná odpověď uvedena pouze možnost B, přestože správná je i možnost C. Takových chyb je za ty roky v testech mraky.

SYSTÉMOVÉ CHYBY centrálního systému přijímacího řízení

Do této chvíle jsem se zabýval pouze tím, že CERMAT odvádí za velké peníze mizernou práci. Ale mnohem horší je, že samotný systém přijímaček ničí naše školství.

1. Jednotný test neodráží různé vzdělávací přístupy škol

• Je skvělé, že školy základního vzdělávání používají různé způsoby vzdělávání a současný RVP jim to umožňuje. Takže tu máme školy montessori, waldorfské, daltonské, svobodné, expediční a další. Některé jsou skvělé, jiné ne, ale umožňují pestrost vzdělávání. Jednotný test přijímaček ale viditelně preferuje „klasický dril“, čímž znevýhodňuje žáky ze škol s alternativní výukou. Proto také musí mnohé v deváté třídě svůj program výrazně pozměnit a začít trénovat na CERMATovské příklady.

2. Tlak na žáky a učitele – „učíme na testy“

• CERMAT si tím, jak je nekontrolovatelný a vymkl se zdravému rozumu, přivlastnil právo měnit obsah vzdělávání celé generace. Místo širšího rozvoje dovedností se žáci i učitelé zaměřují na zvládnutí konkrétního typu testových úloh. Tím dochází k omezování tvořivosti, kritického myšlení a hlubšího porozumění, které se do tohoto testu nevejde.

3. Jedno– či dvoudenní test rozhoduje o celé budoucnosti

• Protože se ve školách děje dlouhodobá masáž i tom, jak přijímačky o všem rozhodují a mizerní učitelé to používají jako bič a hrozbu, stres je všudypřítomný. To se samozřejmě hodí některým učitelům zejména matematiky, kteří potřebují, aby se děti jejich předmětu báli, ale s kvalitním vzděláváním to nemá nic společného. Do výuky negativní emoce a stres nepatří, ať si o tom myslí nejhloupější blogerka v ČR, údajná učitelka Zuzana Růžičková cokoliv. Takže se lehce stane, že i nadaný, připravený, šikovný žák může selhat kvůli nervozitě nebo třeba i zdravotním důvodům.

4. Zvýhodňuje děti z majetnějších a vzdělanějších rodin

• Tohle je dlouhodobý problém, protože obchod se strachem kvete. Rodiny si platí přípravné kurzy, soukromé doučování, knihy, testovací aplikace. Tím se prohlubuje sociální nerovnost, protože děti bez těchto prostředků mají menší šanci uspět. Výmluvy, že „vše je na internetu“ a pro děti, které nemají v domácnosti  přístup k internetu, že  „je v knihovně“ jsou hloupým alibismem. Pro tyhle pokrytce mám přirovnání: zaplatím dítěti A  špičkového tenisového trenéra, který ho bude učit na kvalitním kurtu s velmi kvalitním vybavením, s okamžitou zpětnou vazbou a individuálním přístupem. Dítě, stejně nadané, se bude dívat na instruktážní videa zdarma a pak si půjde zaplácat o zeď, protože na pronájem kurtu nemá peníze. Které dítě bude po několikaměsíční přípravě umět lépe hrát tenis?

5. Riziko chyb v testech bez možnosti pružné reakce škol

• Když dojde k chybě nebo nejednoznačnosti v úloze (a takové případy tu máme každý rok), školy nemohou rozhodnout samostatně – musí čekat na CERMAT. A čekání na CERMAT je jako čekat na přihlouplého Godota – jednou se v otázce budou počítat všechny odpovědi, jednou dvě ze čtyř, jednou se CERMAT na námitky mnoha učitelů vykašle. Jednání CERMATu  zpochybňuje spravedlnost a důvěru v celý systém, tedy pokud ji někdo vůbec má. A pokud se CERMAT dopustí chyby, někdy ji neuzná a musí se s tím k soudu – viz případ z roku 2019, kdy Městský soud v Praze uznal žalobu studenta, který nesouhlasil s hodnocením jedné z úloh v maturitním testu z matematiky. Podle soudu však nebylo dostatečně zdůvodněno zadání otázky. Tato soudní pře, kterou CERMAT prohrál, trvala čtyři roky!

6. Znevýhodnění talentovaných nebo specificky nadaných dětí

• Stále slýcháme mantru o tom, že musíme mít „lepší školy“ pro ty talentované děti. Ale smutné je, že CERMATovské přijímačky vůbec talent nezachytí, protože to neumějí. Nezachytí tvůrčí schopnosti, analytické myšlení, ani mimořádné nadání mimo testovaný rámec, není tu možný komplexní pohled na žákovu osobnost, zájmy nebo dlouhodobé výsledky (známky, portfolia, pohovor…). Takže se děje pravý opak: děti se specifickým talentem ve šprtacích a drilovacích CERMATovských testech padají pořadím dolů.

7. Snížená autonomie škol

• Centrální test má obrovskou slabinu v tom, že školy nemohou plně ovlivnit, koho přijmou – nemohou zohlednit motivaci, školní výsledky nebo vlastní specifika. Tím se oslabuje jejich vize, profilace a identita, tedy to, co bylo jedním z hlavních cílů reformy v roce 2004, když přišly Rámcové vzdělávací programy. Dát školám šanci, aby se profilovaly a pak vytvořit nemilosrdný společný trychtýř, který vzdělávání unifikuje a sjednocuje podle CERMATu  – to je opravdu dílo hodné Kocourkova.

8. Centralizace znamená pomalou reakci na změny

• V decentralizovaném systému mohou školy rychleji upravit přístup podle žáků, lokálních potřeb nebo nových trendů. Centralizace vše zpomaluje, svazuje a byrokratizuje. Jen se podívejte, s jakou ochotou CERMAT přistupuje ke změnám. Tomu, že CERMAT se chová ke svým klientům nepřátelsky a ne jako organizace, které se má odpovědně podílet na kvalitě vzdělávání, budu věnovat prostor v díle o maturitě.

JAK JE TO V EVROPĚ

Přestože se zastánci CERMATU tváří, že jiné možnost nejsou (a zapomínají, že i my jsme měli dlouhé období bez CERMATu), v Evropě existují různé varianty přijímaček. Ve Finsku si žáci si volí obor (gymnázium nebo odborná škola) na základě zájmu a školního prospěchu. Většina škol nepořádá přijímací zkoušky – přijetí se děje na základě známek z 8. a 9. ročníku. Klade se důraz na  rovnost příležitostí, neexistuje žádný stres z testů, namísto toho se rozvíjí motivace a důvěra ve volbu žáků. V Německu probíhá výběr druhu střední školy ve spolupráci se školou, přijímací zkoušky nejsou běžné, protože důležitá je školní zpráva a doporučení. Některé spolkové země umožňují pohovory nebo interní výběr u prestižních škol. Rozhodování je více pedagogické než testové, výběr školy je proces, ne jednorázová zkouška. V Rakousku existuje přijímání podle známek a zájmu, přijímací testy jsou jen na některých školách (např. výběrová gymnázia nebo umělecké školy). Většinou se přijímá podle známek z hlavních předmětů (někdy se sledují i dvě pololetí). U žáků, kteří nesplní známkové minimum, může škola nabídnout pohovor nebo doplňkovou zkoušku. Systém kombinuje známky a zájem žáka – je tu méně stresu, zato více prostoru pro individuální cestu. V Nizozemsku se sice testuje, ale pouze orientačně a mnohem více se dá na doporučení školy. Důraz se klade na flexibilitu a důvěra v učitele i žáky. A takto bych mohl pokračovat: v Norsku je důležitý i motivační dopis, V Irsku si školy stanoví kritéria samy, v Dánsku rozhoduje školní prospěch a pohovor.

JAK TO UDĚLAT LÉPE

Nová podoba přijímaček by měla být v souladu s RVP, ne jeho opositem. Cílem je, aby nové přijímačky snížily stres, posílily spravedlnost a motivaci, umožnily školám více rozhodovat a přitom zachovaly atributy kvalitního přijímacího řízení. U nás by nešlo je šmahem zrušit, to by tisíce učitelů a ředitelů škol dostaly infarkt. Ale zkvalitnit je můžeme. Školy by rozhodně měly mít volbu, jaký typ přijímaček jí nejvíce vyhovuje. Stručně řečeno, školy se rozdělí podle svého vlastního rozhodnutí na tři typy:

Škola A by si zpracovala své přijímačkové testy sama (a ty by nutně nemusely být z matematiky a českého jazyka).

Škola B by použila jako část baterii testů (například zpracovaných servisní organizací) a to doplnila pohovorem, portfoliem, školními výsledky, doporučením školy, motivačním dopisem, prostě jedním z těchto způsobů podle svého rozhodnutí nebo jejich kombinací a nebo jinými způsoby podle svých potřeb a možností.

Škola C by byla bez přijímaček a přijímala by na základě školních výsledků, pohovoru a pod.

Výhody? Třeba v podobě finančních úspor v řádu kolem desítek milionů Kč každý rok – a to i kdyby stát platil školám všechny přijímačkové náklady. Ale hlavní benefity jsou ty vzdělávací: rozhodovala by motivace žáka, jeho dlouhodobé zaměření a talent, minimalizoval by se stres, o budoucnosti žáka by nerozhodoval jeden test, výrazně by se eliminoval obchod se strachem (přijímačkový přípravný byznys), ne všechny školy by potřebovaly duo matematika – čeština, základní školy by se mohly věnovat kvalitní výuce a ne CERMATovské přípravě…  Celé řízení by bylo spravedlivější, protože by bylo mnohem více diferencované a individualizované. talentovaných žáků ve školách. Spravedlnost ve vzdělávání nespočívá v tom, že nekvalitní řešení sdílejí všichni žáci, ale přesně naopak: že je individualizované, tedy nejednotné a necentrální. Pokud škola neumí sama zorganizovat své přijímací řízení (ať už z lenosti nebo neschopnosti), tak zjevně nemá správné vedení.

Stát by při financování těchto přijímaček například vyplácel školám příspěvek, pro ilustraci třeba ve výši: škola A 1500 na uchazeče, škola B 1000 na uchazeče, škola C 700 Kč / uchazeče. Náklady školy by byl tisk, hodnotitelé, část tvorby testů – což by stát takto financoval. (Hrubý příklad: škola má 2 obory, na každý se hlásí 60 uchazečů. Zvolí kombinovaný model (B). 120 uchazečů × 1000 Kč = 120 000 Kč státní příspěvek, náklady školy: tisk, hodnotitelé, školení, část tvorby → odhadem 80–110 000 Kč. Zbylá rezerva na metodickou podporu, školení nebo IT.) K tomu by stát zajistil online portál pro správu přihlášek a sdílení výsledků, který by byla zdarma pro školy. Pokud by se například 1300 škol zapojilo s průměrnými náklady 90 000 Kč, celkové náklady pro stát by byly kolem 120 milionů Kč ročně. Ale zdůrazňuji, že to jsou orientační údaje a hlavní cíl nesměřuje na úsporu, ale na výrazné zvýšení kvality vzdělávání a odstranění toxických jevů, se současnými přijímačkami spojenými. U maturit by byly úspory výrazně vyšší, o tom v dalším díle. Přechod ze současného stavu do mnou popsaného stavu by trval 3, nejvíce však 5 let.

HLUPÁKU, NAJDU TĚ

Po mém krátkém vystoupení v ČT ohledně přijímaček se objevily různé reakce, mnoho bylo souhlasných, za které děkuji. Ale byly tu i pomatené, nekompetentní a manipulativní. Zejména nejhloupější blogerka České republiky Zuzana Růžičková se vyznamenala. Jen krátce se tomu budu věnovat.

Prolhaná blogerka Růžičková: „Jako matikář tvrdím, že testy od Cermatu jsou přesně sestavované podle RVP„.

Líný učitel: Manipulativní lež.

Nekompetentní Růžičková o době, kdy jednotné přijímačky nebyly: „Chvíli totiž s dětmi děláte test ze zdrávky, pak test z průmyslovky a pak z gymnázia. Každý má jinou obtížnost, jinou úroveň, je jinak postavený a jinak bodovaný. Na to se nedá poctivě připravit.“

Líný učitel: Stupidní argument a hezká ilustrace mizerné výuky. Kvalitní učitel, do kterého má Růžičková daleko, nedriluje žáky na jednotlivé školy. Namísto toho učí všechny žáky řešit problémy, posiluje matematickou gramotnost, učí je číst úlohy s porozuměním a tak je připravuje na jakékoliv příklady, které se kdekoliv objeví. Navíc typové příklady různých škol si budou podobné. Žáky musíme vést právě k tomu, aby pro přijímačky na „své“ školy dokázaly najít své přednosti, pracovat se svými rezervami, rozvíjet potřebné dovednosti (a opakuji, které by nutně nemusely být v kombu matematika – český jazyk) a ne čekali na učitele, až je ke zblbnutí donutí procvičovat příklady, které by mohl CERMAT zařadit. Růžičková vůbec netuší, že má učit podle ŠVP a ne připravovat děti na CERMAT. Ale už se o tom, jak diskriminuje děti, vyjádřila: „Ve 30 členné třídě postupně musíte vybírat, komu svoji pozornost dáte. Je mi líto, ale já mám jasno. Budoucí inženýři, lékaři, učitele, právníci mají přednost.“ Ne, nedostala okamžitou výpověď. Učí přece v české škole, kde se u špatných učitelů tohle děje stále.

Údajná učitelka Růžičková: „Dokonce tu už léta máme i systém, že si umělecké školy dělají vlastní zkoušky talentové.“

Líný učitel: Tyto školy ale musí splnit jednotný základ z matematiky a češtiny, zohlednit výši 60% jednotných přijímaček. Takže pro stupidní hlavičku Růžičkové a ostatních školometů ještě jednou: nechceme CERMAtovské přijímačky ani jedním procentem! Právě proto, že konzervují nekvalitu, preferují nedůležité dovednosti typu „počítání na rychlost“ nebo „nenechat se nachytat CERMATem“ a právě kvůli nim mizerní učitelé Růžičkové typu drilují žáky jako nemyslící otroky CERMATovských příkladů a pastí. Ani procento! A svobodu s volbou je třeba poskytnout všem školám, nejen uměleckým. Takže je vlastně úplně jedno, zda zastánci CERMATu typu Růžičková plodí své manipulativní a absurdní argumenty z hlouposti, lenosti nebo zlomyslnosti, je třeba je odmítnout, protože odporují kvalitnímu vzdělávání.

Zapalte CERMAT!