Na téma revize RVP a občanské výchovy

Na téma revize RVP a občanské výchovy

Občanská trojčlenka„, tedy trojice Ondřej Horák (Centrum občanského vzdělávání) & Tomáš Hazlbauer (CEDU – Centrum pro demokratické učení, o. p. s.) plus za Občankáře Petra Slámová (členka Asociace učitelů OV/SV) nedávno přišli s textem, který se jmenuje Doporučení v oblasti občanského vzdělávání
Expertnímu panelu pro revize RVP ZV. Revize RVP je teď velké téma. Začínám mít obavy, že je to spíše velká kouřová clona. Bohužel. Sám jsem zvědavý, co nakonec z toho všeho vyjde a protože to cítím jako věc důležitou, sám jsem se přihlásil do výběrového řízení na neplacenou práci pro nové RVP v nějakém pracovním týmu – právě v oblasti Člověk a společnost. Neměl by s věcí pomoci autor nejkvalitnější učebnice Občanky u nás a zároveň pravděpodobně nejlepší a nejskromnější didaktik u nás? Ano, měl! Druhá věc je, zda bude moje nabídka oslyšena. Mám v té věci svoje skeptická očekávání, ale prozatím si je nechám pro sebe. Třeba budu příjemně překvapen.
Nicméně pojďme k materiálu. Autoři mimo jiné píší: „Ve vzdělávacím systému existuje zásadní rozpor, kdy na jedné straně je vytvářeno vysoké očekávání od oblasti občanského vzdělávání (OV) a současně je jí reálně ve výuce věnováno velmi málo prostoru. A to přesto, že Strategie 2030+ uvádí, že oblast občanského vzdělávání bude posilována.“
Líný učitel: Souhlasím. Ano, Strategie 2030+ říká jedno, praxe je opačná. Na to si pomalu musíme zvykat, to se stane ještě mockrát.
Dále mimo jiné v textu autoři píší: 
  • Tato oblast dostává ve výuce neadekvátně malý prostor.
  • V celku v této oblasti nejsou podmínky pro výuku dostačující.
  • Má tato oblast nízkou prestiž a není brána vážně, a to ani mezi řediteli.
  • Výuce souvisejících předmětů se ve škole často nevěnují aprobovaní učitelé.
  • Pro ty, kdo se výuce této oblasti věnují, je podpora velmi malá.
  • Pro tuto oblast chybí základní vstupní data, protože ČR se od roku 2009 nezapojila do Mezinárodní studie občanské výchovy ICCS.
Líný učitel: Tady jsou některé body, se kterými lze souhlasit. To, že je občanka podceňovaná, málem na úrovni výtvarné výchovy a že má malý prostor ve výuce, je svatá pravda. Školy a někteří ředitelé a učitelé se neprobudili ze stavu minulých desetiletí, kde se v občance učili korunovační klenoty a teď si stále myslí, že se tady probírá parlament, prezident, vlajka a to, jaké máme státní svátky – a to je asi tak všechno. To, že se ji nevěnují aprobovaní učitelé, je také pravda. Mínění, že ji může učit každý, jsem slyšel mnohokrát. Ano, může ji učit každý, ale to platí o všech předmětech. Aprobovanost s tím nemá co do činění. Pokud bude jakýkoliv předmět učit mizerný učitel, bude jeho výuka mizerná. Pokud bude učit předmět kvalitní učitel, výuka bude kvalitní. Aprobovanost je přežitek, ze kterého žijí pedagogické fakulty a školští byrokrati. Ale k věci: autoři „Doporučení“ dále tvrdí, že podpora výuky občanky je velmi malá. S tím ovšem zásadně nesouhlasím. Snad žádný předmět nemá tolik materiálů a didaktické podpory, jako občanka. Od dokumentů až po různé učební texty, které například neziskovky chrlí jako pominuté. Od fair trade přes cirkulární ekonomii a mediální výchovu až po globální problémy. Druhá věc je, zda s nimi umí učitel občanky správně zacházet. To, že nejsme zahrnuti v Mezinárodní studii, mě osobně vůbec netrápí. Vidíme už roky, že jakékoliv zapojení do jakéhokoliv mezinárodního srovnávacího šetření nemá na kvalitu našeho školství pražádný vliv. Jenom prostě víme, že jsme na to bídně. Díky, ale to není nic nového.

V textu:V souvislosti s prostorem ve výuce jsme si vědomi, že současné nastavení umožňuje teoreticky školám využívat například disponibilní hodiny či průřezová témata k rozvoji kompetencí, na které jinak prostor chybí. Praxe však ukazuje, že v oblasti občanského vzdělávání školy efektivně ani jeden z těchto instrumentů pro tyto účely nevyužívají. Na disponibilní hodiny ani na průřezová témata nelze proto v praxi spoléhat jako na efektivní nástroj řešení klíčového problému ve spojitosti s oblastí OV! Disponibilní hodiny si totiž každá škola nastavuje sama a ředitelé často podlehnou tlaku rodičů, aby je věnovali předmětům, které považují za prioritu (např. z důvodů přijetí dětí na další vzdělávací stupeň). V případě průřezových témat jde v praxi často o formální vykázání tématu z oblasti OV v rámci jiného předmětu, nikoli o reálnou součást vzdělávací vize školy.V souvislosti s výše zmíněným bychom rádi upozornili ještě na další problematické strategie, které občanské vzdělávání mohou potkat a tím ho dále oslabit: z kurikula vypadne průřezové téma “Výchova demokratického občana”, sníží se hodinová dotace pro “Výchovu k občanství” / občanská kompetence se rozpustí napříč “předměty” / redukce vzdělávacího obsahu bude provedena “na úkor” občanského vzdělávání, které však z hlediska cílů (a společenského významu), není o nic méně důležité, než např. digitální vzdělávání či tělesná výchova.“

Líný učitel: Tohle je velmi oprávněná obava. A rád bych něco o občanské výchově konstatoval. Pracuji na učebnicích a zpracovávám tam aktivity na různá témata: gender, nacionalismus, reklama, sex, zdravá výživa, bezpečné chování, terorismus, vztahy, lidská práva, spolupráce, antikoncepce, komunikace, vandalismus, média, solidarita, propaganda a mnoho dalších. V podstatě jsou to jenom témata o našich životech, o světě kolem nás. Vzdělávací nedostatečnost v těchto oblastech výrazně ovlivní kvalitu života daného jedince.  Kdo si myslí, že třeba dějepis, chemie, zeměpis nebo fyzika je důležitější předmět než občanská výchova, asi spadl z višně. Ano, jistě, fyzika a chemie jsou také „všude kolem nás“, ale když člověk nebude znát „otáčivé síly“, nebude umět rozeznat „příhodnost prostředí pro šíření zvuku“ nebo nevyjmenuje „deriváty uhlovodíku“ nestane se vůbec, ale vůbec nic. Pokud se předměty učí dovednostně, je každý z nich důležitý a žádný není horší než jiný, ale kdybychom to brali tématicky a porovnali se světem kolem nás, je vítěz jasný. A chemie nebo dějepis to fakt nebude. Jak to, že v našich školách jsou vzdělávací priority často úplně opačně?

 

Autoři v závěru mimo jiné píší: Co jednoznačně doporučujeme: Výchova k občanství musí být vyučována v každém ročníku 2. stupně ZŠ, což v praxi znamená, že musí mít minimální hodinovou dotaci 4 hodiny. Revidovaný RVP ZV by měl ve své struktuře více propojit kompetence, gramotnosti, vzdělávací obsah a PT, aby tyto části nestály odděleně a samostatně. Často dochází k zaměření uživatelů RVP ZV pouze na vzdělávací obsah či samotné učivo.

Líný učitel: Souhlasím. Kdo si přečte celé doporučení a souhlasí, může ho i jmenovitě podpořit.

Tags: , ,