Martin Jan Stránský: sýček, co houká tmářské nesmysly.
MUDr. Martin Jan Stránský obráží média s názory, které jsou hloupé a zpátečnické. V kolika letech má mít dítě mobilní telefon? Nikdy! Pokud někdo používá sociální sítě, je to jako kdyby si píchal heroin. Atd. Také prohlašuje (cituji): „Digitální technologie poškozují mozek. Jestli chceme mít hloupé děti, které trpí úzkostí a depresemi, dejte jim do ruky počítače a mobilní telefony. Videohry jsou úplně to nejhorší. Sekundární účinky hraní videoher se vyskytují u 44 % uživatelů a zahrnují rušení spánku, špatné navazování přátelství, špatné známky, sociální retardaci a sekundární nárůst úzkosti a deprese“. Nebo: „Nejenom, že IQ nestoupá, ale schopnost toho mozku přemýšlet na hlubší úrovni, integrovat, řešit problémy, vymyslet určité věci zkrátka klesá. S tím přímo úměrně, tedy každou minutu a minutu před obrazovkou, stoupá úzkost a deprese.“ Tohle a podobné strašení omílá stále dokola, jako nějaký maniakální sýček moderních technologií. Prý že „učení z papíru je má lepší výsledky, než z blikající obrazovky.“ Lež a nesmysl zároveň. Nějak zapomíná, že mnoho tvůrčích a kreativních profesí (od architektů přes strojaře až po grafiky) už papír používá jen na toaletě, protože ty „obrazovky“ umožňují věci, o kterých si rýsovací prkna nebo pastelky mohou nechat jen zdát. Včetně jeho vlastního oboru už bez „obrazovek“ být nemůžeme – a proč bychom měli?
Tohle Stránského tmářství podkládá selektivně vybranými výzkumy nebo své zdroje vůbec neuvede. Podobá se tím všem těm oslům, kteří žehrají na pokrok a tvrdí, že automobily, televize nebo internet ničí lidstvo, které by mělo nejlépe zůstat na stromech a lovit svou potravu oštěpy. Zní to snad někomu lákavě, ale absolutně to popírá realitu. Jsou to ovšem i škodlivé názory z toho důvodu, že vedou podobné hlupáky k tomu, aby se chopily zákazů a represí. Něco jako spálíme knihy, protože čtení kazí zrak. A tyhle zákazy otravují i klima škol, jak vidíme sami. Stránský tvrdí: „České školy jsou plné pomýlených učitelů a ředitelů, za nimiž stojí pomýlení rodiče, kteří si myslí, že výuka budoucnosti vede přes počítače“. České školy jsou sice plné hlupáků, ale také učitelů a ředitelů, kteří vědí, že moderní technologie jsou skvělý doplněk výuky, jejich vliv na náš život bude sílit a připravují žáky do moderního světa. Ne do minulého století.
Tak jsem si dnes dopoledne řekl, že věnuji hodinku tomu, abych našel pro vyvážení deset výzkumů (na které přímo odkazuji), které potvrzují užitečnost videoher. Můj zdroj budou ty nejprestižnější vědecké časopisy. Aby bylo jasno, nepopírám negativa dlouhodobého vysedávání před monitorem, ale nepůjdu kvůli strašení nějakého jezuity do jeskyně psát uhlem na stěny. Moderní technologie pomáhá a pokud škodí, je lékem edukace, ne zákaz a represe. Proto například učitelé IT vedou děti ke správným ergonomickým zásadám práce s počítačem a pravidlům duševní hygieny. Ukázka některých z mnoha, mnoha výzkumů, jak počítačová hra pomáhá:
Hodnocení dětí s poruchami autistického spektra (ASD) je klíčové pro klinickou diagnostiku a edukační intervenci. Tradiční metody hodnocení založené na dotaznících a škálách se opírají o zkušenosti a odbornost hodnotitele, jsou časově i klinicky náročné. Počítačové hry mohou poskytnout objektivní, motivující a bezpečný způsob hodnocení a reflexe vývoje dětí. Zjištění naznačují, že počítačové hry mají velký potenciál v oblasti speciálního vzdělávání jako nástroj hodnocení k objasnění obtíží spojených s autismem.
Počítání je pro děti s Downovým syndromem (DS) problematickou oblastí. Bylo prokázáno, že nekomerční adaptivní počítačová hra navržená k podpoře základních matematických schopností, představuje slibný nástroj ke zlepšení těchto dovedností u dětí s DS.
Počítačová hra, asistovaný úkol a specifická cvičení (CGATSE) představuje moderní přístup k rehabilitaci po cévní mozkové příhodě. Lze ji použít v nemocničním a domácím prostředí, zlepšuje motorickou funkci paží a kvalitu života při rehabilitaci po cévní mozkové příhodě.
Malajské děti s epilepsií mají nízkou úroveň povědomí, znalostí a postojů. Nevhodný přístup rodičů, nízké skóre celkového povědomí, znalostí a postojů (AKA) atd. byly rizikovými faktory pro děti s epilepsií. Vzdělávací program založený na počítačových hrách (Epigame) byl účinný při zlepšování skóre znalostí a postojů.
Tato studie zkoumala vliv počítačových her na zvýšení rychlosti, pozornosti a důslednosti studentů při výuce matematiky. Výsledky ukázaly, že počítačové hry měly významný vliv na zvýšení rychlosti a pozornosti experimentální skupiny při matematických výpočtech oproti kontrolní skupině.
Tato popisná případová studie zkoumala potenciál implementace počítačových matematických her jako základu pro doučování matematiky. Zjištění ukazují, že doučování založené na hře je dynamické, pokud jde o jeho načasování, zahájení, obsah, styl a reakci učitele. Po programu doučování založeném na počítačové hře došlo ke zlepšení ve výsledcích státních testů u žáků na venkovské škole.
Tato práce zkoumá souvislost mezi počítačovými a internetovými aktivitami dospívajících a počítačovou gramotností (definovanou jako schopnost efektivně pracovat s počítačem). Hierarchické regresní analýzy ukázaly, že nárůst času stráveného hraním her na PC/Mac souvisel s vyšším skóre praktických a teoretických počítačových znalostí. Navíc praktické počítačové znalosti byly vyšší u dospívajících, kteří rádi hráli střílečky, fantasy hry nebo hry na Facebooku.
Předchozí studie ukázaly, že studenti oboru pohostinství mají relativně nízký zájem a motivaci učit se v kurzech souvisejících s bezpečností potravin. Výsledky ukázaly, že motivace studentů učit se znalosti o bezpečnosti potravin se po účasti v simulační hře TPC výrazně zvýšila.
Tato studie zkoumala účinky počítačové hry na výsledky a motivaci studentů v matematice a roli předchozích matematických znalostí, počítačových dovedností a znalosti anglického jazyka na jejich úspěch a motivaci při hraní hry. Výsledky ukázaly významné zlepšení výsledků experimentální oproti kontrolní skupině.
Přehledové články naznačují, že elektronické hry představují mnoho potenciálních výhod jako vzdělávací nástroje pro VŠ a TV a že tyto hry mohou zlepšit znalosti, dovednosti, postoje a chování mladých lidí ve vztahu ke zdraví a tělesnému cvičení. Kromě toho mohou nově vzniklé fyzicky interaktivní elektronické hry potenciálně zlepšit fyzickou zdatnost mladých lidí, motorické dovednosti a motivaci k fyzickému cvičení.
A jako bonus výzkum, který přímo popírá Stránského bláboly o tom, jak je učení z knížek mnohem lepší, než učení s počítačem.
Bonus. Hrát hry nebo studovat? Počítačové hry v e-knihách pro naučení anglické slovní zásoby
Tato studie zkoumala, jak se čínští vysokoškoláci, kteří studují angličtinu jako cizí jazyk, naučili novou slovní zásobu pomocí počítačových her s použitím elektronických knih. Výzkumníci konkrétně zkoumali (a) účinnost počítačových her v e-knihách ve srovnání s tištěnými brožury pro uchování slovní zásoby a (b) vztah mezi výkonem studentů v počítačových hrách a výkonem v testu slovní zásoby. Studenti byli předem a následně testováni pomocí škály znalostí slovní zásoby. Účastníci se naučili výrazně více slovní zásoby pomocí počítačové hry (webové texty a počítačové hry) než v kontrolním stavu (jejich obvyklá metoda studia, tištěný text, seznamy slov a otázky s výběrem z více odpovědí).
Tohle bych mohl dělat celý den. Ještě připojím hezký článek z webu PoroPravdy, který se zaměřuje na mateřská a rodičovská témata z pohledu vědeckých studií: Hysterie kolem obrazovek