Webinář pro Komenského institut: otázky a odpovědi

Webinář pro Komenského institut: otázky a odpovědi

V nedávném semináři pro slovenský Komenského institut se účastnilo mnoho učitelů, z nichž někteří psali své náměty a otázky. Je to pochopitelné, protože webinář trval pouhých 90 minut a například webinář „Líný učitel“, který každý měsíc realizuji pro Olchavova.cz trvá ve dvou dnech čtyřnásobek času. Je tedy jasné, že jsem mohl jen představit ty nejzákladnější zásady a snažit se ilustrovat vzdělávací strategii Líného učitele pouze v náznaku. Během webináře jsem ale slíbil, že některé otázky, na které nestihnu odpovědět naživo, zpracuji na svém blogu. A právě toto je ten blog, milí kolegové!

Nejprve musím napsat, že jsem byl nadšen z diskuze pod webinářem, protože mnohokrát na otázky odpovídali učitelům jejich slovenští kolegové a to mnohdy ještě lépe, než bych zvládl sám.  To bylo fantastické. Takže já děkuji a také za podněty, jako je tento: „žáky musí práce v hodině bavit 🙂 často pracují ve skupinách a navzájem se učí a já sedím na katedře a houpu nohama (a samozřejmě chodím a jejich práci sleduji), my např. v 9. třídě sice testy z angličtiny píšeme, musím (s vedením školy za zády), ale protože se fakt všichni velmi snaží a pracují ukázkově, navzdory výsledkům z testů mají řekla bych pěkné známky na vysvědčení, protože si je za svou práci v hodinách zaslouží – často jsou pak rozdíly známek z matematiky a češtiny a pak angličtiny třeba o dva stupně… ale oni se pak snaží o to víc, aby mě přesvědčili, že si tu hezkou známku zaslouží“. Paráda.

Ale pojďme k otázkám. Omlouvám se předem za třeba i poněkud zkrácené odpovědi, ale samozřejmě není účelem tohoto blogu suplovat podrobně popsané postupy ze všech tří knih „Líný učitel“. Jen chci v odpovědi navodit ty správné myšlenky.

Otázka: Když takýto test overuje aj efektivitu využitých metód v predchádzajúcej úlohe, a ja ako učiteľ som tieto metódy nezvládol, a žiaci by mali dostať zlú známku, mali by im byť tieto zlé známky odpustené? Neuberá to autorite učiteľa? Budú žiaci chcieť aj potom pracovať ak uvidia že ak test nezvládnu nebudú oznámkovaní?“

Líný učitel: Kolega se ptá na základě toho, co jsem o testech říkal. Tvrdil jsem, že na testy se nemá žák učit doma, ale test má ověřovat efektivitu školní práce a ověřovat dovednosti, získané při aktivitách. V takovém případě je jasné, že z testů opravdu nesmějí padat špatné známky – zvláště pokud žák pracuje, jak nejlépe v danou chvíli umí. Učitel by tomu měl zabránit už při skládání úkolů do testu: tím, že diferencuje obtížnost a tím, že otázky nemají jen řešení správně / špatně. Chyby žáka při testu napravujeme formativně, zpětnou vazbou a ne trestem a penalizací. Takže učitel nemusí špatné známky „odpouštět“, protože žádné špatné známky z testu ani nepadnou. Kdyby žák spadl pod hranici klasifikace 1, 2, 3, učitel si zapíše místo špatné známky třeba „X“. A pamatujte: nikdy známky pro závěrečnou klasifikaci neprůměrujeme! Je jisté, že autoritě neubírá, pokud učitel nedává špatné známky, je to přesně naopak. A k otázce, zda žáci budou bez špatných známek pracovat: chce snad někdo, aby jeho žáci pracovali ze strachu před špatnými známkami? Strach a obavy nebo stres z neúspěchu nemají ve třídě co dělat. Více v kapitolách o hodnocení v „Líném učiteli“ nebo v knize „Uč jako umělec“.

Otázka: Vyhodnocovania takýchto úloh (v testech) trvá veľmi dlho. Nečudujem sa že učitelia radi zadávajú ľahko vyhodnocovateľné úlohy. Myslíte že je vhodné využívať vzájomné hodnotenie žiakov (aj v takýchto testoch)?

Líný učitel: Ano, vzájemné hodnocení nebo sebehodnocení testů a pracovních listů je vítané a správné didaktické řešení! A pokud má někdo z učitelů problém z časem, nemusí zadávat otázek mnoho. Lépe je zadat jednu individualizovanou otázku, která žákovi umožní být kreativní a nápaditý, než deset „testových“, které se ho ptají jen na znalosti / hlouposti.

Otázka:Poprosím odpoveď – keď na skupinovom vyučovaní chýba žiak – napr. je chorý, ako môže potom napísať písomku?“

Líný učitel: Opět otázka na konto toho, že na testy se nemá žák učit doma, ale test má ověřovat efektivitu školní práce a ověřovat dovednosti, získané při aktivitách. A pokud žák chyběl? Nevadí, může se o odpověď nebo řešení problému pokusit. Má z předchozích aktivit dovednosti, které mu umožní pracovat a samozřejmě ho učitel bude hodnotit jinak. A bude to i zajímavé srovnání, o kolik budou žáci „s prožitou aktivitou“ úspěšnější v řešení, než žák „bez ní“. Pamatujete: ve škole má být pozitivní emoce, žákovské strachy z testů nejsou hodné kvalitního učitele a navíc – ve škole se nahraje o Zlaté trenky!

Názor:Snazim sa takto ucit v duchu Hejneho matiky na vsetkych predmetoch druhy rok. Zisila som, ze su deti, ktore sa nezapajaju takmer nikdy, vzdy si pockaju, kto to za nich v skupine vyriesi… Az ked dostanu konkretny navod, ulohu zvadnu a konecne sa citia uspesne.“

Líný učitel: Super, je jisté, že konkretizovat jednotlivé kroky úkolu pomáhá žákům, ale také učiteli při hodnocení – které by nemělo být výkonové, ale právě procesní nebo kriteriální. Nenechte však žáky při skupinové práci lenošit! Každý by měl přispět a každého žáka lze zapojit, například rozdělením rolí ve skupině nebo zadáním různých úkolů, které je v týmu třeba plnit souběžně.

Otázka: DÁ SA TO OBHÁJIŤ PRED ŠKOLSKOU INSPEKCIOU? NEMÁM POVINNÉ DIKTÁTY… NEMÁM POVINNÉ TESTY… LEBO HODNOTÍM ŽIAKOV INAK?

Líný učitel: Inspekce na Slovensku je ta stejná jako u nás v Čechách. Jsou to jenom lidé, od těch moudrých po ty hloupé. Já jsem měl na Slovensku jeden seminář pouze pro inspektory a musím napsat, že leckterý učitel by se měl jejich modernímu pohledu na vzdělávání přiučit. Obecně ale platí: neučíme pro inspektory, těm nejsme odpovědní, ale za kvalitní vzdělávání jsme zodpovědní především žákům. Když inspektor přijde a uvidí nadšeně pracující třídu a střídání zajímavých metod,  co může učiteli vytknout?

Otázka:Dobrý večer, rada by som sa spýtala, ako sa dá priviesť aj starších žiakov na gymnáziu k dobrovoľnej práci v skupinách respektíve k činnostiam, pri ktorých robia sami bez učiteľa, ak takúto prácu odmietajú?“

Líný učitel: Třeba tohle je opět otázka málem na samostatný webinář, ale stručně se pokusím. Žáci na gymnáziu jsou ti nejlepší žáci z generace. Je to top 10%, se kterými by měli všechny metody a aktivity jít nejlépe. Pokud se stavějí na zadní a něco „odmítají“, je to důsledek mizerného vzdělávání, kterému byli vystaveni doposud. Učitel má potom dvě způsoby, kterými jedná: získávání a důslednost. Vysvětluje žákům, proč je třeba rozvíjet zejména obecné softskills a dovednosti, jak jim to bude v budoucnosti užitečné. A také nesejde z cesty dobré didaktiky. To znamená: když řekne, že k absolvování předmětu není třeba mít nějaký průměr z testů, ale čtyři projektové čtvrtletní práce na požadované úrovni, tak kdo nebude mít tyto čtyři práce odevzdané, prostě do dalšího ročníku nemůže postoupit, protože nesplnil požadavky daného předmětu. Shrnul bych to takto: ti opravdu chytří to pochopí brzy, ti druzí – chytří sabotéři – budou k tomu být kvalitně pracujícími žáky dovedeni prostřednictvím metody „příčina – důsledek“. Každý žák má svůj úspěch v ruce. Ale odborníkem na vzdělávání je učitel, ne žák nebo rodič. Ty vedeme cestou moderního vzdělávání my. Co je to za školu studijního typu, kde žáci “odmítají”? Jak to, že to učitelé vůbec dovolí? Naštěstí tyhle problémy kvalitní učitel řešit moc nemusí: moderní výuka a podporující hodnocení zlepšuje motivaci i výsledky žáků a výsledky se dostavují velmi rychle.

Otázka:Ako bojovať s tým, že žiaci napr. zo základných škôl nie sú zvyknutí na samostatnú prácu, skupinovú prácu a v podstate je potrebné ich voviesť do takého štýlu vyučovania?“

Líný učitel: Je třeba je to trpělivě učit, zejména Komenského zásadou od jednoduššího ke složitějšímu. Nevybalíme hned projekty, ale začneme jednoduchou prací ve dvojici, ve které budou žáci úspěšní a pak postupně míříme k vyšším didaktickým metám.

Otázka:Viete povedať aj telocvikárke, ako môže vylepšiť svoju hodinu?“

Líný učitel: Jistě, třeba ve třetím díle Líného učitele (“Kompas moderního učitele”) je jen o tělocviku celá kapitola (viz její začátek na obrázku). Je důležité především vědět, jaké jsou cíle toho předmětu: fair play, týmová hra, snaha o zlepšení, pomoc druhým, zdravý životní styl. Tyhle věci si žáci ponesou dál. Je také důležité dostat do hry všechny žáky, tedy nevýkonové hodnocení a zařazení činností a sportů, kde není k úspěchu nutné být nejrychlejší ze třídy. A pak je třeba posilovat dílčí úspěchy a individuální progres – přesně jako v jiných předmětech.

Otázka:K téme hodnotenie výkonu: toto nie je iniciatívou učiteľov, ale vychádza zo systému vzdelávania – máme výkonové štandardy, ktoré máme dosiahnuť a tie sú tou nastavenou latkou – pre všetkých žiakov. Tu je konflikt záujmov – učiteľ, ktorý chce rešpektovať individuality žiakov verzus učebné osnovy, štandardy, pravidlá klasifikácie,…ktoré vyžadujú dosiahnutie danej úrovne vedomostí a to, že na to niekto nemá, sa “má” hodnotiť horšou známou – to máme predpísané ???“

Líný učitel: Nejdůležitější je vlastní učitelská filozofie. Mohly by všechny dokumenty v zemi psát cokoliv, ale kvalitní učitel by neměl opustit individuální přístup k žákům, vytváření podporujícího klimatu ve třídě a realizace didakticky pestrého vyučování. Na Slovensku nemá učitel takovou svobodu v učivu, jako mají učitelé v České republice, ale přesto je na něm, jak bude standardy plnit. Například výkonový štandard uviesť tri závažné problémy znižujúce životnú úroveň obyvateľov v jednotlivých regiónoch Afriky“ mohu splnit mnoha způsoby. Ten nejhorší je, že to žákům promítnu v powerpointu, aby se to naučili. Ten nejlepší je nechat žáky vytvořit projekt nebo článek do novin nebo plakát nebo netbook nebo rozhodovací tabulku nebo strom příčin a důsledků nebo cokoliv jiného – vždyť výukových metod jsou stovky! Hlavně je třeba zbavit se v hlavě veteše osnovového učení. Když učitel učí kvalitně, standardy plní mnohem lépe než učitel, který se na ně alibisticky vymlouvá, ale špatnou výukou je stejně neplní.

Názor: „Dobrý deň, som začínajúcou uťiteľkou na ZŠ a nadupaná pozitívnou energiou som chcela priniesť tieto metódy i na svoje vyučovanie. Narazila som však na problémy: 1. Osnovy / 2.Tieto metódy som bohužiaľ dokázala efektívne aplikovať len v triedach s malým počtom žiakov (do 20), vo väčších triedach boli tieto metódy neefktívne (okolo 30 žiakov)

Líný učitel: Osnovy neexistují, i když mnozí učitelé je bohužel neopustili. Neměli bychom se nechat zotročit osnovami (učivem), zvláště když nemusíme! Co se týká počtu žáků ve třídě, jde zřejmě jen o to zlepšit management třídy, její vedení a time management. Protože rozdíl mezi 20 a 30 žáky je jen ve třídní logistice. První počet vám dá čtyři skupiny po pěti a ten druhý šest skupin. To je jediný rozdíl. Je tedy třeba pracovat lépe s časem a zadáváním úkolů, ale zase máme větší počet řešení, větší počet spolupracujících a vzájemně s učících žáků.

Hodně otázek vypovídalo o jednom: „Je čím ďalej tým viac žiakov, ktorí sú natoľko leniví, že ak by sme im dali na výber, neurobia nič sami od seba, aj napriek motivácii. Vyhovoria sa na to, že to nevedia, že nechápu, napriek dostatočnému vysvetleniu a precvičeniu, je na nich vidieť, že ani sa nesnažia, nič sa im nechce, je im jedno, že to nevedia, že nezískajú dobrú známku…“ / Ale prečo stále brať vinu stále na seba, keď žiak je nezodpovedný, aj keď žiaka motivujem, vychádzam mu v ústrety, použijem všetky motivačné metódy a formy vyučovania! / co so ziakmi, kt. su TOTALNE apaticki? A podobně.

Líný učitel: Kolegové, je mi líto, ale budu maximálně upřímný. To jsou žáci, která jste si tak vychovali. Ve vaší škole jste jim umožnili být nepracujícími, apatickými, neúspěšnými. Možná je dokonce výraz “umožnili” přiliš měkký, možná je i přesnější, že jste je k tomu přiměli. Pak jenom sklízíte to, co jste vy nebo většinově vaši kolegové ve škole zaseli. A online výuka tyhle nepracující a nesnažící jen posílila v tom, jak lehké je práci odmítnout. Ale oni ji odmítali i dříve, ve třídě. Jednoduše proto, že školní práce nebyla zábavná, ale otravná, beze smyslu a oni v ní nebyli úspěšní. A distanční výuka často ve té otravnosti a nezajímavosti pokračuje. Jak to nyní, po letech špatné výuky, zlomit? Dobrou didaktikou, ale je to dlouhá cesta. Nezapomeňte, že napravujete roky špatné praxe a to nepůjde za týden. Ale snažit se o to musíme…

Na úplný závěr jsem si nechal otázku: „Dobrý deň, chcela by som sa spýtať, ak by som chcela na prvom stupni používať modernú didaktiku, ale učitelia, ktorí budú učiť týchto žiakov na druhom stupni budú zrejme vyučovať tradičným spôsobom… Je to pre žiakov dobré, nie je teda lepšie striedať modernú didaktiku s tradičnou?“

Líný učitel: Žádné střídání moderní a tradiční didaktiky! To je jako kdybyste se ptala, jestli máte zákazníkům v restauraci na střídačku vařit skvělé pokrmy a blafy. Ne, musíme žákům vařit jenom to nejlepší, jenom tak se můžeme nazývat pedagogy. Stejnou otázku si ale může klást i učitel druhého stupně: mám učit moderně, když žák potká na gymnáziu vykladače a frontálníky? Samozřejmě ano, my musíme odvádět stále to nejlepší, co jako učitelé umíme. Nejen proto, že samotné by nám nemělo svědomí a stavovská čest nějaké flákání povolit, ale je to nesmírně důležité vzhledem k naším žákům. I jeden jediný kvalitní učitel může mít osudový impakt na dítě, v důsledku kterého žák nalezne svou cestu a pozná, jak kvalitní edukace vypadá a který předmět / obor stojí za to se mu věnovat. Jakmile se dostanete na správnou cestu, proč by někdo chtěl chodit po té úmorné?

Odkaz na webinář Komenského institutu

Odkaz na knihu Uč jako umělec

Odkaz na Líné učitele

 

 

Tags: , , , , ,