Pomýlená učitelka zeměpisu aneb ilustrace smutných začátků
Je to smutné, ale to, co jsem nedávno psal o učitelích dějepisu, platí i o dalších předmětech. V nedávné diskuzi se to ukázalo jasně, příkladnou ilustraci předvedla jedna kolegyně ve skupině „Zeměpis jinak„. Ta skupina se sice jmenuje, jakoby se tu měly sbírat inovativní nápady, ale někdy je to smutné čtení. Už otázka, která se objevila v úvodu: „Krásný večer. Téma: Základní rasy lidí. Jak je máte v prezentacích Vy?“ Učitel, který chce kvalitně učit, NEMÁ V PREZENTACÍCH ŽÁDNÉ téma! Protože výklad s powerpointovou prezentací je ten nejhorší způsob výuky. A také: základní rasy lidí NEJSOU žádné učivo pro zeměpis. Nemají oporu v žádném očekávaném výstupu tohoto oboru. Samozřejmě, není třeba se mu vyhýbat a je možné se mu i v tomto předmětu věnovat. Ale ne tak, že se budou vykládat „rasy“. To pravé pedagogické peklíčko v diskuzi ale přišlo, když se do diskuze vložila učitelka „Pracuji v revizi„.
Pracuji v revizi: „Řekli jsem si základní rozdělení ras a pak jsem jim ukázala mapu Afriky s místem, kde se pravděpodobně vyvinuli první lidé. A řekla jsem jim, že je očividné, že rasismus je hloupost, protože jsme si všichni rovni a všichni jsme z jedné opice z vychodoafrické prikopove propadliny Je to velké zjednodušení, ale myslím, že pro většinu žáků na začátku 7.tridy to jako základ k rasám stačí. O rasových korenech indiánů, eskymáků či aboridzincu si rikame pozdeji u světadílů„.
Líný učitel: Tady je v tolik nesmyslů, že člověk ani neví, čím začít. 1) Tak předně je trapné uvádět „řekli jsme si“ nebo „si říkáme„, když se nic podobného neděje. Tyhle věci si učitel s žáky neříká, on jim je bez jejich přičinění vykládá. 2) To, že „rasismus je hloupost“ nemá říkat učitelka žákům. Ti mají získávat tento poznatek různými aktivitami, stavět si svůj hodnotový žebříček a získávat nerasistické postoje. Ale je mi jasné, že tohle výkladová učitelka nechápe, protože podle ní se žáci učí tak, že jim je něco řečeno. Smutné. 3) Tak všichni jsem „z jedné opice z vychodoafrické příkopové sedliny„? Tohle je zjednodušení nehodné druhého stupně ZŠ. Proč žákům nedat popularizační text, kde budou vysvětleny všechny tři teorie: polycentrický, monocentrický i hybridní model? Samozřejmě, to předpokládá pedagoga, který potlačí své ego a to, že on to ví nejlíp a má vždy pravdu. Lépe je nechat žáky o věci přemýšlet a pak třeba pracovat s metodou „tří rohů“, kde zastánci různých modelů sepíší své argumenty. 4) A poslední věta, „O rasových korenech indiánů, eskymáků či aboridzincu si rikame pozdeji u světadílů“? Snad jen poznámka, že učitel zeměpisu NEMÁ učit světadíly! Ale jak zjistíme, učitelka „Pracuji v komisi“ prostě jen učí osnovy. Úředně skoro 20 let mrtvé, ale v českém školství nesmrtelné.
Pracuji v revizi: „Pan Robert Čapek má obecně fajn nápady, ale jejich realizace je nemožná za podmínek 2 hodin zeměpisu týdně na konzervativní škole, kdy v 7. tride máme projít Úvod do zeměpisu světadílů, Ameriku, Asii, Austrálii, Afriku a Antarktidu….noční můra…takže jsem momentálně v týmu revize RVP Geografie, který se nejen přístup, ale i obsah bude snažit vyladit. Pak jsem otevřená všemu. Vím, že to nejlepší v mých hodinách se odehrává během spontánních diskuzí, které jsou bohužel omezovány napěchovanými TP…podle napěchovaného ŠVP…podle napechovaneho RVP.“
Líný učitel: Díky za „fajn nápady“, ale… ufff. To je zase nálož. 1) Kvalitní výuka není závislá na počtu hodin. Buď učím dobře třeba jednu hodinu týdně nebo mizerně každý den. Ano, škola dané učitelky bude nejspíš pěkná bída – minimálně má viditelně špatně zpracovaný ŠVP („napěchovaný„) – ale povinnost za výuku předmětu má učitel. Bez výmluv a alibismu. 2) Konzervativní škola? A jak se konzervativní škola stane nekonzervativní, když tam každý učitel podřídí a ještě ten konzervatismus obhajuje? 3) Učitel zeměpisu NEMÁ učit „Ameriku, Asii, Austrálii, Afriku a Antarktidu“. Očekávané výstupy (viz obrázek) o regionech znějí jinak. Žádné učení všech světadílů! 4)Věta „to nejlepší se odehrává během spontánních diskuzí“ ukazuje alespoň malý klad – v hodinách se diskutuje. Ale marná sláva, i diskuze je jen frontální výuka. To nejlepší se má v hodinách odehrávat v projektech a dalších aktivizačních metodách. 5) „Napěchovaný TP“ je ukázka špatné práce učitele, který si svůj tématický plán prostě nemá pěchovat. Stěžovat si na svůj vlastní tématický plán je… trochu směšné. 6) „Napěchovaný RVP“ je opravdová pitomost. Učitel má povinnost v oboru Zeměpis (Geografie) realizovat 25 očekávaných výstupů za 4 roky. To je 6 za školní rok. Na každý je tedy více než měsíc. Co je na tom napěchovaného? Vždyť to je naprosto směšný objem požadavků, nehledě na to, že některé tyto výstupy lze splnit za dvě nebo tři hodiny výuky. Jiné jde krásně spojit se školními výlety. Prostě fůra času na kvalitní vzdělávání, jenom to umět. 7)Ještě poznámka o tom „napěchovaném ŠVP„. Je to úplně stejný případ, jaký jsem popisoval u již zmíněného dějepisu. Školy ve svém ŠVP sice naoko „plní“ očekávané výstupy, ve skutečnosti ale učí staré osnovy, které sem byly překlopeny v položce „Učivo„. Podívejte se třeba na ŠVP víceletého gymnázia v Jilemnici v sekundě. Jak souvisí očekávané výstupy s přiřazeným učivem? NIJAK. Takových příkladů ŠVP naleznete mraky. 
Takže učitel namísto aby nechal žáka porovnávat VYBRANÉ makroregiony a a VYBRANÉ MODELOVÉ státy, učí plošně všechny světadíly. Jak podle starých osnov z roku 1981.
Pracuji v revizi: „Pořádně probereme třeba migraci a pak nebudou vědět, co to byl apartheid, protože nestihnem Afriku. Já upřímně nevím, co je důležitější… oboje je důležité chápat„.
Líný učitel: Víme už, co to znamená „probereme„. Učitel zeměpisu NEMÁ učit migraci, apartheid a ani Afriku. Samozřejmě může realizovat aktivity, kde využije třeba texty nebo filmový dokument o apartheidu, ale leze tím do zelí učiteli občanky, který má rasismus v očekávaných výstupech. Na rozdíl od učitele zeměpisu. Který navíc brečí, že nestíhá, ale hrne se do ras, migrace a apartheidu. Marně, zbytečně a nekvalitně.
Pracuji v revizi: „Osnovy jsem jako učitelka nezažila, takže pochopitelně neučím podle nich. Ovšem zvyklosti školy a hlavně pak očekávání rodičů jsou mnohem trvalejší, než aktuální trendy ve vzdělávání. Zoufale nestíhám jet podle TP jako kolegové, právě proto, že se to snažím dělat jinak. Sice dodržujem témata, ale hodně diskutujem, díváme se na krátká videa, kvízujeme, zpracovávame regiony skrze tematické plakáty a loni jsme u Kanady dokonce vařili. Jsem na dané škole prvním rokem a nemám postavení na to měnit ŠVP. A nejsem ani tak nadutá, abych si myslela, že ho udělám lépe. Ono totiž RVP není napěchované obsahem, ale očekávanými výstupy a školy nemají oporu v tom, jak to všechno interpretovat a pojmout v ŠVP. I na tom, aby tomu v budoucnu bylo jinak, teď pracujeme s kolegy v rámci pracovní skupiny Velké revize.
Líný učitel: „Osnovy jsem jako učitelka nezažila, takže pochopitelně neučím podle nich“ je výrok nechtěně legrační a zcela nepravdivý. Vymlouvat se na „zvyklosti školy“ je pak čirý alibismus. Jak naše nekvalitní školství zlepšíme, když bychom podléhali zvyklostem? Vše, co je v našem školství tradiční zvyklost, je špatně. Tato učitelka má sice snahu něco dělat, ale je to takový mělký způsob. Videa, kvízy… připomíná to něco, co radí docenti na peďáku. „Když chceš žáky motivovat, tak udělej křížovku.“ No a samozřejmě „diskuze„, kde je učitel zase v centru dění, dělá chytrého a několik žáků s ním vede řeč v zoufalé snaze zabránit dalšímu výkladu a psaní do sešitu. Činnosti ale nejdou do potřebných dovedností, žáci se v nich neučí myslet a pracovat. A to „očekávání rodičů„? Rodiče především očekávají kvalitní, moderní výuku a učitel je má po této cestě vést. Aby věděli, co a proč se dnes učí jinak. Moderní výuka není žádny „trend„, ale nezbytná cesta.
Je to vlastně smutný a bohužel častý případ. Mladá učitelka, nijak zvlášť diakticky vybavená ze své fakulty, přichází do veřejné školy. Ta má v ŠVP zamaskované staré osnovy, podle kterých učitelé „jedou“. Jejich tématické plány jsou narvané zbytečným učivem, který běžný učitel předává žákům tradičním, nekvalitním způsobem a závod s učivem často nestíhá. Rodiče, kteří kvalitní výuku nepoznali, vyžadují svou vlastní starou školu, kterou zažili: popsané sešity zápisem z hodin, ze kterých se žáci šprtají na testy. Vyhořelí, nekompetentní učitelé a zkostnatělé vedení školy vytvářejí podhoubí, kde se dobré výuce nedaří. Všichni se ale navzájem ujišťují v tom, že je to vlastně v pořádku. Oni přece nejedou v „trendech„, ale dávají rodičům to, co chtějí. Mladá učitelka, aniž by tušila, jak má kvalitní výuka vypadat, do toho po kolena zapadne a i když se snaží z toho tu a tam vybřednout, jsou to jen kosmetické a nevýznamné změny. Nemá oporu ve vlastní filozofii výuky a hledá kolem sebe jen výmluvy pro konzervování neutěšeného stavu. K tomu se přidává ta typicky česká záležitost s revizí RVP. Tato učitelka, která nemá dovednost a odvahu ani měnit ŠVP vlastní školy ve svém předmětu, hrdě deklamuje, že se angažuje „v rámci pracovní skupiny Velké revize“. Co tam chce nabídnout? Učit moc neumí, RVP nezná a vůbec podle něj neučí… Nejspíš jen dokáže škrtat výstupy z „napěchovaného RVP„. Hezky to ukazuje, jak formalistická tahle revize je. Učitelé s výstupy nepracují, školy ve svých ŠVP udělají z RVP impotentního bastarda za nevzrušeného dohledu ČŠI, která je mistrem na buzeraci v oblasti tabulek. A místo práce se školami a učiteli, aby s RVP opravdu kvalitně pracovali, se reviduje. To je české školství.
To, že jsou i kvalitní učitelé zeměpisu, víme. Mrkněte na Zachraň zeměpis. Moc se mi líbí třeba tahle únikovka Zuzany Fialové. Ale aby učitel kvalitně učil zeměpis, nesmí být jen tak vložena mezi výklad o hospodářství Jižní Ameriky! Učitel musí vést žáky k problémové výuce, projektům, čtení textů s porozuměním, samostatné práce, vzájemnému učení, mediálnímu vzdělávání – vše činnostně, aby rozvíjel jejich dovedností a soft skills – a to výkladem nejde! Ať už má zeměpis hodin ve výuce kolik chce, nemůže to být alibi pro mizernou edukaci.