Z dávných archivů 1: Mirek Dušín, sex a morálka
Kdysi hodně dávno, v roce 2007, jsem založil svůj první blog o vzdělávání, nazvaný velmi originálně: Pedagog bloguje. Umístil jsem na něm přesně šest textů a pak se mu nevěnoval a vesele na něj zapomněl. Až nyní se mi blog náhle a nečekaně vynořil, nebo spíše vypadl z netu – jako nežádaná kostra ze skříně. Tak jsem si vyžádal od správce heslo (po 13 letech jsem ho samozřejmě zapoměl) a blog jsem smazal. Ale napadlo mě, že by bylo zajímavé některé ty texty zveřejnit a kriticky zhodnotit, jak zestárly a zda jejich autor zmoudřel. První text se jmenoval Jakou má Mirek Dušín morálku? a vyšel i v nějakém akademickém sborníku. Dodnes si pamatuji, jak ctění docenti z četných univerzit žasli, co jim na „vědecké“ konferenci to vypráví ten pojašený doktůrek, kterému ještě neoschnul diplom…
Tak jsem text trochu učesal a doplnil a tady je: Rychlé šípy, komiksoví hrdinové, ovlivnili od chvíle svého vzniku mnoho generací dětí, především kluků. Od roku 1938 vyšlo 316 příběhů, které se v různých vydáních předávaly z otce synovi a kolovaly mezi spolužáku dokonce do té míry, že například autor může konstatovat, že neviděl jediný svazek Rychlých šípů, který by nevypadal jako „salát“ neustálým čtením a půjčováním. Některé pojmy mají svůj význam i dnes, například jméno Mirek Dušín je stále synonymem vzorného a čestného jednání. Jak uvádí Wikipedie:
„Rychlé šípy je název fiktivního klubu 5 hochů, jimiž byl Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček, Rychlonožka a 1 psa Bubliny. Jejich autorem je Jaroslav Foglar. Rychlé šípy jsou ČR všeobecně známé, zná je prakticky každý. Jméno Mirek Dušín se dokonce se stalo příslovečným.“
Příkladem je článek „Procházka hrál jako Mirek Dušín“ ze 30.4.2005, kdy hráč Martin Procházka získal cenu pro nejslušnějšího hráče extraligy. Diskuse o Mirkovi Dušínovi neustává ani mezi fanoušky komiksu, kdy se na „Comics serveru“ objevují příspěvky podobné tomuto: „Je Mirek Dušín český Superman?„, kde se uvádí: „… a co byste říkali tomu, ze Mirek Dušín představuje pro Čechy – dnes už nejen mladé – podobný piedestalický ideál, jako v zámoří superhrdinové, jen přenesený do domácího prostředí?“ Co mne však napadlo je tato otázka: Jakou má Mirek Dušín, tento legendární vzor správného jednání, vlastně morálku? Jean Piaget ve svém zkoumání dospěl k závěru, že podstata veškeré morálky spočívá v respektu, který má jedinec k pravidlům. Jedná se o dva druhy respektu, a proto také o dva druhy morálky. Jednostranný respekt vede k heteronomní morálce, zatímco vzájemný respekt rozvíjí autonomní morálku. 
Přehled znaků heteronomní a autonomní morálky: Heteronomní morálka: je postavena na vztazích nátlaku (vnějšího tlaku autorit), pravidla jsou nazírána jako neměnné požadavky přicházející zvenčí od autority a mají být plněna doslovně, – nesprávné jednání je posuzováno podle vnějších znaků a následků chování („stupně škody „), tresty jsou obecně chápány jako správné a jsou záležitostí rozhodnutí autority, jsou automatickými následky přestupku, trest je imanentní součástí spravedlnosti (práva). Autonomní morálka: je postavena na vztazích kooperace, vzájemného porozumění, rovného práva, pravidla jsou nazírána jako produkty vzájemné dohody, jsou otevřena diskusi („vyjednávání“), nesprávné jednání je posuzováno ve vztahu k původnímu záměru jednající osoby, trest je definován přiměřeně s ohledem na přestupek a původní záměr, je chápán jako prostředek k naplňování záměrů (ideálů) humanity.
Pojďme se podívat na Mirka Dušína tímto úhlem pohledu. A vidíme, že Mirek je zářným příkladem autonomní morálky:
Mirek Dušín, když mu hodí v závodě kládu pod nohy: „Protestuji, to je nečestné a nesportovní!“
V jiné situaci: „Co si to o nás myslíš? Nikdy si nepomáháme k vítězství podvodem!“
V příběhu Rychlé šípy ve zbořeném mlýně Mirek říká: „Někdo je možná ohrožený, volal o pomoc, to je přednější než naše další cesta!“
Rychlé šípy jedou na prázdniny a Mirek prohlašuje: „…opustil jsi stráž, to je velké provinění, výjimečně ti však odpouštíme!“
Rychlé šípy a rozpadlý klub a Mirek k provinilci: „Proč jsi na nás házel kameny? Přiznáš – li se, bude ti odpuštěno!“
Nebo v Rychlé Šípy poctivými nálezci, po nalezení peněženky, Mirek říká: „Musíme s tím hned na policii, ohlásit nález!“ atd.
Mirek Dušín také, jak se zdá, má vždy připraveno nějaké ponaučení. Vybral jsem například: : „Při blízké bouři má si člověk lehnout přímo na zem!“, „Nikdy není příliš pozdě, nekuř, cvič a zakrátko budeš zase chlapík!“, „Takoví klackové jako vy by měli vědět, že do drátů se nesmí lézt„. Mnoho dalších, týkajících se vysávání jedu z rány, volání žertem o pomoc, sezení ve vagónech s nohama ven atd., lze v příbězích Rychlých šípů nalézt.
Ovšem je třeba podotknout, že se Mirek chová někdy i nečestně… Například v příběhu Rychlé Šípy u kočičího hrobu Metelka nutí Štětináče : „Musíš nám pomoct proti Dlouhému Bidlu a jeho kočičí pracce!“ a v opačném případě vyhrožuje Mirek Dušín : „Tak zabijeme všechny krysy, které si tu pro svou odpornou zábavu chováš!“ Odpornou zábavu? Chovat jakékoliv zvíře je přece i o péči a prohlubování zodpovědnosti. I další z epizod je jako z hororu o zvířecím hřbitově! Mirek velí: „A ty, Štětináči, za trest odpravíš všechny ty odporné krysy, které chováš v pastích!“ „Mé myšinky! Takovou práci mi to dalo, než jsem si vás vypiplal! Já vás nepřežiju, já umřu s vámi!“ ukazuje Štětináč skvělé environmentální postoje a pravou lásku chovatele ke svým zvířatům. Odpovědí je mu Rychlonožkův úsměšek: „Tak teda šťastnou cestu do myšího ráje!“ To je psychický teror jako sviňa.
Na pochvalu není ani Mirkovo nepochopitelné váhání v „Rychlé Šípy svědky“ neštěstí, kdy nejprve volá: „Snad ten uhřátý člověk nechce skočit do vody? Haló pane! Může se vám něco stát!„, pak se ptá: „Proboha, kdy ten člověk vyplave?“ až k fatálnímu: „Nechoďte tam hoši! Nemůžeme mu stejně pomoct, vždyť ležel skoro hodinu ve vodě!“ To je v podstatě smrt z Mirkovi nedbalosti, kdy se místo činu válel po pouhém alibistickém výkřiku na dece, hodinu otálel a předtím včas nezakročil.
Konstatuji i přesto, že lze potvrdit Mirkovo dosažení postkonvenční úrovně morálního vývoje, snad dokonce šestého stádia. To je charakterizováno řízením se podle vlastních svobodně zvolených morálních principů. Mezi základní univerzální zásady počítáme princip rovnosti lidí, respektování lidské důstojnosti a individuální svobody. Jde tedy o racionální i emocionální přijmutí vědomí nejvyšší hodnoty univerzálních morálních principů a převzetí osobního závazku myslet a jednat v souladu s nimi. Ale Mirek v tom má díry jako v ementálu! Navíc občas Mirek Dušín překvapivě nepředvídá dobře další události anebo váhá zasáhnout i v takových případech, kdy je pro každého soudného člověka katastrofa nevyhnutelná – a nejen u vody! Rychlonožka skáče ze svahu s parapletem jako s padákem, Jindra se rozbíhá na nebezpečnou skluzavku nebo šplhá bez jištění na skálu, Rychlé šípy nasedají do nejrůznějších vozidel neboli „šlapohybů“ (včetně důlních vozíků). Jindy se sám účastní takových nepromyšlených podniků jako je cyklistický závod na silnici za plného provozu nebo všudypřítomné přestřelky šiškami, drny a jiným nebezpečným střelivem.
Čemu lze takové chování přičíst? Mladické nerozvážnosti anebo snad nevybouřené energii adolescentního sexuálního pnutí? Protože s morálkou je úzce spojená i sexualita a v případě Rychlých Šípů v tomto směru karty na stole vyloženy nejsou. Neboť v příbězích Rychlých Šípů a v jejich životech se dívky prakticky nevyskytují, pokud tedy nejsou zachraňovány nebo nevolají: „Sláva Rychlým Šípům!„. Snad jedině s výjimkou dvou: první z nich je Vlasta, která slíbila vítězi závodu ve třetím příběhu vlajku, předává ji Mirkovi a Rychlým Šípům už ve 4. příběhu a pak tato nadějně vyhlížející postava v krátké sukénce bohužel mizí. A už nenapíše ani nezavolá.
Zcela příznačný je vztah Rychlých šípů k dívce druhé, Podkově, která onu vlajku okopírovala a věnovala svému Klubu, „Podkovákům“. (Netroufám si vůbec hádat, proč tato vůdkyně, která nosila podkovu jako brož i ve vlasech, si pro svou vlajku vybrala motiv tří šípů včetně těch barevných dispozic, které měly Rychlé šípy). Aby bylo i čtenáři jasné, na čí straně je právo, nastupuje jako spojenci k „podkovákům“ i celé Bratrstvo kočičí pracky. Navíc podvádějí – Štětináč hází kamenem, Dlouhé Bidlo bije Mirka nesportovně tyčí…. A už se tu na úplném konci boje (kdy Rychlé šípy protivníky naprosto deklasovali) objevuje i motivace Podkovy – chtěla být právě jen jako Vlasta. Takže nikoli emancipovaná partnerka ve hře i boji, ale pouhá napodobitelka dávné obdivovatelky. Nezdá se však, že by to Mirka nějak zaujalo. Není třeba ani dodávat, že nejen Mirek, ale ani nikdo z našich chlapců Podkovu nikam nepozve, ani na sběr razítek nebo bruslení, natož pak na výpravu do sklepa nebo romantickou schůzku (přestože se na Fischerových kresbách zdají být všechny dívčí tvary této hrdinky v naprostém pořádku). Někteří autoři se o mnoho let později snažili toto opomenutí napravit, čest jejich práci! (viz poslední obrázek). To, co nás zarazí, je kromě minimálního zájmu o dívky také rychlošípácký šovinismus. „S děvčetem se prát nebudeme a s hochy, kteří si volí za vedoucího dívku, teprve ne!“ chlapácky prohlašuje Červenáček. Sakryš, chtělo by se říct. Co Valentina Těreškovová, co Marie Curie a co Johanka z Arku? Ty Červenáček neznal? Proč ho Mirek nepokáral, jako by to udělal v případě nějaké neúcty ke starším lidem?
Na závěr tedy konstatuji, že mnoho generací chlapců u nás v Československu, mělo dobrý vzor. Daleko lepší než by byl Superman! Už z toho důvodu, že ten přiletěl z planety Krypton, kdežto Mirek Dušín vyrostl mezi nám známými pavlačemi a uličkami. A během svých dobrodružství naučil své čtenáře mnoho dovedností, od použití škrtidla až po výrobu kompasu. Na stranu druhou se však od něho ani od jeho druhů nic nepoučili o dívkách / chlapcích ve vztazích obecně nebo tím, jak se vypořádat s pubertální a pak i adolescentní sexualitou. Zkrátka morálka 9 a půl bodů z desti a sex za nula. Za celé ty roky! A to je handicap proti Supermanovi, který měl Lanu Lane často v náruči. A co teprve Batman? Ten měl dívek vagony! Tady Foglar dluží hodně českému národu…
Návrh trička převzat z FB „Sdružení přátel Jaroslava Foglara“
Druhý text z archivu: Chybují žáci v sexuálních větných rozborech?