ZŠ v Újezdě u Brna dává žákům nový, bachařský směr

Stávalo se kdysi na školách, že se zavedla tabulka bodování různých kázeňských prohřešků. Byl to takový přihlouplý soupis s body, jako je třeba ten na obrázku. Když si Jerome Klapka Jerome dělal legraci z Němců, napsal v knize Tři muži na toulkách: „To je to hezké na německém právním řádu: že každé provinění je v Německu přesně otaxírováno. V Německu přesně víte, co vás která legrácka bude stát. Můžete si už napřed rozložit peníze po stole, otevřít si Policejního rádce a naplánovat si dovolenou až do posledního padesátníku„. Ano, české školství v tomto bodě stavělo na prušácké tradici ze začátku 19. století. A já jsem už v roce 2015 napsal o tomto bodovém hodnocení chování v Moderní didaktice: „Má tato škola (a vím, že je jich víc takových) vůbec školního psychologa? Rodiče jsou proti podobné šikaně vlastních dětí bezbranní? Spí se učitelům a vedení školy dobře? Z místa, které má být školním společenstvím, kde se scházejí lidé, kteří se mají rádi, respektují se a vzájemně si pomáhají, vytvořili kázeňský lágr. Žáci jsou tu vydáni všanc libovůli kteréhokoliv učitele a učeni děsivou lekci o mocenské a trestající mašinerii. Po takové káznici ale budeme mít hezky spořádané občany. A ty sankce jsou opravdu promyšlené. Zapomeneš třikrát pomůcku? To je stejné, jako bys plivl z okna nebo lhal učiteli! Ztratil jsi žákovskou knížku? To je to samé, jako bys někomu něco ukradl! Jen si to představte:

Jednou zapomenu klíče od skříňky – 1

Zapomenu smazat tabuli – 1

Pětkrát vyruším při hodině – 5

Šlápnu spolužákovi na pravítko, ono se zlomí – 3

Dvakrát budu odmlouvat učiteli – 6

Dvakrát se nepřezuji – 2

Budu se snažit zatemnit okno a zůstane mi tyč na žaluzie v ruce – 1 + 5

Popsal jsem běžný průběh týdne normálního sedmáka. Prakticky se vůbec nic nestalo, nijak vážně jsem se neprovinil. Přesto mi moje „prohřešky“ daly hezkých 24 bodů a tedy dvojku z chování! Za jeden týden, pět dní„.

Kvalitním pedagogům není třeba vysvětlovat tak triviální věc, že podobné tabulky naprosto popírají individuální přístup k žákům a smysluplnou pedagogickou práci. Je to vlastně taková rychlokvaška: nic neřeš, naflákej mu body, hajzlíkovi, on si příště dá pozor. Ještě horší variantou bylo, že se body daly různě odepisovat. V některé škole třeba sběrem papíru nebo sportovními úspěchy. Takže tatínek, který přivez na valníku tunu papíru ze své práce, předplatil synáčkovi nějakou tu agresi ke spolužákům a nějaké to lhaní učiteli. Nebo uvažte tento příklad: když jsem ve škole sbíral tým na nějaký turnaj mezi školami, žák, který se neuměl na hřišti chovat a nehrál fair play, neměl vůbec šanci si dres školy obléknout. I kdyby byl nejlepší hráč celého okresu. V „bodové“ škole je to jinak: když je někdo sportovec, projde mu to, co jinému ne. Sportovní výsledky mu mažou trestné body, je to přece hrdina. Učitelé ze škol, kde jsou sportovní třídy, mohou vyprávět! Místo, aby byli sportovci příkladem pro ostatní, je to často tlupa beztrestných divochů, se kterým si učitelé nevědí rady. Ony by si věděli rady, kdyby znali význam slova důslednost, ale… kdo by vozil medaile? Ale abych neodbočoval od tabulek… Tato antipedagogická zvěrstva narážela na pochopitelný odpor rodičů a byla postupně rušena. Dokonce i ze školy, ze které jsem měl tuto ukázku, trestné body odešly a proto ji nebudu jmenovat.

Ne tak ZŠ v Újezdě u Brna. Zde se před 3 lety se vyměnil ředitel, ale my jsme nyní ve žhavé současnosti. Současnosti, která evokuje policejní pořádky německého policejního sazebníku starého přes sto let. Tento rok pan ředitel do školního řádu prosadil bodové hodnocení chování žáka. Ředitel naprosto nesmyslně tvrdí, že je to „spravedlivé„. Samozřejmě je to tvrzení padlé na hlavu. Když bude například prohřešek „žák nemá domácí úkol“ u dvou různých žáků ze dvou různých tříd ve dvou různých situacích řešen stejně – to je přece úplný opak spravedlnosti! Nehledě na to, že mnoho věcí, za které se dávají tyto body, NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO s kázní! Třeba „žák dělá něco jiného, než zadal učitel„. Co když to žák prostě nepochopil, protože úkol byl na pro něj příliš složitý? Co když bylo zadání učitele zmatečné? To se ve škole stane tisíckrát! V obou případech je to chyba učitele – ale kázeňský bod dostane žák! Proč by žák měl dostat trestný bod, když si „nepíše zápis„? Tak nejen že se tu vymýšlejí bachařské tabulky, ještě se tu učí výkladem jako za Marie Terezie! A zase – jako je to vždycky u podobných tabulek – vycházejí hodně stupidní poměry bodů za jednotlivé přečiny. Například pět „žvýkání při hodině“ je totéž jako „fyzické napadení spolužáka„. To, že si „nepíšete zápis“ je hodnoceno stejně jako „podvod při zkoušení„! Tři „vyrušování ve třídě“ mají stejnou hodnotu, jako „úmyslné poškození školního majetku“ nebo „krádež„. A takové „vyhazování věcí z okna“ může dokonce být bodováno větším počtem bodů než „sprosté výrazy a gesta vůči dospělým„. Takhle bychom si mohli hrát dlouho, ale je to smutná hra. Prostě Kocourkov, pedagogika pláče. Docela by mě zajímalo, co na to říkají rozumní učitelé na té škole – nějací tam snad být musí. Nebo ne? Drží pusu a krok?

Celá ta argumetace „spravedlností“ pak v reálu samozřejmě kulhá, protože přísní učitelé dávají za totožný prohřešek více bodů než ti mírní. Někdo je na učitele drzý a dostane tři body. Tedy totéž, jakoby třikrát jedl při výuce. Ale u jiného učitele to stojí 10 bodů! Tedy jako by se dvakrát porval. Navíc je v této škole i ten neblahý systém odpustků. Kladné body se dávají nejen za „výzdobu školy“, ale dávat je žákovi může i školník! Takže když je někdo drzý na učitele, nemusí se omlouvat, nemusí si ani uvědomit nevhodnost svého chování a podobně. Stačí zajít za školňasem do kůlny, přerovnat mu polínka a je to smazáno!

Napadlo mě, co se stane se žákem, když donese školníkovi jeho oblíbená cigára? Cigarety totiž – pokud se nekouří, ale jen donesou do školy – jsou za 10 až 25 trestných bodů. Ale když je donesu školníkovi, tak bych měl stejný počet bodů dostat kladných, nebo ne? Prase aby se v těch počtech vyznalo!

Nalejme si čistého vína. ZŠ v Újezdě u Brna, která má ironicky znějící heslo „Dáváme žákům nový směr„, není s tímhle nesmyslem jediná. Tahle hloupost bohužel v našem školství nezemřela na úbytě. Každá taková škola by ale měla vědět, že Česká školní inspekce nevidí tyto tabulky vůbec ráda – a oprávněně! Rodičům se tedy na ně stačí obrátit, inspektoři na školu skočí a tyhle osloviny by pak měly zmizet. Škola, která má podobné tabulky, tím totiž také signalizuje, že vzdává individuální práci se žáky a vydává se na cestu anonymizovaných trestů a slepých represí. Učitelé nemusí nic šetřit nebo diagnostikovat, přemýšlet o chování žáků – prostě jim napálí trestné body. Pak je někomu zase milostivě uberou… Každý žák je vystaven libovůli učitelů při jejich udělování nebo mazání. To opravdu v Újezdě u Brna nic lepšího neumíte? Co se tímhle žáci naučí? Že místo nesení odpovědnosti za své jednání a uvědomění si chyby je možné všechno vyhandlovat?