Z korespondence Líného učitele: příliš hlučná třída

Z korespondence Líného učitele: příliš hlučná třída

Napsala mi nedávno kolegyně ze Slovenska: „veľmi by som chcela poradiť pri takom mojom snažení, ktoré mi nevychádza nech robím, čo robím. Ak by ste mali čas, som otvorená akejkoľvek rade. Učím 18 rokov od svojich 20, vyštudovala som popri práci, chodievam na rôzne vzdelávania a zameriavam sa hlavne na vyučovanie unplugged teaching (ktoré, ale nemôžem na 100% vykonávať, tak to robím tak 50 na 50) Ale aj na iné formy, postupy a všetko možné, čo na decká funguje. Tento rok mám problém s 9.A (priblizne 20 žiakov). Do teraz som ich učila, ale len pol skupiny, tento rok mi ich spojili, lebo odišli žiaci na bilingválne gymnázium. A teda tento rok učím polovicu nových žiakov a polovicu svojich, ktorých už poznám. Mávali sme hodiny takého rodinného typu, diskusie, práce vo dvojiciach, trojiciach, rôzne hry, role play, čítanie a vymieňanie článkov, všelijaké debaty, čo prišlo do rany, napríklad ak bolo po víkende, tak sme kecali o víkende, tak, že mali vo dvojiciach pokecať o víkende následne sa vymeniť a povedať, čo robil ten druhý cez víkend, čo si zapamätali. Pravdaže sme robili aj gramatické cvičenia, hodniotenie bolo striedavé, aj deti sa hodnotili aj ja aj pár testov aj slovíčka, aj sa skúšali deti navzájom. Hodiny prebiehali bez problémov a deti boli aktívne, až príliš, veľmi ich bavilo vyjadrenie vlastného názoru. Všetky deti mi hovoria plynule po ANJ, sú proste skvelé.“

Taková výuka vypadá dobře, že? Krátká informace pro nejazykáře o metodě Teaching Unplugged. Je to termín používaný pro vzdělávací filozofii, který má tři hlavní pilíře: výuku prostřednictvím konverzace, návrat ke kořenům učení odříznutím se od moderních edukačních technologií a hlavně zapojení žáků v roli učitelů a tvůrců lekcí. Zjednodušeně: třeba místo sledování vzdělávacích videí si povídáte na témata, která zajímají žáky. A tak dále. Kolegyně ale tento postup, který může vyvolávat i kontroverzi (zejména u nepoučených rodičů), viditelně prokládá i jinými metodami. A dále píše:

ALE, tento rok ako sú spojení, je nemožné robiť prácu vo dvojiciach a skupinách, pretože sa zástupkyňa sťažuje na hluk, vraj ich rušíme. Áno je tam hluk keď 17 detí kecia . Keď prechádzam po triede a zapájam sa do diskusií, tak vidím, že väčšina detí pracuje, ale veru sú aj zašívači, lebo však je sa ako zašiť, keď ich je veľa. Nemám šancu každého obísť a teda spätnú väzbu nie vždy dám. Ďalej deti končia rôznorodo a nejak nevedia počkať na pomalších. Taktiež sa často pýtajú a dopytujú po odpovediach, ale nie som schopná im odpovedať, veď som len jedna. Cítim, že ma tie deti valcujú. Pokúsila som sa teda frontálny teror, ale videla som že decká to nebaví, zívali, niektoré ležali na lavici. Niektorí vôbec nevedeli kde sme v texte, opäť sa teda zašívali, snívali. Skúsila som napr. výrobu plagátu o vzdelaní o školách, keďže idú na SŠ. Niektorí pracovali vo dvojiciach skvele, pár sa nejak snažilo bojkotovať aktivitu. Hluk bol na začiatlku hodiny primeraní, bavilo ich to, na konci hodiny, už opäť hluk. Kričanie nepomáha a ani kričať nechcem. Poznámky, pch, to fakt nieje pre mňa, i keď možno efekt by bol. Ako mám pracovať s veľkou skupinou na anglickom jazyku? Decká chcú, veľmi sa chcú učiť, chcú komunikovať, chcú mi ukázať, že vedia, lenže nestíham a vzájomne, keď komunikujú majú veľa otázok. Mávam aj asistentku, lebo traja sú integrovaní, ale tá mi skôr čas uberá lebo ešte ju musím riadiť a organizovať, lepšie sa mi robí bez nej. Ona neustále čaká na moje príkazy i keď som jej povedala, že nech skúsi sa zariadiť podľa situácie, kto potrebuje pomoc, alebo tak, tažko to vysvetliť. Čo navrhujete? Čo mám zmeniť, kde robím chybu, čo vyskúšať. Nechcem, aby boli ticho, ale nechcem ani aby boli moc hluční a ani aby ma valcovali otázkami a ešte sa zdujú keď im okamžite neodpoviem. Nechcem,aby sa zašívali niektorí, aby ležali na lavici alebo aby na mňa vykrikovali otázky ako na slovník, či encyklopédiu. Ešte aj čítať sa hlásia asi 10 tak, že mi idú oči vypichnúť.

Líný učitel: Jako vždy, nebudu bez znalosti třídy radit konkrétně, ale zmíním některé způsoby řešení zmíněných jevů. Samozřejmě, nebude to v rozsahu knihy, ty už jsem napsal 😊 Ale stručně: z toho, co kolegyně píše, se jeví, že třídě nechybí energie a chuť pracovat. Je to tedy spíše věc pravidel a jejich dodržování. V úvodu zmíním věc prokázanou výzkumy: důslednost, dobrá organizovanost a dodržování pravidel klima třídy zlepšuje a je žáky vítáno. Žáci v drtivé většině nechtějí anarchii, ale pořádek, klid pro zajímavou činnost. Vědí, že bez pravidel není hra, že „zlobení“ zajímavou aktivitu kazí. Tedy to chce pořádek při práci a komunikační pravidla deklarovat jako základní pravidla pro splnění úkolu. A také jako nezbytnost pro dosažení úspěchu. Například při skupinové práci je jedno z kritérií „pracovní hladina hluku“. Kdo tohle nedodrží, jedničku nedostane. Ostatní skupiny – pokud splní zadaná kriteria – ovšem jedničku dostanou! Je také třeba zavést signály na úplně ztišení třídy do naprostého ticha. Učitel se nesmí bát zeslabovat nežádoucí chování tresty a posilovat odměnami. Je třeba pracovat se žáky adresně, konkrétně jmenovat a vést k pořádku, neházet pokyny jen tak do vzduchu (takže ano: „Janko, jsi privela slyšet“ a ne: „Utišíme sa!“).

Také se jeví jako zřetelné, že se kolegyně dopouští hned několika didaktických chyb. I když vím, že se mohu dopustit zobecnění, pokusím se reagovat na stručné popisy ze třídy naší milé slovenské kolegyně.

Kolegyně: „chcú komunikovať, chcú mi ukázať, že vedia“

Líný učitel: To je takový „prvostupňový“ nešvar. Pro žáky je názor učitelky tak důležitý… Chtějí to předvést právě jí. Ale mnohem lepší by bylo, kdyby se zaměřili na sdílení mezi své spolužáky. Pokud například něco vytvoří, nechť to nejdříve navzájem prezentují například v pětici a pak hlasují, které jedno dílo ze skupiny se přečte před celou třídou. Je třeba učit žáky vzájemně se hodnotit a svým hodnocením šetřit. Samozřejmě, posílit dobrou práci ano, formativně hodnotit ano, ale ke stejnému vést i žáky. Třída prezentuje víc názorů než jeden učitel a tedy je jako hodnotitel zajímavější. Také další techniky, jako „Galerie“ nebo „Burza nápadů“ posilují sdílení s celou třídou a ne pouze směrem k učitelce.

 Kolegyně:Ďalej deti končia rôznorodo a nejak nevedia počkať na pomalších.“

Líný učitel: Je vidět, že kolegyně nediferencuje úkoly podle obtížnosti. Žák by měl mít různě obtížné úkoly jako volbu a také ï nepovinné zábavnější úkoly, které mohou žáci samostatně plnit, když ten povinný mají hotový. Také není vhodné dávat úkoly a čekat „až to budou mít všichni“! Mnohem lepší jsou úkoly typu „pracujeme na tom 10 minut a každý udělá to, co zvládne“. Jde přece o to, učit způsob práce. Je to o činnosti, ne o učivu! Takže takto končí všichni stejně a hned mohou přejít k další činnosti.

Kolegyně: „veru sú aj zašívači, lebo však je sa ako zašiť, keď ich je veľa“ a „Nechcem,aby sa zašívali niektorí“

Líný učitel: Tohle není na stručnou radu, těch návodů, jak zapojit všechny, je mnoho. Včetně rozdání konkrétních rolí při skupinové práci. Obecně: je zkrátka třeba vytvářet takové klima, aby bylo jasné a zřetelné, že všichni pracují, hrají si a sdílejí se. Všichni! Úkoly je třeba zadávat ne způsobem: „kdo mi to řekne?“, ale způsobem „všichni pracují“. Všichni překládají, všichni píšou klíčová slova, všichni mají v sešitě pyramidu. Každý řekne „plus“ nebo „mínus“, každý vybere z textu klíčovou větu a podobně. A u mnoha těchto aktivit je zřetelná žákova práce, protože vede k nějakému dílu, produktu, který učitel hned vidí. Musíte eliminovat to „aby sa zašívali niektorí, aby ležali na lavici“. To je jen ilustrace toho, že nemají zajímavý a aktivizující úkol. Dávejte i samostatnou práci pro jedince, dvojice a skupiny, která vám umožní, aby aktivní pracovali a uvolnili vám ruce pro individuální práci s lenošícími a apatickými žáky. Ale podobně účinné je i odmítnutí pozornosti. Pozor, abyste je nenavykla, že když lenoší, tak kolem nich „tancujete“. Ne, pokud lenoší nebo sabotují, je potřeba jim pozornost třídy odebrat ve prospěch těch, kteří úkol splnili a nyní je zaslouženě odměníte. Aby tu byl viditelný kontrast.

Kolegyně: „alebo aby na mňa vykrikovali otázky ako na slovník, či encyklopédiu“.

Líný učitel: Tady je také potřeba dodržovat jasná pravidla a důsledně za nimi stát. Nikdo nebude nic vykřikovat. Otázka, která není položena po jasném vyzvání učitelky a jen tak vyletí do vzduchu, ta neexistuje. Naučte žáky, že když se hlásí, zcela jistě na ně dojde – když si počkají. Dejte očima nebo gestem najevo, že žáka vidíte, ale učte ho ptát se, teprve až mu dáte pokyn otázku vyslovit. Tak, aby otázka i odpověď měla pozornost všech. Veďte žáky k tomu, že při práci si mohou otázky jen zapisovat a vy dáte prostor otázkám až po aktivitě jednu po druhé vyslovit. A opět: mimo tento rámec vykřiknuté otázky neexistují.

Velmi vás chválím, že nechcete křičet nebo psát poznámky, to je učitelovo selhání. Ale upevňovat pravidla bez odměn a trestů nejde, takže vtip je v tom přijít na to, co je trest a co je odměna. Odměnou může být žáky oblíbená činnost, která se ale bude dělat jen tehdy, budou-li dodržovat pravidla. Jakmile je poruší, činnost končí. Učte je dosáhnout úspěch jen tehdy, pokud pravidla dodrží. Váš popis “je nemožné robiť prácu vo dvojiciach a skupinách” – kvůli hluku – je popisem nepřijatelného stavu. Práce ve dvojicích a skupinách může být velmi, velmi tichá. Je to jen otázka pravidel a jejich upevňování. Důsledného. Ve vaší situaci klidně i způsobem “něco za něco”. Ale žáci musí vidět nejen bonusy dobrého vyučování a hezkých aktivit, ale i důsledky porušení pravidel, které vám vlastně neumožňují tyto aktivity dělat. Ve třídě je třeba spustit i samočistící mechanismy, ať vám v tom většina třídy pomáhá, protože odměna je pro ně příznivá: zajímavá aktivita, hra nebo činnost. A pak i posílení za dobrou práci.

Co se týká vaší asistentky, zase: musel bych ji při práci vidět. Takto vám dám jen jednu radu pro začátek: pokud chce vedení, tak ji veďte. Ale tak, aby to nerušilo třídu a vaši činnost. Například ji naučte čist vaše „signaly“. Zrakový kontakt s asistentkou a vy ukážete na žáka: ona jde hned k němu a pomáhá. Zrakový kontakt s asistentkou, ukážete na žáka a uděláte uklidňující gesto: ona jde mírnit jeho hlučnost. A podobně. A pokud někdy udělá něco správně a iniciativně sama, hned po hodině ji chvalte a posilujte a celou situaci rozeberte. Ať má příznivou zpětnou vazbu. Jak píšete – máte o jednoho žáka navíc.

Tags: , , ,