7 omylů Václava Klause ml.
Byl jsem pozván na konferenci „O vzdělávání“ do Prachatic, abych tam vedl malý skromný workshop. Prý tam bude i Václav Klaus mladší. Jako svou občanskou povinnost jsem tedy vznesl požadavek, abych měl stejné podmínky: finance, apartmá, konferenční propisku. Hodné paní organizátorky mi vyhověly a nakonec mě vedle pana poslance i posadily. Samozřejmě názory Václava Klause ml. (nadále VKM) jsou dostatečně známy z jeho článků a rozhovorů. Dělá si srandu z inkluze, školství by mělo více selektovat, moderní pedagogika je pro něj nadávka.
Co prozradilo hodinové vystoupení na konferenci o muži, který svými názory ovlivňuje české školství? Je to klidný, vtipný, celkem pohotový a mírně charismatický prezentátor. Nejvíce (vzhledem ke svému tématu) hovořil o dobách, kdy řediteloval soukromému gymnáziu PORG. A některé věci jsou hodné respektu, třeba jeho zásada chodit minimálně na 3 hospitace týdně. Další zase budí úsměv, třeba když rozděloval vánoční odměny a „jeden učitel dostal pět tisíc a druhý učitel sto tisíc“. To se to diferencují odměny s takovou kasou! Nezapomínejme, že PORG získal v roce 2007 dar ve výši sto milionů korun od M. Romana z ČEZU, kde je také manažerem bratr VKM Jan Klaus. Tenhle dáreček kritizovala i Transparency International. Nu, však to srovnejme: polostátní firma daruje sto míčů soukromé škole, zatímco MŠMT dnes zabraňuje v činnosti desítkám jiných soukromých škol pod trapnými záminkami. VKM taky přiznává, že lanařili dobré učitele z jiných škol tím, že je „pozvali do Savoye na kafčo“, pak jim zachrastili měšcem… Mezi pozitivní znaky jeho ředitelování řadím důraz na pracovní optimismus nebo snahu dávat lidi dohromady do společných místností a rozmetat kabinety.
Ale chci také upozornit na sedm největších pochybení, která zazněly při jeho vystoupení.
Omyl první. Vypadá to nevinně, když VKM říká o hospitaci: „učitelka musí učit žáky, a já jsme rád, když na hodině vidím, že vše vyšlo, a na jejím konci zadá domácí úkol…“ ale vypovídá to o mnohém. „Správná“ hodina, zakončená domácím úkolem pro žáky, je představa z minulého století. Domácí úkoly jsou diskriminující a didakticky zbytečné intervence do žákova volného času, které dobrý učitel spíše minimalizuje.
Omyl druhý. VKM mluví o pečlivosti v hodnocení, což u něho znamená „minimálně 3 hodnocené výstupy za čtvrtletí.“ Tomu se musím smát. Právě podobné hodnocení – málo známek, všechny veledůležité – ne bez důvodu označované jako „gymnaziální“, vede k defenzivnímu chování žáků: stresu, vyhýbání se, podvodům. Každá známka je klíčová pro závěrečnou klasifikaci, což poznamenává klima ve třídě. Správně je to takto: čím víc známek (které by neměly být výkonové) a čím mají menší váhu, tím se žáci cítí ve třídě lépe (čemuž by se VKM jako nějaké kvalitě nejspíše vysmál).
Omyl třetí je něco, co lze označit přímo za vzdělávací katastrofu. VKM vyprávěl o prvním ročníku státních maturit. Údajně mu bylo jasné, že výsledky budou mít velký ohlas v médiích. Svolal tedy vedení školy, co dělat – a protože se báli zejména matematiky, rozhodl se VKM dát ji studentům svého gymnázia jako povinnou. A začal dril, v březnu, v dubnu, v květnu, stále se psaly zkušební testy z matematiky. Nakonec bylo gymnázium opravdu první ve výsledcích státních maturit, VKM dostal svůj vytoužený rozhovor na Nově, ale za jakou cenu? PORG bylo všeobecné gymnázium a desítky studentů – budoucích právníků, žurnalistů, historiků a dalších – se zbytečně drtili matematiku na té nejvyšší maturitní úrovni, tak aby dostali známku „výborně“. Namísto toho, aby se věnovali oborům, které je zajímají a ve kterých by se oni sami chtěli rozvíjet. VKM je všechny zneužil a obětoval jejich čas a úsilí ve prospěch marketingu soukromé školy, kterou vedl.
Omyl čtvrtý je vztah VKM k RVP, který je velmi negativní. Dle mého soudu tento dokument VKM odepsal, neboť moderní edukace je mu věcí neznámou a tedy pravý smysl RVP nepochopil. Anebo naopak: správně pochopil, že je namířen právě proti takovému vzdělávání, které na gymnáziu realizoval. Dle jeho soudu podle RVP „nelze učit ani kontrolovat“. Je jisté, že tisíce učitelů si myslí opak: nejen, že podle RVP jde v pohodě učit, dokonce (na rozdíl od osnov) podle něho lze učit i moderně a dobře postavený ŠVP učitelům pomáhá a osvobozuje.
Omyl pátý souvisí s předchozím. VKM vypraví: „My jsme měli ŠVP v trezoru, převázaný zlatou stuhou. Vytahovali jsme ho jenom, když přišla inspekce. V životě školy nehrál žádnou roli.“ Takto se chovat k nejdůležitějšímu kurikulárnímu dokumentu školy je prostě hloupé. Pominu, že se vlastně gymnázium pod vedením VKM dopouštěla podvodu, když svůj ŠVP vytahovali jen při kontrole ČŠI, která právě tohle má primárně v popisu práce – dohlížet na jeho plnění. Jak pracoval tento orgán, když se nechal po celé roky opíjet rohlíkem? ŠVP by měl být na stránkách školy, kde by ale stejně klamal rodiče. Špatná práce s RVP / ŠVP jde vždy na vrub managementu školy. Tohle jednání PORGu očividně procházelo jen díky speciální péči, kterou jeho „elitní škola“ (plná prominentních studentů) požívala ze strany státních orgánů.
Omyl šestý jen ukázal mírnou nedůslednost. Přestože všichni učitelé na škole, kterou šéfoval VKM, si chodili na hospitace, nedělali to dobrovolně. Někdo by mohl říct, že by měli mít sami snahu se zlepšovat, ale VKM jim za každou hospitaci u kolegy připisoval 400 Kč. Museli však o tom „napsat zprávu“. Když pomineme ostatní aspekty, je to úplně stejná byrokracie pro peníze, kterou VKM tak často kritizuje.
Omyl sedmý ilustruje zastaralý pohled VKM na didaktiku, když měl na prezentaci napsáno: „Studenti musí často (ne nutně každou hodinu) něco dělat sami“. Mně to připadá jako velmi směšná zásada. Ne každou? Tedy každou druhou nebo každou třetí? A co mezitím? Mají mít nohy na stole nebo si mohou jít lehnout někam do houpací sítě? K tomu VKM trousí perly typu: „výklad tu bude věčně“ nebo „důležitý je kantor, který má co říct“ apod.
Podtrženo, sečteno: od VKM dostanete to, co očekáváte – názory pravicového a konzervativního bývalého ředitele elitního a penězi narvaného gymplu, který přemýšlí o vzdělávání podobně moderním, jako je filmová výuka profesora matematiky Vobořila v podání Jaroslava Marvana. Měl pořádek a byly výsledky! Anebo ne?