Víceletá gymnázia jsou škůdci vzdělávání aneb 10 omylů V. Valíkové
Veronika Valíková je celkem známá učitelská persóna. Publikuje často, občas jsou její myšlenky dobré, občas napíše hlouposti. Vrchol toho druhého je její poslední blog, který se jmenuje „10 důvodů, proč u nás zachovat víceletá gymnázia“. V plánu je sice pouze zmenšit jejich počet – bohužel nic než tohle snížení asi neprojde a kdoví jestli – ale proč hned hystericky nebušit na buben? To je tak hezky české, že se tomu ani nelze divit. Horší je, že Valíková ani nedokáže rozumně nakupit onu slíbenou desítku. Člověk nemusí hned psát desatero jako pro nějaký ženský lifestalový magazín, stačilo by několik opravdu dobrých důvodů. To se ale Valíkové nevede a jak by také mohlo? Takové důvody prostě nejsou. Ale abych nebyl nekonkrétní – přepíšu doslova a celé ty její argumenty – a pak ukážu, proč jsou úplně mimo.
V. Valíková: 1/ Školství by mělo podporovat rozmanitost a nabízet více cest. Státní, církevní i soukromá šestiletá a osmiletá gymnázia jsou jednou z možností, která se znovuotevřela po roce 1989 a osvědčila se. Než tuto možnost likvidovat, mohlo by se spíš uvažovat o rozšíření nabídky třeba o víceletá technická lycea.
Líný učitel: Pestrost je ve vzdělávání samozřejmě v pořádku, ale VG nejsou prvkem „pestrosti“, ale přesně naopak! A to, že se neosvědčila, ukazují výzkumy už mnoho let. Je to výmysl pototalitního českého školství, hrozný kočkopes, který nemá v žádném civilizovaném školství obdoby a neosvědčil se. VG naberou část té nejlepší populace žáků a pak je ničí nekvalitní edukací. Gymnaziální výuka je synonymem pro výklad, nudné a nesmyslné biflování, stresující zkoušení, strašení maturitou a aroganci neomylných učitelů. Zkuste se zeptat nějakého učitele, který se snaží na gymnáziu učit moderně – na jaké překážky naráží a jak je jeho snaha vítaná. Nejvíce vadí kolegům a mnohdy i vedení. „Více cest“ neznamená tyhle pedagogické VG konzervy, ale třeba zvýšení počtu alternativních a výukově specializovaných škol. Ne duchamorný mainstream!
V. Valíková: 2/ Na víceletých gymnáziích studují děti nadané i ty, které díky přípravě udělaly přijímací zkoušky. Mělo by se jen hlídat, aby ředitelé nepřijímali méně nadané děti bez zkoušek, z protekce.
Líný učitel: Abyste jako žák udělal přijímačky, musíte splnit nároky českého jazyka a současně (!) matematiky. To je v podstatě úplný opak talentu. Talentovaný literát by nesplnil nároky matematiky a naopak. A co teprve talentovaný chemik nebo talentovaný přírodovědec? Myslíte si, že by přijímačky složili třeba Gerard Durrel nebo Jacques-Yves Cousteau? To, co Valíková má za „nadané dítě“ je často ve skutečnosti žák, který dokáže dobře aplikovat nadrilované dovednosti nebo zúročit finančně náročnou specializovanou přípravu, koupenou mu rodiči. Talent? K smíchu.
V. Valíková: 3/ Konkurence není sprosté slovo, funguje i ve vzdělávání. Školáci motivovaní k vyšším výkonům se často naučí efektivněji pracovat s časem.
Líný učitel: Třídy plné soupeřivých dětí motivují k vyšším výkonům? Ne, k vyšším výkonům motivuje individuální přístup učitele a jeho individualizované úkoly žákovi na míru. To je v přeplněných třídách VG jev téměř nemožný a také skoro nevídaný. Tvrdit, že přemrštěné výkonové požadavky gymnázia vedou k tomu, že se žák „naučí efektivněji pracovat s čase“ je stejně pitomá, jako tvrzení, že vězení člověka naučí pořádku v osobních věcech. Kdyby gymnázia chtěly žáky učit efektivně pracovat s časem, věnovali bych čas jejich smysluplné činnosti v hodinách a nedělaly by pravý opak. Tím je mrháním časem žáků v totálně pasivním poslechu učitele a nečinnosti v převaze gymnaziálních hodin, kdy je vrcholem komunikace výslech žáků učitelem, kterému se říká řízená diskuze.
V. Valíková: 4/ Na osmiletá gymnázia nastupují studenti před počátkem puberty, v nejzranitelnějším období jsou tedy sžiti s třídním kolektivem, což ocení zejména introvertní jedinci.
Líný učitel: Jestliže některé argumenty Valíkové jsou jen popletené nebo mylné, tento je z rodu oslích nesmyslů. Introvertní jedinci prý ocení soupeřivé prostředí gymnázia? Že by mu dali přednost před kolektivem v základní škole, kde jsou už celé roky a prostředí i učitele dokonale znají? Žáci, kteří jsou sesbírání víceletými gymnázii právě naopak prožívají svá nejzranitelnější období v prostředí, které neodpouští chyby a jinakost. Mnoho žáků tam má psychické problémy, které v základních školách nepoznali. Tam, kde by na základní škole byli úspěšní a těšili se z úspěchů, přízně učitelů, volnočasových aktivit a pracovní pohody, zažívají nyní pravý opak. Jejich zájmy padnou v plen hodinám memorování hloupostí. Samozřejmě, Valíková – šprt mohla kdysi v mládí vyměnit jedničky vydřené na gymnáziu za opravdový plnohodnotný život a být spokojená. Ale to, že nyní Valíková – pedagog není schopna ani správně pochopit potřeby dětí, je opravdu smutné. Samotnou ji zkreslené vnímání reality a tanečky kolem maturit úplně pokřivily vnímání toho, co je opravdu důležité a pro život podstatné.
V. Valíková: 5/ Učitelé, kteří slušně zvládají nižší i vyšší cyklus víceletých gymnázií, musí být zdatní didaktici, aby si poradili s puberťáky, i odborníci, aby dokázali uspokojit zvídavé mazáky.
Líný učitel: Taková hloupost! Každý ví, že gymnaziální učitelé (kromě vzácných výjimek) jsou naopak ti nejhorší didaktici v celém školství. Malý příklad: na jednom brněnském gymnáziu jsem řekl, že při kvalitním hodnocení učitele si žák nemusí počítat známky. Ve sborovně se rozlehl hurónský smích! Všichni se popadali za břicho a málem se plácali do kolen. Cože?! Žák, že by si neprůměroval známky? A jak by tedy věděl, co dostane na konci školního roku? Učitelé zjevně ani nepochopili, že někde existuje svět kvalitního vzdělávání, kde jsou průměry známek považovány za nejpokleslejší způsob hodnocení. Formativní hodnocení? Na gymnáziu? Blázníte? Mimochodem, tohle napsala o učitelích na gymnáziu sama Valíková: „Znám ředitele, kteří nevybíravě solili studenty, protože se jejich rodiče postavili proti vedení školy. Znám učitele, kteří se chtěli zalíbit svým šéfům a osolili kvůli tomu studenty. Znám také učitele, kteří u maturity solí studenty proto, že je to baví. Protože chtějí ukázat svou moc“. Ano, i na gymnáziích jsou „zdatní didaktici i odborníci“. Jsou na všech školách. Ale na gymnáziu se od nich zdatná didaktika chce ze všech těch škol nejméně a na některých dokonce překáží!
V. Valíková: 6/ Další devízou těchto škol může být větší propojenost obou složek systému. Učí se tu nejen studenti od svých učitelů, ale i učitelé od svých studentů.
Líný učitel: Není nad to se sama dojímat nad svým textem, Veroniko. Jenomže aby se učitel opravdu učil od svých žáků, musejí mu ti žáci ukázat nějakou kreativní práci, tvořit projekty nebo svobodně pracovat. To jsou věci, kterých se na gymnáziu dočkáte minimálně. Nebo to chce, aby žáci své učitele hodnotili a byli jejich partnery. A to už je na gymnáziu úplné sci-fi.
V. Valíková: 7/ Víceletá gymnázia dávají dospívajícím možnost vyrůstat v relativně stabilním prostředí a najít vztahy, které je budou provázet celý život.
Líný učitel: To dokáže každá kvalitní střední škola. To rozhodně není znak gymnázia. Ale nějak tu desítku naplnit musí, ne? 🙂
V. Valíková: 8/ Tyto instituce nabízejí i kontinuitu, co se týče mimoškolního vyžití. Často tu fungují sbory, kapely, divadlo, organizují se turistické akce a podobně.
Líný učitel: Víte, kdo dokáže převrátit věc v pravý opak? V. Valíková. Víceletá gymnázia se plní žáky ve věku 11 let. Jsou v prostředí, které je primárně určeno pro mnohem starší děti, učitelé nejsou často zvyklí na tyto věkové kategorie a učí je stejně (mizerně) jako maturanty. Věkové zvláštnosti se ignorují. I další aktivity jsou designovány spíše pro ty starší. Čím gymnázium víc žije? Stužkovákem nebo vánoční besídkou primánů? Maturitním plesem nebo školní olympiádou sekundánů? Je to přesně naopak – na základní škole by žáci byli hvězdami podobných aktivit, na gymnáziu jsou mladší žáci jen apendixem. Ano, jsou tu sbory, kapely a akce – ale často jsou tu žáci nižších tříd VG jen přívažkem.
V. Valíková: 9/ Jistou úlevu nabízejí víceletá gymnázia i rodičům. Po stresu s přijímačkami si mohou odpočinout, mnozí získají nové přátele.
Líný učitel: Hloupost, kterou nemám ani chuť nějak ironizovat. Totální Valíkové úlet.
V. Valíková: 10/ Komunity vznikající kolem víceletých gymnázií mohou být obohacením pro daný region i celou společnost. Pokud ovšem má škola rozumné vedení, které dohlíží na její směřování a uvědomuje si kvality učitelů.
Líný učitel: Platí pro jakoukoliv kvalitní školu, ani nemusí být střední. Ba právě naopak – kvalitní základní škola, protože má větší sepětí s rodiči, obohacuje své okolí více.
Podtrženo sečteno: desatero V. Valíkové jsou dílem nesmysly, v pravý opak obracená realita, dílem mimoňské argumenty a dílem věci, které platí o jakékoliv škole – ani nemusí být víceletým gymnáziem. Zato jeden argument vynechala a já ho rád doplním. Ve víceletých gymnáziích se sbíhá tolik znaků nekvalitní edukace, že když se jim člověk vyhne, má naději, že jinde bude jejich koncentrace menší. Co by dělali všichni ti vykladači a úspávači hadů, důležití jak třímetrové lejno přes dálnici, kdyby víceletá gymnázia zmizela? Přešli by do jiných škol, jejichž úroveň by spadla ještě hlouběji. V každém případě je ale třeba chránit děti. A tedy víceletá gymnázia rušit a jejich kapacitu výrazně snižovat. Až do odúmrti.