Jak ubít žáky aneb analýza jednoho testu

Tak nám zase náš český rybníček vyplavil jako zdechlou rybu testík, který ilustruje bídu české školy víc než pět výzkumů. A navíc, i když nechápu proč, se při jeho pročtení mnozí ptají, co je na něm tak špatného? To velmi rád vysvětlím, protože bych rád, aby podobné obludnosti z českých škol zmizely. Takže takto vypadá test z Vlastivědy pro 4. třídu. Opakuji ještě jednou: pro čtvrtou třídu.

1.Kdo nastoupil na český trůn po smrti Zikmunda Lucemburského?

a) Albrecht Habsburský – správná odpověď

b) Rudolf Habsburský

c) Ferdinand Habsburský

2. Který panovník přišel s návrhem mírové unie evropských států? Správná odpověď: Jiří z Poděbrad

3. Kdo nastoupil na český trůn po smrti Jiřího z Poděbrad? Správná odpověď: Vladislav Jagelonský

4. Který panovník zahynul v bitvě u Moháče?

a) Ludvík Jagelonský – správná odpověď

b) Vladislav Jagelonský

c) Jan Jagelonský

5. Napiš alespoň tři gotické památky z období Jagelonců. Správná odpověď: např. Vladislavský sál, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, pražská Prašná brána

Na tomto testu je pedagogických i didaktických chyb jako máku a já je vezmu hezky po řadě.

1.Test vůbec neodpovídá obsahu RVP.

Proč učitelka chce po žácích tyto vědomosti ve čtvrté třídě? Opravdu nevím. Když se podíváme na RVP, najdeme tam pro první stupeň ZŠ jeden jediný podobný očekávaný výstup, která zní: žák pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije. Tomuto OV by ovšem ve čtvrté třídě odpovídaly spíše kulturní památky typu Pražský hrad nebo nějaká památka v blízkosti žákovy školy. Rozhodně ne třídění gotických staveb podle období, natož testem vyžadovaná znalost jmenovaných králů. Pokud se podíváme do OV dějepisu pro druhý stupeň ZŠ, najdeme tam: žák ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury. Tedy pouze gotika, nikoliv jagelonská gotika. I další očekávaný výstup je podobný: žák rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek. Ale i v tomto případě lze spíše požadovat poznatek typu „Petr Parléř dokončil katedrálu sv. Víta na Pražském hradě“. Ale králové nejsou nikde! Natož pak králové minimálního významu typu Albrechta Habsburského. Dokonce i gymnaziální OV řeší Habsburky takto: žák posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry. Stále žádný Alfréd, ani Vladislav Jagelonský!

Závěr: učitelka učí a požaduje učivo, které vůbec neodpovídá RVP pro 1 stupeň, ale dokonce ani RVP pro druhý stupeň nebo gymnázia!

2.Test neodpovídá ani ŠVP školy.

Daná škola má svůj ŠVP zpracovaný klasicky: i když nemuseli, přeplácali ho učivem. Ale i tak, přestože je absurdně narvaný látkou, ve 4. třídě mají žáci: „charakterizovat hospodářský, kulturní rozvoj českého státu za vlády českých knížat, králů, císařů.“ Tedy nic o jagelonské gotice nebo konkrétních Habsburcích. Jmenovaní králové – a vlastně žádní králové! – v ŠVP nejsou. Pokud bychom na této úrovni něco s žáky vytvářet, hodil by se projekt „Karel IV, otec vlasti“ – samozřejmě na úrovni 4. třídy. Obsahu testu se blíží jediný výstup: „žák ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, dobového životního stylu, uvede příklady románské a gotické kultury“, který je ovšem naplánován pro sedmou třídu!

Závěr: učitelka učí a v testu požaduje v drtivé většině poznatky, které vůbec nejsou součástí ŠVP dané školy a ta malinká část tam je v mnohem menším rozsahu a až v sedmé třídě ZŠ.

3.Test je až absurdně obtížný.

S předchozím bodem souvisí i další: učitelka chce od žáků, aby se učili nesmyslně těžké učivo. Jen si představte čtvrťáčka, který je v té době na úrovni, ve které se má učit „porovnávat viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích“. Ano, právě to je OV stejného předmětu, Vlastivědy. Má sledovat ptáčky na krmítku, které společně s ostatními postavil, ne učit se Albrechta Habsburského! Má si s paní učitelkou vyprávět staré české pověsti a malovat Bivoje s kancem, ne se učit Ludvíka Jagelonského. Tohle je případ, který se stává často na druhém stupni nebo střední škole: nastupující učitelka v podstatě přednáší ty samé vysokoškolské přednášky, které zažila jako studentka, bez ohledu na úroveň svých žáků. Jenomže člověk by se domníval, že alespoň učitelky na prvním stupni by měly mít rozum. Podle mých zkušeností by na otázku „Kdo nastoupil na český trůn po smrti Zikmunda Lucemburského?“ neodpověděl správně nejen gymnazista, ale ani vysokoškolák na katedře historie, pokud by se čerstvě tohle období neučil na zkoušku.

Závěr: Učitelka požaduje od čtvťáků znalosti na úrovni studijní střední školy, ale ještě spíše vysoké školy.

P.S. Mimochodem, to nepřeháním. Byl jsem svědkem, když u přijímaček mezi bakalářským a magisterským studiem studentka historie (která uvedla, že její nejoblíbenější období je antika) nevěděla NIC o Kartágu a NIC ji neřeklo jméno „Hannibal“.  Co by asi řekla na Albrechta Habsburského?

4.  Test neobsahuje smysluplná zadání, ale chytáky na žáky a šprtací otázky.

Je zřejmé, že obsah testu se nesnaží žáky něco naučit, ale nachytat je. Otázka, která má varianty Albrecht Habsburský / Rudolf Habsburský / Ferdinand Habsburský je podlým chytákem, protože tím králem mohl být kdokoliv. Všichni také českými králi byli, takže žák tu nemá žádné vodítko, musí to znát nazpaměť. Ve čtvrté třídě! Proč, proboha?  To samé odpovědi: Ludvík Jagelonský / Vladislav Jagelonský / Jan Jagelonský – opět chyták. Pokud bych už chtěl, ale nejdříve na druhém stupni!, vytvořit podobnou otázku, měla by být třeba taková: Kdo ze jmenovaných byl našim jediným husitským králem? A) Jiří z Poděbrad, 2) Albrecht Habsburský, 3) Přemysl Otakar II. A žák, který se zamyslí, si může říct: bude to Jiří, protože Albrech nebyl Čech a Přemysl se stal králem mnohem dříve, než se objevili husité. Stále to není podle RVP, ale už je to malinko o analyzování, problémovém řešení. Otázky od učitelky jsou šprtací, což je trapné. To samé ta „jagelonská gotika“. Správně by to mohlo být třeba takhle: úkoly pro nákres.

1. Označ rotundu a katedrálu, románský a gotický sloh.
2. Označ v obrázku charakteristické znaky jednotlivých slohů a pokus se je pojmenovat.

Takhle by to mělo být podle RVP, ovšem pro druhý stupeň!

Závěr: učitelka nevyváří úlohy, které něco učí, ale nachytávací a šprtací otázky.  

 5.Test není nijak zábavný, zajímavý, užitečný ani přínosný.

Jak bylo řečeno, test je šprtací. Jak přivede žáka k lásce k historii, k dobrému vztahu k dějepisu? Historické příběhy, dobrodružství objevování a dějepisné zajímavosti redukuje na nesmyslná dat bez užitku. A navíc, co to po nich učitelka chce? Někteří králové, které požaduje, by vyhráli soutěž o nejméně významné krále českých dějin.  Albrecht Habsburský vládl dva roky!  Ladislav Pohrobek vládl čtyři roky, ale v českém království sídlil jen dva. Myslím si jen já, že požadovat znalost těchto králů je vrchol pitomosti? Opět: ve čtvrté třídě! A opakuji: když se přitom vzdělávací požadavky školy netýkají ani králů formátu Přemysla Otakara II nebo Karla IV.

Závěr: učitelka dělá co může, aby žákům naše dějiny a svůj předmět dokonale otrávila malicherným požadováním nepodstatných poznatků.

 6.Test je mizerně hodnocen

Na závěr jsme si nechal hodnocení. Tato učitelka hodnotí výkonově – a navíc nepřiměřeně věku. Žádná diferenciace, žádná individualizace. Takže test, který jsem měl v ruce, byl vyplněn správně s jednou chybou. I ty tři jagelonské stavby tam byly! A žák dostal dvojku. Je jasné, že učitelka volí ono masakrující: za každou chybu stupeň dolů. Opět, na tomhle učivu a ve 4 třídě! Takže je velmi jednoduché dostat čtyřku nebo pětku.

Závěr: učitelka hodnotí nepřiměřeně přísně. Nepodává zpětnou vazbu, jen trestá chyby.

 Někdy jsem sám kapku kritizován za to, jak jsem na učitele přísný, jak jim neodpouštím chyby. Dokážete si představit tuhle učitelku, jak podobně „učí“ všechny předměty v té čtvrté třídě? Nebo dokonce žáky menší? Jak má podobně nesmyslné požadavky třeba už na druháčky nebo třeťačky ve všech předmětech? Jak jim dělá ze vzdělání šprtání podobných hloupostí? Jak vůbec může dopustit, že se žáci místo hraní, objevování a tvoření musí doma memorovat Habsburky a Jagelonce? Kolik podobných testů vyprodukuje za celé měsíce a roky svého působení? Může se mi někdo divit, když tvrdím, že taková osoba vůbec do školy jako učitelka nepatří? Jaký je její přínos? Jedině ten, že žáky bude tak dlouho ubíjet, až je ubije.

Update, reakce učitelů:

1. Nu, vidíte. Na Albrechtovi jsem se nachytal i já – a to učím dějepis a historii jsem dostudoval. 🙂 Chtít to po čtvrťácích (ale i po sedmácích či jiných ročnících na ZŠ) je absolutní nonsens.
2. Jen přidám, jak to ještě může vypadat jinde… Odpovědi na otázky v testu musí být přesně podle učebnice (není uznáno ano synonymní vyjádření). Proč? Prý aby paní učitelka nemusela celý večer sedět u počítače a hledat, jestli to, co děti napsaly, je správně (5. třída!!!). Zápis děti opisují z tabule, přičemž polovině třeba vůbec nerozumí (vysvětlit? prý se mají děti zeptat doma rodičů nebo si to vygooglit). A ještě perlička na závěr – pokud dítě zná správnou odpověď, ale v učebnici je to uvedeno jinak, má smůlu a jeho odpověď je penalizována…
3. Krom všeho už řečeného schválně jsem si ověřoval první otázku. Na otázku „1.Kdo nastoupil na český trůn po smrti Zikmunda Lucemburského?“ jsou správné všechny odpovědi. Protože všichni jmenovaní nastoupili na trůn po jeho smrti.
4.  Přesně. Náš syn hodně četl a na gymplu nám učitelka při rodičáku říkala, že jako jediný má přehled a zná souvislosti v evropském historickém kontextu. A že jí kolikrát dostane zvídavými dotazy, které si musí sama vyhledat, že je nezná. Na vysvědčení měl ale vždycky čtyřky, protože byl líný se učit přesně letopočty. Tak o čem je vlastně historie a dějepis? O přehledu, souvislostech nebo o šprtání nazpaměť?