Učitelská platforma sbírá učitelské hlasy. Srdcem.
Učitelský hlas?! Máme tu nové video Učitelské platformy a s ním jakousi učitele rekrutující kampaň. Přihlaste se k nám, pozvedněte svůj „učitelský hlas“ a připojte ho k našemu. Co si o tom myslet? Především je ono video příklad takové té neoriginální bezobsažné masáže, která vám říká: jsi učitel a máš hlas? Tak nám ho dej! Přidej se, protože my jsme také učitelský hlas. A to je všechno. Bez obsahu. Bez cílů. Vyprázdněné sdělení.
Je navíc klamavé, když se vám tu tvrdí „založili jsme Učitelskou platformu“, jako by to bylo málem včera (nebylo) a jako by to udělali tihle čtyři aktéři z videa (neudělali). Nevím jak vy, ale já mám od jisté doby k lidem v košilích v jakékoliv kampani nedůvěru. Aby člověk zjistil, co je Učitelská platforma zač, musí na jejich stránky. Tam si přečte cíle téhle úzké lobistické skupinky učitelů, které jsou:
„Zasazujeme se, aby podpora vzdělávání byla pojímána jako investice do naší budoucnosti, což se neobejde bez navýšení rozpočtu MŠMT aspoň na průměr OECD státních rozpočtových výdajů. Bez investic do vzdělání nelze očekávat zkvalitnění výuky ani její modernizaci. / Zasazujeme se o zlepšení kvality vzdělávání v České republice. Jednáme o zrušení státních přijímacích zkoušek a státních maturit, snížení administrativní zátěže a byrokracie či zvýšení svobody učitelů při jejich činnosti. / Přesvědčujeme politiky napříč všemi politickými stranami, aby se shodli nad dlouhodobou národní vzdělávací strategií, která by připravila českou společnost na budoucnost. Přestalo by docházet ke změnám vzdělávacích politik v důsledku personálních změn na MŠMT. Ke změnám by tak docházelo koncepčně a učitelé by získali pro svou práci více stability.“
To zní super, bez ironie. Jsou to cíle, které by měl každý učitel podporovat. Na stránkách Učitelské platformy jsou také uvedeny důvody, proč byste se měli připojit. Pojďme se na ně objektivně podívat. Učitelská platforma tu není ani prvním, ani druhým rokem. Měla by za ní být už vidět nějaká reálná práce pro učitele, ne jenom nekolik nemastných, neslaných vystoupení v médiích a hezké řeči.
Na svých stránkách píší: Proč byste se k nám měli připojit a podporovat nás:
Učitelská platforma: Vedeme dialog nejen mezi učiteli, ale i jejich komunikaci s jednotlivými asociacemi, MŠMT, odbory apod., zjistíme učitelské potřeby a prosazujeme návrhy, které vedou k lepším podmínkám výuky.
Líný učitel: OK. Ale prozatím se ukazuje, že ony „učitelské potřeby“ jsou někdy dost selektivní. Tak trochu jsou to „učitelské potřeby středoškolských učitelů gymnázií“. Ale budiž, tedy „prosazujeme návrhy“? A jaký návrh tedy prošel? Jak konkrétně podmínky výuky zlepšil? Obávám se, že odpověď zní žádný a nijak.
Učitelská platforma: Je nutné řešit nízkou atraktivitu učitelské profese mezi středoškoláky. Vize profese učitele musí nabízet jasnou perspektivu. Jen tak se ti nejtalentovanější a nejkreativnější maturanti budou ucházet o studium na pedagogických fakultách a budou si přát být učiteli.
Líný učitel: OK. Je nutné řešit – ale jak? Tohle téma je jedno z těch, kde je vidět bezradnost a nulová koncepce Učitelské platformy. Takže předsedkyně Petra Mazancová na podobné otázky odpovídá tezemi o „supervizi“ a „psychologické průpravě“, úplně mimo mísu a mimo jádro problému.
Učitelská platforma: Pomáháme ke kultivaci výběru ředitelů na základě jejich odbornosti a vzdělávacích vizí. Nabízíme zřizovatelům poradenství při výběru ředitelů i účast v konkurzu.
Líný učitel: Přání otcem myšlenky, řekl bych. Že by seděli členové UP ve výběrových komisích a kultivovali tam ona zvěrstva, která se tam někdy konají? To se opravdu říct nedá. Nabídka „poradenství“ není vyslyšena a účast při výběru ředitelů se nekoná. Třemi slovy: tohle je chiméra. Přemýšlím marně, co by vlastně mělo členy Učitelské platformy kvalifikovat do výběrových komisí? Snad to, že jsou členy nepočetného a názorově velmi rozkolísaného učitelského spolku?
Učitelská platforma: Vytvoříme respektovanou etickou komisi, která bude nezávislým arbitrem pro posuzování odvolání ředitelů, postihování učitelů apod. Pro své členy vytvoříme profesní a etický kodex učitele.
Líný učitel: Kde je ta „etická komise“ a výsledky její práce? Nikde. Kde je ten „kodex“? Nikde. Mimochodem, proč jen „pro své členy“, tedy několik stovek pedagogů? Neměli by mít profesní a etický kodex všichni učitelé?
Učitelská platforma: Oslovujeme VŠ připravující učitele ke spolupráci a budeme usilovat o růst kvality přípravy budoucích učitelů větším příklonem k praxi a reálným tématům edukace. Propojíme začínající učitele s jejich zkušenými kolegy.
Líný učitel: Tady se něco udělalo. Lépe řečeno, něco podstatného dělá studentská organizace Otevřeno, se kterou Učitelská platforma prý nějak „úzce spolupracuje“. Jak? Nijak. Jak Učitelská platforma oslovuje „VŠ připravující učitele“? Nijak. Momochodem, dokážete si představit, že by za rektorem nebo děkanem nějaké univerzity přišel třeba středoškolský učitel Hála a chtěl jim něco vyprávět o přípravě budoucích učitelů? Legrační myšlenka. Jakou spolupráci by jim mohl nabídnout? Aby se šli studenti podívat na jeho frontální výuku a způsob, jakým při hodině počárá tabuli vzorci? Jaký benefit by pro studenty byl z tohoto „propojení“?
Učitelská platforma: Snažíme se, aby prostředky, které míří do školství, byly využity co nejefektivněji a obsahovaly co nejméně “projektových” mezičlánků.
Líný učitel: Snažte se dál. Ale jen pro úplnost: jak konkrétně se snažíte? Co to vlastně pro Platformu znamená „nejefektivněji“?
Uitelská platforma: Upozorňujeme na úspěchy kolegů, uvádíme příklady dobré praxe a vracíme učitelské práci i celému systému vzdělávání důvěru.
Líný učitel: Tohle je jediný (!) bod, kde vidíme nějakou snahu a jisté výsledky, ovšem jen v úzké komunitě na sítích aktivních pedagogů. Zkrátka 99% veškerého proma a „práce pro učitele“ se motá kolem Facebookové stránky Učitelé+. Tam se učitelé inspirují, ale velmi často i konzervují. Příspěvky samotného vedení Učitelské platformy, která stránku správcuje a cenzuruje, jsou z hlediska vzdělávacích podnětů nevýznamné a někdy i kontraproduktivní. V podstatě jsou členové Učitelské platformy právě a jenom správci a cenzoři, nikoliv tvůrci. Vysílá se tu i pořad Profesní interpelace, který má ale asi jen tři nebo čtyři díly a kde se zpovídají státní úředníci. I ten nejlínější youtuber je proti frekvenci tohoto pořadu přímo vrcholem pracovitosti. A to „vracení důvěry“? Tady bych byl opatrný. Důvěru si je třeba zasloužit kvalitní učitelskou prací! Opravdová důvěra nepřijde jako výsledek nějaké reklamy, nasazování si růžových brýli a promování současné vzdělávací bídy.
Učitelská platforma: Vrátíme do hry kariérní řád, který bude fér, vyvážený, bude skutečně učitele motivovat, obejde se bez zbytečné administrativy a především zlepší podmínky uplatnění a profesního růstu učitelů v ČR.
Líný učitel: Opravdu? Tak už ho tedy vraťte… nebo už konečně vyjděte s nějakými návrhy.
Učitelská platforma: Pořádáme setkání učitelů, letní školy, vzdělávací kurzy a další příležitosti, pro další vzdělávání a sebevzdělávání učitelů.
Líný učitel: Nic takového se neděje. Každá jedna organizace, které se věnuje vzdělávání učitelů, je stokrát aktivnější než Učitelská platforma. O čem by také vzdělávali a školili? Mnozi gymnaziální učitelé ve vedení platformy by mohli pořádat leda letní školu frontální výuky 😊
Učitelská platforma: Podílíme na vydávání textů, metodik a pomůcek, zaměřených na učitelskou praxi.
Líný učitel: Ani tohle se neděje. Vůbec. Opět jen řeči.
Ale abych byl korektní k poslednímu bodu, je tu web Michala Kaderky „Svět médií“ o mediální výchově. Na hodnocení kvality webu tu není prostor, ale i tak je to produkt Nadace Blíž k sobě, ne Učitelské platformy. Pokud někdo ze členů Platformy něco podobného realizuje, dělá to na vlastní triko a dělal by to i bez Platformy. Jeví se jako zcela zřejmé, že doposud se z konkrétních a deklarovaných činů Učitelské platformy nestalo skoro nic. Jsou to jen takové hezké řeči a prázdné deklamace. Není to asi přímo úmyslné klamání, spíše takové nereálné holedbání, které se nikdy nenaplní a tak nějak to všichni víme. Zkrátka třesky plesky. Tyhle sliby Platformy nejsou věci čerstvé, ale staré už několik let. Je to jen taková mediální hra, která existuje pouze ve slovech. Nepohnulo se s nimi za ty roky k realitě ani o píď. Aby se něco změnilo, je totiž třeba 1) věci kriticky pojmenovat. 2) překonat odpor a 3) realizovat změnu. Už v první fázi je Platforma často vyměklá a nekonkrétní, takže se s ničím nedostane ani do fáze dva, natož tři. Je totiž jasné, že už kritické hodnocení by se některých zúčastněných mohlo dotknout a do toho UP nikdy nepůjde. Nikdo nesmí příjít objektivním pojmenováním stavu a kritikou k nějaké psychické úhoně!
Zdá se poněkud komické, že Učitelská platforma říká Proč byste se k nám měli připojit a podporovat nás a jako důvody uvádí něco, co nedělají, něco, co dělat ani nemohou a něco, co dělat neumějí. K čemu tedy nyní ta reklamní kampaň? Kdo ví. Pokud kdokoliv chce, ať se také připojí a jeho učitelský hlas … ani moc slyšet nebude. V médiích bude za něj mluvit nejspíše Petra Mazancová a od té se můžeme dočkat čehokoliv. Od hezkých slůvek a dobrých myšlenek až po naprostou katastrofu a sobecký pohled na téma. Viz třeba její zarputilá obrana víceletých gymnázií (kde sama učí) a například její hloupé a alibistické tvrzení, že palčivý problém víceletých gymnázií vyřeší „když nějak zlepšíme druhý stupeň základek, pak na víceletá gymnázie nikdo nebude chtít chodit“. Vážně? Tomu pokrytectví jistě nevěří ani ona sama. Problém Učitelské platformy je, že sice sdružuje některé zajímavé a kvalitní pedagogy, ale v podstatě si stejně každý dělá a říká co chce. Ano, mají na to právo. Ale proč se tedy združovat? A drtivá většina těch opravdu inspirativních členů slyšet není a nikdy nebude. Platforma nám sice tvrdí, že chtějí být „učitelským hlasem“, ale není a nebude to „jeden celkový učitelský hlas“. Vždy to bude hlas jen toho, kdo má zrovna u pusy mikrofon nebo novinářský diktafon. Nebo toho, kdo sedí někde na gymnáziu v kabinetě a píše na MŠMT nebo do novin mail, který předtím četli nanejvýše další tři gymnaziální „profesoři“. Učitele, kteří reálně pozvednou hlas, by spočítal Mickey Mouse na prstech své čtyřprsté ruky a ještě by ani všechny nepotřeboval.
Aby to bylo úplně jasné: neříkám, že jednotliví učitelé z UP nedělají dobrou práci a neprezentují některé dobré myšlenky. Ale nedělají to ani jako důsledek existence Učitelské plarformy, ani navzdory existenci Učitelské platformy. Ta nemá vliv na nic. Její existence nic nezlepšuje, i když zaplaťodin ani nezhoršuje. Učitelké platforma jenom některé učitele neformálně virtuálně sdružuje, aniž by cokoliv podstatného nebo zásadového dělala. Je hezké, že nějaký učitelský spolek reprezentují a prezentují někteří relativně slušní lidé, ale to je asi tak všechno. Pokud to uvedu na příkladu: pro fotbal je jen jedna z nedůležitých a okrajových částí mít vyžehlené a čisté dresy. Ale pro hru je to úplně nepodstatné. Platforma snad prezentuje čistější dresy než ostatní týmy. Ale hra samotná? Nenechme si namluvit, že hezké dresy neboli hezká slova jsou hrou samou! Nejsou. Navíc se celý tento minispolek utápí ve falešném sentimentu a lítostivě dojímavé sebeprezentaci, typu „předsedkyně Petra Mazancová utírá slzu“, když píše: „Byla jsem polovyhořelá učitelka středního věku, když jsem v roce 2017 potkala mnoho inspirativních učitelů, se kterými jsme založili Učitelskou platformu.“ A proto „Jsme Učitelská platforma – učitelský hlas vedený srdcem.“ Nikdy bych nezpochybňoval fakt, že být dobrým učitelem vyžaduje velké srdce bojovníka i empatika, ale využívat to jako nějaký politický slogan? Nevkusné. Tohle už nemá se zvýšením kvality vzdělávání nebo zlepšování výuky nic společného, to je pouhý marketing a kalkulace. 
Platforma v tomto slova smyslu by při tom měla být ideovou základnou, mateřskou lodí pro společnou činnost, názorovou základnou pro společné úsilí. V tomto ohledu amébní, hoďnoučce nažehlená a názorově bezpohlavní Učitelská platforma selhává. Tohle není hlas učitelů! To je hlas pomyslné učitelky gymnázia, která sice tu a tam použije jednu moderní metodu, ale jinak stále testuje, zkouší, učí frontálně, používá powerpointové prezentace a dává žákům koule, když se nenašprtají. Je sice „hodná“, zejména na ty naučené žáky, myslí to dobře, ale přitom je zoufale průměrná, ve skrytu konzervativní a elitářská. Můžete ji mít jako člověka rádi, protože do toho „dává srdíčko“, věříte snad i tomu, že velké zlo ve třídě nenadělá, ale proč bych někomu takovému měl dávat svůj hlas? Aby byl ten elitářský průměr víc slyšet? Abych podpořil hrstku gymnaziálních „profesorů“ v tom, že mluví za učitele? Jen proto, že napsali několik cílů, které jsou ale stejně jen na papíře a za roky se přitom neudělalo nic? A že prý mají „učitelské srdce“? Ostatní učitelé ho snad nemají?
Jak si v médidích vede Petra Mazancová, předsedkyně a skutečný hlas Učitelské platformy? Ne moc dobře.