Letní škola Líného učitele 2020: inspirace 1 (zpětná vazba žáků)
Letní škola Líného učitele je i o sdílení, kreativitě a dobrých nápadech. Jejich nositeli jsou samozřejmě i účastníci. Pro inspiraci nyní ukážu mnoho dobrých nápadů i z letošního ročníku, a začnu těmi, které se týkají zpětné vazby žáků. Učitel by si ji měl brát od žáků často, ale jakou a jakým způsobem? To byl právě úkol pro účastníky! Náhodně umístěni do dvojic a trojic měli učitelé vymyslet takový nástroj na zpětnou vazbu žáků, aby ho mohl použít každý z nich! Pokud tedy byla trojice: učitelka 1 stupně / učitelka 2. stupně / učitelka SŠ, bylo pro ně zadání skutečným oříškem. A zároveň velkou výzvou, to je jisté! Líný učitel pak všechny hodnotil podle předem neznámých kritérií. Proč „předem neznámých“? U některých způsobů problémového vyučování je vhodné nechat účastníky řešit úkol vlastní hlavou, bez berliček viditelných kriterií. Právě tak se dobře ukáží rezervy i tím, na které důležité aspekty se zapomnělo. Pouze ti, kteří kteří splnili alespoň částečně všechna později odhalená kriteria, získali čestnou samolepku „Lenochoda“ . A o tyto skvosty se nyní podělím.
Kriteria byla:
- Validita: tedy jestli nástroj měří opravdu to, co chceme, jestli se ptáme správně;
- Faktor X: nástroje pro žáky nesmí být žádná suchařina, třeba jako když dělají dotazíky čučkaři ze SCIA;
- Univerzálnost: tohle kritérium ověřovalo právě onu použitelnost pro všechny pedagogy v týmu;
- „Ich“ forma: učitel se nesmí bát zeptat se na sebe! Nejen dávat otázky o učivu a aktivitě;
- Přiměřenost: zlatá Ámosova zásada, neboť přiměřenost je základní pedagogický princip!
Tady jsou tedy ty nejlepší nástroje z 1. turnusu, nejsou ovšem úplně dokonalé (což je u prototypů normální), jsou to takové nevybroušené diamanty. Dobrousit je můžeme společně.
Nástroj „Hashtagy“
Kolegyním se skvěle podařilo vytvořit zábavný nástroj, plný hezkých otázek. Můžeme jím evaluovat hlouběji náročnější výukovou aktivitu – například projektovou výuku. V několika případech žáci zatrhávají míru na škále mezi dvěma póly („Jak byla pro tebe aktivita náročná?“ ryba ve vodě / ryba na stromě), což je pro ně i pro učitele zajímavé – i když trochu náročnější na vyhodnocení. Úkol: napiš tři hashtagy, co se ti během aktivity povedlo, bych se osobně nebál vyvážit i otázkou na to, co se nepovedlo. A netrval bych na povinných třech, lépe by bylo například nechat místo pro tři, ale napsat „vyplň jeden, dva nebo tři hashtagy, co se ti povedlo“ a druhá otázka „…co se ti vedlo méně“. Na „Ohodnoť paní učitelku“ bych nechal volnou odpověď nebo kolonky na vyplnění plus / mínus, pouhá trojškála není taková výpověď, jakou potřebujeme. Také není úplně přesná otázka „jak dlouho ti trvalo zpracovat úkol?“, kde bych se klidně ptal na vymýšlení řešení a realizaci zvlášť nebo nechal přímo napsat časovou linku celého úkolu. Ale jinak je nástroj opravdu zdařilým pokusem o zábavnou zpětnou vazbu žáků.
Nástroj „Tabulka“
Inspirativním pokusem, i když ne bez malých mušek, byla nesporně „Tabulka“. Je to nástroj pro reflexi jedné vyučovací hodiny, kde se v našem návrhu odehrály tři aktivity. Na každou ze tří aktivit žáci napíši komentář (žáci 1. stupně zatrhnou nebo nakreslí smajlík). Systém šipek bych navrhoval lépe promyslet. Líbilo by se mi, kdyby žáci v kolonkách u jednotlivých aktivit hodnotili různé parametry, třeba 1. zábavnost, 2. přínos pro předmět, 3. přínos pro osobní rozvoj. Takže by mohli dávat od 1 do 3 šipek různými směry a tak by vznikla jasná a srozumitelná šestistupňová škála. Takže by to vypadalo třeba takto: Aktivita 1. Brainstorming, komentář žáka: „Na začátku byl trochu chaos, ale pak jsme opravdu přišli na pár dobrých myšlenek. Až mě to překvapilo!! „Zábavnost“ 2 šipky nahoru, „Přínos pro předmět“ 1 šipka nahoru, „Přínos pro osobní rozvoj“ 1 šipka nahoru. Atd. Samozřejmě, kritičtejší žáci dají i nulu nebo šipky dolů. Dobrým nápadem je i místo pro nápady a postřehy, které je vždy vítanou „volnou tribunou“.
Nástroj „Zvíře“
Už dopředu jsem v zadání určil, že se musí dodržet zlatá zásada sociologického výzkumu, tedy: „každý nástroj se musí vejít na jednu stranu papíru!“ Naše milé kolegyně se rozhodly pro otázky, ale proti dobře položeným otázkam nemůže mít nikdo námitky. Nátroj bych označil za takovou „malou domů“, většina otázek je prostě jen rozumných a správných, ale ruku na srdce: kolik učitelů ve vaší sborovně se ptá žáků „rozumně a správně“? Že by 10%? Kdyby to bylo alespoň tolik! Otázka typu „Změnil bys něco na dnešní hodině?“ hezky bere žáka do hry, ale základem je poskytnout mu nejen možnost odpovědět na tuto otázku, ale opravdu aktivně věci změnit! Tedy pokud je podobných hlasů více nebo nějaký trefí hřebíček do hlavičky. Potom je třeba zahodit ego a zaměřit se na to, jak podobnou změnou za spoluúčastí žáků co nejvíce zlepšit klima ve třídě. Malinko nepřesná je otázka „Chtěl bys zažít znovu takovou hodinu?„, neboť pokud proběhly třeba dvě, tři větší aktivity, nebudeme vědět, na kterou z nich žák pochvalnou nebo kritickou odpovědí reaguje. Nebo to nakonec jen „zprůměruje“ a to je pro zpětnou vazbu vždy peklo. To, co na tomto dotazníku nejvíce zaujme, je „V jaké zvíře by ses po této hodině proměnil?„. Tady bych upozornil na možnou a pravděpodobnou zmatečnost odpovědí, kdy můžeme dostat třeba odpověď „netopýr“ a nebudeme vědět proč. Nechat žáka napsat vysvětlení („V jaké zvíře by ses po této hodině proměnil a proč?“) nebo alespoň „Napiš ke zvířeti i jedno přídavné jméno“ ( takže dostaneme třeba „moudrá sova“ nebo „pilná včelka„) je řešení jenom částečné. Žák může třeba odpovídat, že se změní po hodině na „malou myšku„, ale důvod je ten že ho právě čeká hodina matematiky! Takže jeho zvíře nijak nesouvisí s naší hodinou.
Takže na závěr jen malé upozornění: pozor, ať při sestrojování podobných nástrojů nechytáme vodu do sítka, nehoníme příliš zajíců po poli a přání není otcem myšlenky!
Galerie úspěšných týmů:
Jak si vedl druhý turnus: Letní škola Líného učitele 2020: inspirace 2 (zpětná vazba)
Starší text, který je k tématu: Třináct zásad dotazníku pro žáky