Největší oslovina nového RVP jsou samozřejmě cizí jazyky, což je debakl, který jde za ministrem školství. Ten člověk (a jeho parta kolem) je úplně mimo a svými nesmyslnými požadavky na úroveň cizích jazyků jen v podstatě nejvíce znehodnotil celou revizi RVP. Tyhle požadavky na cizí jazyky nejsou v moci současného českého školství, učitelů ani žáků. Další oslovina je různá úroveň různých vzdělávacích cílů, snaha vzdělávací výstupy testovat, vzorové RVP, které – jak se ukazuje – je nemožné sestavit, větší obtížnost matematiky je také oslovina a tak bych mohl pokračovat. V tomto textu se ale věnuji jiné věci. A ta věc je OVU. Na úvod jen podotknu, že vzdělávací cíle nového RVP se nejmenují očekávané výstupy, ale očekávané výsledky učení. Pročetl jsem si je a zmíním pět OVU – a podle mého soudu zároveň velkých oslovin, na které jsem narazil. Nemohu zatím napsat, že bych nové RVP nějak detailně analyzoval. Tahle potracenka mě k tomu prozatím nijak neláká. Ale klidně se podělím o to, které osloviny mě při čtení OVU nejvíce zacinkaly v hlavě. Zjevné je to, že jednotlivé OVU jsou psány velmi rozdílným perem a to, že nejsou nijak významově a jazykově sjednocené, je prostě bordel. Jako kdyby měl nějaký stát kus ústavy od Francouzů (včetně jejich terminologie), část od Američanů (kde má slovo občan a stát jiný význam) a část od Pygmejů.
——————————————————
1) Jako první ilustraci podivných OVU jsem vybral tu z oboru Geografie, určenou jako cíl pro deváťáky. OVU zní takto: Využívá geoinformační technologie k řešení reálných problémů. Spojení geoinformační technologie znamená technologie určené pro zpracování geodat a geoinformací. To je jednoduché, že? Patří mezi ně geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země nebo globální navigační satelitní systém. V podstatě tedy jde o dovednost práce s digitální mapou. To je také jediné, co žák může zvládnout a jaký „reálný problém“ může mít. Prostě určit svou polohu a nějakou trasu. Tečka. Tuto dovednost už ale pokrývá jiné OVU:Využívá mapy k orientaci a vyjadřování o světě kolem nás. Je snad jasné, že to budou mapy digitální i papírové. Pro mě je to příklad zaplevelování RVP vzájemně se dublujícími OVU, což je důkaz toho, jak nulová byla komunikace mezi jednotlivými pracovními komisemi a jak zoufale chyběla centrální koordinace práce a dobře stanovené úkoly.
———————————————————
2) Za jedny z nejpovedenějších OVU považuji ty, které byly realizovány v oblastech Člověk a společnost a Člověk a jeho svět. Přesto i tady najdeme ilustraci nejasností, které některé OVU vyvolávají. Třeba právě ten, který jsem diskutoval s jedním z tvůrců tohoto OVU: Posoudí, jak se připomínání historických událostí a tradic podílí na utváření jeho osobní identity a identity lidí v jeho okolí. Předně, pojem „osobní identita“ je další z patvarů, kterými je nové RVP doslova přehlceno. Chápu, že sami tvůrci RVP si u bank a pojišťoven ve svém civilním životě možná nějakou „osobní identitu“ potvrzovali a zazdálo se jim, že jde o odborný termín. Nejde. Když míníte pojem defenestrace, také není třeba psát okenní defenestrace. Psychologie zná termín identita (přičemž je jasné, že je individualizovaná, osobní) v různých interpretacích, ale chtít od tvůrců dějepisných OVU, aby ji nějak definovali – protože verzí toho, co je identita, je mnoho – a přiblížili její pojetí od nějakého věhlasného psychologa, by bylo asi zbytečné. Řekněme tedy, že identita je prožívání toho, čím jedinec je, ať už jako individuum nebo jako člen lidského společenství. Potom by OVU mělo mít za cíl vlastně sebehodnocení žáka a toho, jak historie ovlivňuje jeho sebepojetí, potažmo identitu. Super, že? Ale o tom tenhle OVU kupodivu není. Divil jsem se, že mi jeden z tvůrců tvrdil, že tenhle OVU lze řešit pomocí aktivity o státních svátcích, kdy žáci odpovídají na otázky typu „Vyberte ze seznamu státních svátků a významných dnů devět nejvýznamnějších.“ Pochopil jsem to až následně. Ten OVU je zašpiněný (rozuměj pokažený) tím, že obsahuje slovo „připomínání“. Tedy žák nemá posoudit, jak jeho identitu (tedy včetně hodnotového žebříčku atd.) ovlivňuje historie, ale její připomínání. Tedy ne to, že člověka inspiruje hrdinství našich legionářů, ale to, jak ho ovlivňuje řečnění u nějakého památníku v den, kdy si na ně oficiálně vzpomeneme a jejich činy si „připomínáme“. Co vedlo tvůrce k tomuto kotrmelci? Proč je podle nich pro tvorbu identity důležitější oslava státního svátku Jana Husa a je ignorována třeba individuální četba jeho životopisu samotným žákem? Nemohou naši identitu utvářet historické postavy a děje, které nejsou nikým oficiálně „připomínány“? Za mě je ta formulace OVU kardinální oslovina. Buď je mimo celá idea tohoto OVU nebo jde o lajdáckou formulaci. A navíc – i kdyby to bylo formulováno správně – stejně by šlo o podivný vzdělávací cíl. Čpí z toho indoktrinace na sto honů. A ponechávám stranou, že by měl žák posuzovat utváření identity „lidí v jeho okolí“. Zřejmě má jít o výzkumný úkol v rodině žáka pomocí otázek typu „Mami, jak ti mění identitu oslava dne slovanských zvěrozvěstů?“
————————————————————
3) Chci, aby bylo jasné, že nemíním vytvářet dojem, že všechno je špatně. V různých oborech jsou i velmi povedené OVU a není vina těch, kdo na nich pracovali, že celá revize je zpackaná a toxická. To je vina NPI a MŠMT. Vezměme si třeba oblast Člověk a příroda a v ní Chemii. Líbí se mi třeba OVU Na příkladech chemického složení a vlastností látek běžně užívaných v domácnosti zdůvodní možnosti a limity jejich využití. To je přesně to, co by měly předměty dělat. Nebudu si tu dělat legraci z toho, že se do jednoho OVU v Chemii propašovala udržitelnost, máme tu ale i nějakou tu oslovinu. Po tvůrcích se chtělo, aby vzdělávací obsahy modernizovali. Mnozí tvůrci ale nemají v hlavě žádnou modernu, takže to řešili jen tím, že do OVU přidali slova „současný svět“ nebo „současné problémy“ – a je hotovo. Zde to prezentuje například OVU: S pomocí různých informačních zdrojů ilustruje rozmanitost chemie a reflektuje aktuální dění v tomto vědním oboru. Rozumíte? Aktuální = současné = moderní. Jdeme s dobou, soudruzi! Ale proboha, proč by měl deváťák reflektovat aktuální dění v oboru chemie?! To je snad úkol pro studenta vysoké chemické školy nebo možná – když budu optimista – středoškoláka na chemické škole. Je totiž jisté, že aby tohle splnil každý žák základní školy, bude mu muset o aktuálním děním v oboru chemie učitel povědět ve výkladu. Hnusnou frontálkou. Pokud o nich sám vůbec ví. Na co ale budou žákovi a učiteli poznatky o první hexazinové sloučenině, methylovém kationtu pozorovaném ve vesmíru nebo nové cyklické struktuře cyklocénů – což jsou příklady „aktuálního dění“? Nešlo by podobný OVU definovat chytřeji?
———————————————————-
4) Ve vzdělávací oblasti Člověk, zdraví a bezpečí je kapitola Výchova ke zdraví a bezpečí, kde se to doslova hemží různým zdravím. V OVU jsou zmiňovány reprodukční zdraví nebo sexuální zdraví, a je tam i OVU pro 9. třídu, který zní takto: Posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých s využitím příkladů přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím. Sociální zdraví! Je to hezká ukázka toho, jak hotentotsky jsou popisovány vzdělávací cíle, za použití neodborných a nesmyslných termínů. Co je to „sociální zdraví“? Nic podobného neexistuje. Tedy, existuje. Ve světě, kde se dá všechno nazvat libovolně a kupit na sebe terminologii a pojmologii bez ladu a skladu. Sociální zdraví je v tomto světě „schopnost být šťastný a umět šťastnými učinit i druhé„. Je to „schopnost odpočívat a prožívat život v celé jeho kráse„. Není to duchovní zdraví? Ne, protože hlavní zásada duchovního zdraví je zase Ahimsá paramó dharma, tedy neubližování je nejvyšší zákon. Přibydou do škol sošky Budhy a meditační koutky? Jistě, to by bylo super. Školy rozšíří učitele o nepálské duchovní a ezoterické poradkyně. Bude se jezdit s Houdovou do Egypta na svaté cesty a žákům se koupí čakrové náramky. Ovšem v normálním světě je to jinak. Jistěže má zdraví sociální atributy, sociální determinanty, jako jsou práce, výživa, doprava a podobně. Zdraví ovlivňuje chudoba, socioekonomický status a další faktory. Ale není nic jako sociální zdraví! Nanejvýš v přeneseném významu, novinářském přirovnání, jako třeba finanční zdraví. Myslel jsem, že OVU píšou odborníci na obor, ale vidíme, že úplně ne. Divíte se, když NPI nechal vedení pracovních týmů v některých oborech vést nejen nepedagogy, ale i lidi úplně z jiného odvětví? Divím se, že skupinu chemie nevedla nějaká kosmetička, protože kosmetika je přece také chemie. Ale zpět k věci: mnohem přesnější by bylo napsat, že jak tělesné, tak i duševní zdraví má své sociální determinanty – a ne vymýšlet esoterickou koninu, jako je sociální zdraví. Slibované zjednodušení a větší srozumitelnost RVP se prostě nekoná a máme tu pravý opak. Člověk potřebuje manuál na to, co chtěl básník říci a věřte mi, že RVP psalo opravdu hodně podivných básníků. Přečtěte si třeba tento OVU: Aplikuje zásady bezpečného chování při antropogenních mimořádných událostech a mimořádných událostech způsobených přírodními vlivy na místech, kde se pohybuje. Nešlo by to napsat takhle: „Aplikuje zásady bezpečného chování při mimořádných událostech„? Jasně, přesně, stručně, srozumitelně. Čtyři slova, ale mnohým autorům OVU neznámá.
—————————————————-
5) Největší studnicí oslovin se ukazuje být vzdělávací obor Umění a kultura, zvláště pak ten nepovedený bastard Hudební, taneční a dramatická výchova. Například z OVU Vyjadřuje se prostřednictvím vokálních, instrumentálních a hudebně pohybových činností zůstává rozum stát F. Krejčímu, vedoucímu katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, který o něm píše: „Bude tento nebohý žák držet v ruce hudební nástroj, u toho bude tancovat, zpívat, a tím vyjadřovat nějaký svůj postoj? To je opravdu myšleno vážně?“ Naprosto s ním souhlasím, ale já osobně za ještě větší oslovinu považuji OVU Využívá osvojené postupy, prostředky kreativního tance k vnímání vlastního těla, k osobitému pohybovému a tanečnímu vyjadřování a k vlastní tvorbě. O jakých postupech se to píše? Co je to „kreativní tanec“? Co má znamenat „osobité vyjadřování“? Ten OVU znamená pravděpodobně to, že žák má vytvářet kreativním tancem „vlastní tvorbu“. Samozřejmě, každý žák ve třídě. Přede všemi. Kdo z učitelů bude žáky učit „osvojovat si“ postupy, aby žák mohl být zároveň choreografem a tanečníkem, který vytváří svůj vlastní tanec a navíc k tomu musí „vnímat vlastní tělo“? Nehlaste se všichni. Snad žádný OVU neobsahuje takové bláboly a není tak odtržený od reality, jako právě tento!
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.Souhlasím