Poukazy pro žáky: update Líného učitele
Učitelka Věra Krakovská – účastnice Letní školy Líného učitele – zveřejnila hezký návrh odměňovacích poukázek. Sama věc realizuje takto: žáci si dvě poukázky vylosují. A je to. Celý nápad není nový, ale její návrh jako inspirace funguje skvěle. Mohl bych ale tyto karty doporučit podle vzdělávací strategie Líného učitele? Ano, ale pouze s potřebnými úpravami.
První změna by se týkala onoho „losování“. Sice se říká, že los je nejspravedlivější věc na světě, ale je snad vzdělávání nebo práce loterie? Je jasné, že mnohem lepší je tyto poukázky uvést do hry jako odměnu za nějakou aktivitu navíc. Nejlépe například třídu vyzvat, aby se rozhodli, co za poukázky nabídnou jako společný edukativní projekt. Nebo nechat rozhodovat jednotlivce či týmy. Spoluúčast žáků silně posílí i to, že se karty vůbec losovat nebudou, neboť si vyberou z nabídky tu, která je zajímá a udělá jim radost. I kdyby se měla naklonovat! A budou nabízet a vybírat jako jednotlivci (pokud máte karty jako kolegyně individuální), nebo jako týmy či třída ( když máte podobné karty hromadné).
Kartami nám také kolegyně trochu prozradila o svém vyučování. Tak trochu se odkopala, řekl bych. Jsou tam ještě rezervy! Takže nějaké změny si zaslouží i znění karet. Zejména těchto:
Poukaz 1: Možnost využít vlastnoručně psaný tahák při testu.
Tahle karta je u kvalitního učitele zbytečná, protože úkoly v testu jsou „netahákovatelné“. Jsou diferenciované, umožňují individualizované odpovědi, jsou kreativní a neobsahují paměťové našrotované hlouposti, které by šly opsat z taháku.
Poukaz 3: Možnost nahlédnutí do sešitu při testu
A na co by to bylo? Viz výše, navíc testy nemají být na naučené „učivo ze sešitu“, ale mají ověřovat předchozí práci v hodině. Využití myšlenkových nástrojů, čtení s porozuměním, vlastní interpretaci, autorské podání probému a podobně. To v sešitě nikdo nenajde!
Poukaz 4: Možnost výběru z variant A a B u písemky
Proč dávat v písemkách varianty A a B? Aby žáci neopisovali? Pokud učitelé vytvoří písemku dobře, žáci opisovat nemohou, protože jejich odpovědi jsou jejich vlastními myšlenkami, nápady a řešením. Naopak, ať celá třída píše jednu písemku a různé varianty odpovědí od žáků těchto společných otázek budou zajímavé pro všechny.
Poukaz 7: Delší čas na písemku o pět minut
Nejeden pedagog nechá psát testy a pracovní listy bez limitu, až je hotovo. Tak je to správné. Respektuje se tak individuální tempo žáků. Pokud učitel vytvořil diferenciované a individualizované úkoly v testu, včetně bonusových nebo volitelných, mají také logicky různou časovou náročnost.
Poukaz 15: Smazání špatné známky
Kvalitní učitel nedává špatné známky. A neprůměruje, takže na jedné známce stejně nezáleží.
Poukaz 16: Automatický vítěz Kahootu
A koho by tohle těšilo? Mnohem lepší je, že poukaz bude na výběr tématu Kahootu!
Pak jsou tu takové drobnosti, jako „káva zdarma“ – pro školní děti nevhodná apod. Jistě by také žáci ocenili spíše „paní učitelka ti na zítra přípraví svačinu“ než že učitelka koupí bagetu nebo toast. Ale třeba zpívání písně celou třídou nebo oslovování vybranou přezdívkou (nejlépe, když to dělá celá třída) nebo „spaní“ na lavici je fajn.
Mezi dobré nápady na karty považuji třeba vybrání tématu hodiny (v rámci předmětu), nebo změnu předmětu na jiný – samozřejmě se stejným učitelem – či požadavek na kopii hodiny, která se žákovi předtím líbila. Také je dobré zapojit učitele: četba úryvku z učitelovy oblíbené knihy, příchod do třídy v nejpraštěnějších šatech, co má pedagog doma, převlek za vybranou postavu (literární nebo historickou) nebo cokoliv typu „škola naruby“, tedy učitel v roli žáka a žák / žáci v roli učitele. Pamatujte, že podobné karty nemají vést k nezaslouženým výhodám, ale ke zlepšení klimatu třídy a vzájemných vztahů.
UPDATE: Věra mi napsala: Děkuji za parádní tipy, jak tyto “odměny” posunout “dál”. Jen pro vysvětlenou. Byl to dárek k Vánocům. Měli jsme besídku (4. ročník SŠ) a nakonec si každý ode mě vylosoval obálku, kde byl motivační dopis před maturitou, dva poukazy a brýle, ať ten maturitní rok 2022 vidí pozitivně. Nečekala jsem, že chlapci tikety použijí. Moc mě potěšilo, když chlapec, který má nízké sebevědomí, za mnou přišel a ukázal mi tiket i tahák. Pro mě to znamenalo, že vyhrál sám nad sebou. Dokázal si říct o to, na co měl díky dárku právo. A to je pro mě víc, než tahák na české básníky po roce 1945. Na tvojí letní škole jsme se shodli, že jsme pro ostatní kolegy „mimozemšťané“. Mé kolegyně mě nechápou, chlapci (strojaři) češtinu, kterou učím, milují.