Nebezpečný Ed Sheeren? Co vás nemá…
Na jisté učitelské diskuzi se objevil dotaz, zdali učitelé vědí, co jejich žáci poslouchají. Protože onen učitel mírně pohoršen zjistil, o čem zpívá Ed Sheeran, současná popová hvězda v písni a ptal se: „Ed Sheeran: Shape of You, je v pořádku tuto píseň s osmičkou a devítkou překládat v hodině?“ 
Uváděl jmenovitě tyto verše: „..And last night you were in my room / And now my bedsheets smell like you/ Every day discovering something brand new / I’m in love with your body“
Tedy něco jako: „A minulou noc jsi byla v mém pokoji/ A teď moje peřiny voní jako ty/ Každý den objevuji něco úplně nového/ Jsem zamilovaný do tvého těla“
Je to vhodné – není to vhodné? Musel jsem se usmát, jak je tento pedagog zmatený a mimo. Kdyby všechny texty, které poslouchají žáci, byly takto milé a romantické, to by bylo dobře na světě!
V šesté třídě, při jedné aktivitě pro vzájemné poznání, měli žáci napsat na svůj autoportrét, jakého interpreta mají rádi. Přikládám některé z mnoha obrázků (bylo jich tak 10 z 25), které uvedly Milion +. Pro upřesnění, obrázky jsou zmačkané, protože ona aktivita vyžadovala zmačkání. Ne proto, že bych je vzteky zmačkal, protože se tam neobjevil žádný z mých heavy metalových oblíbenců. Kdo anebo co je to Milion +? Je to vydavatelství, které se zaměřuje na posluchače pod dvacet let, zároveň byznys a koncertní agentura a v neposlední řadě youtube kanál, kde žáci mohou tyto rapové písně poslouchat na svých telefonech zadarmo, třeba o přestávkách anebo ve volném čase.
O čem ty písně jsou? Můžeme vlastně říct, že jsou to svým způsobem edukativní písně, které se dotýkají třeba ekonomiky: „tak ať to prší, jen ať se leje, jen ať se leje, z nebe ať prší prachy na prdele, ej. Z nebe ať prší prachy čubkám na prdele.“ (Logic – Něco Se Bude Dít ft. Karlo)
Jsou tu texty, které působí jako prevence rizikového chování (anebo ne?):„Jako mladej zmrd jsem drogy testoval / Kytice pěstoval, rapu obětoval / Jsem polovinu života / Co ty jsi tomu dal? Vím, co je zapalovat alobal / A proto neberte to piko…“ (Logic – Sny a Noční Můry) 
Některé písně slouží jako dělané do výběru povolání:„Řekl jsem mámě, že nedodělám školu. Jenom mě brzdí. A netrap se kvůli tomu, dělám to proto, aby sme byli štastný. Já chci jenom peníze, Já chci jenom peníze, Já chci jenom peníze, Jde ze mě dým jak z draka, Hannah Montana, hašiš (hey, ganja) / Abrakadabra, zmizím a nechám jen mraky / Abrakadabra, jestli je dobrá vemu jí taky / Milion plus má ráži / Peníze mi dělaj fázi /More, mám jich furt málo / Chci pro mámu barák a báwo…“ (Yzomandias – Mikasa Sukasa)
Některé texty ukazují svůj úhel pohledu na zdravý životní styl:„Jsem tak vyhulenej nedělám nic, další ubalenej, seru na dick-heady, který nikdy nebudou ready na brka, který tu balíme my, v pravý kapse mám zlatý rollingy, seru na smokingy, jedu papers, z Prahy, vážíme půlgramy a ty se uklidni, neposílej mi shoty, celej byt zaplněnej od mlhy“ (Logic – Nešahej Na Můj Haze)
Některé písně přímo vedou posluchače k edukaci, zde třeba aby si vzali slovník:„Jako Mustaffa hulíme bomby, všechny ty gramy do rána zmizí, jako kdybys je hodil do studny, odlítám jako Sputnik, brko je větší než doutník, jestli nerozumíš mejm textům, debile vem si slovník“ (Barber – Cocacola). Další skladby zlepšují vztah k matematice: „Miluje když na ní mrdám/ I to když jí mrdám/ Pak leze jak pošty (po štyrech)/Po show jí nechávám počítat hm/ Vim jak miluje počty.“ Jde často vlastně přímo o motivační programy:„Končím na kolenách v záchode, nevidím východisko, iba záporné veci, vyťahujem plány záložné, ktoré aj tak padnú jak dom z karát.“ (Zmrd – Šampión)
Je tu mnoho písní, které spadají do rodinné výchovy a ukazují vztahy k opačnému pohlaví:„Coury se mění jak drobný, za papírový a neni to to jediný, co maj se směnárnama společný, nejsou levný a ojebou tě kdykoliv si smyslí / dělej to proč si přišla, je napůl lesba, sex bez lásky, a krůček od nenávisti / Nenávist a láska a každá chce tvůj dick…“ (Logic – Nenávist a láska)
A samozřejmě, hodně, a tím myslím zatraceně moc, textů je nasměrováno do sexuální výchovy:„Když mám pink panties na svym ksichtě, kunda růžová, lalalalalalalala, všichni ty zmrdi by chtěli, se měřit jak penis, za zenit, je pošle je mi jich jedno, jak děvky co mrdaj jak fretky, pak brečí jak děti, že místo těch květin, na ně hyzdí daně v posteli dostane zas jen péro, od mala, hovada, bitches dou do naha, sex on the podlaha, chtěli by mít, kozama, nohama, v píči jako doma“ (Konex – Jesse Pinkman)
Rapeři mají hezký vztah i k jiným umělcům, jak ukazuje píseň Emma Smetana: „Emma Smetana a Hannah Montana/ Hrajou mi na nástroj neni to kytara/ Já dal sem si to ona si taky dala/ Když mě vidí má mezi nohama mokro/ Zatleskej mi prdelí do ksichtu / Já ti po ní dám slap/ Naflušu ti do huby/ A pak tě plesknu přes/ (Robin Zoot a DJ Rusty – Emma Smetana) 
A nyní vážně: desítky, stovky těchto velmi průměrných a podprůměrných rapových songů se odehrávají v těch nejhloupějších videích, jaké si dokážete představit. Ve většině si na „gangsta rap“ hrají týpkové, u kterých byste se rozmysleli, zda jim dáte brigádu u vratných lahví. Ne díky tomu, jak vypadají (to mě osobně jako starého metalistu nechává klidným), ale s jakou očividnou hloupostí hází moudra typu: „Život s tebou dokáže vyjebat jako coura“. To je ještě úplně zlatý popový raper Rytmus se svým textem: „Tvoje mamke dobre jebe / tatkovi to dobre jebe / sestranici dobre jebe / bratrancovi zasa jebe / tvojej tete dobre jebe / tvojmu ujovi to jebe / babke to zas dobre jebe / dedkovi to dobre jebe…“
Takže Milion + jako oblíbení umělci školáků? Určitě lepší než Řezník nebo Sodoma Gomora a další tvůrci ze stáje ZNK. Nu, jde o byznys. Tahle mladá generace nemá vztah k CD a dobří obchodníci vědí, že budoucnost hudebního podnikání je na internetu a sítích. K tomu merchandise (mikiny, čepice) a dobře směrovaná reklama (třeba konkrétně Milion + propaguje „nenápadně“ ve svých klipech určité značky nápojů, včetně alkoholu). I když může vypadat legračně představa, že by se kolem těchto týpků točila velká finanční čísla (prodej těchto CD u nás jde do stovek, maximálně do 1 – 2 tisíce), v některých státech tomu už tak je. Jako problematičtější, než luxování peněženek teens, mi připadá propagace tak vyprázdněného životního stylu. Opravdu je dobrý životní cíl nechat školy, abych mohl mít fáro, kolem sebe bitches a v hubě brko? Možná je to pro někoho atraktivní díky tomu, že sama škola nějaké lákavé výzvy a jasné cíle nenabízí… drcení se pitomostí bez viditelného smyslu, úspěch jen pro šprty, jít od písemky k písemce a poslouchat strašení přijímačkami a maturitou – to má být konkurence pro nezávislost a život plný lákadel, který se zdají být na dosah? Může škola, která je pro mnohé jen místem ztraceného času, neužitečných nesmyslů a opakovaného neúspěchu, ovlivnit hodnotový žebříček svých žáků a poskytnout jim maják na jejich cestě? Hluboce, opravdu hluboce pochybuji.
Stále si někdo myslí, že problém jsou texty zlatého chlapce Eda Sheerana?
