Pro Učitelský měsíčník 3: Líný učitel testuje
Jestliže něco definuje špatný stav výuky v českých školách, tak je to ono nesmyslné testování, kterého jsou účastni naši žáci. Mnoho učitelů snad ani nezná jiný způsob, jak ověřit látku a testují a písemkují jako smyslů zbavení. Často to vypadá, jako by se žáci učili jen kvůli testům a to byl ten jediný způsob, jak se učitel dostane ke známkám. Když se třeba přiblíží pololetí, žáci za týden píší (i s opravami) třeba i deset a více testů týdně a například na víceletých gymnáziích to znamená několikahodinovou přípravu na každý z nich. Stresu si tedy žáci užijí dostatek. A jsou i další důvody, proč právě tento stav je nevhodný: testy vlastně ověřují, jak se žák naučil látku doma. Práce a učení tedy neprobíhá ve třídě, kde se má žák dočkat okamžité zpětné vazby, vzájemného učení a inspirace od druhých, ale mimo školu, izolovaně a často bez pomoci.
Onehdy jsem na svém blogu rozebíral test z Vlastivědy pro 4. třídu. Učitelka v něm chtěla po žácích odpovědi na otázky „kdo nastoupil na český trůn po smrti Zikmunda Lucemburského?“ nebo „kdo nastoupil na český trůn po smrti Jiřího z Poděbrad?“ či „napiš alespoň tři gotické památky z období Jagelonců“ nebo „který panovník zahynul v bitvě u Moháče?“. Je to pedagogická mizérie hned z několika důvodů a jedním z nich je nepřiměřenost takových nároků. Podobné znalosti totiž nevyžaduje RVP ani po gymnazistech! Učitelka ještě „vyšperkovala“ tento svůj výtvor nachytávacími variantami odpovědí typu a) Albrecht Habsburský, b) Rudolf Habsburský, c) Ferdinand Habsburský, aby žáky co nejvíce zmátla a znemožnila jim použít vyřazování nepravděpodobných variant rozumovou úvahou. Tohle se prostě musíte našprtat. Ale proč vlastně? Ve čtvrté třídě má učitel ve Vlastivědě žáka učit nanejvýš původ státních svátků, ne rozeznávat od sebe Habsburky! S podobně hloupými výtvory učitelů se žák vlastně setkává nepřetržitě, celé roky svého vzdělávání, od základní školy po školu vysokou. Přitom nejde o nějakou nutnost nebo rozkaz ředitele vesmíru takto pracovat. Víme, že jsou školy, které podobné nástroje nepoužívají a vlastně žáky tímto způsobem netestují vůbec. Ale pokud chce učitel testy a písemky ve svém repertoáru zachovat, ať je alespoň připravuje chytře. Vidím tu několik základních rysů, které by takový test měl mít, aby v duchu vzdělávací strategie Líného učitele podporoval moderní typ výuky.
První požadavek na kvalitní test je atraktivita, jakýsi X faktor testu nebo pracovního listu. Měl by být dostatečně motivující, zábavný a rozvíjející. Nikdo učitele nenutí, aby to byla nezáživná suchařina. Druhý znak kvalitního testu by měla být diferenciace. Učitel by měl ukázat svou didaktickou vybavenost i tím, že by měl umožnit diferenciaci obtížnosti například volitelnými úkoly v testu. Třetí, možná hlavní znak: na test by se žáci neměli doma vůbec učit! Test by neměl ověřovat, jak dobře se žáci doma memorovali, ale jak byly efektivní ve výukové hodině použité aktivity a metody. Test ověřuje efektivitu práce ve třídě, zkoumá dovednosti žáků, které nabyli při výuce. Učitel může například přinést do třídy text, číst ho se žáky metodou, podporující čtení s porozuměním, následně ho interpretovat pomocí metody „Poslední slovo patří mě“ a poté, třeba za dva týdny, se zeptat na některé myšlenky toho textu v testu. Tím uvidí, jaký impakt ony aktivity měly a to je pro něho i žáky výborná zpětná vazba.
Co se týká hodnocení testů, máme tu znak kvalitního testu číslo čtyři: žádný pracující žák by neměl z testu dostat špatnou známku. To je úkol pro učitele, aby takto test nebo pracovní list vytvářel. Test musí být dyzajnován tak, aby v něm každý žák měl úkoly přiměřené obtížnosti, které může zvládnout. Ne nutně všechny, ale minimálně tolik, aby nemohl dostat špatnou známku. Rozhodně by test neměl být zdrojem stresu, ani svou obtížností, ale ani třeba nedostatkem času na vypracování. Nemusí totiž být v testu pouze otázky s přepínačem správně / chybně. Svůj velký význam mají i otázky tvůrčí nebo evaluační: „kam bys v Evropě nejraději cestoval a co bys tam rád viděl?“, „jaký dnešní vynález by ve středověku nejvíce ocenili?“, „jakou počítačovou hru rád hraješ a co tě podle tvého názoru učí?“, „jaká čtyři klíčová slova ti charakteritují vesmír?„, „jaké znaky by měl mít román, aby se ti dobře četl?“ nebo „kdybychom ve škole dělali střepinkový soud, jakého učitele bys poslal na 10 let do vyhnanství a proč?“. Posledním znakem je pak to, že by si ho měli opravovat sami žáci (nebo navzájem) a to ideálně ihned po napsání. Tak se budou učit pracovat s chybou a také dojde ke vzájemnému učení.
Obrázky: mizerný, tradiční test a stejné téma, zpracované do testu Líným učitelem.
Text pro Učitelský měsíčník
Pro Učitelský měsíčník 1: Líný učitel vyučuje
Pro Učitelský měsíčník 2: Líný učitel diferencuje