Líný učitel odpovídá na argumenty proti novele zákona o pedagogických pracovnících
Velké emoce vzbudilo, že Sněmovnou prošel zákon o Pedagogických pracovnících. Navzdory petici, kterou podepsaly různé organizace a celkem početným nesouhlasným názorům. Člověk by si někdy myslel, že to zboří školy jako nějaké zemětřesení a vrátíme se do doby kamenné. Proč tolik vzrušení, proč taková nevraživost? Římští právníci měli základní rčení: „Komu k užitku?“ Prozkoumejme, co stojí za těmito halasnými protesty. Rád bych několik takových hlasů vybral a na některé jejich argumenty odpověděl. Chci takto totiž malinko nabourat myšlenku, kterou podsouvají odpůrci novely – a v Otevřeném dopise ředitelů škol se to doslova píše: „Je nám velice líto, že někteří politici naslouchají pouze jednotlivcům, jejichž názory jsou výrazně menšinové, nebo různým aktivistickým a lobbistickým organizacím (například EDUin).“ Ano, obvyklý hit „za všechno může EDUin“ se hraje a zpívá i nyní. Ale já rozhodně nejsem EDUin a přesto si myslím, že pro novelu a vstup odborníků do škol jsou dobré důvody.
Tak například ve zmíněném Otevřeném dopise ředitelů škol poslancům se píše: „Dle novely nemusí pedagogické minimum ani začít studovat, přesto může být až 3 roky považován za plně kvalifikovaného a bude mu přináležet stejný plat jako aprobovaným učitelům, kteří se pět let intenzivně připravovali na svou profesi.“
Líný učitel: Nebudu se nyní zastavovat nad spojením „intenzivně připravovali“. Po několika letech učitelování na peďáku nemám o intenzitě té přípravy iluze. A to jak ze strany některých VŠ učitelů, tak i ze strany mnohých studentů. Pro masivní počet z nich je peďák jen jednoduchou cestou k diplomu. Z některých tříd budoucích učitelů 2. a 3. stupně neskončí ve škole ani jeden. Ale otázkou je, proč by někdo měl dostat jiný plat jen pro to, že má jinou barvu diplomu? Počítá se přece kvalita práce ve třídě. Pokud by odborník z praxe učil lépe než diplomovaný učitel, nebylo by vrcholně trapné, aby ten dostával nějakou výslužku navíc jen kvůli tomu, že před dvaceti lety chodil do „správné školy“? To by v podstatě byla diskriminace.
Otevřený dopis ředitelů škol poslancům: „Ředitelé škol mohou zaměstnat nekvalifikovaného již nyní – na základě výjimky, která to umožňuje v případě, že se nepodařilo volné místo učitele obsadit kvalifikovaným zaměstnancem.“
Líný učitel: Klíčové spojení je „kvalifikovaným zaměstnancem“. Viděl jsem například v jedné škole, jak se hlásí na místo učitele několik velmi zajímavých lidí. Sice nekvalifikovaní v tom přísném slova smyslu, ale velmi motivovaní a se zajímavými pedagogickými zkušenostmi. I zahraničními. V okamžiku, kdy se do konkurzu přihlásí kvalifikovaný učitel, je konec s výběrem. Musí být přijat, jakkoliv hrůzostrašná je jeho předchozí praxe. Pochybení, za které by měl mít daný učitel zákaz vstupu do škol, nic neznamenají. Učitel vyhozený ze školy jedné se přihlásí na jiné učitelské místo 15 km od své původní školy a rodiče z širokého okolí jsou prostě v šoku. Ředitel je v pasti.
František Dobšík, šéf odborů: „Kritici to pokládají za degradaci učitelské profese i snah o zvýšení prestiže pedagogů.“
Líný učitel: Učitelskou profesi nedegradují požadavky na formální vzdělávání. Ona degraduje tím, co například rodiče vidí u svých dětí: nechuť jít do ráno školy a postupné zhoršování jejich vztahu k vzdělávání. Nesmyslné úkoly zadávané žákům. Nuda a nechuť, kterou vyvolává výuka. Špatné známky deklasující žáky bez individuálního přístupu ze strany pedagoga. To degraduje učitele.
Stanislav Štech (Univerzita Karlova – pedagogická fakulta): „…výzkumy dokládající, že kvalifikovanost učitelů souvisí s výsledky žáků.“ Pavel Vacek (Univerzita Hradec Králové – pedagogická fakulta): „Výzkumy prokázaly přímou úměru mezi kvalitou výuky a kvalifikovaností pedagogů“.
Líný učitel: Pánové, jste akademici! Vědci! Co to je za zlořád, říkát „výzkumy“, a přitom hned neuvést jaké? A toho nesmyslu se chytil kdekdo. Já vás musím naučit, jak se to dělá korektně a odborně? A není to tak, jak uvádíte! Správně je to takhle: kvalita učitelů zásadně a přímo úměrně souvisí s dosahovanými výsledky žáků, v rámci školy je nejdůležitějším faktorem podílejícím se na výkonu žáků. Nikde ani slovo o kvalifikovanosti! KVALITA! A autoři? Rivkin, Hanushek a Kain, 2000; Hanushek, Kain a Rivkin 2005, „Teachers, Schools, and Academic Achievement“. Samozřejmě, můžeme souhlasit i s „kvalifikovaností“, ale jen ve smyslu kompetentnosti k výkonu profese. Neboli česky: nejvíce s výsledky žáků souvisí kvalita výuky! Ne diplom, ležící nebo neležící ve skříni učitele. A také, něco jiného je zahraniční výzkum, kdy respondenti jsou z vynikajících vysokých škol, kvalitně připravující budoucí učitele a které jsou nesrovnatelné s našimi konzervativními peďáckými chrámy, svatyněmi frontální výuky.
Pavel Vacek (Univerzita Hradec Králové – pedagogická fakulta): „Tisíckrát se ovšem prokázalo, že být odborníkem vůbec neznamená, že znalosti v daném oboru umím předat, že jsem vybaven didaktickými dovednostmi. Mnozí si jistě vybaví vynikajícího odborníka, nadšeného pro svůj předmět, ale zcela neschopného děti něco naučit.“
Líný učitel: Tisíckrát se ovšem prokázalo, že být absolventem pedagogické fakulty vůbec neznamená, že znalosti v daném oboru umím předat, že jsem vybaven didaktickými dovednostmi. Mnozí si jistě vybaví absolventa pedagogické fakulty, nadšeného pro svůj předmět, ale zcela neschopného děti něco naučit. A to mu ještě chybí ta „vynikající odbornost“.
V první řádě je jasné, proč protestují univerzity. Dlouhá léta měly monopol a proto, jak to u monopolu chodí, kašlali na kvalitu. Trh byl jen jejich a zákazník – školy kupovat musely. Pro mnoho akademiků, včetně děkanů a proděkanů, je příprava budoucích učitelů druhořadá věc. Učitelé na peďáku si vesele disertují a habilitují ze svých oborů a jak vážně berou svůj primární úkol, ukazují témata těch jejich prací. Nedej bože, aby zavadili o pedagogiku! Oni přece nedělají nějakou pedagogiku, ale vědu! Všichni vidíme, jací absolventi z těchto škol chodí do praxe. Dobrého abyste pohledali. Hlas univerzit není v tomto případě objektivní, je to dokonce opak objektivity. Bijí se za svoje bydlo. Nyní se zajímají o „úroveň vzdělanosti“, proč se o ni nestarali celá desetiletí předtím zvýšením kvality své práce? Kdyby absolventi měli nějakou úroveň, byl by rozdíl mezi aprobovaným a neaprobovaným učitele propastný. Ale on není. Diplom učitele není žádný bonus, není zde žádná podstatní nadstavba, která by nešla napravit několika kurzy. Ba hůře: peďáky konzervují mizernou výuku tím, jak ji tam sami VŠ učitelé realizují a didaktickými hloupostmi, které cpou studentům.
Kdo se ještě připojil k petici a protestům kromě zástupců univerzit? Moc toho nebylo, zmíním ještě dva spolky. Jedním z nich je, Asociace češtinářů z. s. a druhým z nich Pedagogická komora, z. s. Jaké k tomu mají důvody ony?
Motivace školometa a gymnaziálního češtináře Soukala z Asociace češtinářů, an se drží jednou rukou svého mentora, hrubiána Kostečky, je zřejmá. Pokud jen něco jde zakonzervovat, hned se přitočí a halasnými slovy (a s obrovskou morální převahou, což ovšem tvrdí jen on) všechno posouvá o deset let dozadu a staví to na hlavu. Je to zábavné, protože Soukal celé roky svého boje zpátečníka bez armády používá jednu jedinou strategii. Prohlásí své argumenty za ty jediné správné a ty oponentovy za neprůkazné a poražené. Oponent nikdy žádné pořádné argumenty nemá, Soukal je „vyvrátí“ a tedy vítězí. Samozřejmě nejen argumentačně, hlavně mravně. Tedy alespoň ve svých očích. A teď schválně – je tento jeho text o novele nebo o maturitách? 😊 Cituji: „Na jejich argumenty ovšem nikdo neodpověděl, nebo „odpověděl“ tím, že zopakoval čistě deklarativní tvrzení, popř. to, co bylo argumenty oponentů vyvráceno.“ Už zase? 😀
Proč je proti falešná Pedagogická komora „prezidenta““ Radka Sárköziho. je zřejmé. Jeho spolek je taková malá SPD pro vyhořelé a málokdy kvalitní učitele většinou předdůchodového věku. Vždy proti všemu a v hlavní roli vlastní benefity. A teď si představte, že by do školy zamířil odborník z praxe a ještě by se ukázalo, že učí lépe než ten vyhořelý, na svět naštvaný a věčně remcající spolkař! A bez diplomu! Kam bychom došli, soudruzi? Naši starou školu si cizáky rozvracet nedáme!
Jako perličku si nechám blog Sárköziho intelektuální múzy a „učitelky“ Zuzany Růžičkové. Ta na svém blogu hloupostí překonává památná slova youtuberky Kateřina Bartková. Ta vysvětlovala odliv a příliv takto: „Oni regulují hladinu moře, takže někdy je ta voda opravdu daleko a potom se zase v určitý čas vrátí ke břehu.“ Chudinka, řekla jednu pitomost a je slavná, Růžičková jich sype vagony a ještě k tomu učí děti. Inu, jsme v České republice, co po učitelích chceme, že? Aha, jasně: zvýšení prestiže pomocí těch správných diplomů.
Růžičková ve svém oblíbeném stylu pavlače vrší tyhle stupidity: „Chybí profesionální učitelé? Nahradíme je laiky, amatéry. Že děti nenaučí tolik, jako profesionální kantoři?“ Tak milí žáci první třídy, znovu: amatér je ten, kdo se věnuje něčemu ze záliby, ne z povolání (opakem je profesionál). Takže naši aktuální i budoucí kolegové ve sborovně, ať mají jakékoliv vzdělání, prostě amatéry být nemohou, ani kdyby se Zuzana rozkrájela. Růžičková pokračuje: „Bývalý student vysoké zemědělské tak bude moci klidně učit češtinu, absolvent policejní akademie třeba dějepis, absolvent fakulty se zaměřením na pojišťovnictví bude vyučovat třeba tělocvik a magistr cestovního ruchu si střihne např. matematiku.“ To je samozřejmě možné, pokud je daný člověk přími giganticky nesoudný a ředitel školy úplný trotl. Každý, kdo používá hlavu, byl někdy ve třídě a není Růžičková, ví, že nejde učit matematiku a češtinu, aniž byste ji ovládali, protože byste se ve třídě sami tak vytrápili, že vám to žádné peníze nezaplatí. Proč by to ty lidi dělali? Aby měli rychleji infarkt a lépe zešedivěli? Proč Růžičková vymýšlí tyhle stupidní strašáky? Její hloupost a manipulativnost také ukazuje, jak „šikovně“ rozmístila ty absolventy. Já to udělám za ni mnohem lépe: „Bývalý student vysoké zemědělské tak bude moci klidně učit přírodopis, absolvent policejní akademie třeba tělesnou výchovu, absolvent fakulty se zaměřením na pojišťovnictví bude vyučovat třeba matematiku a magistr cestovního ruchu si střihne např. zeměpis.“ A najednou – bez těch Růžičkové magořin – už nám to smysl dává, viďte?