Učitelka dlouhodobě šikanuje žáky, ředitel vzbuzuje strach, 2. část

V předchozí části byly citovány části podnětu rodiče k školnímu ombudsmanovi, ve kterém jsou popisovány zkušenosti s učitelkou a ředitelem, které mají opakovaně stejný vzorec. To, co se stalo nejednomu žákovi (a chlapci v našem prvním příběhu), prožávala ještě hůře i další žákyně. Tento příběh – stejně jako některé naše veřejné školy – není pro slabší povahy.

Tatínek v podnětu popsal zkušenosti rodiče: „Měli jsme pocit, že známkování je příliš přísně. Podle učitelky, v první a druhé třídě dostávají děti jedničky, i když si je nezaslouží. Ve třetí třídě děti nemohou dostávat jedničky zadarmo, že tam už se odděluje „zrno od plev“ (opakované vyjádření). Navzdory přísnému hodnocení žáků, byly i chyby na straně učitelky – pamatuji si příklad u spolužačky, kdy měla alespoň ve dvou různých sešitech napsáno „přibyl nový žák“ a učitelkou červeně škrtnuto „Y“ ve slově přibyl a nadepsáno „I“. Chápu, že i dospělý se může zmýlit, ale dětem učitelka zmýlení netolerovala, to bylo asi třeba dítěti zdůraznit, že takové dítě není „zrno“. Dceřina prezentace o Španělsku byla například hodnocena známkou 5, protože „obsahoval příliš omáčky“ (ano, byl zaměřen více emotivně a umělecky). Čas, strávený
samostatnou a pracnou přípravou, zohledněn nebyl, stejně tak možnost doplnění nebo úprava. Dobrovolný úkol (sama se přihlásila, aby si zlepšila prospěch) o prezidentu Masarykovi byl vrácen k přepracování. S projektem pak pomáhal starší bratr, v té době studující historii, projekt byl však opět hodnocen nedostatečně. V prvních dnech po zahájení školního roku ve 3.ročníku hodnotila učitelka drobné pochybení tak, že na neobalený sešit napsala červenou fixou „Obal!“, čímž sešit znehodnotila. Tento způsob byl pak pro nás již běžný… Dalším typem trestů bylo opisování hesla (např. „Ve škole podvádím a doma lžu“) nebo zadání mnoha trestných příkladů. Málo kdy s adekvátním vysvětlením„.

Líný učitel: Tohle je to nejhorší, co učitelka může vůbec udělat – „oddělovat zrno od plev“. Je to hrubé a neslýchané porušení toho, co má opravdu dělat: kvalitně a individualizovaně vzdělávat všechny žáky ve třídě. Ve škole nejsou žádné plevy – pokud jimi ovšem nejsou samy takové učitelky! Dávat žákům špatné známky je znak mizerného učitele, dělat to na prvním stupni je psychické násilí na dětech. Příklady ukazují, že učitelka si na danou žákyni zasedla a ta už vlastně ani nemohla dostát jejím nesmyslným požadavkům. Učitelka, která dává na prvním stupni pětky, je nekvalitní a nekompetentní. Učitelka, která nechává psát žákyni ponižující a sebepoškozující věty, je nízký a zákeřný člověk. Takový, který nemá ve škole co dělat.

Tatínek v podnětu napsal: „Během 1. a 2. ročníku se spřátelily nejen děti ale i někteří jejich rodiče, slavily se společně narozeniny dětí, pořádaly se hudební akce, grilování, výlety, chodilo se společně do divadla atd. Na první třídní schůzce jsme tuto informaci učitelce neopatrně, byť v dobrém úmyslu, sdělili. Od tohoto okamžiku následovala série situací, které vedly k úplnému rozpadu této rodičovské skupiny a vytvořily zbytečné konflikty mezi rodiči i dětmi. Učitelka na jednom osobním setkání sdělila, že už se v rámci rodičovské skupiny s námi nikdo stýkat nebude. Nechápali jsme úplně, co tím myslí, ale následující měsíce nás přesvědčily, že měla pravdu (podle informací od některých rodičů, kteří s námi v kontaktu zůstali, s nimi vedla učitelka individuální pohovory).

Líný učitel: Kvalitní učitel se snaží vytvořit z rodičů školní společenství. Mizerný učitel vztahy rodičů rozbijí, vylučuje jednotlivce a pletichaří.

V podnětu popsaná zkušenost rodiče: „Například od jedné maminky máme písemně vyjádření: „Jednou na třídních schůzkách učitelka řekla manželovi, že je dobře, že se naše dcera tolik neváže jen na danou spolužačku a že se baví i s jinými děvčaty (jmenovala právě ty další dvě vyčleněné). Podotýkám, že dcera se s nimi kamarádila i předtím. Já jsem to však chápala jako ovlivňování rodičů, aby dítě podpořili v tom, aby se přestalo kamarádit s dítětem, které nemá paní učitelka ráda a chce je vystrnadit z kolektivu.“. Postupně pak došlo k tomu, že naši bývalí rodiče – kamarádi s námi zcela přestali komunikovat a vyhýbali se nám, o situaci ve škole odmítali diskutovat. Zbyly jen výjimky, kterých si doposud velmi vážíme. Na konci 5.ročníku, když měla být dcera vyloučena z ubytování se třídou, jsme podali stížnost řediteli školy. Učitelka pak o tom informovala „spřátelené rodiče“ s prosbou o podporu. Nevíme, jak podpora dopadla, nicméně po projednání učitelka zaslala nepravdivý závěr. Z rozloučení učitelky ostatním rodičům: „….I díky Vám nešťastná situace posledních týdnu dopadla dobře. Vše se vyjasnilo a stížnost byla shledána jako nedůvodná. …“. Vyžádaná náprava ze strany ředitele školy: „Vážení rodiče, dovolte mi, abych upřesnil nedávné sdělení p. uč. Břenkové, kdy Vám děkovala za spolupráci během tří let. Na většině textu lze trvat. Mrzí mne ale, že Vás informovala „I díky Vám nešťastná situace posledních týdnů dopadla dobře. Vše se vyjasnilo a stížnost byla shledána jako nedůvodná.“ Nebyli jste účastníky řízení při této stížnosti, takže jste se od ní neměli jakékoli podrobnosti dozvědět. Navíc druhá věta výše uvedeného sdělení není úplně přesná, věc je ve skutečnosti složitější, ale znovu opakuji – nejste účastníky řízení, takže Vám nemohu tyto záležitosti sdělovat.“

Líný učitel: Přesně jako v předchozím případě ředitel této školy problémy neřeší, zastává se naprosto nepřijatelných praktik učitelky I.B. (například dozorcování žáků jejich spolužáky) a sám spoluvytváří toxické klima školy. Nucení rodičů k akcím a peticím proti rodičům šikanované žákyně je neomluvitelné a hrozné.

Tatínek v podnětu napsal: „Na jaře 2016 došlo ze strany učitelky k zneužití důvěrné informace v neprospěch dcery. Dcera měla absolvovat operaci uší. S učitelkou jsme projednávali zadání učiva pro dobu nepřítomnosti. Požádali jsme, aby důvod nepřítomnosti nesdělovala. Během krátké doby se nám ozval jeden z rodičů, že ve škole bylo řečeno, že naše dcera je na „kupírování uší“ a nechápal, proč to učitelka sděluje. Po návratu dcery do školy došlo k situaci, kdy se jí většina dětí posmívala, že “byla na zkrácení uší jako pes“. V této situaci došlo ke konfliktu s její kamarádkou, kdy jí dcera dala holčičí facku. Následně došlo k závažnému „vyšetřování“ a dcera dostala ředitelské napomenutí za „napadení spolužačky“. Učitelka chybu neuznala, vedení školy podíl na situaci nepřipustilo. V tomto kontextu je třeba říct, že dcera je veselá, přátelská, pozitivně naladěná k dětem, násilí nemá v povaze, což lze zjistit i posudku PPP“.

Líný učitel: Takto vypadá pedagogické zlo. Stává se, že oběť šikany, se v zoufalém činu agresorům postaví. Zkuste si jen představit, co dlouhodobá šikana, iniciovaná a dlouhodobě podporovaná učitelkou, napáchá na psychickém a zdravotním stavu malé žákyně. Pokud ředitel řeší celý problém tak, že potrestá oběť (!), je to ilustrace smutných poměrů na této škole.

Tatínek v podnětu napsal: „Třídnictví učitelky ve 3.-5. ročníku mělo zásadní negativní dopad na dceru, ale i na fungování a běžný život naší rodiny. Máme potvrzeno, že se to do těchto situací dostávají momentálně další děti. U dcery tehdy došlo k výraznému zhoršení prospěchu, bez snahy pozitivního řešení ze strany učitelky. Dcera se uzavřela z hlediska možnosti zlepšení, snížila se jí důvěra ve vlastní schopnosti a možnosti úspěchu ve škole. Po celou dobu prožívala ona ale i rodina atmosféru strachu. Na 2.stupni bylo pak těžší zapojit se do normálního fungování a, bohužel, plné motivace k už nikdy nedosáhla. Učitelka se na úkor učení věnovala více vztahovým záležitostem a konfliktům. Nesouhlas nebo jiný názor ze strany nás, rodičů, vedl jen ke zvětšování tlaku na dceru ze strany učitelky, hledání negativních situací, zveličování, osočování ze šikany. To vše se točilo v bludném kruhu, bez podpory ze strany vedení školy. Jak již bylo zmíněno, vnímáme působení učitelky vůči dceři jako porušování osobních práv dítěte, psychické týrání a šikanu, s dopadem na jeho zdravotní stav a budoucí rozvoj. Důvody, proč jsme školu nezměnili, byla vazba dcery na školní divadlo, muzikál a některé spolužačky. K tomu ještě dnes již patnáctiletá dcera dodává, že se tehdy nechtěla z principu vzdát a zlomit. Znovu upozorňujeme, že podobné situace se na škole děly v minulosti a dějí se doposud. Snaha stejně postižených rodičů se nějakým způsobem bránit, nikdy nevedla k pozitivnímu řešení, naopak ke strachu ze zhoršení a nakonec k rezignaci“.

Líný učitel: Logo na stránkách školy je smutně ilustrativní: tahle škola je pro některé žáky psychickým žalářem. To, že se honosí titulem Fakultní škola brněnského peďáku, nevypovídá sice přímo o peďáku v Brně a nebo o kvalitě přípravy budoucích učitelů, ale třeba by všichni zúčastnění měli vědět, kam vlastně posílají své studenty a s čím se tito mohou ve dané škole potkat. Bohužel, ani tohle ještě není konec, neboť v této škole podobné případy nejsou ojedinělé a další rodiče se odhodlávají sdělit své zkušenosti. Je třeba je v tom podpořit, neboť je to cesta k tomu, aby další děti nebyly týrány a nad opakující se šikanou ze strany učitelky a neuvěřitelnou neschopností vedení školy se stále jen nezavíraly oči. Brno, probuď se!

Předchozí text: Učitelka dlouhodobě šikanuje žáky, ředitel vzbuzuje strach, 1. část